Buďte odvážné
Vodítka z knihy Jozue … nám [společně] poskytnou ten nejmocnější zdroj odvahy a síly, který existuje – víru v Nebeského Otce a v Jeho Syna Ježíše Krista.
Když generální autority promlouvají na generální konferenci k bratřím v kněžství, často začnou slovy, že mají pocit, jako kdyby promlouvali k „mocné armádě“ silných vedoucích kněžství. Dnes večer mám pocit, jako kdybych stála před „mocnou armádou“ vyvolených dcer Božích. Byly jste vybrány, abyste v těchto posledních dnech šly ve spravedlivosti kupředu, po boku oněch statečných nositelů kněžství. Je na vás impozantní a nádherný pohled.
Ráda bych dnes večer začala tím, že stručně popíšu historické pozadí našeho tématu – Jozue 1:9: „Posilni se a zmužile se měj, neboj se, ani lekej, nebo s tebou jest Hospodin Bůh tvůj, kamž se koli obrátíš.“
Mojžíš byl mocným prorokem, který vyvedl děti Izraele ze země Egyptské, v níž byli otroky a v níž pod vlivem ostatních uctívali falešné bohy. (Viz Leviticus 18:1–3.) Po 40 letech těžkostí na poušti byli velmi blízko svému novému domovu, kde by mohli svobodně uctívat pravého a živého Boha. Po Mojžíšově smrti Bůh povolal Jozua, aby byl prorokem, který toto zázračné putování ukončí.
Jozue byl významným vůdcem. Ve slovníku Bible Dictionary se o něm píše jako o „nejvznešenějším typu oddaného válečníka“ a uvádí se, že jeho jméno znamená „Bůh je pomoc“. (Bible Dictionary, „Joshua“.) Jeho inspirovaného vůdcovství bylo velmi zapotřebí, protože bylo ještě nutné překročit mnoho řek a vyhrát mnoho bitev, než mohly děti Izraele naplnit a obdržet vše, co jim Pán slíbil.
Pán věděl, že prorok Jozue a děti Izraele budou v této době potřebovat velkou odvahu. V první kapitole Knihy Jozue mu Pán několikrát říká, aby byl silný a odvážný. Slovo odvaha se definuje jako „duševní nebo morální síla … vytrvat, a odolat nebezpečí, strachu nebo těžkostem“. (Merriam-Webster‘s Collegiate Dictionary, 11th ed. [2003], „courage“; zvýraznění přidáno.) Díky své odvaze a poslušnosti byli Jozue a děti Izraele schopni vstoupit do země zaslíbení a získat štěstí skrze požehnání Páně.
Jozue a děti Izraele žili velmi, velmi dávno. Ale v naší době se i my snažíme vstoupit do „země zaslíbení“. Naším největším cílem je obdržet věčný život s naším Nebeským Otcem. V první kapitole Knihy Jozue nacházíme čtyři spolehlivá vodítka, která nám pomohou překonat překážky, dojít do cíle cesty a těšit se z požehnání Páně v naší „zemi zaslíbení“.
Zaprvé – v 5. verši Pán slibuje Jozuovi: „Nenechám tebe samého, aniž tě opustím.“ Z tohoto zaslíbení, že Pán bude vždy nablízku a nikdy nás nenechá o samotě, můžeme čerpat odvahu a posilu. Učíme se tomu, že Nebeský Otec zná každé své dítě a má je rád. Vy, jako jedny z Jeho drahocenných dcer, máte přístup k Jeho příslibům a vedení skrze moc modlitby. V Nauce a smlouvách čteme: „Buď pokorný; a Pán tvůj Bůh tě povede za ruku a dá ti odpověď na modlitby tvé.“ (NaS 112:10.)
Věřím těmto slovům a slibuji vám, že Nebeský Otec skutečně slyší vaše modlitby a odpovídá na ně. Často je však zapotřebí trpělivosti, když „čekáme na Pána“. (Viz Izaiáš 40:31.) Zatímco čekáme, můžeme mít pocit, že jsme opuštěny, nebo že naše modlitby nebyly vyslyšeny, nebo že možná nejsme hodny toho, aby byly zodpověděny. To ale není pravda. Mám moc ráda utěšující slova krále Davida: „[Trpělivě čekal] jsem na Hospodina, i naklonil se ke mně, a vyslyšel mé volání.“ (Žalm 40:1.)
