Nooséłí Bitse’doogo Ándaalyaa

Eldir Quentin L. Cook Áyiilaa

Hastóí Naakits’áadah Yilt’áo Bá Naazį́į

Nihe’ ashiiké dóó at’ééké nooséłíi yídadinóol’ąął dóó aha’deet’ą́ be’átiin yíkah nihi nooséłí yéego hadeelzídii biniinaa.

Ahéhee’, Naat’áanii Nelson inílį́į, haalá eíí ííshją́ el’į́į baa hózhǫ́ǫ ída’ał’į́igo ła’ bá tó biih yilteeh bináłii dóó kot’éeho nooséłí yee bitse’ doogo baa dahólne’ nihíinkeed dóó yídaneel’ą́ dadiyinii.

Eíídi ándaalyaa baa hane’ bitsijį’, nihí t’áá aaníí ádadii’nóo yéego baa ahéeh daníidzin ídahidiikáii t’áá beełt’éhí da hait’áo anáadaatéii hane’ yá’át’éehii Ninályáhii biyi’. T’áá Naat’áanii Nelson hóhoot’éedą́ą́’ ch’íyiiz’ą́, nihiísh azee’ nihá yá’átéhii wooyą́ą́’!¹

Nihił hózhǫ́ǫ hágo, Shikéé’ Yinááł hooghandi.² Nihi ałdó’ Sodizin Bághanjí ándaalyaa bee hadasóhdzíí’. Dayítah eldir yilt’éego dóó Sáanii Aká’iijahjí Dayótą́’ asdzání yisdáá’ádaah t’éi yíndaalnish.³

Nihi ádayoolíłii ayóó baa ahéeh daníizin.⁴ Nihí nooséłí t’ahdii dabitse’go dóó dayoodláago náás yikaihíí baa nihił yá’át’ééh.

Nihi nooséłí ayóó bóhoneedlíidi dahiná ndi yéego óónish ałdó’. T’áá bee néelą’í da neididooléłii nigháidę́ę́ doodahólǫ́ǫ da. Ła’ nel’į́įgo: akǫ́ǫ́ béésh bee hane’é ayóó doole’é bił bééhózingo haznitáii bik’ijigááh dóó saa bee ha’óníinii bee haajídaah, índa ła’ haajéé’ ninálkaah dóó saad dadiyinii nídi. Nááná łahjí yilá, éí doo ił’idlį́ biyi’, ádaa’oodlóh, dóó adilááh nigháidę́ę́’ ádin.

Nihi nooséłí díí ałtaaneeszáh yii’ ch’ídookahii bee biká ídoolwół, Sodizin báhooghan yee’ táá’ hasht’eh dayiilááh dóó ałtsodę́ę́’ nitséhaskééz. Áłtsé, bee nidi’nóotiił yee’ bitse’ doogo ályaa dóó hooghangi ła’í naháasdzoh. Naakíi, áłchíní dóó nooséłí bá bee sínilii eíí bidahóneedlíigo nídeil’ááh dóó t’ááhwí beezhdinóoseeł Damóo yę́ędą́ą́’ Naat’áanii Russell M. Nelson bá íi’nil, Naat’áanii M. Russell Ballard, dóó Ntsáago bidahólníhii. Tá’íi ánaazí łahgo ádoolnííł akot’éego íiyisíí Bíshep dóó ánaazíi nooséłí yił nídaalnish. Díí nel’íigo ii’sizį́ k’ehgo bitase’ dóó nihi nooséłí biká í’doolwółgo nooséłí ląí dah yikahdoo Naat’áanii Nelson áyidiiníidígi át’áo.

Yee Da’áhiidoolzíł

Díídi dabiká, eíídi bee ha’óodzíí’ ałhiih yi’nil dikwii shį́į́ nááhaidą́ą́, doo t’óó ałhiiheestł’íid da. T’áá ła’í ándaalyaa yee da’ahótą’ígíí sínil Da’oodlánii bik’ihozhdoodlííł dóó Diyin God yaa doogááł yiba’hasht’eh dabilééh.

