Kapitola 22
Přinášejme evangelium světu
„Jsme rádi, že se můžeme v partnerství s Nebeským Otcem podílet na tomto velikém díle spasení a oslavení Jeho dětí.“
Ze života Ezry Tafta Bensona
Pro presidenta Ezru Tafta Bensona byla misionářská práce rodinnou tradicí. „Rodina mého otce se skládala z jedenácti dětí,“ vysvětlil. „Všech jedenáct sloužilo na misii. Manželka také sloužila na misii a měla to potěšení sloužit posledních šest měsíců [své misie] se svou ovdovělou matkou. Když můj otec odešel na misii, jako jeho nejstarší syn si vzpomínám na dopisy, které nám psal z misijního pole na Středozápadě Spojených států. Do rodiny … vstoupil duch misionářské práce, který se již nikdy nevytratil, za což jsem pokorně vděčný.“1
President Benson sloužil v letech 1921 až 1923 jako misionář na plný úvazek v Britské misii a onen „duch misionářské práce“ s ním zůstal ještě dlouho po oněch dvou a půl letech. Jako ministr zemědělství Spojených států v letech 1953 až 1961 se setkal s mnoha lidmi z různých náboženství. Na generální konferenci v dubnu 1961 řekl Svatým: „Mám jména přibližně 9 000 lidí, s nimiž jsem byl ve svém oficiálním postavení v osobním kontaktu. Doufám, že se mi pro ně podaří vyplnit kartičky k doporučení na možné zájemce. Chtěl bych, aby se každý z nich doslechl o evangeliu. Přál bych si, aby se všechny děti našeho Otce mohly těšit z požehnání, která přicházejí, když člověk přijme evangelium Ježíše Krista a žije podle něj.“2
Nadšení presidenta Bensona pro misionářskou práci pokračovalo i v jeho pozdějším věku a on sám usiloval o to, aby tentýž nadšený postoj zaujali všichni členové Církve. Přímo k mladým mužům promlouval o přípravě na misionářskou službu na plný úvazek. „Připravte se již nyní,“ řekl. „Připravte se fyzicky, duševně, sociálně a duchovně.“3 Naléhavě žádal rodiče, aby v této přípravě své syny vedli. Také radil mladým sestrám a starším členům Církve, aby vážně přemýšleli o misionářské službě na plný úvazek. A všechny členy Církve nabádal k tomu, aby se dělili o evangelium s bližními.
President Thomas S. Monson vyprávěl o události, kdy láska presidenta Bensona k misionářské práci inspirovala jednoho budoucího misionáře: „Jednou v pátek společně se sestrou Bensonovou jako obvykle navštívili zasedání v chrámu Jordan River. Když tam dorazili, přistoupil k presidentu Bensonovi mladý muž, který ho radostně pozdravil a oznámil mu, že byl povolán ke službě na misii na plný úvazek. President Benson vzal nově povolaného misionáře za ruku a s úsměvem pronesl: ‚Vezměte mě s sebou! Vezměte mě s sebou!‘ Tento misionář poté svědčil o tom, že v určitém smyslu skutečně vzal presidenta Bensona s sebou na misii, neboť tento pozdrav odrážel presidentovu neochvějnou lásku, oddanost misionářské práci a touhu být vždy ve službě Páně.“4
Jádrem oddanosti presidenta Bensona ke sdílení evangelia byla jeho láska ke všem dětem Nebeského Otce: „Děti našeho Otce potřebují evangelium. … Vím, že Pán je miluje, a jako Jeho pokorný služebník chovám i já v srdci lásku k mnoha milionům lidí na tomto světě.“5 Když se zamýšlel nad mocí Spasitelovy lásky, svědčil o tom, že „naše požehnání se násobí tím, že se o Jeho lásku dělíme s bližními“.6
Díky celoživotní snaze podílet se na misionářské práci a povzbuzovat k témuž i ostatní Svaté mohl president Benson prohlásit: „Zakusil jsem radost z misionářské práce. Na celém světě není jiné práce, která dokáže člověku přinést větší radost a pocit štěstí.“7
„Ochotně věnujeme čas a prostředky, kterými nám [Pán] může žehnat, tomu, abychom založili a budovali Jeho království na zemi.“
Učení Ezry Tafta Bensona
1
Svět hladoví po pravém náboženství, a my ho máme.