Nehledě na to, s čím se na své osobní cestě můžete setkat, první vodítko, které se nachází v Jozuovi, nám připomíná, abychom se modlily, byly trpělivé a pamatovaly na Boží zaslíbení: „Nenechám tebe samého, aniž tě opustím.“ (Jozue 1:5.)
Druhé vodítko se nachází v 7. verši, kde Pán říká Jozuovi: „[Čiň] všecko podlé zákona, … neuchyluj se od něho na pravo ani na levo, [aby se ti dařilo] ve všem, k čemuž se obrátíš.“ Pán nařizuje Jozuovi, aby byl zcela poslušen přikázání a aby se neodchyloval od cesty Páně. President Howard W. Hunter učil: „Jozue věděl, že díky jeho poslušnosti se dostaví úspěch, a ačkoli přesně nevěděl, jak úspěchu dosáhne, měl nyní důvěru v konečný výsledek. … Zkušenosti velkých proroků [nacházející se v písmech] byly dozajista zaznamenávány [a zachovávány] proto, aby nám pomohly porozumět tomu, jak důležité je zvolit cestu naprosté poslušnosti.“ („Commitment to God“, Ensign, Nov. 1982, 57, 58.)
Před měsícem jsem navštívila jednu skupinu mladých žen. Zeptala jsem se starších dívek, jakou radu by daly nové dívce z úlů, aby jí pomohly zůstat věrnou a ctnostnou v každé situaci, v níž se může ocitnout. Jedna mladá žena řekla: „Když jdeš po chodbě ve škole, možná koutkem oka zahlédneš něco, co upoutá tvou pozornost, něco, co se nezdá být úplně správné. Můžeš být zvědavá a chceš se podívat. Moje rada pro tebe zní takto: Nedívej se. Ujišťuji tě, že když se podíváš, budeš toho litovat. Věř mi, prostě se dívej dopředu.“
Když jsem naslouchala této mladé ženě, věděla jsem, že slyším Pánovu radu Jozuovi: „Neuchyluj se od něho na pravo ani na levo“ (Jozue 1:7), a tato rada se vztahuje na každodenní situace v těchto posledních dnech. Mladé ženy, vyvarujte se pokušení, která vás obklopují, tím, že budete zcela dodržovat přikázání. Dívejte se dopředu, na váš věčný cíl. Druhé vodítko nám připomíná, že když toto budeme dělat, budeme ochráněny a bude se nám dařit „ve všem, k čemuž se [obrátíme]“. (Jozue 1:7.)
V 8. verši nacházíme třetí vodítko. Pán zde mluví o „knize zákona“ a říká Jozuovi, aby o něm přemýšlel „dnem i nocí, abys [dodržoval] a činil všecko podlé toho, což psáno jest v něm; … a tehdáž … budeš [mít úspěch]“. Pán nařizuje Jozuovi, i nám všem, aby četl písma. Každodenní studium písem – zvláště čtení Knihy Mormonovy – vytváří pevný základ pro vaše rozvíjející se svědectví o Ježíši Kristu a o Jeho evangeliu. Přivádí vám do života Ducha. President Harold B. Lee radil: „Nečteme-li každý den písma, naše svědectví slábne [a] naše duchovnost se neprohlubuje.“ (Teachings of Presidents of the Church: Harold B. Lee [2000], 66.)
Na stránkách písem je obsažen bezpočet pokynů, zaslíbení, řešení a připomínek, které nám budou pomáhat na naší cestě do „země zaslíbení“. Třetí vodítko nás vede k tomu, abychom každý den četly písma a přemítaly o nich, abychom díky tomu prospívaly a aby se nám dařilo.
Poté, co Pán přestal promlouvat k Jozuovi, se Jozue obrací na děti Izraele. Na konci své řeči, v 16. verši, děti Izraele odpovídají na jeho slova a dávají nám čtvrté vodítko. Jejich odpověď zní: „Všecko, což jsi nám rozkázal, učiníme, a kamžkoli pošleš nás, půjdeme.“
My, členky Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, máme možnost uzavřít tentýž závazek následovat našeho proroka presidenta Thomase S. Monsona, který je dnes večer zde s námi. Skrze modlitbu a potvrzení Ducha může každá z nás získat své osobní svědectví o žijícím prorokovi. Toto svědectví se prohlubuje, když v každodenním životě nasloucháme jeho učení, zachováváme ho a máme odvahu toto učení uplatňovat.
