Generální konference
Nesnesitelná nespravedlnost
Generální konference – duben 2021


14:51

Nesnesitelná nespravedlnost

Ježíš Kristus rozumí nespravedlnostem a má také moc zajistit nápravu.

V roce 1994 došlo ve východoafrické Rwandě ke genocidě – zčásti kvůli zakořeněnému napětí mezi různými kmeny. Odhaduje se, že bylo zabito více než půl milionu lidí.1 Rwanďané se s tím do značné míry pozoruhodně vyrovnali,2 ale dozvuky těchto událostí jsou stále znát.

Před deseti lety při návštěvě Rwandy jsme si s manželkou na letišti Kigali začali povídat s jiným pasažérem. Naříkal na nespravedlnost genocidy a s pohnutím se zeptal: „Kdyby existoval Bůh, cožpak by s tím něco neudělal?“ Tomuto muži – i mnohým z nás – může utrpení a krutá nespravedlnost připadat neslučitelné s laskavým a milujícím Nebeským Otcem. On je ale skutečný, je laskavý a miluje každé své dítě dokonale. Tato dichotomie je stará jako lidstvo samo a nelze ji vysvětlit jednoduchým zvukovým klipem nebo samolepkou na autě.

Abychom se v tom vyznali, pojďme prozkoumat různé typy nespravedlnosti. Vezměte v úvahu rodinu, v níž každé dítě dostává za běžné domácí práce týdenní kapesné. Syn John si kupoval sladkosti; dcera Anna si peníze spořila. Anna si nakonec koupila kolo. Podle Johna bylo nespravedlivé, že Anna získala kolo, a on ne. Ale tuto nerovnost způsobila Johnova rozhodnutí, nikoli jednání rodičů. Annino rozhodnutí vzdát se okamžitého potěšení ze snědení sladkostí nebylo vůči Johnovi nespravedlivé, protože on měl tutéž možnost jako jeho sestra.

Podobně i z našich rozhodnutí mohou vyplývat dlouhodobé výhody, či nevýhody. Pán zjevil: „Získá-li nějaká osoba více poznání a inteligence v tomto životě skrze svou píli a poslušnost než jiná, bude míti právě tak velikou výhodu ve světě, který přijde.“3 Když někdo jiný svým svědomitým rozhodnutím získá nějaký užitek, nemůžeme oprávněně usuzovat, že se nám dostalo nespravedlivého zacházení, pokud jsme měli tutéž příležitost.

Jiný příklad nespravedlnosti pochází ze situace, kterou má žena Ruth zažila v dětství. Jednou se Ruth dozvěděla, že její maminka se chystá mladší sestře Merle koupit nové boty. Ruth si postěžovala: „Mami, to není fér! Naposledy dostala nové boty taky Merla.“

Matka se jí zeptala: „Ruth, padnou ti boty dobře?“

Ruth odvětila: „No, ano.“

Matka jí pak řekla: „Merle jsou už boty těsné.“

Ruth souhlasila s tím, že každé dítě v rodině by mělo mít boty, které mu padnou. I když by Ruth ráda dostala nové boty, když se na situaci podívala očima své matky, tak její dojem, že se jí dostalo nespravedlivého zacházení, zmizel.

Některou nespravedlnost nelze vysvětlit; nevysvětlitelná nespravedlnost je nesnesitelná. Nespravedlnost vyplývá i z toho, že žijeme v těle, které je nedokonalé, zraněné nebo nemocné. Smrtelný život je ze své podstaty nespravedlivý. Někteří se rodí v hojnosti, jiní ne. Někteří mají milující rodiče, jiní ne. Někteří se dožívají mnoha let, jiní několika málo. A mohu pokračovat. Někteří lidé se dopouštějí ubližujících chyb i tehdy, když se snaží konat dobro. Někteří se rozhodnou nezmírňovat nespravedlnosti, i když by mohli. A někteří naneštěstí používají Bohem danou svobodu jednání k tomu, aby druhým ubližovali, což nikdy dělat nemají.

