Jdi s vírou vpřed
Starší Anthony D. Perkins
Sedmdesátník
Z proslovu „Nevertheless I Went Forth“ [„Nicméně šel jsem dále“] proneseného na zasvěcujícím shromáždění 4. února 2014 na Univerzitě Brighama Younga. Úplný text proslovu v angličtině najdete na adrese speeches.byu.edu.
Čtyři ponaučení týkající se inspirovaných rozhodnutí, která činil Nefi, vám mohou pomoci zmírnit obavy a dodat vám sebedůvěru k tomu, abyste šli dál.
Detail z Duch modlitby, Claudio Roberto Aquiar Ramires
Vy, mladí dospělí, nyní žijete v době, které se říká „dekáda rozhodování“. Činíte mnohá z nejdůležitějších životních rozhodnutí, k nimž patří „návštěva chrámu, služba na misii, získání vzdělání, volba zaměstnání a výběr [společníka či] společnice a zpečetění ve svatém chrámu na čas a celou věčnost“.1
Hovořím obzvláště k těm, kteří mají potíže učinit jedno nebo více těchto důležitých rozhodnutí – někteří jsou možná téměř paralyzováni strachem z toho, že se rozhodnou špatně, nebo potřebují ujištění, aby si stáli za rozhodnutím, které učinili již dříve.
Pokud budete uplatňovat čtyři ponaučení týkající se inspirovaných rozhodnutí, která činil Nefi, mohou vám pomoci zmírnit obavy a dodat vám sebedůvěru k tomu, abyste šli dál.
1. Dodržujte přikázání
Poslední verš Nefiova posvátného záznamu shrnuje celý jeho život: „Neboť tak mi Pán přikázal, a já musím poslechnouti.“ (2. Nefi 33:15.)
Nefiovu víru ve Spasitele a lásku k Němu dokládá jeho poslušnost Božích přikázání. Modlil se. (Viz 1. Nefi 2:16.) Četl písma. (Viz 1. Nefi 22:1.) Usiloval o vedení od žijícího proroka a řídil se jím. (Viz 1. Nefi 16:23–24.) Takováto poslušnost umožnila Duchu Svatému, aby Nefiho mocně doprovázel po celý život, a trvale mu přinášela osobní zjevení.
I vy musíte zůstat Pánu nablízku tím, že budete dodržovat Boží přikázání. Svědčím o tom, že na základě důsledné poslušnosti v malých věcech, jako je čtení písem, každodenní modlitba, chození na shromáždění, následování rad žijících proroků či služba druhým, získáte nárok na Ducha – a na zjevení, která přináší.
Dokonalost není předpokladem k získání osobního zjevení. Tímto předpokladem je každodenní pokání. (Viz Římanům 3:23.) Pokud je vaše pokání upřímné a úplné (viz NaS 58:42–43), získáte díky očišťující moci Usmíření Ducha, aby vás vedl při závažných životních rozhodnutích.
2. Kráčejte dál s vírou
Představte si sami sebe v Nefiově situaci. Váš otec vám říká, že Pán přikázal vaší rodině, aby opustila svůj majetek a odešla do pustiny. Nechtěli byste o svém putování a jeho cíli něco vědět?
Domnívám se, že Nefi by byl nadšený, kdyby mu Pán jasně odhalil jeho budoucnost. Ale takto Bůh s Nefim nepracoval, a nebude tak pracovat ani s vámi.
Když Nefiova rodina cestovala pustinou, dostávala pokyny pouze „čas od času“ (1. Nefi 16:29; 18:1). Kdyby byl mohl vidět od samého počátku, kudy přesně se bude na své cestě životem ubírat, nedostalo by se mu zážitků, které mu obohacovaly duši a formovaly jeho víru a díky nimž se stal podobnějším Kristu.
Pokud očekáváte, že vám Bůh zjeví, který obor máte studovat, koho si máte vzít, jaké zaměstnání máte přijmout, kde máte bydlet, zda máte dokončit svá studia a kolik máte mít dětí, s velkou pravděpodobností nikdy ani nevyjdete ze svého bytu. Svědčím vám o tom, že osobních zjevení se člověku dostává jen „čas od času“.
