2010–2019
Doo nantłahgoo Jesus Christ baa ashdeet’ą́
Ghąąjį’ 2019 Áłah Ná’ádlééh


2:3

Doo nantłahgoo Jesus Christ baa ashdeet’ą́

Diyin God anihiłní ałk’idą́ą́’ yąąh nají kódaałeeh dóó Yisdá’iiníiłii bik’éjí iinájígo dah diighaa.

Ałtsé Tąąchil yaadą́ą́’ tóónandí Naakai Łizinii bikehyahdi Kinshasa Democratic Republic of the Congo Diyin Bighaan Nitsaa ba sodeszin áko ąą’alyaah.1 Aadi dine’é da oodlanígíí Congolese dóó shi ayoo nihił dahoozhood. Diyin bighaan Nits’aagii bá sohodoozin bikeyahdí.

Tó hadaałí Congo Falls Nashch’ąą’

Kinshasa Templedi yá’ajiyaahgo na’aashchąą, Congo Falls wolyéégo dah sitą́.2 Éí jiłtseehgo doo nantłahgo Jesus Christ baa ashdeet’ą áko Jesus Christ bikee jizííhgo attain bił ahadeest’ą́’ínígíi joogał doo. Tó hadaalinígíí éí neeznadiin naahai yaadą́ą́’ beehaniih iidą́ą́’ ákot’ao adahjitį́į́’ nit’ę́ę́’ díí ałtsé Diyinjí ádahidiikaaígíí Congodi.

Tó hasdaalí Nzongo Falls Nashch’ąą’

T’ah doo diyinjí ádahidiikaa yaadą́ą́’ t’áá álah bee alyaa’ígíí bichį́ sodadilzin éí ayoo át́’e dasnizin nt’ę́ę́’.3 Da’joosdląągo bikeedę́ę́’ la’í tó hadaalinígíígo ałnaadahjikaigo Congo River biighadi, ła’ Nzongo Falls wolyé.4 Díí da’oosdląądii álah bée ilyaah’ígíí yich’į́ nidahałahyaa t’ąądah yiistł’iid Diyin God bił bee hozin doo danizingo díí éí yoo’ádiit’á dóó Jesus Christ éí k’ad bik’eedah dííkai. T’áá doo tó nizhonigo nilinígíí biih dah jiishtł’eedah ndi tó yibeezhgo hadaalinígíí biih goné adahjiishtł’eed áko éí doo naadidoolyeeł da. Ákodahjiidzaahígíí éí aniidi ndi dóó doo nantł’ahgoo Jesus Christ bił adahdeest’ą́.

Diné t’áá ałk’idą́ą́’ łah áko daast’įįd binahjí doo nantł’ahgoo Jesus Christ yee ádahdeest’ą.5 Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí biyídę́ę́’ diné Anti-Nephi-Lehies bikaayeel nahaasdzaan leehyidí łeehdeesnilgo Diyin God dayoosdlaadgo binaał tsídá doo chinąądeelį́į́h doo dah diiniid.6 Díí áko daatsaago dóó Diyin God bikee dah diikai, tsídá doo nát’ąą’ daznízin dah. Díí Diyinjí dahyoosdląą éí bee háhidoolzishdóó tsídá doo yitsá dooka dah.7

Díí Diyin baa’aashdeitąągo ałkidą́ą́’ dah joodląyąą’ éí bits’ąąjígo dah diighaa dóó aniidí éí Yá’aashii NihiZhe’é bik’ehjígo dah diidaah Jesus Christ nihaniná’ídlą. Díí łahgo analyaahígíí eí yéígo bąąh nsé’eskees diyin bina’hagha’ bina’nitinígíí át’é. Áko adeehójilzin łeh, iiná nizhónigo baa akónį́į́zį́į́h, dóó Diyin God yéigo bikee dah diighaa. T’áá shí téíyá wiinidzin yąą éí nají ajiiłį́į́’ Yisdá’iiníiłii be’atiinjí dah diighaa dóó Diyin God iinizin’ígíí éí alaahjígo bik’ehgo dashdiighaa.

