Jakub 3

Slova, která říkáme

Slova, která říkáme, mají moc. Vzpomenete si na nějaké životní situace, v nichž jste pocítili, jakou moc mají slova, ať už v dobrém, či ve zlém? Jakub ve své epištole učil tomu, jak je důležité svou řeč ovládat. Tato lekce vám má pomoci zhodnotit slova, jimiž se vyjadřujete, a jejich dopad na vaši snahu stát se více takovými, jako je Spasitel.

Rozvíjení schopnosti diskutovat o naukách evangelia s druhými. Poskytujte studentům příležitosti k tomu, aby vysvětlovali evangelium vlastními slovy, dělili se s druhými o své poznatky a pocity a aby o nich vydávali svědectví. Evangelium jim tak bude moci proniknout hlouběji do srdce.

Příprava studentů: Vybídněte studenty, aby si všímali, jak slova, jimiž se vyjadřujeme, ovlivňují nás i druhé. Požádejte je, aby přišli připraveni podělit se o to, čeho si všimli.

Možné výukové činnosti

Moc, kterou mají slova

Podívejte se na obrázky, které se nacházejí dále, a představte si, o čem si tito lidé asi povídají. Přemýšlejte, jaký mohou mít slova, která slýcháme a říkáme, vliv.

Mohli byste ukázat dva obrázky, které znázorňují odlišné rozhovory. Na jednom může být dvojice řešící spor a na druhém dva lidé, kteří se svými slovy vzájemně posilují, například:

• Vzpomínáte si, co vám naposledy někdo řekl, čím vám buďto pomohl, nebo vás ranil?

• Co jste naposledy někomu řekli, čím jste ho posílili nebo povzbudili?

Studenty byste mohli požádat, aby se, pokud chtějí a je to vzhledem k přítomnosti spolužáků vhodné, o odpovědi podělili.

Uvažujte, zda jste v poslední době řekli něco, co mohlo mít na někoho jiného negativní dopad. Při studiu Jakubova učení se zaměřujte na pravdy, které vám mohou pomoci moci slov lépe porozumět. Věnujte pozornost pocitům, myšlenkám a vnuknutím, které vás mohou motivovat, abyste mluvili více tak, jak hovoří Spasitel.

Jazyk je jako…

Jakub zdůrazňoval, jakou moc mají slova, která slýcháme a používáme, a přirovnával jazyk k řadě různých věcí. Přečtěte si Jakuba 3:2–12 a zjistěte, k čemu Jakub jazyk přirovnával. Do studijního deníku si nakreslete jednoduchý obrázek jednoho či dvou Jakubových přirovnání a přemítejte, jak mohou naše slova být tím, co kreslíte.

Při studiu Jakubových přirovnání byste mohli studentům dovolit, aby pracovali ve dvojicích nebo ve skupinkách. Další možností je, že studentům dáte následující seznam přirovnání a vyzvete je, aby si několik z nich prostudovali a přemítali, jak mohou být tím, co je na seznamu, naše slova.

Přečtěte si následující seznam a ověřte si, zda jste našli stejná přirovnání.

• Udidlo. Jakub 3:2–3, 5 .Udidlo (viz verš 3) je malý kousek kovu, který se dává koni do tlamy a je spojený s uzdou, čímž jezdci umožňuje koně směrovat.

• Veslo. Jakub 3:4–5 .Slovo veslo (viz verš 4) označuje lodní kormidlo, které loď řídí nebo ji otáčí.

• Oheň. Jakub 3:5–6 .

• Nezkrocené zvíře. Jakub 3:7–8 .

• Jed. Jakub 3:8 .

• Studnice a fíkový strom. Jakub 3:10–12 .

• Jak nám mohou tato přirovnání pomoci lépe porozumět moci slov, která slýcháme a říkáme?

• Jaká další přirovnání byste mohli doplnit, abyste popsali vliv, jaký mohou slova, která používáme, mít?