Náš Nebeský Otec si přeje, abychom rostli, přičemž musíme rozvíjet své schopnosti zvažovat fakta, dělat si úsudek a učinit rozhodnutí. Ale také nás vyzývá, abychom Mu svá rozhodnutí přednesli v modlitbě. (Viz NaS 9:7–9.) Starší Richard G. Scott z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že odpovědi na modlitby získáváme „jedním ze tří způsobů“.2
Potvrzující ujištění
„Zaprvé,“ říká starší Scott, „můžete pocítit pokoj, útěchu a ujištění, které potvrzují, že vaše rozhodnutí je správné.“3 Spolu s manželkou Christy jsme zjistili, že ujištění ohledně rozhodnutí, která mají zásadní vliv na náš život, se nám může dostat prostřednictvím písem, a to často poté, co jsme byli v chrámu.
Po mnohém přemítání a modlitbách jsme se například rozhodli opustit svůj nový vysněný dům v Texasu, přistoupit v zaměstnání na přeložení a odstěhovat se se šesti malými dětmi do čínského Pekingu. Ale zoufale jsme při takovémto závažném kroku toužili po duchovním potvrzení. A božského ujištění se nám skutečně dostalo, a to v chrámu, když jsme si v Nauce a smlouvách přečetli tato slova: „Mou vůlí je, abys … nezůstá[val] mnoho dní na tomto místě; … nemysli na majetek svůj. Jdi do východních zemí.“ (NaS 66:5–7.)
Hlas Ježíše Krista zaznívající z písem nám spolu s mocnými pocity pocházejícími od Ducha Svatého potvrdil, že naše rozhodnutí přestěhovat se do Číny je správné.
Rušivý pocit
Druhým způsobem, jak Nebeský Otec odpovídá na modlitby, je „rušivý pocit, otupění myšlení, což naznačuje, že vaše rozhodnutí je špatné“.4
Po své misii na Tchaj-wanu jsem se domníval, že pokud jde o zaměstnání, mohlo by být dobrým rozhodnutím mezinárodní právo. Když jsme s Christy zvažovali budoucí možnosti, bylo nám jasné, že nás čeká dalších pět let finančně náročného studia.
Hospodářství Spojených států procházelo hlubokou recesí, měli jsme jen omezené finanční prostředky, a tak jsme uvažovali o tom, že by bylo moudré získat peníze na má studia tak, že vstoupím do výcvikového sboru armádního letectva pro důstojníky v záloze. Ale když jsem procházel nezbytnými testy a vyplňoval papíry, nedokázali jsme se zkrátka s tímto závazkem ztotožnit. Nedostavilo se žádné otupění myšlení ani temné pocity – pouze se nedostavil pocit pokoje.
Toto z finančního hlediska zdánlivě nelogické rozhodnutí bylo inspirované, zčásti proto, že bych byl příšerný právník!
Božská důvěra
Bůh odpovídá na naše modlitby také třetím způsobem: ponechá je bez odpovědi. „Když žijete způsobile a vaše rozhodnutí je v souladu se Spasitelovým učením a musíte-li jednat,“ uvedl starší Scott, „postupujte s důvěrou.“5
Nefiův poslední pokus získat mosazné desky nám ukazuje, jak máme postupovat s božskou důvěrou. Zaznamenal:
„A byl jsem veden Duchem, nevěda předem to, co učiním.
Nicméně jsem šel dále.“ (1. Nefi 4:6–7.)
Během vaší dekády rozhodování přijdou chvíle, kdy nebudete moci rozhodnutí už dále odkládat a budete muset jednat. Zjistil jsem, že, jak učil starší Dallin H. Oaks z Kvora Dvanácti apoštolů, „budeme od Ducha získávat vnuknutí, když uděláme vše, co je v našich silách, když budeme pracovat v žáru slunce, místo abychom pohodlně seděli ve stínu a modlili se o pokyny ohledně prvního kroku, který máme učinit“.6
Duch vám, stejně jako Nefimu, v příhodné době potvrdí, že cesta, pro niž jste se rozhodli, je správná, nebo vás naopak před ní varuje.