Diyin k’ejí dah diighaago éí Diyin God baa ashdeet’ą ákot’áo bee hą́hódilzin łeh. Díí aha’deet’ą éí iiná ninitį́jí naanish át’é dóó hwii iiná łahgo ananeeh t’áá ákwiijí baa nijilnish doo, dóó nízaagóó hajolnį́į́’ łeh. Díí bił ałha’deet’á’ígíí éí áko niit’é dóó t’áá akwiijí bee needá doo. Jó nihizhį́ doo baa yiineeh da, ałdó nihijéí biyídę́ę́ Diyin bił ahadeet’ą ałdó nihijéí biyídoo doo baa yiineeh da.8

Diyin God anihiłní ałk’idą́ą́’ yąąh nají kódaałeeh dóó Hasdá’iiníiłii bik’éjí iinájígo dah diighaa. Díí ákot’ííh nihee’oodlą́ nooseełgo Yisdá’iiníiłii yinííh dlą́go dóó diné bible oodlą́ yíniił ts’ąągo.9 Áko niheeoodlą́ bidziil yileehgo diyin k’ehjí t’áá’lé’í iilį́ doo.10

K’ad dikos naałnįįh nahalingo oodla’ naałnįįhgo shį́į́h nizhóni doo nt’ę́ę́’. “Diyin k’ehjí”, hats’íhyaa diinįįhgo naanała bee oodla’ hodooleeł daatsí doo. Ndi doo ákot’ao át’éi dah. Oodla’ éí t’áá hwí baa nil nishgo t’éíyáhwee oodla’ haleeh. Díí éí diné hago nihiłnííhgo ndi t’áá nihí iit’íí’go niheeoodlą́ “dinooseeł.” She’oodla’ dinǫǫseeł niidzingo éí sodiilzin, Diyin bizaad yiniitą, baah dóó tó Damǫǫgo choyiilį́į́h doo, diyin bibeehaz’áánii bik’eh honiilį́į́’ doo, dóó diné bika’aneelwo’ doo.

Jesus Christ joodla’ígíí diniseego, Diyin God éí hago nihiłní, áko Diyin God bił ahadideet’aał. Díí ałha’deet’á’ígíí éí t’áá yéigo iisiidlą́go bee hozin. Díí bił ałha’deet’ą́ éí bitł’aadi ha’astłin nahalingo diyin k’ehjí naasgoo yiidaał. To’ bee nihídiilzingo Diyin Jesus Christ bizhí ak’ididiit’aał11 dóó aají bee niha’hodilzin doo. Diyin Jesus Christ nahiníídlingo dóó yee hadit’éhígí át’áo nihí ałdó akó’níít’éii doo.

Bił ałha’diit’aah éí Yisdá’iiníiłii bidziilgo bikeeh jizį́, áko yá’aashiigoo na’atiin nijoodaał łeh. Díí diyin bił ałha’diit’á’ígíí éí binasí nihijéí łahgo aneelyaah dóó Yisdá’iiníiłii nawiiniidlin doo.12 Ndi doo yéigo bił ałha’deetą́ bik’ehjí joogaałgo éí dóó iilíída doo.13 Łahda ałk’idą́ą́ yiidlą́’haa bitsiin daatsí t́áá hadaas’á? Doo yéigo bił ałha’diitą́ bik’ehgo yiidaalgo éí doo daadilkaał ná’ąąídoolnííł da, Diyin God dóó biYé Jesus Christ bee oodziil’ígíí doo nída doo.

Diyin Bighan Nitsąą’ Kinshasa

Tsídá bił aha’deet’ą éí doo łahgo anjilį́į́h da azhá hwee iiná łahgo anat’į́į́h ndi. Kinshasa Temple biighadí Congo River nahalingo doo łahgo áneeh da, t’áá akweejí hadaalį́. T’áá niha’ahaa tó nilí14 dóó miil galoon ts’íígo yilk’ił’ígíí biih hilí tó nit’eel Atlantic Ocean wolyé.

