Christ-k’éhgo iináo iiná baa hózhǫ
Eldir Richard J. Maynes Áyiilaa
Tsosts’ídiin biNaat’áaniidóó
Nihe’íina’ ts’ída Christ k’éhgi bee hinii’náo t’éiyá díí íina biyi’ t’áa’aaníí ił hózhǫ́ dóó hoozyéél bik’í diidááł.
Jó nihokáá’ bii’ hinii’náo t’áa ałtso dine’é yá’adaat’éhígíí yéego bee ádaa daadlóh doodáo diyin k’ehjí íina bits’áninááh déíłní. Akóndi, t’áa akwíijį́ eíí nichxǫ’ii dóó bidahóniidlį́ yída’óółkąąhgo yaa náákah, dííjį́ Christ-k’ehjí hinii’náo t’áa’aaníí ił hózhǫ bíínighah dóó bik’ídiidááł.
Jesus Christ k’ehjí hinii’náo dóó Bahane’ binahjį’ nihe’íina’ bił hółdzil dóó bii’ nihił hózhǫ́, bee ’ééda’didiitį́į́́ł ch’iini’ą́n gi’at’áo.
Eldir Taiichi Aoba Tsosts’ídiindóó, éí Shikoku, Japan, nléí dziłtahdí t’áa dikwíhi hooghandóó naagháh, nooséłi áłah silį́į’gi ndi’niitį́į́ł bi’doonííd. “Dah hódiyingi Nsóózį́h” yee’ áłah azlį́į’gi baa yádiiłtih. Bik’ijį’ saad yaa ntsézkeez dóó ha’íí lá bee nidi’neeshtį́į́ł, Eldir Aoba ch’aa naayáhígíí yinahjį’ na’nítin ałkéé’ niinínil. Leets’áá’ al’į́įjí bináánish ííł’į́.
Eldir Aoba nooséli néinitin góne’ eíí ayóo yidaneedlį́ daazlíí’ bila’ yee hashtł’ísh néidiitłée’go łeets’áá t’ąhí, łeets’áá biih hoolts’áá’, dóó bee’adlą́ní yee ádayiilaa. Yinááł ádayiilaaígíí bik’íjį’, ła’ísh bidíneeshtá danóhsin yidiinííd. T’áa’at’é bila’ yee dah dadiilníí’.
Eldir Aoba éiyá nooséli dikwíishį́į́ yidanéésdlį́įdígíí baa yíkai. Ádazhniizíí’, nihi éiyá déiiltsą́, díí eíí dóo nihá ndantł’á da. Akót’ée ndi, azhą́ łeets’áá’ dóo nantł’áhgo al’į́nígíí yee’ ch’ééh adayíił’įįdi. Dóó kódaaní: “Díí dóo bii nishgháh da!” “Díísh ha’íí biká ayóó nantł’áh?” “Díí ts’ída nantł’áh” hashtł’ísh ła’ ałyóígoo adáyiiłtł’íidgo kódaaní.
Nooséli ha’íish biniiyé hashtł’ísh ayóó nihich’į’ ndahwiił’ná yidííniid. Ał’ąą’ at’áo bił ndahóolne’: “Shí t’ahdóó bee nááshnish da,” “t’ahdóó bee náshidi’nítin da,” doodáo “t’áadoo yiish chį́įhí da.” T’áa’at’é binahjį’, yee hadahaasdzi’ígí t’áa’akót’é; Ákondi, hashtł’ísh t’áadoo naabáłígii ałníi’gi nideiiztł’é’ígíí biniinaa ch’ééh adayííł’įįd. nooséli eíí hashtł’ísh náábáłígíí ałníi’gi ndasíitłéé’ danízin, ndi t’áa akwíijį́ bee joolníshgo łáhgo at’é, éí dóo ts’ída ałníi’gi da. Áádoo yee yił hóolne’, “Tį’ díí bínáá dadíníítáh.”
K’adígíí, Eldir Aoba hashtł’ísh náábáłígíí ts’ída ałníi’gi niinítł’éé’ áádóó náyoołhisgo yaa nídiidzáh, hashtł’ísh ałníi’gi bila’ yee áhoodzáo áyiilaa. Nooséli ła’ yínaa daneeztą́ą́’. “Yáah, dóo náhoolgháł da,” “Díí bíínishgháh” doodáo “Íishłáá!” dadííniidgo t’áa’at’é bá ałhídaakad: nizhǫ́nígo, t’áa’akó daat’é, ndi altsé adayíílaa yę́ę kójį’ ts’ída łáhgo at’é. Hashtł’ísh náábáłígíí ałníi’gi ńdeiiztł’ígíí biniinaa nizhǫ́nígo ádayíílaa.