Zdá se, že po onom vznešeném zjevení se Boha Otce a Jeho Syna Ježíše Krista Josephu Smithovi byla první velkou zodpovědností vloženou na znovuzřízenou Církev zodpovědnost přinést evangelium světu – všem dětem našeho Otce.
Je to vskutku významná posloupnost dramatických událostí mimořádné důležitosti – skutků oběti, radosti, těžkostí, odvahy, a především lásky k bližním. Nikde jinde na tváři země nenajdete tak dramatické lidské příběhy, které by se tomu vyrovnaly. Ano, za to, aby bylo možné nést kupředu tuto práci lásky, se platí krví, potem a slzami. A proč to děláme? Protože Bůh nebes nám to přikázal; protože miluje své děti a je Jeho vůlí, aby mnoho milionů lidí na této zemi mělo příležitost vyslechnout si vznešené a spásné zásady evangelia Ježíše Krista, které přinášejí oslavení, a aby mohli na základě svobodné vůle tyto zásady přijmout a žít podle nich.8
Jsem přesvědčen, že svět potřebuje více než cokoli jiného evangelium Ježíše Krista a že lidé ve světě touží po tom, co jim evangelium poskytne, ale neuvědomují si to. Touží po kotvě, kterou jim nabízí evangelium, jež jim dává odpovědi na problémy, jimž čelí; jež jim přináší pocit bezpečí a pocit vnitřního pokoje. Bratří a sestry, evangelium je jedinou odpovědí na problémy světa.9
Pouze evangelium spasí svět před pohromou jeho vlastního sebezničení. Pouze evangelium sjednotí v míru lidi všech ras a národností. Pouze evangelium přinese radost, štěstí a spasení lidské rodině.10
Svět hladoví po pravém náboženství, a my ho máme.11
Toto je to vznešené poselství, které si přejeme sdílet se světem – že skrze Boha Otce a Jeho Syna Ježíše Krista bylo znovuzřízeno království Boží. To je to největší poselství od Vzkříšení Ježíše Krista.12
Pokorně a vděčně přijímáme tuto hlavní zodpovědnost, která je na Církev vložena. Jsme rádi, že se můžeme v partnerství s Nebeským Otcem podílet na tomto velikém díle spasení a oslavení Jeho dětí. Ochotně věnujeme čas a prostředky, kterými nám může žehnat, tomu, abychom založili a budovali Jeho království na zemi. Toto, jak víme, je naší prvořadou povinností a naší velikou příležitostí. Tento duch charakterizuje misionářskou práci Církve Ježíše Krista v každé době. Byl význačným rysem při zahajování dispensace plnosti časů – naší doby. Kdekoli jsou věrní Svatí posledních dnů, tam přebývá i tento duch nesobecké oběti za tu nejvznešenější věc na celé zemi.13
Máme veliké poslání. Musíme být připraveni – mladí i staří. Musíme být jako kvas mezi národy, věrni zásadám spravedlivosti.14
2
My všichni můžeme být misionáři, ať jsou naše životní okolnosti nebo postavení jakékoli.
Jako členové Pánovy Církve musíme brát misionářskou práci vážně. Pokud pracujete tak, jak máte, pokud toto dílo milujete, budete pomáhat při práci na spasení duší dětí lidských.15
Sdílení evangelia by mělo být považováno nejen za kněžskou povinnost, ale všichni bychom se na tyto zkušenosti a zážitky měli těšit s velikou radostí a očekáváním. Pravým účelem sdílení evangelia je přivést duše ke Kristu, učit a křtít děti Nebeského Otce, abychom se s nimi mohli radovat (viz NaS 18:15) v království našeho Otce.16
Tuto velikou zodpovědnost sdílíme my všichni. Nemůžeme se jí vyhnout. Ať si žádný muž ani žena nemyslí, že vzhledem k tomu, kde žijeme, nebo vzhledem ke svému místu ve společnosti nebo vzhledem ke svému zaměstnání či postavení jsme této zodpovědnosti zproštěni.17
Mladí muži a mladé ženy
Doufáme, že každý mladý muž má v plánu stát se poslem Páně.18
Jak v chlapcích vypěstujete velikou touhu sloužit? Tím, že nečekáte … a pomůžete jim rozhodnout se sloužit na misii. Pomozte jim rozhodnout se jít na misii, když jim je devět, deset nebo jedenáct let! Rodina je místem, kde příprava mladých mužů začíná. A každý mladý muž má být v rodině připravován na to, aby sloužil.