Yisdá’iiníiłii bikeenąąkai’ígíí iiłní nihąiinishłííh doo, dóó bidoolkaal. Áádóó aní, “Nihijéí biyídí hasht’é ndoojí, éí bee nanhinishtin’ígíí dóó naanish ółeeh nihidishní’ígíí ádoołeeł.“15 Hazhó’i ndoojí bił ahadeet’ą éí baa akoniizį́į́h Diyin God yeehaadzį́į́hígíí binají hoolaagoo nihił hózǫǫ doo.16

La’í Gaamaalii nizhónigo Diyin God yił ałha’deet’ą́ dóó bee iiná hoolaagoo łahgo adayiilaah. Táá diné baa hodeeshni --Brother Banza Mucioko, Sister Banza Régine, dóó Brother Mbuyi Nkitabungi.

Iłhaajeeh Banza bighaan doo

1977 yaadą́ą́’, Banzas éí Kinshasadí , keyah Zaire wolyéí, aadi dah bighaan, k’ad éí Democratic Republic of the Congo wolyé. Áádi éí Bi’ee nineezíjí bisodizindí áyóó bee dah hódolzin nt’ę́ę́’. Áyóó t’áá’le’í bee dahjílí’ígíí biniinaa sodizindę́ę́’ nilee keyah Switzerlandí dah ííshdoot’ą́ hábik’é azlaoo.

Genevadí, chidítsooi olta’ji’go ałna’nalwo’ Brother Banza sodizin ałtsíí leeh náyiiltsee, bizhí éí “Jesus Christ Binahaga’ Akéedi Dayoołkáago Yá Naazínígíí.“ Yaa nitsékees. “Da’ Jesus Christ t’ahdii Da’oodlanígíí diishjįįdi dah hólǫ́?“ Wonaasgo dinishlił jíniizį́į́’.

Brother dóó Sister Banza nizhónígo yá’a’t’ééh bídooniid sodizindí. Banzas nda’ídilkid, dóó ahazhó’ó Diyin God hait’éhii nighaid̨ę̨́ę́’ bee bił ńahoone’ da, kot’éego, “Diyin God ii’sizį́ nlíigo, niyól nahalingo, haash yit’áo bee niilt’éehgo ánihiilaa? Hait’áosh bik’i dah asdáhí yik’i dah dinóodaał?“ Ts’ídá t’áá doo hazho’o nahishdeełk’idígíí łah yee hiłhoolne’ da, nt’ę́ę́’ Diyin Ashiik’eh Diyin bina’gha’ hanaalyahígíí nizhónígo yaahoolné. Na’nítiní dah nidiit’áazhgo Banzas wolyéhii t’óó ahinéel’̨įi’ dóó kodííniid, “Nih́íish eíí díí t’áá aanínii disiits’ą́ą́’?“ T’áá sodizin báhooghandi nát’ash dóó na’nítiní yił ahinéiikah. Bił bee hozin díí kojí tó bee hodiilzingo Diyin bina’agha’ hanaalyahjí éí bik’eh ti’hoodooniih. Bik’ehgo na’adahii dóó béeso níhodooniił, dóó keyah Switzerlandę́ę́’ weedoolní. Ákot’ée ndi, tó bee nihídi’doolzííł niizíí’ dóó Ghąąjį́ 1979 biyi’di diné há yadadíílnįįh.

Tó bee ho’doolzíí’, Brother dóó Sister Banza, tsídá ałtsé Diyin bisodizinjí bishdiiaash Kinshasagoo nijit’aash, tsídá ałtsé hakayah biyįdí aashdííaash. Geneva Branchdę́ę́’ bił ahiłnidahojilne’ dóó haká’anajahsodizin binąąt’á’í bidaholįįhdę́ę́’. Hazhó’i’ hadaíínołnį́ Diyin God t’áá Bí boholnį́į́’ díí hakeyah Zairedí sodizin hadoolwoł.

