Kapitola 10
Zaplavme zemi i svůj život Knihou Mormonovou
„V [Knize Mormonově] je moc, která vám začne proudit do života v okamžiku, kdy ji začnete vážně studovat.“
Ze života Ezry Tafta Bensona
Na dubnové generální konferenci v roce 1989 přečetl president Thomas S. Monson poselství dětem Církve od presidenta Ezry Tafta Bensona. V něm president Benson řekl:
„Vím, že čtete Knihu Mormonovu, protože od vás dostávám stovky osobních dopisů, v nichž píšete, že tuto posvátnou knihu čtete. Toto vědomí způsobuje, že pláču radostí. …
Velmi mě těší, že máte Knihu Mormonovu rády. Já ji mám také rád a Nebeský Otec si přeje, abyste se z ní i nadále každý den učily. Nebeský Otec vám ji dává jako zvláštní dar. Když se budete řídit jejím učením, naučíte se činit vůli našeho Otce v nebi.“1
Svatí posledních dnů v celé Církvi si tuto radu svého proroka vzali k srdci. Následující příběhy uvádějí příklady požehnání, jichž se dostává těm, kteří uposlechli výzvu presidenta Bensona, aby „[zaplavili] zemi i svůj život Knihou Mormonovou“.2
„‚To snad nemyslí vážně!‘ napadlo Margo Merrillovou, když prvně slyšela žádost presidenta Ezry Tafta Bensona, aby rodiče četli Knihu Mormonovu se svými dětmi. ‚Mým dětem je teprve šest, pět a dva roky. Budu jen ztrácet čas a trpělivost.‘
Bratr a sestra Merrillovi se však rozhodli, že číst Knihu Mormonovu s dětmi přesto zkusí. Když se dostali k příběhu, jak si Nefi zlomil luk, šestiletá Melissa dostala zápal plic.
‚Melissa mě snažně prosila, abych ji nechala jít do školy, i když byla nemocná,‘ [řekla] Margo. ‚Říkala, že pokud nebude moct jít do školy, tak se její kamarádka Pamela – která je členkou jiné církve – nedozví, co se Nefimu stalo. Pak se rozplakala a vrhla se mi do náruče. Otřela jsem jí slzy a navrhla, že může Pamele zavolat a říct jí, co se Nefimu stalo, po telefonu.
Když jsem Melissu poslouchala, jak do detailu popisuje, jak si Nefi zlomil luk, vzpomněla jsem si na to, jak jsem si dříve myslela, že čtení Knihy Mormonovy mým malým dětem bude ztráta času a zkouška mé trpělivosti. Velice jsem podcenila jejich schopnost získávat poznání z Knihy Mormonovy!‘“3
Howard J. McOmber II. přemítal nad výzvou presidenta Bensona, abychom zaplavili zemi Knihou Mormonovou. Ptal se sám sebe: „Jak mohu být já jako jednotlivec významnou součástí takové záplavy?“
„Pak jednou večer,“ řekl bratr McOmber, „když jsem o tom přemýšlel, jsem si uvědomil, že bych každému člověku, který bydlí v naší ulici, mohl nabídnout výtisk Knihy Mormonovy.
Ale byl v tom háček – ti lidé mě znali. Věděli, že mám psa, který příliš často štěká – a příliš brzy ráno. Věděli, že můj dvorek nepatří široko daleko k těm nejvýstavnějším. Věděli o mých sousedských nedostatcích; nejspíš mě odmítnou.
I tak jsem se ale rozhodl mít víru a jít do toho. Nabídnu jim tu knihu – i kdyby ji měli vyhodit nebo nechat celá léta ležet na poličce, kde na ni bude padat prach. Neubránil jsem se však negativním myšlenkám; téměř jsem přesvědčil sám sebe, že mé úsilí jistě přijde vniveč.
Pak mě napadlo, že já své sousedy znám minimálně tak dobře, jako oni mě. Několik z nich na poslední schůzi pro rozvoj obce vyprávělo pochybné vtípky a pár dalších toho na posledním společném grilování moc vypilo. Vypadalo to, že život některých z nich postrádá nějaký účel. Uvažoval jsem nad tím, jaký bych byl, kdybych nebyl členem Církve nebo kdybych se nikdy nedozvěděl o Knize Mormonově. Tato kniha mohla zcela jistě pomoci těm, kteří jí k tomu dají příležitost.
Tak jsem šel za každým v naší ulici a nabídl mu výtisk Knihy Mormonovy – a všichni mi poděkovali! Dařilo se mi natolik, že jsem šel i o ulici dál, udělal další kus práce, a pak jsem šel ještě dál. Než jsem skončil, navštívil jsem 104 domů a rozdal čtyřicet knih.
