Jistý základ
Biskup Dean M. Davies
Druhý rádce vPředsedajícím biskupstvu
Přijměme Spasitelovu výzvu, abychom k Němu přišli. Vybudujme svůj život na bezpečném a jistém základě.
17. října 1989 jsem se vracel autem domů z práce a přijížděl jsem k semaforu na křižovatce Market Street a Beale Street v San Francisku v Kalifornii. V tu chvíli jsem pocítil, jak se auto zatřáslo, a mě napadlo: „Asi mám prasklou pneumatiku.“ Když se auto třáslo dál, všiml jsem si autobusu stojícího dost blízko a pomyslel jsem si: „Ten autobus do mě narazil!“ Auto se třáslo víc a víc a mě napadlo: „Mám určitě prasklé všechny pneumatiky!“ Ale nebyly to prasklé pneumatiky ani autobus – bylo to silné zemětřesení! Když jsem zastavil na červenou, chodník po celé ulici Market Street vypadal, jako kdyby se na něm čeřily mořské vlny. Zatímco se země nepřestávala třást, vysoká kancelářská budova přede mnou se houpala ze strany na stranu a ze starší budovy vlevo začaly padat cihly.
Zemětřesení Loma Prieta zasáhlo ten den oblast Sanfranciského zálivu v 17 hodin a 4 minuty a téměř 12 000 lidí zanechalo bez domova.
V oblasti Sanfranciského zálivu způsobilo zemětřesení velké škody, zejména na nestabilní půdě v San Francisku a v Oaklandu. Oblast Marina District v San Francisku „je postavena na zavážce, která je tvořena pískem, hlínou, sutí … a dalším materiálem obsahujícím vysoký podíl spodní vody. Část zavážky tvoří suť zavezená do Sanfranciského zálivu po zemětřesení, které zasáhlo San Francisko v roce 1906.“1
Kolem roku 1915 byly na této zavážce postaveny bytové domy. Při zemětřesení v roce 1989 se nezpevněné a vodou nasáklé bahno, písek a suť změnily v tekutou hmotu, která způsobila zřícení budov. Tyto domy nebyly postaveny na pevném neboli jistém základě.
Zemětřesení Loma Prieta mělo dopad na život mnoha lidí, včetně toho mého. Když jsem přemýšlel o událostech onoho dne, znovu jsem si v mysli i v srdci uvědomil, že chceme-li úspěšně přečkat životní vichřice, zemětřesení a pohromy, musíme stavět na jistém základě.
Nefitský prorok Helaman jasně a srozumitelně mluvil o tom, jak je důležité vybudovat náš život na jistém základě – základě, kterým je Ježíš Kristus: „A nyní, synové moji, pamatujte, pamatujte, že na skále Vykupitele našeho, jenž jest Kristus, Syn Boží, musíte postaviti základ svůj; aby, až ďábel vyšle mocné větry své, ano, šípy své ve vichřici, ano, až vás bude tlouci všechno krupobití jeho a mocná bouře jeho, to nemělo nad vámi žádné moci k tomu, aby vás to stáhlo do propasti bídy a nekonečné bědy pro onu skálu, na níž jste postaveni, která je jistým základem, základem, stavějí-li lidé na něm, nemohou padnouti.“ (Helaman 5:12.)
Při stavbě dnešních chrámů se věnuje pečlivá pozornost projektu, provedení a typům použitých stavebních materiálů. Na místě, kde se chrám bude stavět, se provádí důkladné zkoumání půdy a geologický průzkum. Na zřetel jsou brány studie týkající se povětrnostních podmínek, dešťových srážek a změn počasí v dané oblasti, aby dokončený chrám mohl odolat nejen bouřím a podnebí běžnému pro tuto oblast, ale je navržen a umístěn tak, aby mohl odolat i neočekáváným zemětřesením, tajfunům, povodním a dalším možným přírodním katastrofám. V mnoha případech jsou k ukotvení základů chrámu hluboko do země zaraženy betonové nebo ocelové sloupy.
Náš milující a laskavý Otec v nebi a Jeho Syn, podobně jako projektanti a stavitelé v naší době, připravili plány, nástroje a další prostředky, které můžeme použít, abychom mohli budovat a utvářet svůj život tak, aby byl pevný a neotřesitelný. Tímto plánem je plán spasení, veliký plán štěstí. Tento plán nám poskytuje jasný obrázek a porozumění počátku a konci a základním krokům, včetně obřadů, které jsou nezbytné pro to, aby se každé dítě Nebeského Otce mohlo vrátit do Jeho přítomnosti a přebývat s Ním na věky.
Víra, pokání, křest, dar Ducha Svatého a vytrvání do konce jsou součástí „stavebního projektu“ života. Pomáhají nám vytvářet náležité stavební bloky, které ukotví náš život v Usmíření Krista. Tvarují a tvoří nosnou konstrukci života člověka. Projekty na stavbu chrámu mají technické podmínky s podrobnými pokyny jak stavět a spojovat základní díly, stejně tak modlitba, čtení písem, přijímání svátosti a získání nezbytných kněžských obřadů jsou „technickými podmínkami“, které pomáhají spojovat a propojovat stavbu našeho života.
Zcela zásadní při plnění těchto technických podmínek je vyváženost. Například při výrobě betonu se používá přesné množství písku, štěrku, cementu a vody, aby se dosáhlo jeho maximální pevnosti. Nesprávné množství nebo vynechání některé složky by způsobilo, že beton nedosáhne potřebné pevnosti a nesplní svou důležitou funkci.