S poukazem na Jakubovo mocné učení se starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů podělil o následující:

Jakub samozřejmě neměl na mysli, že náš jazyk je vždy zlovolný, ani že vše, co říkáme, je plné „jedu smrtelného“. Ale jasně říká, že přinejmenším něco z toho, co říkáme, může být destruktivní, dokonce jedovaté – a to je znepokojivé obvinění pro Svatého posledních dnů! Hlas, který vydává silné svědectví, pronáší upřímné modlitby a zpívá písně Sionu, může být tímtéž hlasem, který nadává a kritizuje, přivádí do rozpaků a ponižuje, přináší bolest a ničí tím svého ducha i ducha ostatních. …

Kéž se v tomto dlouhém věčném úsilí být podobnějšími Spasiteli snažíme nyní být „dokonalými“ muži a ženami alespoň v tomto jednom ohledu – tím, že se nikoho nedotkneme slovem, nebo pozitivněji řečeno, že budeme mluvit novým jazykem, jazykem andělů. Naše slova, podobně jako naše skutky, mají být naplněna vírou a nadějí a pravou láskou, … kterých je v dnešním světě tak zoufale zapotřebí. Díky takovým slovům, proneseným pod vlivem Ducha, mohou být slzy osušeny, srdce uzdravena, životy pozvednuty, naděje se může vrátit a důvěra může zvítězit.

(Jeffrey R. Holland, „Jazyk andělů“, Liahona, květen 2007, 16, 18)

• Co jste se z Jakubových přirovnání a ze slov staršího Hollanda dozvěděli?

Jednou z pravd, jimž se můžeme naučit, je to, že následovníci Boží usilují o to, aby slova, jimiž se vyjadřují, sloužila spravedlivým účelům, nikoli k šíření zla.

Zamyslete se na okamžik nad tím, jakého použití slov pro dobrou i špatnou věc jste byli svědky v těchto situacích:

• v textových zprávách nebo na sociálních sítích,

• na nedělních shromážděních,

• ve škole s kamarády,

• v oddíle nebo klubu,

• doma s rodinou.

• Které vaše osobní zážitky ukazují, jak mocný účinek mohou slova na lidi mít, a to v dobrém i ve zlém?

Ježíš Kristus byl „dokonalý muž“ ( Jakub 3:2) a sloužil nám příkladem ve všem, i v tom, jak se vyjadřoval. Na základě toho, co o Spasiteli víte, si představte, jakých slov by asi použil, kdyby se ocitl ve výše uvedených situacích.

• Jakých rozdílů byste si mohli všimnout mezi tím, jaká slova by podle vás použil Spasitel, a mezi tím, co obvykle v těchto situacích slýcháte dnes?

Slova, která slýcháme a používáme

Pán nás prostřednictvím svých proroků učí tomu, co říkat máme, a co nikoli.

Pokud by studentům pomohlo následující sebehodnocení, rozdejte jim tento materiál. Studenti mohou posoudit slova, jimiž se vyjadřují, obecně nebo v konkrétních oblastech svého života, jako je domov, církev atd.

Až si budete číst následujících deset tvrzení upravených z brožurky Pro posílení mládeže ([brožurka, 2012], 20–21), přemýšlejte o tom, jak komunikujete (v jakékoli podobě: v textových zprávách, na sociálních sítích, když mluvíte s druhými atp.). Své vyjadřování ohodnoťte na stupnici od 1 do 5 s tím, že 1 znamená „potřebuji s tím značnou pomoc“ a 5 „daří se mi to velmi dobře“.

1. Snažím se vyjadřovat slušně a rozumně.

2. Používám povznášející, povzbudivá a pochvalná slova.

3. O druhých mluvím laskavě a kladně.

4. Druhé ani v žertu neurážím ani neponižuji.

5. Snažím se vyvarovat jakéhokoli pomlouvání a slov pronesených v hněvu.

6. Když jsem v pokušení říci něco příkrého či zraňujícího, raději to neřeknu.

7. Jména Boha a Ježíše Krista používám s uctivostí a respektem.

8. Na Otce v nebi se obracím uctivými a zdvořilými slovy.

9. Nepoužívám rouhavá, vulgární či hrubá slova nebo gesta.

10. Nevyprávím vtipy či příběhy s nemorální tematikou.

Přemýšlejte o slovech, která volíte, a přemítejte, v čem byste se mohli zlepšit.

• Která jedna či dvě věci by vám mohly pomoci pečlivěji vybírat slova, která říkáte a posloucháte?

• V kterých situacích se chcete zlepšit především?

• Které strategie mohou pomoci?

• Jak vám může vaše snaha pomoci, abyste se stali více takovými, jako je Spasitel?