Ła’ yee dayótą’ii éiyá k’ad háánootánígíí. Nihi nooséłí binabídikid t’áá yédigo ániinanináadą́ą́’ bídahooł’aah—niniséii dóó násizíi t’áágeed t’áánihi ániinaaháadoo ádaał’į́.⁵

Bee ha’óodzíí’

Dííjį́ bee ha’óodzíí’ ahaz’ą́ łahgo ádaayáo nooséłí bá áádi ward dóó stake biyi’. Naat’áanii Nelson yaa hoolne’ gi’át’áo, Shiláh Bonnie H. Cordon lá at’ééké nooséłii bá łahgo ádaalyaa yaa hodóolní. Ła’ biniiyé ándaalyaagi k’ad baa hadeesdzíhii Aaron be’ádziil bee dahólǫ́ǫgo, ahinéikah, dóó binídant’áanii. Díídi łahgo ádaalyaa at’éii chool’į́į bił Doctrine and Covenants 107:15, éiyá wólta’, “bísheb yił dah naháaztąnii díí Aaron be’ádziil yinaat’áanii danilį́, dóó bi’áá nidítíhí doodáo bi’óholníí bee dahólǫ́.”

Diyin bizaad biyi’ ła’ bísheb bąą siláhii lá Priis danilįnii yik’idéez’į́į́’ dóó yił dah naháazt’áo nayik’íh yádaałti’, binaanishjí hazhó’ó yee neinítin.⁶ Ła’ bii’nil, bísheb áłtsé bakéé’ dasidáii lá tííchir danilíi bąą silá dóó naaki akéé’ dasidáii diican yá dasidá.

Ákohgo, díí íishją́ ályai át’éhii beeł’t’ée doo Doctrine and Covenants bii’, Ashiiké Nooséłíi binaat’áanii yee’ wardgi doo hóhǫ́ǫ da doo. Díídi hastóí yéego nidaalnishgo lą’í yá’át’éhii ádayiilaa, dóó nihí ahéhee’ dabidii’ní.

Éí baa chána daniidlínii agháadi nideidoo’ááł dóó be’ádziil yee ashiiké noosélíi yił ádeidoolníłii dainéł’į́ dóó yił ńdaakahíi yiá anájahgo naanish ádeił’į́. Ashiiké Nooséłíi t’áá hoyaago yinéel’ąnii Aaron Be’ádziil dah dayoléłii binaat’áanii biká análwo’ii ła’ yił naalnish doo dóó bísheb ádeił’ínii.⁷ Nihí eíí ashiiké dóó at’ééké daneeséłii yee hada’ólnǫǫ bich’į’ kolyái dóó aha’deet’ą́ be’atiin yee ha’ádadilzíidgo yee dahináa doolééł.

Bóhólníihii áyiilaahígíí binahjį’, bísheb lá diné ałtso yah anájahíí yik’idéez’įį’. Bí yik’ijisdlí’ nooséłí deiniséi t’áá ákot’áo neesdaazlį́’ii dó’. Bísheb ła’ yił ałch’į’ dah neezká ashkii nooséłii naaltsoos yii’ ádaadaadlóhii doo yitsáo ghááhgóó, ashkii bąąhí yóó adit’ááh yee yiká adóolwoł biniséii ayóó abo’nóo dóó yaa ákonízingo t’éiyá ádoonííł. Ashkii t’áá yił dabighangi k’é nahásdlíí’ dóó bísheb t’áá ńt’ę́ę́’ yá yił naalnishgo yii’ haayá. Ashkii k’ad Melchizedek Be’ádziil yineel’ą́ silíi’go baa deet’ą́ dóó nanitingóó iiyá.

Díí yaa hóolne’ígíí, díídi lá ándaalyaa yee:

Bísheb yiká adóolwoł dóó yił dah naháaztąnii nooséłí dóó áłchíní yánidaatizhígíí hazhó’ó ádeił’į́į́ doo.
Ashiiké t’áá ńt’ę́ę́’ Aaron Be’ádziil bitse’ii dóó bee ádaal’įnii ts’ídá be’íina’ biyi’ dóó yiká deiyílníísh.

Díídi ándaalyaa ałdó’:

Aaron Be’ádziil yánidaatízhii ts’ídá atsígi’ binaat’áanii danlį́į dóó bísheb yił dah naháaztąnii t’áá k’eházdon yił nídahalne’.
Hastóí ánaazí aká ańdaajah yidáneedlí ádanile’ dóó Aaron Be’ádziil binaat’áanii nidántin áko naanish baa hideest’ąnii bitse’go dóó bi’ólonííh yee nidáalnish.

