Římanům 7–12
„Vysvoboditel… odvrátíť bezbožnosti“
Někdy na své cestě životem můžeme pociťovat zklamání či frustraci, když se nám nedaří být tím, kým bychom být měli. S podobnými pocity frustrace apoštol Pavel zvolal: „Bídný já člověk!“ (Římanům 7:24.) Navzdory slabostem, které ve smrtelnosti zažíváme, můžeme zakoušet naději a pokoj, když budeme vkládat důvěru v Ježíše Krista. Tato lekce vám pomůže uplatňovat více víry v Ježíše Krista při překonávání vašich slabostí.
Možné výukové činnosti
Jak se vypořádávat se slabostmi smrtelnosti
Tobiáš je členem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Chce následovat Ježíše Krista, ale má pocit, že se mu to většinou nedaří tak, jak by mělo. Často se cítí provinile kvůli svým slabostem a obavám, že nejspíš není dost dobrý.
Zamyslete se nad tím, jak se možná někdy cítíte podobně jako Tobiáš.
-
Jak mohou tyto pocity ovlivnit váš vztah s Nebeským Otcem a Ježíšem Kristem a také s dalšími lidmi?
-
Proč je důležité při překonávání slabostí a nedokonalostí vyhledat pomoc od Nebeského Otce a Ježíše Krista?
President Russell M. Nelson učil, že „Pán rozumí naší slabosti smrtelníka. Všichni občas klopýtáme. Ale On také zná náš velký potenciál.“ („Kristus vstal z mrtvých; víra v Něj bude hory přenášet“, Liahona, květen 2021, 102.) Při studiu této lekce pamatujte na to, čemu učil president Nelson, a hledejte pravdy, které vám mohou pomoci vždy, když rozpoznáte slabosti spojené se smrtelností. Přemítejte o tom, jak tyto pravdy mohou prohloubit vaši víru v to, že vám Ježíš Kristus může pomoci.
Apoštol Pavel také zakoušel pocity slabosti a rozpor mezi „tělem“ ( Římanům 7:18) neboli fyzickými choutkami a „vnitřním člověkem“ ( verš 22) neboli duchovností.
Přečtěte si Římanům 7:14, 18–19, 24–25 a Překlad Josepha Smitha pro tyto verše, který je uveden v Překladu Josepha Smitha v Průvodci k písmům. Zaměřte se na slova a části textu, které popisují Pavlovy myšlenky a pocity. Zvažte možnost si to, co zjistíte, označit. Poznámka: slova „z toho těla smrti“ ve verši 24 označují duchovní smrt neboli odloučení od Boha, k němuž dochází v důsledku hříchu.
-
Jak jsou Pavlovy myšlenky a pocity podobné těm, které možná zažíváte vy?
-
Jakým pravdám Pavel učil?
V těchto verších jste možná rozpoznali pravdu, že Ježíš Kristus nás může vysvobodit ze zajetí hříchu. Tuto pravdu byste si mohli zapsat vedle Římanům 7:24–25 .
-
Proč by vám to, když budete na tuto pravdu pamatovat ve chvílích, kdy zápolíte s vlastními slabostmi, mohlo pomoci pociťovat více naděje, tak jako to pomohlo Pavlovi?
Kniha Mormonova je mocným nástrojem, který můžeme používat, abychom posílili své porozumění pravdám, jimž se učí v Bibli (viz 1. Nefi 13:40 ; 2. Nefi 3:12).
Například ve 2. Nefim 4 učí Nefi podobným zásadám, jež jste právě studovali u Pavla v Římanům 7 .
Přečtěte si 2. Nefiho 4:17–20, 26–32 a povšimněte si, jak Nefi vyjádřil podobné pocity jako Pavel.
-
Která Nefiova slova vás nejvíce zaujala? Proč?
-
Jak vám to, čemu učil Nefi, může pomoci cítit se blíže Nebeskému Otci a Ježíši Kristu, když zápolíte se slabostí nebo pochybnostmi o sobě samých?
Používejte Knihu Mormonovu k lepšímu pochopení pravdy
Stejně jako 2. Nefi 4 obohatil vaše studium Pavlova učení v Římanům 7 , může vám s lepším pochopením a oceněním Pavlova učení pomoci i mnoho dalších pasáží z Knihy Mormonovy.
Procvičte si používání Knihy Mormonovy k lepšímu pochopení Pavlova učení tím, že si přečtete dvě nebo více následujících pasáží z Římanům. Poté je porovnejte se souvisejícími pasážemi v Knize Mormonově (nebo najděte vlastní související pasáže z Knihy Mormonovy pomocí Průvodce k písmům). Všímejte si toho, jak pasáže z Knihy Mormonovy potvrzují nebo objasňují pravdy, jimž se učí v Římanům.