Různé typy nespravedlností se mohou spojovat a vytvářet tak tsunami ochromující nespravedlnosti. Například pandemie covidu-19 neúměrně postihuje ty, kteří se již s různými zásadními nevýhodami potýkají. Soucítím s těmi, kteří takovým nespravedlnostem čelí, z celého srdce ale prohlašuji, že Ježíš Kristus nespravedlnostem rozumí a má také moc zajistit nápravu. Nic se nevyrovná nespravedlnostem, které snášel On. Nebylo spravedlivé, že zakusil všechny bolesti a strasti lidstva. Nebylo spravedlivé, že trpěl za mé hříchy a chyby i za ty vaše. Ale rozhodl se tak učinit z lásky k nám a k Nebeskému Otci. Dokonale rozumí tomu, co zažíváme.4

V písmech se píše, jak si dávní Izraelité stěžovali na to, že Bůh s nimi jedná nespravedlivě. V reakci na to se Jehova zeptal: „Neboť může žena zapomenouti na kojence svého, aby tak neměla soucit se synem lůna svého?“ Jakkoli je nepravděpodobné, že by milující matka zapomněla na své miminko, Jehova prohlásil, že Jeho oddanost je ještě spolehlivější. Prohlásil: „Ano, ony mohou zapomenouti, já však na tebe nezapomenu. Viz, vyryl jsem si tě na dlaně rukou svých; zdi tvé jsou neustále přede mnou.“5 Ježíš Kristus přinesl nekonečnou smírnou oběť, a tak s námi dokonale soucítí.6 Vždy o nás i o naší situaci ví.

Ve smrtelnosti můžeme „směle“ přicházet ke Spasiteli a obdržet soucit, uzdravení a pomoc.7 I když trpíme nevýslovně, Bůh nám může žehnat prostými, obyčejnými a významnými způsoby. Když se naučíme tato požehnání rozpoznávat, naše důvěra v Boha se prohloubí. Ve věčnostech Nebeský Otec a Ježíš Kristus veškerou nespravedlnost vyřeší. Pochopitelně chceme vědět, jakkdy tak učiní. Jak to udělají? Kdy tak učiní? Pokud vím, ono jak ani kdy ještě nezjevili.8 Vím jen, že tak učiní.

V nespravedlivých situacích je jedním z našich úkolů důvěřovat tomu, že „vše, co je v životě nespravedlivé, může být prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista dáno do pořádku“.9 Ježíš Kristus překonal svět a „pohltil“ veškerou nespravedlnost. Díky Němu můžeme ve světě pociťovat pokoj a být dobré mysli.10 Pokud to Ježíši Kristu dovolíme, posvětí nespravedlnosti k našemu prospěchu.11 Nejenže nás utěší a obnoví to, co bylo ztraceno;12 ale onu nespravedlnost použije k našemu užitku. Jde-li o to, jakkdy, musíme jako Alma připustit a přijmout, že „na tom nezáleží; neboť Bůh zná všechny tyto věci; a mně postačí věděti, že tomu tak je“.13

Otázky ohledně toho, jakkdy, můžeme zkusit nechat na později a soustředit se na rozvíjení víry v Ježíše Krista – na to, že má nejen moc vše napravit, ale také si to přeje učinit.14 Trvat na zjištění, jak nebo kdy, je neproduktivní a také krátkozraké.15

Zatímco rozvíjíme víru v Ježíše Krista, máme se také snažit stát se takovými, jako je On. Pak k druhým přistupujeme se soucitem a snažíme se zmírňovat nespravedlnosti, když na ně narazíme;16 můžeme se snažit napravit to, co se nachází ve sféře našeho vlivu. Spasitel nám vskutku nařídil, že máme „býti horlivě zaměstnáni v dobré věci a konati mnoho věcí ze své vlastní svobodné vůle a uskutečňovati mnoho spravedlivosti“.17

Jedním z těch, kteří jsou horlivě zaměstnáni v boji s nespravedlností, je advokát Bryan Stevenson. Jeho právní kancelář ve Spojených státech se věnuje obhajobě neprávem obviněných lidí, ukončení nepřiměřených trestů a ochraně základních lidských práv. Před několika lety pan Stevenson obhajoval muže neprávem obviněného z vraždy a odsouzeného k smrti. Pan Stevenson požádal o pomoc místní křesťanskou kongregaci onoho muže, i když tento muž nebyl ve své církvi aktivní a byl veřejností opovrhován kvůli svému všeobecně známému mimomanželskému poměru.

Aby pozornost kongregace zaměřil na to, na čem skutečně záleží, mluvil s nimi pan Stevenson o ženě nařčené z cizoložství, která byla předvedena před Ježíše. Ti, co ji obviňovali, ji chtěli ukamenovat, ale Ježíš řekl: „Kdo jest … bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.“18 Ženiny žalobci se vzdálili. Ježíš ženu neodsoudil, ale nařídil jí, aby již nehřešila.19

Poté, co pan Stevenson tento příběh odvyprávěl, poznamenal, že samolibost, strach a hněv způsobují, že dokonce i křesťané vrhají kameny na ty, kteří klopýtají. A pak řekl: „To zkrátka nemůžeme dopustit.“ A vybídl členy kongregace, aby se stali „chytači kamenů“.20 Bratři a sestry, nevrhat kameny je prvním krokem k tomu, abychom s druhými jednali se soucitem. Druhým krokem je snažit se chytat kameny, které vrhají druzí.