Eldir Mbuyi

Ałdó naanałah ooltahí Zairedę́ę́’ Brother Mbuyi, Belgiumdí ołtá lah. 1980 yaadą́ą́’ tó bee bidiilzį́į́’ lah Brussels Wardí. Éí bikeedę́ę́’ keyah Englandgoo Diyin yánąnitiní silį́į́h. Diyin God alilee yee naalnish. Nihik’is Mbuyi éí bil táájilt’é Zairedí sodizin haalwod. Amá dóó ahze’é t’áá ako nį́į́hgo, t’áá bighaandi sodizin biniyé aheejiiká nt’ę́ę́’. Atsá Biyaazh gone 1986 yaadą́ą́’ naaltsoos bee eehoziní keyahjí bidaholnį́į́hii bąąh dah jistsoos. Táá azhį́ Zairedę́ę́ ndaakai’ígíí bik’aago téíyá bee has’ą́. Tąjilté hazhį́ bik’aaígíí éí Brother Banza, Sister Banza dóó Brother Mbuyi.

Brother Mbuyi dóó Brother dóó Sister Banzas

Díí tajilt’éí t’áá aniihnii dasdiit’sąągo hwił bee dah hoozįįd; Tó beeiilzįįhdí Diyin Yisdá’iiníiłii yił ahadadeest’ą́ dóó atiin k’esdonjí deeyínįįh kaa doo dah dííniid. Jó ndi ałk’idą́ą́’yaah éí tó yibeesh hadaalindí yoo’ádahjishkaad tsídá doo hąądoolyeeł dah. Diyin k’ehji’ atiin éí nantł’ah. Azhá bichį́ nidahwiinąą’ łada sodizin óholnį́į́dę́ę́’ doo haanídaakah da dóó t’áá bibiwashingdoondę́ę́’ doo hazhó’í bił hasąądah, éí biniinąą doo lá’í sodizinjí yá’anájaah yileeh da. Ázha bich’į́ ndawiinąą’ ndi Brother dóó Sister Banza dóó Brother Mbuyi tśdá t’áá doo be’oodlą́ yaakódzaah da. Tájilt’ééhgo éí Kinshasa Templedí nijíkai nt’ę́ę́’

Brother dóó Sister Banza

Diishjíídí Brother dóó Sister Banzas éí k’ad kwe’e’ nihitah dasike’. Naaki biyé, Junior dóó Phil, dóo be’da’esdzaan Annie dóó Youyou. Zaire sodizindí 1986 yaadą́ą́’ éí tsídá ałtsé naakí tó bee bidoolzii’ Junior dóó Phil. Brother Mbuyi éí t́áá Kinshasadę́ę́’ binaał, be’esdzaan dóó ashdla’ ba’ałchíní bił.

Sister dóó Brother Mbuyi

Díí tsidá ałtsé haakaaígíí éí Diyin bił ahadeet’ą́ binají Diyin God yee dahoosįįd, dóó Jesus Christ, Yisdá’iiníiłii bee bił dah hózhó.17

Haash yit’áo Yisdá’iiníiłii yéígo yíníídląą’ doo, díí neeznaa dimiil Congolese Da’oodla’nígíí gí’it’áó iiniidlą́ doo, dóó miil íhidiikai nahazáán bikaadí? Yisda’iiníiłii yee na’neezt’ąą’. T’áá Dimóó bik’e baah dóo tó chónídeelįįh, Diyin God bił ałha’dit’ayaa’ bee deelnįįh. Kódóó Yisdá’iiníiłii bich’į́ bizhí ak’idahdíniit’ah dóó béneelnííh doo, dóó bibeehaz’ąąnii bik’eh honiilį́į́’ doo.18 Damóógo nizhónígo biniyé haasht’é ádiniilzingo Yisdá’iiníiłii bich’į́ adaadiniit’ą́,19 dóó naasgo be’atiinjí yiidaal doo.

Hago, t’áá iiná ninitíjí diyin yikee’naagha’í diiłeeł. Bił ałha’didiit’aał dóó bik’ehgo yinaał doo. Ałk’idą́ą́yaa éí tó yibeesh goné ahidiilghaał. Nahasdzáán biyídi bee ahiganí yéigo łeeyídí leeh diinił t’áá doo bee wot’á haa’áhí. Jesus Christ niná’idla’ígíí binají díí bił ahadeet’ą́’igíí binají neeiiná łahgo hoolaago át’éí doo dóó nihik’idhojídlííh doo. Yisdá’iiníiłii nahoniłingo yinaał doo, bee nilnį́į́h, bikee yinaał, dóó áyóó’íí’ní’nį́į́’ doo. Shił bee hozin, Bí éí kin bitł’aadí yéigo niłdzilígíí át’í. Áádóó doo biyooch̨íí da dóó yee haadziihígíí yikeesizį́. Jesus Christ bízhi’ bináhjį’, áamen.