T’áá beehózin, díídi ándaalyaa doo bísheb yił dan naháaztą́ yá nidaatłizhígíí doo yaa kólyaa da at’ééké nooséłii Naat’áanii Nelson yína’neestá’ígi át’áo, “[Bísheb nilį́į] áłtsé dóó atsígi’ yá naatłizhígíí yee’ ashiiké at’ééké nooséłii yá ándaajahígíí.”⁸

Hait’áosh bísheb ayóó adawó’níi dóó yéego nidaalnishíi yá nidáatłizh ádaidoolííł? Beedáałniih, 2018 biyi’, Melchizedek Be’ádziil dah dayólełii yiwóhgo hazhó’ó bił nidáałnish Sáanii Aká’anájáhíi akó eíí eldir dah yikah dóó Sáanii Aká’anájáh yineel’ą́, bísheb kot’áo ninígíí bik’ehgo, yéego yá nidaatłizhígíí łahjį’ yiká adoojah akó nigháidę́ę́’ bí agháago yináalnish. Díídi yá naatłizhígíí bitah na’nitiní binaanish dóó Átaa’ Bighan dóó ła’ haajéé’ binát’ą́ą́’ binaanish ward góne’⁹—diné bił na’ánish wardgi nídaakahii.

Bíshep doo íidoolíił da yá naatłizhii łahjį’ yeididoo’ááł, nooséłí danlíi, ánihwii’áahí, bidei’ádahoot’éi niká análwo’, dóó béeso yik’ideez’įį’ dóó bee ák’idahalta’. Díídi kodawolyéii, ákondi, ngháidę́ę́’ nihí doo t’áá át’é bik’ida’diitáa da. Eldir Jeffrey R. Holland hóhoot’éédáá’ Melchizedek Be’ádziil ándaalyaa chíini’nángi át’áo: “bíshep t’ahdii, t’áá, wardgi atsídi high priest nilį́. Díí ánii ándaalyaiii [eldir dóó Sáanii Aká’ánajah] bine’dii Melchizedek Be’ádziil dóó Sáanii Aká’ánajah yik’ibóholníí ako bí áájí yinaalníshii doo yá iił’į́į da.”¹⁰

Kot’éego, Sáanii Aká’anájah dóó eldir binaat’áanii doo ła’, ádiilííł bi’doo’niid, yiwóhgo hastóí dóó sáanii yił yádaałti’—t’áá At’ééké Nooséłii binaat’áanii at’ééké nooséłii yił yádaałti’ígi át’áo. Ákondi bísheb t’éiyá dine’é ła’ yá nihodoo’ááł, díídi ła’ ánaazínii ałdó’ yá’ąąshdę́ę́’ bił yit’į áda’doolníiłgi yinahjį́ ándahazti’góó yee aká adoojahgi eíí doo ánihwii’áahii nidzín da doodáii’ doo ła’ atí’iilaaí da.¹¹

Áko at’ééd nooséłíi eíí doo bísheb doodáii’ at’ééd biniséii yich’į’ hadoodzíh ha’níi da. Bąąh siláhii lá nooséłí! Ndi doo eíí At’ééké Nooséłíi yásinínii at’ééd noosélíi ts’ídá yidin nilínii yee yiká adoolwół da. Bíshep yił dah naháaztą́ yaah dabíne’ at’ééké nooséłíi t’áá ashiiké noosélíi ndi bitse’ doogo baa ákodaniidzin áko yinahjį’ bee dahólǫnii yee’, dóó At’ééké Nooséłí yá ánaazíi hadeisííd dóó yił nidáanish, doo binaat’áanii danilįnii yá áda’oolíił da, ndi nooséłí bináanish yee yiká ahijéehgo nizhónígo ádeił’į́.

Shiláh Cordon lá díí tł’éé’ at’ééké nooséłí bá łahgo ádaalyáii yaa hodóolní. Shí, ákohgo, wardgi eíí At’ééké Nooséłí binaat’áanii bee hadeesdzíhii doo wardgi bíshep t’áá k’ehazdon yił nahálne dóó yił yaa yádaałti. Nighaidę́ę́’, díí baa deet’ąnii ła’ bikéé’ dah sidáii yeidi’ááh ńt’ę́ę́’, ndi náasjį’, at’ééké nooséłí yee’ wardgi bee ąąnídítįhí bee hólǫnii bíh íiyisíí bąąh silá. Sáanii Aká’anajáh binaat’áanii yee’ t’áá náasee’ bíshep t’áá k’aházdon yił dahalne’.¹²