To, jak se vyrovnáváme s výhodami či nevýhodami, je součástí životní zkoušky. Nebudeme ani tak souzeni za to, co říkáme, ale za to, jak jednáme s těmi, kteří jsou zranitelní a znevýhodnění.21 Jakožto Svatí posledních dnů se snažíme řídit Spasitelovým příkladem a konat dobro.22 Svou lásku k bližním projevujeme tím, že pomáháme zajistit důstojnost všech dětí Nebeského Otce.

Je zdravé přemýšlet o svých výhodách a nevýhodách. Když John pochopil, proč Anna dostala kolo, mnohé mu to vyjevilo. Když se Ruth podívala na to, proč Merla potřebuje boty, očima matky, bylo to pro ni poučné. Snaha nahlížet na věci z hlediska věčnosti může vše objasnit. Tím, že se stáváme více takovými, jako je Spasitel, rozvíjíme větší empatii, pochopení a pravou lásku.

Vrátím se k otázce našeho spolucestujícího v Kigali, který naříkal na nespravedlnost rwandské genocidy a který se ptal: „Kdyby existoval Bůh, cožpak by s tím něco neudělal?“

Aniž bychom snižovali utrpení způsobené genocidou a poté, co jsme přiznali, že takovéto utrpení nedokážeme pochopit, jsme mu řekli, že Ježíš Kristus ohledně nesnesitelné nespravedlnosti něco udělal.23 Vysvětlili jsme mu mnohé zásady evangelia týkající se Ježíše Krista a Znovuzřízení Jeho Církve.24

Poté se tento náš známý se slzami v očích zeptal: „To znamená, že pro své zesnulé rodiče a svého strýce mohu něco udělat?“

„Rozhodně ano!“ řekli jsme. Pak jsme vydali svědectví o tom, že vše, co je v životě nespravedlivé, může být skrze Usmíření Ježíše Krista napraveno, a že skrze Jeho pravomoc mohou být rodiny spojeny na věky.

Když čelíme nespravedlnostem, můžeme se buď od Boha vzdálit, nebo se Mu přiblížit a hledat u Něj pomoc a oporu. Například dlouhé boje mezi Nefity a Lamanity měly na lidi různý účinek. Mormon poznamenal, že „mnozí [se] zatvrdili“, zatímco jiní „byli obměkčeni pro své strasti, natolik, že se pokořili před Bohem“.25

Nedopusťte, abyste se kvůli nespravedlnostem zatvrdili nebo aby byla narušena vaše víra v Boha. Spíše Boha proste o pomoc. Prohlubujte svou vděčnost za Spasitele a více se na Něj spoléhejte. Namísto toho, abyste zahořkli, Mu dovolte, aby vám pomohl stát se lepšími.26 Dovolte Mu, aby vám pomohl vytrvat, dopusťte, aby vaše strasti byly pohlceny „v radosti z Krista“.27 Přidejte se k Němu v Jeho poslání „uzdravovati skroušené srdcem“,28 snažte se mírnit nespravedlnosti a staňte se chytačem kamenů.29

Svědčím o tom, že Spasitel žije. Rozumí nespravedlnostem. Rány na Jeho dlaních Mu neustále připomínají vás i vaši situaci. Pečuje o vás ve všech vašich trápeních. Pro ty, kteří k Němu přicházejí, platí, že popel truchlení bude nahrazen korunou krásy; zármutek a trápení budou nahrazeny radostí a potěšením; sklíčenost a zoufalství budou nahrazeny vděčností a oslavováním.30 Vaše víra v Nebeského Otce a Ježíše Krista bude odměněna více, než si umíte představit. Veškeré nespravedlnosti – zejména nespravedlnosti nesnesitelné – budou posvěceny k vašemu prospěchu. O tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.

Poznámky

  1. Viz John Reader, Africa: A Biography of the Continent (1999), 635–636, 673–679.

  2. I když smíření ve Rwandě je nadějné, je také složité. Někteří pochybují o jeho hloubce a trvalosti. Viz např.: „The Great Rwanda Debate: Paragon or Prison?“, Economist, Mar. 27, 2021, 41–43.