Včasná příprava spočívá v tom, že učíme mladého chlapce modlit se, čteme mu příběhy z Knihy Mormonovy a z dalších písem, máme domácí večery a necháváme ho [učit] část lekce, učíme ho zásadám mravní čistoty, založíme mu spořicí účet pro jeho budoucí misii, učíme ho pracovat a dáváme mu příležitosti ke službě druhým.19
Chceme, aby do misijního pole přicházeli takoví mladí muži, kteří do něho dokáží vstoupit „za pochodu“, kteří mají víru zrozenou z osobní spravedlivosti a čistého života, že mohou sloužit na úžasné a produktivní misii.20
Pán chce, aby každý mladý muž sloužil na misii na plný úvazek. … Mladý muž nemůže udělat nic důležitějšího. Škola může počkat. Stipendium lze odložit. Profesní cíle lze přesunout na později. Ano, dokonce i chrámový sňatek má počkat až do doby, kdy mladý muž sloužil se ctí na misii na plný úvazek pro Pána.
… Mladé ženy … mohou mít také příležitost sloužit na misii na plný úvazek. Jsem vděčný, že má věčná společnice, než jsme se vzali v chrámu Salt Lake, sloužila na misii na Havaji, a jsem rád, že i tři mé vnučky sloužily na misii na plný úvazek. Mladé sestry patří mezi jedny z našich nejlepších misionářů.21
Misionáři-senioři
V misionářské službě potřebujeme i větší počet misionářů-seniorů.22
Mnoho starších manželských párů by mohlo sloužit na misii. Když budou sloužit, zjistí, že misie žehná jejich dětem, vnoučatům i pravnoučatům způsobem, který by jinak nebyl možný. Tato služba bude velkým příkladem pro jejich potomstvo.23
Mnoho manželských párů může dosvědčit, že jejich misionářská služba patří mezi nejradostnější společné chvíle, protože byli zcela oddáni jednomu cíli – misionářské práci.24
Členové-misionáři
Musíme zdůrazňovat, že je potřeba, aby se do misionářské práce zapojovalo i více členů. Ze zkušenosti víme, že toto je ta nejplodnější misionářská práce. Misionářská práce členů je jedním z důležitých klíčů k jejich individuálnímu růstu. Jsem přesvědčen, že misionářská práce členů pozvedne duchovnost v kterémkoli sboru, kde k ní bude docházet.25
„Pán očekává, že budeme misionáři.“
Kdy jste naposledy pozvali souseda na shromáždění svátosti nebo na konferenci kůlu nebo aby přišel k vám domů na domácí večer? Kdy jste naposledy s někým vedli opravdový rozhovor o evangeliu? Toto jsou úžasné zážitky.26
Pán bude podporovat členy v jejich misionářské zodpovědnosti, pokud jen budou mít dostatek víry k tomu, aby to zkusili.27
Je čas pozvednout zrak a získat vizi velkoleposti tohoto velikého díla. Pán to od nás očekává. Nestačí jen být členem Církve a chodit na shromáždění svátosti, platit desátek a podporovat program sociální péče. To vše je dobré – ale nestačí to. Pán očekává, že budeme misionáři, že budeme žít podle evangelia – ano, v plné míře – a že budeme pomáhat budovat Jeho království.28
3
Kniha Mormonova je velkým měřítkem, které máme používat při misionářské práci.