Římanům |
Kniha Mormonova |
-
Jak pasáže z Knihy Mormonovy posílily vaše porozumění Pavlovu učení v epištole Římanům?
Zamyslete se nad svou zkušeností s tím, jak vám Kniha Mormonova může pomáhat při studiu Bible. Snažte se využívat Knihu Mormonovu tak, aby vám i nadále pomáhala během studia Nového zákona.
Komentář a historické souvislosti
Jak mi Ježíš Kristus může pomoci překonat mé slabosti ve smrtelnosti?
President Dieter F. Uchtdorf v době, kdy sloužil v Prvním předsednictvu, učil:
Mnozí se cítí zklamaně a sklíčeně, protože neustále klopýtají. Z osobní zkušenosti poznávají, že duch je vskutku ochotný, ale tělo slabé [viz Matouš 26:41 ]. Pozvedají hlas společně s Nefim a prohlašují: „Duše má se rmoutí pro nepravosti mé.“ [ 2. Nefi 4:17 .] …
Když myslím na to, co pro nás Spasitel krátce před onou první velikonoční nedělí udělal, chce se mi pozvednout hlas a provolávat chvály Nejvyššímu Bohu a Jeho Synu Ježíši Kristu!
Brány nebes jsou odemčeny!
Okna nebes jsou otevřena!
Dnes i na věky je Boží milost dostupná všem těm, kteří mají zlomené srdce a zkroušeného ducha [viz 3. Nefi 9:19–20 ]. Ježíš Kristus nám připravil cestu, abychom mohli vystoupat k výšinám, jež jsou pro smrtelnou mysl nepochopitelné [viz 1. Korintským 2:9 ].
(Dieter F. Uchtdorf, „Dar milosti“, Liahona, květen 2015, 110)
Jsme křesťané, když vedle Bible používáme i jiné knihy?
Ve videu „Are We Christians?“ [„Jsme křesťané?“] (časový kód 0:00 až 2:15) popisuje starší Gary J. Coleman, který sloužil jako člen Sedmdesáti, jak mu Kniha Mormonova pomohla lépe pochopit pravdu a potvrdit jeho křesťanství. Toto video je k dispozici na stránkách ChurchofJesusChrist.org.
Jak Bible a Kniha Mormonova působí bok po boku a ukazují lásku, kterou k nám Bůh chová?
President Harold B. Lee (1899–1973) vysvětlil:
Náš věčný Nebeský Otec, který se vždy stará o duchovní blaho svých dětí, nám dal další knihu písem, známou jako Kniha Mormonova, aby bránila pravdy obsažené v Bibli, které byly napsány a pronášeny proroky pod Pánovým vedením. …
Skrze tohoto druhého svědka můžeme s větší jistotou poznat význam učení dávných proroků a, vpravdě, Mistra a Jeho učedníků, když žili a učili mezi lidmi. To by mělo inspirovat všechny, kteří upřímně hledají pravdu, aby tyto dvě posvátné knihy písem spojili a studovali je jako jednu knihu s tím, že chápou jejich pravý vztah, tak jak ho chápeme my.
(Harold B. Lee, Ye Are the Light of the World [1974], 89, 91)
Proč Pavel řekl, že abychom byli spaseni, tak stačí, abychom vyznali Ježíšovo jméno?
Verše v Římanům 10:1–13 jsou často citovány jako obhajoba tvrzení, že abychom byli spaseni, stačí, abychom vyznali jméno Ježíše Krista. Spasitel se však proti této nauce vyslovil, když řekl: „Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.“ ( Matouš 7:21 .)
Kromě toho Pavel již dříve v epištole Římanům zdůraznil důležitost obřadu křtu (viz Římanům 6:1–6) a také učil o významu dobrých skutků a proměněného srdce (viz Římanům 2:1, 3, 6–13, 25–29).
Dále také sloveso „vyznat“ v Římanům 10:9 lze přeložit jako „smlouva“ a sloveso „vzýval“ v Římanům 10:13 lze přeložit jako „vzít na sebe jméno“ (viz James Strong, The New Strong’s Exhaustive Concordance of the Bible, k dispozici na stránkách http://lexiconcordance.com/greek/3670.html; http://lexiconcordance.com/greek/1941.html). Tato slova mohou odkazovat na uzavírání smluv a braní jména Kristova na sebe, což je v souladu s dalšími zásadami, jimž Pavel učil (viz Galatským 3:27 ; Římanům 6:14–22), stejně jako se souvisejícími verši v Knize Mormonově, jako například v Mosiášovi 5:1–9 .