V podobném smyslu, pokud si v životě neuchováváme správnou vyváženost spočívající v každodenní osobní modlitbě a hodování na písmech, v každotýdenním posílení díky přijímání svátosti a v častém podílení se na kněžských obřadech, například chrámových obřadech, i my riskujeme, že naše duchovní vnitřní pevnost zeslábne.
Pavel v dopise Efezským napsal ohledně toho, že je zapotřebí vyváženého a sjednoceného rozvoje našeho charakteru a duše, toto: „Na němž všecko stavení příslušně vzdělané roste v chrám svatý v Pánu.“ (Efezským 2:21.)
Modlitba je jedním z nejzásadnějších a nejdůležitějších základových stavebních kamenů naší víry a charakteru. Skrze modlitbu můžeme Bohu vyjadřovat svou vděčnost, lásku a oddanost. Skrze modlitbu můžeme svou vůli podrobit Jeho vůli a na oplátku získat sílu, abychom uvedli svůj život do souladu s Jeho učením. Modlitba je cesta, po níž můžeme kráčet, když v životě usilujeme o Jeho vliv neboli o zjevení.
Alma učil: „Raď se s Pánem ve veškerém konání svém a on tě povede k dobrému; ano, když večer uléháš, uléhej v Pánu, aby nad tebou bděl ve spánku tvém; a když ráno vstáváš, nechť je tvé srdce naplněno poděkováním Bohu; a jestliže toto budeš činiti, budeš pozvednut posledního dne.“ (Alma 37:37.)
Dělit se o myšlenky, pocity a tužby s Bohem skrze upřímnou a vroucí modlitbu se má pro každého z nás stát tak důležité a přirozené jako dýchání nebo jedení.
Naši víru a charakter posiluje také každodenní studium písem. Právě tak, jako potřebujeme potravu k výživě fyzického těla, tak se náš duch a duše naplňuje a posiluje hodováním na slovech Kristových, která jsou obsažena ve spisech proroků. Nefi učil: „Hodujte na slovech Kristových; neboť vizte, slova Kristova vám řeknou vše, co máte činiti.“ (2. Nefi 32:3.)
Čtení písem je sice dobré, ale čtení samotné není dostačující pro porozumění Spasitelovu učení v jeho plné šíři a hloubce. Bádání v písmech, přemýšlení a uplatňování slov Kristových, jak jsou vysvětlena v písmech, nám bude přinášet moudrost a znalost přesahující naše smrtelné chápání. Toto pak posílí náš závazek a získáme duchovní rezervy, abychom v každé situaci ze sebe vydali to nejlepší.
Jedním z nejdůležitějších kroků, které nám pomohou posilovat náš život a zůstat pevně zakotveni na základech Spasitele, je každotýdenní způsobilé přijímání svátosti. Obřad svátosti poskytuje každému členovi Církve příležitost v předstihu přemítat o jeho životě, uvažovat o činech, které udělal nebo neudělal a ze kterých je třeba činit pokání, a poté přijímat chléb a vodu jako posvátné symboly na památku těla a krve Ježíše Krista jako svědectví Jeho Usmíření. Činíme-li tak upřímně a pokorně, obnovujeme věčné smlouvy, jsme očištěni a posvěceni a získáváme zaslíbení, že budeme mít vždy Jeho Ducha, aby byl s námi. Působení Ducha můžeme přirovnat k maltě, neboť jako spojovací článek nejen posvěcuje, ale také nám připomíná všechny věci a znovu a znovu svědčí o Ježíši Kristu. Způsobilé přijímání svátosti posiluje naše osobní spojení se základovým kamenem, kterým je Ježíš Kristus.
Během svého působení Spasitel vyučoval s láskou a srozumitelně nauky, zásady a nezbytné kroky, které nás v životě ochrání a které posílí náš charakter. Na závěr Kázání na hoře Spasitel řekl:
„Tudíž každého, kdo slyší tato slova má a činí podle nich, připodobním k moudrému muži, který dům svůj vystavěl na skále –
A spadl déšť a přišly záplavy a vály větry a udeřily na dům; a ten nespadl, neboť založen byl na skále.
A každý, kdo slyší tato slova má, a nečiní podle nich, připodobněn bude k pošetilci, který dům svůj vystavěl na písku –
A spadl déšť a přišly záplavy a duly větry a udeřily na dům; a ten spadl a pád jeho byl veliký.“ (3. Nefi 14:24–27; viz také Matouš 7:24–27.)
Bratři a sestry, nikdo z nás by vědomě nepostavil svůj dům, pracoviště nebo posvátný dům uctívání na písku, suti anebo bez příslušných projektů a materiálů. Přijměme Spasitelovu výzvu, abychom k Němu přišli. Vybudujme svůj život na bezpečném a jistém základě.
Pokorně svědčím o tom, že pokud ukotvíme svůj život v Ježíši Kristu a v Jeho Usmíření a budeme pečlivě následovat Jeho plán pro naše štěstí, do kterého patří každodenní modlitba, každodenní studium písem a každotýdenní přijímání svátosti, budeme posilováni a zažijeme skutečný osobní růst a trvalé obrácení; budeme lépe připraveni úspěšně odolávat životním bouřím a pohromám; zažijeme slibovanou radost a štěstí; a budeme se moci spolehnout na to, že náš život je vybudován na jistém základě – na základě, který nikdy nepadne. V posvátném jménu Ježíše Krista, amen.