Kniha Mormonova je určena pro členy i nečleny. Když se Kniha Mormonova spojí s Duchem Páně, je to ten nejlepší nástroj, který nám Bůh dal pro obrácení světa. Máme-li sklízet žeň duší, musíme používat nástroj, který Bůh k tomuto úkolu určil – Knihu Mormonovu.
A čtení Knihy Mormonovy je jedním z nejlepších prostředků, který nás přesvědčí, abychom šli na misii. Potřebujeme více misionářů. Ale potřebujeme také lépe připravené misionáře, kteří pocházejí ze sborů, odboček a rodin, kde znají a milují Knihu Mormonovu. Potřebujeme misionáře, kteří mají planoucí svědectví o její božskosti a kteří skrze Ducha dokáží vyzývat zájemce, aby ji četli a přemítali o jejích stránkách, a kteří budou s naprostou jistotou vědět, že Pán těmto zájemcům skrze moc Ducha Svatého zjeví, že tato kniha je pravdivá. Potřebujeme misionáře, kteří budou na téže úrovni, na jaké je naše poselství.29
Kniha Mormonova je velkým měřítkem, které máme používat při misionářské práci. Ukazuje, že Joseph Smith byl prorok. Obsahuje slova Kristova a jejím velikým posláním je přivádět lidi ke Kristu. Vše ostatní je druhořadé. Zlatá otázka Knihy Mormonovy zní: „Chcete se dozvědět více o Kristu?“ Kniha Mormonova je skvělým vyhledávačem zlatých zájemců. Neobsahuje to, „co se líbí světu“, a proto o ni nemají světští lidé zájem. Je to úžasné síto. (Viz 1. Nefi 6:5.)
Existuje rozdíl mezi obráceným, který je skrze Knihu Mormonovu postaven na skále Kristově a pevně se drží železné tyče, a tím, kdo není.30
Nesmíme zapomínat na to, že Knihu Mormonovu poskytl jako svého hlavního svědka sám Pán. Kniha Mormonova je doposud náš nejmocnější misionářský nástroj. Používejme ji.31
4
Abychom byli úspěšní v misionářské práci, musíme obdržet Ducha, vypěstovat si pokoru, mít rádi lidi a pilně pracovat.
Misionáři se někdy ptají: „Jak můžeme být úspěšní? Jak se člověk stane efektivním v misionářské práci?“ Toto jsou čtyři prověřené klíče k úspěšné misionářské práci pro misionáře i pro členy.
Zaprvé – snažte se obdržet Ducha.
Abychom byli úspěšní, musíme mít Ducha Páně. Učíme se, že Duch nebude přebývat v nečistém stánku. Proto je jednou z našich prvořadých priorit dbát na to, aby byl náš osobní život v pořádku. Pán prohlásil: „Buďte čisti vy, kteří nosíte nádoby Páně.“ (Nauka a smlouvy 38:42.)
Spasitel nám dal svůj zákon ohledně toho, jak učit Jeho evangeliu: „Duch vám bude dán skrze modlitbu víry; a neobdržíte-li Ducha, učiti nebudete.“ (Nauka a smlouvy 42:14.)32
Je-li jedno poselství, které opakuji svým bratřím v Kvoru Dvanácti, pak je to to, že všechno záleží na Duchu. Duch je to, na čem záleží. Nevím, kolikrát jsem to již řekl, ale nikdy mě neunaví to opakovat – Duch je to, na čem záleží.33
Zadruhé – vypěstujte si pokoru.
Pán řekl, že nikdo nemůže pomáhat v tomto díle, ledaže je pokorný a plný lásky. (Viz Nauka a smlouvy 12:8.) Pokora ale neznamená slabost. Neznamená ostýchavost; neznamená obavy. [Můžeme] být pokorní, a zároveň nebojácní. [Můžeme] být pokorní, a zároveň odvážní. Pokora znamená, že si uvědomujeme svou závislost na vyšší moci a neustálou potřebu Pánovy pomoci při konání Jeho díla.34
Toto dílo nemůžeme vykonávat sami. Toto je Jeho dílo. Toto je Jeho evangelium. Musíme získat Jeho pomoc. Žádejte o ni, žijte pro ni, vylévejte svou duši Pánu, abyste tuto pomoc získali.35
Zatřetí – mějte rádi lidi.