Začalo být jednodušší nabízet výtisk Knihy Mormonovy známým.
Jednou jsem dal výtisk Knihy Mormonovy všem pětasedmdesáti zaměstnancům u sebe v práci. Třiadvacet z nich se začalo účastnit misionářských diskusí. Později bylo sedm z nich pokřtěno a k Církvi se rovněž připojily čtyři děti mých spolupracovníků. Jeden muž si vyslechl dvě diskuse, ale pak již ztratil o Církev zájem. O sedm měsíců později, poté, co začal pracovat pro jinou společnost, mi zavolal a řekl mi, že čte Knihu Mormonovu a že si uvědomil, že pociťuje onen klidný a pokojný dotek Ducha přesně tak, jak jsem mu to dříve popisoval. I on brzy prošel diskusemi a byl pokřtěn.
Knihu Mormonovu mám moc rád. Pohlížím na ni jako na Pánovu vizitku a ohromilo mě, jak je díky ní jednoduché zahájit duchovní záplavu na osobní úrovni. Když pracujeme na díle Páně, dostává se nám Jeho pomoci.“4
Další člen vyprávěl o tom, k jaké proměně došlo v jeho svědectví poté, co se řídil radou presidenta Bensona, aby četl Knihu Mormonovu: „Když nás president Benson vyzval, abychom přečetli Knihu Mormonovu, bylo mi 15 let. Už tou dobou jsem byl věrným čtenářem písem, přičemž jsem se zaměřoval hlavně na Nový zákon. Ale na výzvu presidenta Bensona jsem začal každý den studovat Knihu Mormonovu. Znamenalo to pro mě velký obrat. Nový zákon mě naučil mnohému o pozemské službě Ježíše Krista, za což budu navždy velmi vděčný. Ale potřeboval jsem získat hlubší poznání, které pramení ze studia Knihy Mormonovy. Zatímco Bible mi pomohla dozvědět se o tom, co Ježíš udělal pro lidi ve Svaté zemi, Kniha Mormonova mi poskytla hlubší porozumění tomu, co udělal pro mě. Prostřednictvím studia Knihy Mormonovy jsem získal svědectví o nekonečném Usmíření svého Spasitele. A později, když jsem čelil krizím, které zkoušely mou víru, jsem se obracel ke Knize Mormonově o útěchu a sílu. Nyní nenechám uplynout jediný den, aniž bych četl Knihu Mormonovu.“5
Miliony lidí přišly ke Kristu díky pravdám obsaženým v knize, kterou Moroni předal Josephu Smithovi.
Učení Ezry Tafta Bensona
1
Kniha Mormonova byla napsána pro nás.
[Kniha Mormonova] … byla napsána pro tuto dobu. Nefité tuto knihu nikdy neměli; v dávných dobách ji neměli ani Lamanité. Byla zamýšlena pro nás. Mormonovy záznamy pocházejí z konce nefitské civilizace. S inspirací Boha, jenž vidí všechny věci od počátku, zkrátil záznamy vytvářené během staletí a vybral příběhy, proslovy a události, které nám mohou nejvíce pomoci.
Každý z hlavních pisatelů Knihy Mormonovy svědčil o tom, že píše pro budoucí pokolení. … Jestliže viděli dnešní dobu a vybrali to, co pro nás bude nejcennější, není to snad způsob, jakým máme studovat Knihu Mormonovu? Máme se neustále sami sebe ptát: „Proč Pán inspiroval Mormona (nebo Moroniho nebo Almu), aby toto zahrnuli do svého záznamu? Čemu se z toho mohu naučit, aby mi to pomohlo žít v této době a v tomto věku?“
A zde je řada příkladů, jak tato otázka bude zodpovězena. Například v Knize Mormonově nacházíme vzor toho, jak se připravit na Druhý příchod. Významná část knihy se zaměřuje na několik desetiletí předcházejících Kristovu příchodu do Ameriky. Pečlivým studiem tohoto období můžeme zjistit, proč někteří byli zničeni v hrozných soudech, které předcházely Jeho příchodu, a co přivedlo ostatní k tomu, aby dleli u chrámu v zemi Hojnosti a aby vložili ruce do ran na Jeho rukou a nohou.
