Otec a Syn

Starší Christoffel Golden

Sedmdesátník

Ústřední zásadou evangelia Ježíše Krista a jeho moci nás spasit je správné porozumění Otci a Synu.

Milovaní bratři a sestry, jsem velmi vděčný za to, že k vám dnes odpoledne mohu promlouvat během této inspirující generální konference!

Budu mluvit o tématu, které je pro mě nanejvýš posvátné, a nejprve bych chtěl vyjádřit vděčnost za mnoho oddaných křesťanů v průběhu celé historie, k nimž patřili i moji vlastní předkové – francouzští protestanti a irští katolíci. Kvůli své víře a uctívání Boha mnozí z nich obětovali postavení, majetek, a dokonce i život při obraně svého Boha a své víry.¹

Jako Svatí posledních dnů a jako křesťané máme rovněž silnou a hlubokou víru v Boha, Věčného Otce, a Jeho Syna, Ježíše Krista. Oddanost Bohu je a navždy bude posvátnou a osobní záležitostí mezi námi a naším Stvořitelem.

Naše úsilí o získání věčného života není ničím jiným než úsilím porozumět tomu, kdo je Bůh, a navrátit se k Němu, abychom s Ním mohli žít. Spasitel se modlil ke svému Otci: „Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.“²

Dokonce i ve světle tohoto prohlášení samotného Spasitele se převládající názor většiny lidí ohledně povahy Otce a Syna po mnohá staletí zjevně neshoduje s tím, čemu učí svatá písma.

S úctou prohlašujeme, že ústřední zásadou evangelia Ježíše Krista a jeho moci nás spasit je správné porozumění Otci a Synu.³

Důležitost této naprosto základní zásady evangelia Ježíše Krista byla potvrzena Prvním viděním Proroka Josepha Smitha v roce 1820. Prorok napsal: „Spatřil jsem dvě Bytosti, jejichž jas a sláva se vymyká veškerému popisu, stojící nade mnou ve vzduchu. Jedna z nich ke mně promluvila, nazývajíc mne jménem a řekla, ukazujíc na druhou – Toto je můj Milovaný Syn. Slyš jej!“⁴

Tento zážitek chlapce Josepha, po němž následovala mnohá další vidění a zjevení, nám prozrazuje, že Bůh skutečně existuje; že Otec a Jeho Syn, Ježíš Kristus, jsou dvě samostatné a odlišné bytosti; že člověk je stvořen k obrazu Božímu; že náš Nebeský Otec je doslovným Otcem Ježíše Krista; že Bůh se i nadále zjevuje člověku; a že Bůh je nám stále nablízku a zajímá se o nás a že odpovídá na naše modlitby.

Ačkoli Otec a Syn se ve svatých písmech podobným způsobem zjevují poměrně zřídka, je pozoruhodné, jak moc se První vidění shoduje s jinými událostmi, jež byly ve svatých písmech zaznamenány.

Například v Novém zákoně se dočítáme o posledním svědectví Štěpána před jeho mučednickou smrtí. Řekl: „Aj, vidím, nebesa otevřená a Syna [muže] stojícího na pravici Boží.“⁵

Když měl apoštol Jan na ostrově Patmos mocné vidění, uzřel „Pána Boha Všemohoucího“⁶ spolu s Beránkem Božím, který nás „[vykoupil] … krví svou“.⁷

Nauka o Otci a Synu je rovněž obsahem velkolepého svědectví, které nalezneme v Knize Mormonově, jež stojí po boku Bible svaté. Kniha Mormonova obsahuje zprávu o tom, jak náš Spasitel navštívil Nefity – tehdy v přítomnosti asi 2 500 Nefitů zazněl hlas Otce, který ohlásil vzkříšeného Krista: „Hle, můj Milovaný Syn, v němž se mi dobře zalíbilo a v němž jsem oslavil jméno své – slyšte jej.“⁸

Ve čtyřech evangeliích se sám Kristus zmiňuje o svém Otci v nebi 160krát, zatímco během své krátké služby mezi Nefity, jež podle záznamů v Knize Mormonově trvala tři dny, se o svém Otci zmiňuje 122krát.

Například v Matoušovi Ježíš říká: „Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.“⁹

V Janovi Spasitel dosvědčuje: „Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí.“¹⁰

A v Lukášovi volá: „Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého.“¹¹

Pokaždé, když Pán hovoří o svém Nebeském Otci, činí tak s tou nejhlubší úctou a pokorou.

Doufám, že nedojde k nějakému nedorozumění. Ježíš Kristus je veliký Jehova, Bůh Izraelský a zaslíbený Mesiáš, a díky svému nekonečnému Usmíření je také náš Spasitel a Vykupitel světa. Apoštol Pavel o Něm prohlásil: „Potom bude konec, když [Kristus] vzdá království Bohu a Otci, když [Kristus] vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.“¹²

V předvečer Usmíření pronesl Spasitel ke svému Otci nádhernou Přímluvnou modlitbu. Modlil se těmito slovy:

„Ne za tytoť [jinými slovy své apoštoly] pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne.

Aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.

A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jedno jsme.“¹³

Otec a Syn jsou zcela zjevně samostatné bytosti, které jsou však dokonale sjednoceny v moci a záměru. Tuto jednotu si neosobují jen pro sebe – naopak si přejí, aby stejně jednotní byli všichni ti, kteří se oddaně řídí Jejich přikázáními a jsou jich poslušni.

Jak mohou ti, kteří upřímně hledají Boha, poznat Otce a Syna? Spasitel nám slíbil: „Utěšitel pak, ten Duch svatý, … vás naučí všemu.“¹⁴

Když Nefi v Knize Mormonově hovořil o nauce Kristově, prohlásil, že Duch Svatý „svědčí o Otci a Synu.“¹⁵

Je pravdou, že moc či vliv Ducha Svatého může podle Pánovy vůle příležitostně pocítit kdokoli, bez ohledu na to, jakého je náboženského vyznání. Ale v plné míře, neboli jako dar, přichází Duch Svatý až poté, co člověk se „srdcem zlomeným a duchem zkroušeným“¹⁶ obdržel obřady křtu a daru Ducha Svatého¹⁷ vkládáním rukou. Tyto a další posvátné obřady smějí být vykonávány pouze pod vedením a mocí kněžství Božího. V této souvislosti se učíme:

„A toto větší kněžství spravuje evangelium a drží klíč tajemství království, a to klíč poznání Boha.

Tudíž, v obřadech jeho se projevuje moc božskosti.“¹⁸

Díváme-li se na nauku o Otci a Synu v pravém světle, zjišťujeme, že se jedná o nauku o věčné rodině. Každá lidská bytost žila již dříve jako duchovní dítě nebeských rodičů,¹⁹ přičemž Kristus je v této nebeské rodině Prvorozeným Otcovým.²⁰

A tak je tomu s námi všemi. Jsme děti Nebeského Otce.

President Ezra Taft Benson s prorockým porozuměním uvedl: „Nic nás nepřekvapí více, když projdeme závojem na druhou stranu, než že si uvědomíme, jak dobře známe našeho Otce [v nebi] a jak dobře známá je nám Jeho tvář.“²¹

Poznal jsem, že jazykem smrtelníka nelze vyjádřit to, co je zjevováno pouze Duchem Svatým a mocí Boží. A v tomto duchu vydávám posvátné svědectví o tom, že náš Věčný Otec a Jeho svatý Syn Ježíš Kristus skutečně žijí, jsou nám nablízku a jsou dobrotiví. Ve jménu Ježíše Krista, amen.