Komentář a historické souvislosti

Jak naše slova odrážejí to, jací jako jednotlivci jsme?

Starší Robert S. Wood ze Sedmdesáti učil tomuto:

Naše slova a vnější vyjadřování nejsou neutrální, protože odrážejí to, kým jsme, a formují to, kým se stáváme. …

To, co říkáme, a to, jak představujeme sami sebe, nevypovídá pouze o našem vnitřním člověku, ale také ho to utváří a spolu s ním i lidi kolem nás, a nakonec celou naši společnost. Každý z nás se každý den zapojuje do zatemňování světla nebo do zapuzování temnoty. Jsme povoláni, abychom zvali světlo a abychom byli světlem – abychom posvěcovali sami sebe a povznášeli druhé. …

Když hovoříme a jednáme, máme se ptát, zda je záměrem našich slov a výrazů pozvat do našeho života mocnosti nebes a vyzvat všechny, aby přišli ke Kristu. Musíme s těmito posvátnými věcmi zacházet s úctou. Musíme ze své konverzace odstranit necudnost a obscénnost, násilí a výhrůžky, zlehčování a faleš. Jak napsal apoštol Petr: „Ale jakž ten, kterýž vás povolal, svatý jest, i vy svatí [v každém způsobu konverzace] buďte.“ [ 1. Petrova 1:15 .] Výraz konverzace se zde netýká pouze řeči, ale také celého našeho chování.

(Robert S. Wood, „Jazyky andělskými“, Liahona, leden 1999, 101–102)

Jak můžeme slova, která používáme a slýcháme, pozitivně změnit?

Video „No Cussing Club“ (4:56), které je k dispozici na stránkách ChurchofJesusChrist.org, představuje mladého muže, který se snaží druhým pomáhat v tom, jak se vyhýbat vulgárnímu vyjadřování.

No Cussing Club

One boy’s crusade to encourage clean language has far-reaching effects.

Doplňkové výukové činnosti

Alternativní zahájení výuky

Zvažte možnost uvést studentům příklady, v nichž Spasitel hovoří s druhými v různých situacích, například v Janovi 8:1–11 ; Markovi 9:14–27 a Lukášovi 23:32–34 . Povšimněte si, že podle Lukáše 23:34 v Překladu Josepha Smitha je zřejmé, že Ježíš Kristus Otce žádá, aby odpustil těm, kdo Ho ukřižovali, tedy římským vojákům. Studenty požádejte, aby řekli, co je zaujalo ohledně toho, co Spasitel v těchto situacích řekl nebo neřekl. Poté je vybídněte, aby uvažovali, jaká slova sami používají nebo slýchají od druhých a jaký dopad mají.

Možná výzva

Studentům byste mohli pomoci zásadu z této lekce uplatnit tím, že je vyzvete, aby po dvacet čtyři hodin neřekli nic negativního. Povzbuďte je, aby si do studijního deníku zaznamenali, jaký účinek tato výzva měla na ně i na lidi, s nimiž přišli do styku.

Další učení z Jakuba

Abyste studentům se studiem Jakubova učení pomohli, mohli byste jim ukázat následující odkazy na verše z písem (bez vysvětlení v závorkách). Vyzvěte je, aby si několik z nich vyhledali a připravili se podělit o to, čemu se naučili a jak se to vztahuje na dnešní dobu. Studenti by si poté mohli jeden odkaz vybrat, prostudovat si ho do větší hloubky a připravit si na dané téma tří až pětiminutovou lekci či proslov. Máte-li dostatek času, mohli byste jednoho či dva studenty požádat, aby se o to, co si připravili, podělili se spolužáky.

Jakub 1:12–16 (Když odoláváme pokušení, dostává se nám požehnání.)

Jakub 1:27 (Čisté náboženství znamená, že se staráme o druhé a jsme duchovně čistí.)

Jakub 2:8–9 (Milujte druhé jako sebe.)

Jakub 4:6–10 (Buďte pokorní, odolávejte Satanu a přibližujte se k Bohu.)

Jakub 4:17 (Jestliže víme, jak činit dobro, ale rozhodneme se ho nečinit, dopouštíme se hříchu.)

Jakub 5:14–15 (Nemocní mohou být uzdraveni prostřednictvím modlitby nebo vkládáním rukou a pomazáním olejem ve jménu Krista.)