Z Knihy Mormonovy se dovídáme, jak učedníci Kristovi žijí ve válečných časech. V Knize Mormonově vidíme zlo tajných spolčení zobrazené v jasné a hrůzostrašné realitě. V Knize Mormonově nacházíme poučení ohledně toho, jak reagovat na pronásledování a odpadlictví. Dovídáme se mnohé o tom, jak vykonávat misionářskou práci. A v Knize Mormonově vidíme lépe než kdekoli jinde nebezpečí materialismu a ulpívání srdce na věcech světa. Může někdo pochybovat o tom, že tato kniha nebyla zamýšlena pro nás a že v ní nenacházíme velkou moc, velkou útěchu a velkou ochranu?6
2
Když budeme denně studovat Knihu Mormonovu, do našeho života bude proudit její moc.
Nejde jen o to, že nás Kniha Mormonova učí pravdě, i když ona nás skutečně pravdě učí. Nejde jen o to, že Kniha Mormonova vydává svědectví o Kristu, i když ona ho také skutečně vydává. Jde ještě o něco více. V této knize je moc, která vám začne proudit do života v okamžiku, kdy ji začnete vážně studovat. Naleznete větší moc odolávat pokušení. Naleznete moc vyvarovat se klamu. Naleznete moc stát na těsné a úzké cestě. Písma se nazývají „slova života“ (viz NaS 84:85), a nikde to neplatí více než u Knihy Mormonovy. Když začnete hladovět a žíznit po těchto slovech, budete objevovat život ve větší a větší hojnosti.7
Lidé se mohou navzájem klamat, ale Bůh lidi neklame. Kniha Mormonova tedy předkládá ten nejlepší test, jímž určíme její pravdivost – a sice, čtěte ji a pak se ptejte Boha, zda je pravdivá. [Viz Moroni 10:4]. …
Takto tedy získají upřímní v srdci ono vrcholné ujištění – prostřednictvím osobního zjevení od Boha zjistí, že Kniha Mormonova je pravdivá. Tomuto testu ji již podrobily miliony lidí a nyní znají pravdu – a mnohé další miliony se ji teprve dozvědí.
Duch i tělo potřebují stálou výživu. Včerejší jídlo nestačí k tomu, aby zajistilo dnešní potřeby. Stejně tak občasné čtení „nejsprávnější ze všech knih na zemi“, jak ji nazval Joseph Smith, nestačí. (History of the Church, 4:461.)
Všechny pravdy nemají stejnou hodnotu, a ani všechna písma nemají stejnou cenu. Existuje snad lepší způsob, jak vyživovat ducha, než často hodovat na knize, o níž Prorok Joseph Smith řekl, že se člověk „dodržováním jejích předpisů přiblíží Bohu více nežli prostřednictvím kterékoli jiné knihy“? (History of the Church, 4:461.)8
Má to, jak přijímáme tuto knihu, nějaké věčné důsledky? Ano, buď k našemu požehnání, nebo k našemu zatracení.
Každý Svatý posledních dnů má učinit ze studia Knihy Mormonovy celoživotní záležitost. Jinak zanedbává to, co by jeho celému životu mohlo dát duchovní a intelektuální jednotu, a vystavuje svou duši riziku. Existuje rozdíl mezi obráceným, který je postaven na skále Kristově skrze Knihu Mormonovu a pevně se drží oné železné tyče, a tím, kdo to nedělá.9
Čím dál více lidí se prostřednictvím Knihy Mormonovy přesvědčuje o tom, že Ježíš je Kristus. Nyní je třeba, aby čím dál více lidí používalo Knihu Mormonovu k tomu, aby se stali oddanými Kristu. Je třeba, abychom získali přesvědčení a oddanost.
… Milovaní bratři a sestry, čtěme Knihu Mormonovu a přesvědčme se o tom, že Ježíš je Kristus. Čtěme Knihu Mormonovu stále znovu, abychom mohli v plnější míře přicházet ke Kristu, být Mu oddaní, zaměřovat se na Něj a být v Něm pohlceni.
Každý den se setkáváme s protivníkem. Výzvy dnešní doby se budou moci směle měřit s kterýmikoli výzvami minulosti a budou se jak duchovně, tak časně stupňovat. Musíme lnout ke Kristu, musíme na sebe denně brát Jeho jméno, vždy na Něj pamatovat a dodržovat Jeho přikázání.10
3
Musíme zaplavit zemi i svůj život Knihou Mormonovou.
