Evangelium celému světu

Starší John B. Dickson

Sedmdesátník

Církev [se] soustavně šíří po světě od národa k národu, od kultury ke kultuře, od jednoho lidu ke druhému podle Pánova plánu a v Jeho čase.

Spasitelovo působení ve smrtelnosti bylo dokončeno. Jeho utrpení v Getsemanech a na kříži skončilo. Z první kapitoly Skutků se dozvídáme, že působil po dobu 40 dní po svém Vzkříšení, „ukazuje se“ apoštolům a „mluvě o království Božím“. (Skutkové 1:3.)

Řekl jim: „Přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země.“ (Skutkové 1:8.)

Krátce poté „zhůru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej od očí jejich.

A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli, aj, dva muži postavili se podlé nich v rouše bílém,

a řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž zhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe.“ (Skutkové 1:9–11.)

Spasitel vskutku opět přijde při svém Druhém příchodu, ale mezitím musí evangelium Ježíše Krista přijít „až do posledních končin země“.

V Matoušovi se dozvídáme o zvláštním pověření apoštolů přinést evangelium všem národům:

„A přistoupiv Ježíš, mluvil jim, řka: Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi.

Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.“ (Matouš 28:18–19.)

V začátcích Církve, v zenitu času, bylo evangelium přinášeno pouze domu Izraele; pak Petr, služebně nejstarší apoštol, obdržel zjevení, že přišel čas šířit evangelium i mimo Izrael a k pohanům. Desátá a jedenáctá kapitola Skutků nám pomáhá porozumět procesu a vzoru, skrze nějž bylo toto potřebné rozšíření Církve k většímu počtu Božích dětí oznámeno jejím předsedajícím úředníkům a všem členům.

Za pomoci Kornélia, který byl pohan, důstojník a dobrý člověk, pomohl Pán Petrovi porozumět tomu, že evangelium má přijít i k pohanům, což byla pro Svaté v té době nová a neznámá myšlenka. Zjevení, které změnilo záležitosti Církve, obdržel Petr, služebně nejstarší apoštol. Víme, že poté se evangelium rychle rozšířilo mezi národy pohanů.

Příkladem rozšíření Církve v té době bylo obrácení Pavla, který se stal velikým apoštolem působícím mezi pohany. Měl vidění na cestě do Damašku, kde spatřil světlo a uslyšel hlas, činil pokání ze svých hříchů, byl povolán Bohem (viz Skutkové 22:6–18) a poté se stal obrovským hybatelem v šíření evangelia Ježíše Krista.

Nyní se přesuňme o 1 800 let dále do doby Znovuzřízení evangelia neboli do doby obnovení všech věcí před Druhým příchodem. Dosvědčuji, že skrze Proroka Josepha Smitha byla Církev znovuzřízena a neustále pokračuje kupředu pod vedením Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti apoštolů. Jejich povinnost přinášet evangelium světu je stejná, jako byla pro apoštoly za stara.

Od doby zorganizování Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v roce 1830 se Církev soustavně šíří po světě od národa k národu, od kultury ke kultuře, od jednoho lidu ke druhému podle Pánova plánu a v Jeho čase.

Podle zavedeného vzoru pro získávání zjevení skrze služebně nejstaršího apoštola obdržel v roce 1978 president Spencer W. Kimball zjevení, tentokrát ohledně rozšíření požehnání kněžství na všechny způsobilé muže na celém světě. To znamená, že v naší době mohou všechny děti Nebeského Otce na celém světě přijímat všechna požehnání znovuzřízeného evangelia. Jak patřičné pro království Boží na zemi ve dnech blížícího se Kristova Druhého příchodu!

Co se týče mě osobně, byl jsem tehdy právě povolán jako president misie a se sestrou Dicksonovou jsme se chystali přestěhovat rodinu do Mexika, když mi starší Richard G. Scott, který byl v té době člen kvora Sedmdesáti, řekl o přijetí tohoto mimořádného zjevení. Vzpomínám si, jak se mi do očí draly slzy, když mi vyprávěl, co se stalo. Byl jsem nevýslovně potěšen a věděl jsem, že to bylo správné a že přišel čas, aby mělo celé lidstvo přístup ke všem obřadům, smlouvám a požehnáním evangelia.

To bylo téměř před 35 lety a v té době jsem nevěděl, že strávím několik let své služby jako Sedmdesátník v území Afrika-západ mezi věřícími, věrnými lidmi, jejichž životy tolik ovlivnilo toto zjevení z roku 1978 týkající se kněžství. Se sestrou Dicksonovou jsme tam žili čtyři roky a byla to úžasná zkušenost, která nám změnila život.

Západoafričané jako národ věří v Boha, vůbec se nestydí prohlašovat a sdílet svoji víru s ostatními a mají obrovskou schopnost vůdcovství. Obracejí se do Církve po stovkách a zhruba každý týden vzniká někde v území Afrika-západ několik sborů nebo odboček s kněžským vedením a vedením pomocných organizací, jež sestává téměř ve všech případech z Afričanů.

Jak moc si přeji, abyste se mohli přidat ke Svatým v chrámu ve městě Aba v Nigérii nebo Accra v Ghaně, kde byste pocítili oddanost Svatých a poznali africká předsednictva chrámů. Nebo jak moc si přeji, abych vás mohl představit africkým územním sedmdesátníkům, kteří jsou s námi dnes shromážděni v tomto Konferenčním centru, a jsou to právníci, profesoři a manažeři, nebo abych vás mohl seznámit s africkými vedoucími kůlů a sborů a s jejich rodinami.

Navštívit Nedělní školu nebo lekci kněžství nebo pomocné organizace kdekoli v Africe je posvátný zážitek, při kterém se učí podle studijních osnov Církve a evangelium je vyučováno i poznáváno Duchem.

Evangelium přichází v Africe ke šťastným lidem, nezatíženým vnějším pozlátkem, které tolik ovlivňuje život mnoha lidí na západní polokouli. Nemají starosti ohledně vlastnictví nekonečných materiálních statků.

O Afričanech se říká, že mají velmi málo toho, na čem nezáleží, a hodně toho, na čem záleží nejvíce. Jejich zájem o obrovské domy a nejlepší auta je malý, ale mají velký zájem o poznání svého Nebeského Otce a Jeho Syna, Ježíše Krista, a o věčné rodiny. Přirozeným důsledkem jejich víry je to, že Pán je významným způsobem pozvedá.

Jelikož je známe, nepřekvapuje nás, že jsou tak důležitou součástí rozšiřování Církve Ježíše Krista v posledních dnech. Starozákonní prorok Daniel viděl království Boží v posledních dnech, které se bude „valiti do končin země, bude se valiti jako kámen, který je vylomen z hory bez rukou, až naplní celou zemi“ (NaS 65:2), a je velmi příhodné, že naši úžasní afričtí bratři a sestry jsou důležitou součástí tohoto proroctví a že zjevení, která toto umožnila, se uskutečnila podle Pánova zavedeného vzoru.

Svědčím, že náš Nebeský Otec miluje všechny své děti, že Ježíš je Kristus a že evangelium je dostupné všem, živým i mrtvým. V posvátném jménu Ježíše Krista, amen.