  3. Nauka a smlouvy 130:19; zvýraznění přidáno.

  4. Viz Židům 4:15.

  5. 1. Nefi 21:15–16.

  6. Viz Alma 7:11–13.

  7. Viz Židům 4:16; viz také Izaiáš 41:10; 43:2; 46:4; 61:1–3.

  8. Upozornění: Měli bychom odolat pokušení vytvářet si vlastní teorie ohledně toho, jakkdy – nehledě na to, jak rozumné či věrohodné jsou. Nemáme oprávnění zaplnit mezeru představující to, co Bůh dosud nezjevil.

  9. Kažte evangelium mé (2005), 51; viz také Izaiáš 61:2–3; Zjevení 21:4. „Vše, co je v životě nespravedlivé, může být … dáno do pořádku“ pravděpodobně znamená, že důsledky nespravedlnosti vůči nám budou vyřešeny, zmírněny nebo odstraněny. Starší Joseph B. Wirthlin ve svém posledním proslovu na generální konferenci – „Ať se stane cokoli, ber to s láskou“ – řekl: „Každá dnešní slza bude nakonec stokrát vynahrazena slzami radosti a vděčnosti. … Vítězí zásada kompenzace.“ (Liahona, listopad 2008, 28.)

  10. Viz Jan 16:33.

  11. Viz 2. Nefi 2:2.

  12. Viz Job 42:10, 12–13; Jákob 3:1.

  13. Alma 40:5.

  14. Viz Mosiáš 4:9.

  15. Viz Russell M. Nelson, „Nechť Bůh převládne“, Liahona, listopad 2020, 93.

  16. Například velitel Moroni potvrdil, že není správné, aby lidé jen přihlíželi a neudělali nic, pokud mohou druhým pomoci. (Viz Alma 60:9–11; viz také 2. Korintským 1:3.)

  17. Nauka a smlouvy 58:27; viz také verše 26, 28–29.

  18. Jan 8:7.

  19. Viz Jan 8:10–11; ve verši 11 v Překladu Josepha Smitha se píše: „A žena oslavovala Boha od oné hodiny a věřila ve jméno jeho.“, což naznačuje, že Spasitelovo neodsouzení a Jeho přikázání „nehřeš více“ mělo dopad na celý její život.

  20. Bryan Stevenson, Just Mercy: A Story of Justice and Redemption (2015), 308–309.

  21. Viz Matouš 25:31–46.

  22. Viz Skutkové 10:38; viz také Russell M. Nelson, „Druhé veliké přikázání“, Liahona, listopad 2019.

  23. Viz Nauka a smlouvy 1:17, 22–23.

  24. Tyto zásady jsou jasně popsány v dokumentu „Znovuzřízení plnosti evangelia Ježíše Krista – prohlášení světu při příležitosti dvoustého výročí“, ChurchofJesusChrist.org.

  25. Alma 62:41.

  26. Viz Amos C. Brown, in: Boyd Matheson, „‚It Can Be Well with This Nation‘ If We Lock Arms as Children of God“, Church News, July 25, 2019, thechurchnews.com.

  27. Alma 31:38.

  28. Viz Lukáš 4:16–19. Uzdravit zkroušené srdcem znamená uvést do původního stavu ty, jejichž mysl, vůle, intelekt či nitro byly narušeny či zlomeny (viz James Strong, The New Strong’s Expanded Exhaustive Concordance of the Bible [2010], Hebrew dictionary section, 139 a 271).

  29. Viz např. Russell M. Nelson, „Nechť Bůh převládne“, Liahona, listopad 2020; Dallin H. Oaks, „Milujte nepřátele své“, Liahona, listopad 2020. President Nelson nabádal: „Vyzývám dnes naše členy, ať jsou kdekoli, aby byli příkladem v tom, že se zřeknou postojů a skutků podněcovaných předsudky. Snažně vás prosím, abyste byli zastánci úcty ke všem dětem Božím.“ To znamená něco více, než jen být proti postojům a skutkům podněcovaným předsudky. President Oaks citoval reverendku Theresu A. Dearovou: „Živnou půdou rasismu je nenávist, útlak, spolčení, pasivita, lhostejnost a mlčení.“ A poté řekl: „Jako občané a členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů si musíme vést lépe, abychom pomohli rasismus vymýtit.“

  30. Viz Izaiáš 61:3. Obdržet korunu krásy znamená stát se spoludědici s Ježíšem Kristem v království Božím. Viz také Donald W. Parry, Jay A. Parry a Tina M. Peterson, Understanding Isaiah (1998), 541–543.