Wolyé

  1. The dedication took place on Palm Sunday, April 14, 2019, as assigned by President Russell M. Nelson.

  2. The artist, David Meikle, painted Congo Falls working from photos of Kiubu Falls. The Kiubu Falls are located approximately 249 miles (400 kilometers) north of Lubumbashi in the southeastern part of the Democratic Republic of the Congo.

  3. These objects were known inkisi in Kikongo and as fétiches in French. The word translates into English as “amulets,” “talismans,” or “fetishes.”

  4. David Meikle also painted Nzongo Falls working from photos of the falls. The Nzongo Falls are located approximately 81 miles (130 kilometers) from Kinshasa, Democratic Republic of the Congo. The river at these falls became known as Nzadi Inkisi, or “River of Fetishes.” The name reflects the practice described in the text.

  5. In AD 1000, the heads of the Icelandic clans met together for their annual, two-week Allting, the equivalent of an informal assembly that made laws that would be binding on all. A man named Thorgeir was asked to make the decision for everyone about conversion to Christianity or continuing to worship Norse gods. After three days of seclusion in his tent, Thorgeir announced his decision; the clans would become Christian. As Thorgeir was returning to his village, he took his cherished Norse-God idols and cast them into a waterfall, now known as Godafoss, or “Waterfall of the Gods.” This action signified Thorgeir’s complete conversion to Christianity.

  6. Alma 23:13; 24:17–18.

  7. See Alma 23:6; David A. Bednar, “Converted unto the Lord,” Liahona, Nov. 2012, 106–9.

  8. See Ezekiel 11:19–20; 2 Corinthians 3:3.

  9. See Romans 10:14, 17.

  10. See Preach My Gospel: A Guide to Missionary Service, rev. ed. (2018), 203.

  11. See Dallin H. Oaks, “Taking upon Us the Name of Jesus Christ,” Ensign, May 1985, 80–83.

  12. See Alma 5:12–14.

  13. See Doctrine and Covenants 82:10.

  14. Díí Congo River éí tó nilinígíí, ayóó an’neez, ayóó yaahgo biih hozaad, dóó ayóó bits’e’ díí nahazáán bikąągí. Nihok’áá’ tsídá ałníídí naakidí tsénąą’ ninágo, áko t’ááłá’jí yéigo nahatin, áko t́áá’ nihá’hahaa tó nilį́. Díí bó’ooląąhgo éí t’áá nina’ahghaa tó nilį́ dóó 41 miil galoon t’áá tsį́łgo oolkiłgo nilį́, ndi t́áá niná’ahghaa ałąąn át’éiigo nilį́.

  15. Joseph Smith Translation, Luke 14:28 (in Luke 14:27, footnote b).

  16. See 2 Nephi 9:18; Russell M. Nelson, “Joy and Spiritual Survival,” Liahona, Nov. 2016, 81–84. President Nelson said, “Joy is a gift for the faithful” (page 84).

  17. Alma 30:60.

  18. See Doctrine and Covenants 20:77. In the Mission Leadership Seminar in June 2019, after partaking of the sacrament, before beginning his formal message, President Russell M. Nelson said, “A thought has occurred to me that my making a covenant today is a lot more important than the message that I have prepared. I made a covenant as I partook of the sacrament that I would be willing to take upon me the name of Jesus Christ and that I am willing to obey His commandments. Often, I hear the expression that we partake of the sacrament to renew covenants made at baptism. While that’s true, it’s much more than that. I’ve made a new covenant. You have made new covenants. … Now in return for which He makes the statement that we will always have His Spirit to be with us. What a blessing!”

  19. See 3 Nephi 18:12.