3. Žijte v přítomnosti
Nefiova oddanost na cestě do zaslíbené země je v přímém protikladu k chování jeho bratrů Lamana a Lemuela. Rozhodli se, že půjdou, ale v srdci nikdy neopustili Jeruzalém. Nefi si spravoval luk, aby mohl ulovit něco k jídlu, a těžil rudu, aby mohl postavit loď, zatímco jeho bratři nejspíš polehávali ve stanu.
I v dnešním světě je mnoho Lamanů a Lemuelů. Ale Pán potřebuje oddané muže a ženy, jako byl Nefi. V životě zažijete větší pokrok, když budete naprosto věrní svým rozhodnutím a když budete usilovat o to, abyste vynikli za situace, v níž právě jste, i když se přitom budete dívat do budoucna.
Nefi je příkladem člověka uplatňujícího moudrou radu presidenta Thomase S. Monsona: „Snění o minulosti a toužení po budoucnosti nám může přinášet útěchu, avšak nenahradí žití v přítomnosti. Dnešek je dnem našich příležitostí, a my se jich musíme chopit.“7
4. Čerpejte ze síly druhých
Dokonce i poté, co jsme prosili o potvrzení od Ducha, podnikli jsme na základě svého rozhodnutí určité kroky a jsme tomuto rozhodnutí naprosto věrni, mohou vyvstat pochybnosti a způsobit, že o něm začneme pochybovat. Za takových okolností nám může některý blízký člen rodiny nebo přítel poradit a dodat nám sílu, abychom se drželi cesty, kterou jsme si vytyčili. Domnívám se, že Nefimu se na jeho cestě stala oporou, na niž se spoléhal, jeho manželka.
Obdiv k Nefiově ženě jsem pocítil při své návštěvě Muzea církevní historie. Našel jsem tam obraz Nefiho přivázaného ke stěžni lodi a promočeného na kůži zuřící bouří, který mě fascinoval.8
Po Nefiově boku byla jeho žena a jedno z jejich dětí. Ona zažívala tutéž bouři a zkoušky jako Nefi, ale v očích měla vzdor a její silné paže svíraly v ochranitelském gestu jejího muže kolem ramen. V tom okamžiku jsem si uvědomil, že i já jsem byl požehnán věrnou manželkou, která mě posilovala a posiluje v době zkoušek. Zadoufal jsem, že i já pro ni jsem zdrojem stejné síly.
Bratří, zachovávání a budování duchovní síly, kterou jste si vytvořili (či kterou si teprve vytvoříte) jako misionáři nebo v rámci jiné spravedlivé služby, je vaší největší předností, pokud jde o to stát se žádoucím manželem a otcem. Sestry, duchovní citlivost, víra a odvaha následovat Ježíše Krista se řadí mezi vaše nejlepší vlastnosti jakožto manželek a matek.
Vyzývám vás, abyste se stali takovým člověkem, od něhož bude váš současný nebo budoucí manželský partner moci čerpat moudré rady a sílu. Ctnostný muž a způsobilá žena, kteří spolu byli v chrámu zpečetěni na čas a celou věčnost, dokáží pracovat na složitých věcech jako rovnocenní partneři.
Slibuji vám, že pokud budete uplatňovat ponaučení, kterým se učíme od Nefiho a novodobých proroků o tom, jak činit rozhodnutí, bude se vám „čas od času“ dostávat vedení prostřednictvím osobního zjevení. Kéž budete mít, stejně jako Nefi, na své cestě dekádou rozhodování víru k tomu, abyste řekli:
„A byl jsem veden Duchem, nevěda předem to, co učiním.
Nicméně jsem šel dále.“ (1. Nefi 4:6–7.)