Je třeba, aby každý z nás získal prostřednictvím Ducha Svatého vlastní svědectví o Knize Mormonově. Pak se máme o své svědectví spolu s Knihou Mormonovou dělit s druhými, aby i oni mohli skrze Ducha Svatého sami pro sebe zjistit, že je pravdivá.11
Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby se čím dál více výtisků Knihy Mormonovy dostalo do rukou čím dál většího počtu misionářů, kteří by věděli, jak s nimi naložit a kteří by byli zrozeni z Boha? Až se to stane, čeká nás štědrá sklizeň duší, kterou Pán přislíbil.12
„Mám vizi toho, jak Kniha Mormonova zaplavuje zemi.“
Jsem přesvědčen o tomto: Čím více budeme prostřednictvím Knihy Mormonovy učit a kázat, tím více to bude Pána těšit a tím větší moc budou naše slova mít. A díky tomu značně vzroste počet našich obrácených, a to jak v Církvi, tak v řadách těch, jimž hlásáme slovo. … Naším úkolem je tedy učit zásadám evangelia, jež jsou obsaženy v Bibli a v Knize Mormonově. „Ty budou učením jejich, když budou vedeni Duchem.“ (NaS 42:13.)13
Kniha Mormonova je nástrojem, který Bůh vytvořil k tomu, aby „[zaplavil] zemi jako povodeň, [aby] shromáždil vyvolené své“. (Mojžíš 7:62.) Je zapotřebí, aby tento posvátný svazek písem zaujal ústřední postavení v našem kázání, učení a misionářské práci.
… V tomto věku elektronických médií a masového šíření tištěného slova nás bude Bůh volat k zodpovědnosti, nepokročíme-li nyní mocně vpřed s Knihou Mormonovou.
Máme Knihu Mormonovu, máme členy, máme misionáře, máme prostředky, a svět toho má zapotřebí. Nyní nadešel ten pravý čas!
Milovaní bratři a sestry, jen stěží rozumíme moci Knihy Mormonovy nebo božské roli, kterou musí hrát, či v jakém rozsahu se bude muset používat. …
Vyzývám každého z nás, abychom s modlitbou zvážili kroky, které můžeme osobně podniknout k tomu, abychom tohoto nového Kristova svědka pevněji včlenili do svého života a vynesli ho do světa, jenž ho tak zoufale potřebuje.
Mám vizi toho, jak duch poselství Knihy Mormonovy na sebe poutá pozornost v domovech, oživuje lekce a rozněcuje ty, kteří učí.
Mám vizi toho, jak domácí učitelé a navštěvující učitelky, úředníci ve sborech a v odbočkách a vedoucí kůlů a misií poskytují našim lidem rady založené na nejsprávnější knize na zemi – na Knize Mormonově.
Mám vizi toho, jak velká témata a velké osobnosti Knihy Mormonovy začleňují umělci do filmů, dramat, literatury, hudby a maleb.
Mám vizi toho, jak tisíce misionářů vycházejí do misijního pole vyzbrojeni stovkami pasáží z Knihy Mormonovy, jež se naučili nazpaměť, aby mohli uspokojovat potřeby duchovně vyhladovělého světa.
Mám vizi toho, jak se celá Církev přibližuje Bohu tím, že přijímá za své zásady stanovené Knihou Mormonovou.
Ano, mám vizi toho, jak Kniha Mormonova zaplavuje zemi.14
Rád bych pochválil vás, věrné Svaté, kteří se snažíte zaplavit zemi i svůj život Knihou Mormonovou. Musíme nejen význačným způsobem rozšířit více výtisků Knihy Mormonovy, ale musíme také odvážně šířit ve svém životě a po celé zemi více z jejích úžasných poselství.15
Náměty ke studiu a k výuce
Otázky
-
Znovu si projděte radu presidenta Bensona uvedenou v 1. oddíle ohledně toho, jak studovat Knihu Mormonovu. Jak nám tato rada může pomoci čelit výzvám a překážkám? Které pasáže z Knihy Mormonovy se týkají výzev, jimž čelíme?
-
Vyprávějte o tom, jak jste byli svědky naplnění zaslíbení uvedených ve 2. oddíle. Co například můžeme udělat pro to, abychom se mohli podělit o Knihu Mormonovu s lidmi, kteří ve svém životě tato zaslíbení potřebují?
-
Co podle vás znamená „zaplavit zemi i svůj život Knihou Mormonovou“? (Několik příkladů je uvedeno ve 3. oddíle.)
Související verše z písem
2. Nefi 27:22; Mormon 8:26–41; Moroni 1:4; 10:3–5; viz také Úvod ke Knize Mormonově
Pomůcka ke studiu
Během čtení „[si podtrhujte] slova nebo výrazy a označujte je tak, abyste mohli rozlišovat myšlenky [dané pasáže]. … Na okraje si zapisujte odkazy na verše, které objasňují pasáže, které studujete.“ (Kažte evangelium mé [2004], 23.)