Nihi nihokáá’ dahí nii’nán gi’at’áo hashtł’ísh bá naabáłígíí t’áa beełt’é, dóó tsį́įł náábáł yilééł. Hashtł’ísh náábałí bikáá’ niitłíh gi’at’áo, nihí ałdó’ ałníi’gi ńsiidzį́h. Nihe’íina’, biníi’ dooígíí, yee’ Jesus Christ dóó báhane’ yá’at’éehii hódoolééł. Christ-k’éhgo hiníi’ná áá yił nínígíí yee’ Jesus Christ dóó báhane’ yá’at’éehii baa’íhwiil’ááh áádóó ádzaaígíí biké k’éh yiidááł dóó nizhǫ́nígo bibéénahaz’áánii bee dahiníi’ná.
Ałk’idą́ą́’ bá yáłti’í Isaiah ání, “Ndi O aTaa’, ní k’ad nihíZhe’é nilį́; hashtł’ísh daníidlį́, dóó ánihílééh; dóó t’áa aníiltso níla’ bee ánihíínilaa.”1
Jesus Christ k’éhjí dahiníi’náo ya’, nizhǫ́nígo hasht’é nihídoolíłígíí binahjį’ bí dóó aZhe’é Yá’ąąshdí nléí aláahdi bił haz’ąąjį’ bił yáh ándiikah. Nihí díí íina biyi’gi nihił hózhǫ́níi yee’ Jesus Christ bina’nítin, ádzáii, dóó bits’íís yee nihá nina’idláii k’éhjí dah hiníi’náo éiyá bił áłhąąh nihéé dahóóleeł.
Shik’is dóó shiláh, Shí yee’ ałts’ą́ą́dę́ę́’ da’oodląnii binahjį’ hosélį́į́’, áko Jesuse Christ báhane’ yá’at’éhígíí nihighan góne’ dahólǫ́ dóó t’áa’akwiijį́ bee dahiníi’náo daniilzéełgo bąą nihík’i dahojisdli’ dóó baa nihił dahózhǫ́. Shí na’nítiní sélį́į’go índa diné t’ahdóo idáhidiikáhígíí Jesus Christ báhane’ binahjį’ bik’í dahójisdlį́’ii baa’ákoniizį́į́’. Díí Matthew biyi’ saa dah shijaa’ígíí eíí dine’é nléí Jesus Christ báhane’ dayóodlą́ąhii yaa halne’: “Yá’ąąsh bił haz’ą́ yee’ da’ák’éhdi ayóó ílį́nígíí nanil’į́ nahánil, hastįį léí’ yik’inyá dóó yik’íhoogeed; áádóó yaa bił hózhǫ́ bee hólǫ́nii t’áa at’é yiníjaa’ dóó baa náhaazníi’go eíí da’ák’éh yee náyiisníí’.”2
Shí yee’ Mormon biNaatsoos biyi’dę́ę́’ bee’ééhózin ch’ínish’áahii eíí diné ła’ o’osdlą́ądgo yee náyiisníi’go yinahjį’ ílíinii yik’í niyáago yaa bił hózhǫ́nii Jesus shą́ą́ da’ák’éhgi ayóo’ílį́įnii ńdinees’į́į́’ bi’éé’diitį́į́h bił ałchi’náa’nil.
Naaltsoos biyi’ béédaałnííh Alma wóta’ii 20 góne’, Ammon dóó Lamoni shą́ą́’ Middoni bíkingóó Ammon bík’is Aaron ayáalyahdí yik’í doo’ásh dóó ch’inéiidoołt’éeł yiniiyé akwǫ́ǫ́ yi’ásh. Akwǫ́ǫ́ yi’áshgo Lamoni bizhe’é bidááh niyá, éí Laman dine’é bikéyah t’áa’at’é yik’í binánt’a’í nilį́.