Když nasloucháme radám našeho proroka a jsme jich poslušny, umožňuje nám to získat přístup ke zvláštním požehnáním. Poslechněte si několik slov z prorockého zaslíbení, které president Monson pronesl na poslední generální konferenci: „Kéž vám Bůh žehná. Kéž Jeho zaslíbený pokoj s vámi zůstává nyní i nadále.“ („Slovo závěrem“, Liahona, listopad 2009, 110.) „Jsme-li pravdiví a věrní, … čekají nás veliká zaslíbení.“ („Ovládej své city, bratře“, Liahona, listopad 2009, 69). „Prosím o to, aby na každém z vás spočinula požehnání nebes.“ (Liahona, listopad 2009, 110.)
Vyzývám vás, abyste na generální konferenci příští týden naslouchaly pokynům a zaslíbením, která nám dají prorok a apoštolové. Poté použijte čtvrté vodítko tím, že se zavážete, že budete následovat rady proroka a že potvrdíte, že „všecko, což … nám [rozkáže], učiníme, a kamžkoli [pošle] nás, půjdeme“. (Jozue 1:16.)
V tomto okamžiku se tato čtyři vodítka – modlitba, poslušnost Božích přikázání, každodenní studium písma a závazek následovat žijícího proroka – mohou zdát jako malé a prosté věci. Dovolte mi připomenout vám verš, který se nachází v Almovi: „Viz, já ti pravím, že malými a prostými věcmi se uskutečňují věci veliké.“ (Alma 37:6.) Když budeme tato čtyři „malá a prostá“ vodítka z knihy Jozue používat v každodenním životě, společně nám poskytnou ten nejmocnější zdroj odvahy a síly, který existuje – víru v Nebeského Otce a v Jeho Syna Ježíše Krista.
Nebeský Otec ví, že naše osobní cesty nejsou snadné. Každý den čelíme situacím, které vyžadují odvahu a sílu. Nedávný příběh z novin Church News to potvrzuje:
„Před několika měsíci jistá učitelka na střední škole zahájila jednoho dne výuku tím, že požádala studenty, kteří podporovali určitý politický názor, aby se postavili na jednu stranu místnosti, a ti, kteří byli proti, aby se postavili na druhou stranu.
Poté, co se studenti rozdělili na dvě strany, učitelka se postavila k těm, kteří byli proti. Vybrala jednu mladou ženu ze strany příznivců a začala na ni a na ostatní spolužáky útočit kvůli jejich názorům.
Tato mladá žena, která byla ve svém sboru dívkou růží, strpěla útok, který kritizoval její přesvědčení.
[Zůstala] klidná tváří v tvář veřejnému útoku od někoho, kdo byl v postavení autority.“ („What Youth Need“, Church News, Mar. 6, 2010, 16.)
Tato mladá žena projevila pozoruhodnou odvahu na svém bitevním poli, které onoho dne představovala její třída ve škole. Ať jste kdekoli, ať čelíte čemukoli, doufám, že využijete vodítek, která se nacházejí v knize Jozue, abyste mohly důvěřovat Pánovu zaslíbení: „Posilni se a zmužile se měj, neboj se, ani lekej, nebo s tebou jest Hospodin Bůh tvůj, kamž se koli obrátíš.“ (Jozue 1:9.)
Chtěla bych vám zanechat své svědectví, že Nebeský Otec zná každou z vás a miluje vás. Když se k Němu obrátíte, neopustí vás! Bude vám žehnat silou a odvahou, které budete potřebovat, abyste došly zpátky k Němu. Jsem vděčná za písma a za mocné příklady, jako je prorok Jozue. Jsem vděčná za presidenta Monsona, který se nás snaží bezpečně vést zpátky k našemu Nebeskému Otci. Modlím se o to, abychom my všechny, podobně jako děti Izraele, vstoupily do naší „země zaslíbení“ a našly odpočinek skrze požehnání Páně. Toto říkám ve jménu Ježíše Krista, amen.