Ntsáago dóó stakegi nahaz’ą́ądi, yee’ táá Ashiiké Noosélí binaat’áanii dahólǫ́. Stakejí nahaz’ą́ądi, high counilor ła’ yee’ Ashiiké Nooséłí yinaat’áanii nilį́į doo¹³ dóó yee’, ła’ high councilor nilį́į lá At’ééké Nooséłí dóó Áłchíní yázhí, yee’ stakejí Aaron Be’ádziil bee dahólǫnii–At’ééké Nooséłii yił áłah nidaadléeh. Díídi hastóí yee’ stakejí At’ééké Nooséłí binaat’áanii yił áłah nidaadléeh. Áko stakejí naat’áanii danlį́į ła’ bá atsijį’ dah sidá, díí áłah nidaadléehgo yee’ t’óó ahayóí bee ninádaat’ááh dóó ádeidoolíłii ánii Áłchíní dóó Nooséłí yee’ stakejí bá dayiyíiłyeed.

Díídi High Councilors, Stakejí naat’áanii danlį́į yik’ehgo áda’ał’į́, lá binahjį’ Bíshep dóó Aaron Be’ádziil yee biká anájah akó high councilors yee’ wardjí eldir danlį́į akot’éego yik’idadéez’įį’.

Nááná ła’ hódago nayík’ih yádaałti’ii Damóo ólta’ binaat’áanii ádoolnííł dóó, nidzinigo. Stakejí Aaron Be’ádziil-At’ééké Nooséłii áłah yiléehgi atah yíyoołwół.¹⁴

Nááná ła’ deiyijééh ándaalyáii náasjį’ ánaazíí bich’į’ kódadoolnííł. Díídi łahgo ályaaígíí:

Bíshep nooséłí nakáhgo áłah yiléehgi lá bitsésk’ehgi “wardgi nooséłí yik’í yáłti’.
Saad “Mutual” doo bee wójíi dadoo dóó “At’ééké Noosééł ádeidooliłii,” Aaron Be’ádiil dah yíkah ádeidoolíłii,” doodáo “noosééł ádeidoolíłii” éiyá t’áá damóo bik’eh lá bóhonee’ą́ǫ neil’ááh doo.
Ward bibéeso noosélí ádeidoolíłii aheełt’éego bá ałhádzoh ashiiké nooséłii dóó at’ééké nooséłíí ałch’ijí ánéelt’é’ígíí bik’ehgo Áłchíní yázhí ádeidoolíłii bíneel’ą́ągo báá doo’níł.
Ałtso nahaz’áají—wardjí, dóó stakejí, —nihí saad chool’į́ “organization” doo éiyá “auxiliary da.” Eíídi yá naazíi Ntsáago Sáanii Aká’iijáh, At’ééké Nooséłí, Ashiiké Nooséłí, Áchíní yázhí, dóó Damóo Ólta’ kodóó lá bee dawójí “Ntsáago Ánaazíí.” Eíídi dabiyéelyeed yánaazíi wardgi dóó stakegi yee’ kodóó bee wójí “wardgi ánaazį́” dóó “stakejí ánaaz.”¹⁵

Dííjį́ ándaalyaago bee ha’óodzí’ii nihibranch, nihiward, nihidistrict, dóó nihistake k’ad danoozíi’di, ndi ts’ídá January 1, 2020 biyi’ deiyíjeeh doo. Díídi ándaalyaa, ałhiih yi’nil dóó nighaidę́ę́ ándaalyaa bił ahíi’nil, ándaalyaa, yaa halne’ ła’ ii’sizį́ dóó ał’ąą nahaz’ą́ą́góó aheełt’áo yindaalnish bee na’nitinii bee bik’ihojídlí dóó ashiiké, at’ééké, dóó áłchíní t’áá ńt’ę́ę́’ bitse’ dadooleeł, t’ááła’í nizínígo nihiYisdáá’iinííłii, Jesus Christ áyiilaaígíí yikéé’ yikah, nihí aha’deet’ą́ be’atiin bikáá náás yiikah.

Shik’iské dóó shilákéi iłda’nóhłį́, t’áá aaníí adishníh dóó díídi t’áá át’é ándaalyaa, kot’ée dooníngii lá bił yit’į́ ályaa binaat’áanii dóó bá yáłti’í, Russell M. Nelson, lá t’áá ńt’ę́ę́’ Sodizin Báhooghan yee hada’ólní dóó bitse’ ádabidoolííł. Nihi nooséłí Yisdá’iinííłii agháago dayoodlą́ dadoolééł, na’íntaah bíí nił’áhii bik’ijį’ baa ádahayą́, dóó iiná bíndantł’áii yiká hasht’edit’áo deidoozįįł. Jesus Christ bízhi’ baa hast’ii binahjį́ ’ádishní, áámen.