Anánt’a’í biye’ Lamoni yee’ Ammon yił yi’áshígíí eíí dóo bił yá’at’éeh da, Nephi dine’é na’nítiní nilį́įgo, éí be’ana’í danilį́. Shíye’ lá ha’at’áo shiye’ké dóó shidine’é ayóó’at’áo bá adą́ yiił’a’gi dóo niyáa da eíí nízin. Laman dine’é binánt’a’í yéego bá hachį’go eíí biye’ Lamoni yee’ Ammon béésh hał bee siyíłhé yidííniid. Lamoni dóoda níigo, anánt’a’í biye’ dóo bik’éhół’į́nii bąą t’áabí bibéésh háł yee yi’nííłhį́įgo hayíítą́; akóndi, Ammon éí Lamoni yich’ą́ą́h niinítą́ǫ yizíí’. Anánt’a’í yik’éh deesdlį́į́’ dóó t’áa yiyííshxį́į da.
Anánt’a’í díí k’asdą́ą́’ íishxį́-dóó-bi’díisyxį́ yinahjį’ díí yee haazíí’: “t’áa hishináago ya’ shíinkeedíí naadí deesh’ááł, azhą́ shił háhoodzóh ałníi’dóó.”3
Anánt’a’í akó bił háhoodzóh ał-níi’doo háiididoo’ááł t’áá hiná ajiiláo. Anánt’a’í shį́į́ ts’ída yee yíyáhodeestiz Ammon t’óó bík’is dóó yił naakáii ayáalyadę́ę́’ eíí ch’éédoo’nił bidííníidgo dóó anánt’a’í biye’ Lamoni bił háhoodzóh eíí t’áa’akót’ée doo ní.
Hónaasdí, díí ahóot’įįd bąą, Ammon bík’is Aaron yee’ Middoni be’awáalyádę́ę́’ ch’ínalt’e’. ch’ínalt’e’ bikéédoo Laman dine’é binánt’a’í yikéyahgóó hane’ béiyit’ą́ǫ niyá. Aaron yee’ anánt’a’í yił ahił hóolne’ dóó Jesus Christ báhane’ yá’at’éhígíí ałkéé ch’ídaast’ą́ǫ yee yił náhasne’, ayóó’at’áo nihík’éh ni’dóolyéłígíí. Aaron yee’ anánt’a’í yee néiineeztą́’ígíí bidiisnáá’.
Anánt’a’í éí Aaron bina’nítin yaa haadzí’ígíí Alma wóta’ii 22:15 góne’ saa bikáa’go bik’í jigááh “Dóó áhoodzáii eíí Aaron díí náásoo doole’e yił ch’íyiis’ą́ bik’íjį’, anánt’a’í koní: Ha’íísh adeesłíiłgo eíí díí hool’áágóó íina baa yéíniłti’íí jó ndidéeshłééł? Aoo’, ha’íísh adeeshłíiłgo eíí Diyin God binahjį’ shídi’doochííł, díí shíyid biyi’dę́ę́’ íi’sizį́ nichǫ́’ii hadoodǫ́ǫ́s, dóó be’Íisizį́ shaa doolyééł, ił hózhǫ́ eíí shii’ ha’didoobííł, shí íiłkááh bijį́įdi eíí dóó ch’íshi’doolgóh da? Jó’akon, koní, shee dáhólǫ́nii eíí ałtso ninádideesh’ááł, aoo’, shił háhoodzóh bi’deeshní, díí ayóó’at’áo ił hózhǫ́ eíí shee hódoolééł.”
Dooládó’ ya’, shił haz’ą́ ałníi’doo t’aadóo shiyinhxį́įgóó naadidees’ááł łahgo ádzaa, Laman dine’é binánt’a’í k’ad bił haz’ą́ t’áa’at’é ni’ niididoo’áałgo eíí yinahjį’ bił hódoozhǫ́ǫłígíí eíí ak’í diitįįh, joodlą́ą́h, dóó Jesus Christ bahane’ bee jiináo.
Shich’ooní, Nancy, ałdó’ Náhagha’ yídiiyá. T’óó ahayóí nááhai yaa bił hózhǫ́nígíí yee shił náhalníh yik’í niyá, yoosdlą́ąd, dóó Jesus Christ báhane’ yee hinángii. Kodóó éiyá shich’ooní Maynes yii hadiiyáhígíí yee néiinel’į́:
20 doo yiwojį’ shinááhaigo, she’íina’ łahgo ádeeshłíiło t’áa shił hózhǫ́ǫ doolééł nísin. T’óó shił naanáá’oł ts’ída iiná biniiyéii shee ádin dóó háájoo dah dideesháłígíí, dóó bik’í deesháałdi ndi dóo shił bééhózin da. T’áá nléidę́ę́’ eíí yá’ąąshdi shíZhe’e hólǫ́ǫ shił bééhózin dóó hinishnáago haashį́į hoot’įįhgo sodiszįįh, shíísh ts’ą́ą́’ eíí nísingo.