Musíme si vypěstovat lásku k lidem. V srdci o ně musíme pociťovat zájem z čisté lásky k evangeliu, z touhy je pozvednout, posílit a nasměrovat k vyššímu a ušlechtilejšímu životu a nakonec k oslavení v celestiálním království Božím. Klademe důraz na ušlechtilé vlastnosti těch, s nimiž se stýkáme, a máme je rádi jako děti Boží, které Pán miluje. …
Nikdy nebudeme efektivní, dokud se nenaučíme mít pochopení pro všechny děti našeho Otce – dokud se je nenaučíme mít rádi. Lidé dokáží vycítit, když jim je projevována láska. Mnozí po ní touží. Když máme pochopení pro to, co pociťují, oni na oplátku projeví dobrou vůli vůči nám. A získáme přítele.36
Máme … velký závazek mít rádi své bližní. Je to druhé z oněch dvou velikých přikázání. Mnozí naši bližní dosud nejsou členy Církve. Musíme být dobrými bližními. Musíme mít rádi všechny děti našeho Otce a musíme se s nimi stýkat.
Velmi se modlím o to, abychom byli naplněni láskou Boží ke svým bližním!37
Začtvrté – pracujte pilně.
Chceme-li si udržet Ducha, musíme pracovat. Neexistuje větší radost či uspokojení, než vědět po náročném pracovním dni, že jsme udělali to nejlepší.
Jedním z největších tajemství misionářské práce je práce. Pokud misionář pracuje, obdrží Ducha; když obdrží Ducha, bude Duchem učit; a když učí Duchem, dotkne se srdce lidí a bude šťastný. … Práce, práce, práce – neexistuje žádná uspokojivá náhrada, obzvláště v misionářské práci.38
Vím, že Bůh žije. Toto je Jeho dílo. Bůh znovu promluvil z nebes a dal nám poselství určené pro celý svět; nikoli jen pro hrstku Svatých posledních dnů, ale pro všechny naše bratry a sestry, ať již jsou členy Církve, či nikoli. Kéž nám Bůh dá sílu přinést toto poselství světu, žít podle evangelia a udržet si měřítka Církve, abychom měli nárok na slíbená požehnání.39
Náměty ke studiu a k výuce
Otázky
-
Proč svět potřebuje evangelium „více než cokoli jiného“? (Několik příkladů je uvedeno v 1. oddíle.) Po kterých znovuzřízených pravdách podle vás „svět hladoví“?
-
Poté, co si pročtete 2. oddíl, se zamyslete nad radami, které se týkají vás a vaší rodiny. Jak se může každý z nás, bez ohledu na svou životní situaci, dělit o evangelium? Co můžeme dělat, abychom se připravili na misionářskou službu na plný úvazek? Co můžeme dělat, abychom druhým pomohli připravit se na misionářskou službu na plný úvazek?
-
President Benson řekl, že Kniha Mormonova je „ten nejlepší nástroj, který nám Bůh dal pro obrácení světa“. (3. oddíl.) Kdy jste byli svědky toho, jak se lidé obrátili díky studiu Knihy Mormonovy? Jak bychom mohli zlepšit své úsilí dělit se s druhými o Knihu Mormonovu?
-
President Benson se podělil o „čtyři prověřené klíče k úspěšné misionářské práci“. (4. oddíl.) Proč podle vás tyto klíče vedou k úspěchu v misionářské práci? Znáte nějaké příklady těch, kteří se těmito zásadami řídí?
Související verše z písem
Marek 16:15; 1. Timoteovi 4:12; Alma 17:2–3; 26:1–16; NaS 4; 12:7–9; 15:4–6; 88:81; 123:12–17
Pomůcka ke studiu
„Podělte se o to, čemu jste se naučili. Pokud tak učiníte, vaše myšlenky budou jasnější a vaše schopnost uchovat si je poroste.“ (Učení – není většího povolání [2000], 17.)