Shí há dinet’ą́ą́’doo, sodizin bá hooghan dikwiishį́į́ baa niyá ndi t’áa’akót’áo náasdi ádaa ntsínaa-náskees dóó yáádilá nísin łeh. Háájigo lá biká sodiszinée bee shik’í hojísdli’ dóó hónáásdi éiyá she’íina’ biniiyéii shił íishją́ ályaa, dóó Jesus Christ báhane’ she’íina’ t’áa’at’é biih yilá. Áko nidiiláo índa she’íina’ baa shił hózhǫ́, dóó iiná baa hózhǫ́ bináhast’a’ t’áa’íiyisíí binahjį’ shił hózhǫ́ sélį́į́’.
Náánała’ Mormon biNaatsoos biyi’ áhoot’įįdígíí binahjį’ t’áá bee hóziní hait’áo Christ-k’éhjí hinii’náo azhą́ t’áa awółíbee nihich’į’ náhwii’náa ndi t’áa awółíbee nihił hózhǫ́.
Ba yalti’i Lehi doo bighadoo Jerusalemdee’ dah diikai 600 c.d., tseebii daats’i naahai dóo keehat’įįdi yineelgo nléí kéyah Bountiful hoolyéejį’ ch’íniná, jo’éí tónteel bííghahgi. Nephi dóó kééhat’įįdi bee bich’į’ ńdahwiisna’ígíí kot’éego yaa hane’: Nihí éiyá t’óó’ ahayóí bik’ee ti’dahó-sii’nii’ dóó łą́ągo nihi’ch’į’ nidáhwiisnáá’, … azhą́ t’óó aháyóigo biniinaa t’áadoo ałtso ńdahéezo da.”4
Bountifulgi kééhatǫ́ǫ, Nephi yee’ bíTaa’ tsinaa’ééł ła’ ádiilííł bidííniid jo’éí tónteel tse’náá nléí kéyah baa deet’ą́ąjį’ yee yaadookáh. Kéyah baa deet’ą́ądi yikái bik’íjį’, ayóó’at’áo bit’agi saa náhadleeh dine’é éí ła’ Christ k’éhjí dahiná dóó ła’ígíí éí dóo da’óodlą́ą da, éí Laman dóó Lemuel at’į́nii yikéé’ yikáh. Hónáasii, naakíjoo ałts’a’ásdee’ígíí bit’agi ánaa’ haléehgo eíí Nephi dóó aTaa’ bina’nítin yikéé’ yikáhígíí ats’ą́ąjoo dadiiná dóó dóo kééhat’indi dóo átíbidi’doolnííłgoo eekáh. Díi gi’áhoot’į́įdgo, 30 nááhaidą́ą́ Lehi nléí Jerusalemdę́ę́’ bighan haz’ą́ądoo dah yidii’éézh, Nephi bee ééhozin-njíizoh dóó saa ła’ yee ayáhodeeshiz, diyin bizaad yikáá’ náyiizoh ti’dahoonííh dóó yikéedadiníihgo yikái. Bizaad díí kót’é: “Dóó ahoodzáii eíí nihi ił hózhǫ́ k’éhjí [dah hínii’ná].”5 ayóó ndáhontł’ándi, bił dahózhǫ́ǫ Christ dóó báhane’ k’éjí dahinánii biniinaa.
Shik’is doo shilah, naabalgi hashtl’ish yinaalnishi gi’at’ao, nihe’iina’ ts’ida Christ bee bik’ehji yiidaalgo dii t’aa’aanii il hozho doo hoozyeel bik’idiniitaal. Laman dine’e binanta’i bits’aadoo bee’didiitiil; she’eshdzaa, Nancy; doo Nephi bidine’e dii altso t’aa’aanii bina’niltin.
Shi eii diiji t’aa’aanii baa yeilti’igii nihido’ eii hoozyeel, eii il hozho, bik’idiidaal, Christ-k’ehji hinii’nao eii t’aa’aanii nihil hozho diidleel, Jesus Christ bizhi’ binahji’, aamen.