Vejce, pojistky a víra

Alvaro Alcaino

Antofagasta, Chile

Jedním z našich rodinných cílů je ušetřit dostatek peněz na to, abychom mohli zaplatit zálohu za dům. Bez tohoto cíle bych asi promarnil každý víkend sledováním televize a čekal bych, až ke mně finanční příležitosti přijdou samy.

Jako řidič pro těžařskou společnost v severním Chile pracuji čtyři dny v týdnu v dolech daleko od domova a pak mám tři dny volna – od soboty do pondělí. Abychom zvýšili náš příjem a úspory na dům, rozhodli jsme se prodávat vejce. Plánovali jsme, že si je od nás budou objednávat přátelé, sousedé a členové Církve; každý týden bychom koupili od velkoobchodníka asi 1 000 vajec; a pak je vyzvedli a v sobotu a v pondělí rozvezli.

S manželkou Laurou jsme se rozhodli, že při rozvážení vajec s sebou budeme brát své dvě děti a užijeme si společný čas. Avšak když jsme vyrazili pro první várku vajec, stalo se neštěstí. Poté, co si jedno z našich dětí hrálo s malým kovovým ořezávátkem na tužky, ho odhodilo a to dopadlo přesně do prázdné zdířky na zapalovač cigaret. Začaly létat jiskry, elektřina v dodávce přestala fungovat a dodávka náhle zastavila uprostřed dálnice. Měli jsme spálenou pojistku.

Zatímco jsme tam seděli, zdržovali dopravu a přemýšleli, co dělat, byli jsme tak zoufalí, že se nám chtělo plakat. V tu chvíli jsem si však vzpomněl na Pánův slib, že pokud v Něj vložíme důvěru, pozvedne nás a pomůže nám. Pocítil jsem klid. Uvědomil jsem si, že tam nemůžu jen sedět a stěžovat si. Měli jsme problém a s Boží pomocí jsme ho mohli vyřešit.

S Laurou jsme se na sebe podívali a řekli jsme si: „Musíme projevit víru.“ Pomodlili jsme se a otřeli jsme si slzy. Laura si sedla k volantu a já jsem vystoupil a snažil jsem se auto odtlačit. Několik lidí vyskočilo z aut a pomohlo mi.

Tlačili jsme ho asi 200 metrů, než jsme našli bezpečné místo na zaparkování mimo dálnici. Jak jsme zastavovali, všiml jsem si, že parkujeme přímo před obchodem s audiotechnikou pro auta.

Našel jsem spálenou pojistku, vešel jsem do obchodu a zeptal se: „Neměli byste něco takového?“

Prodavač odpověděl: „Samozřejmě.“

Koupil jsem novou pojistku, vyměnil jsem ji, a auto ihned nastartovalo a my jsme jeli dál. K velkoobchodníkovi s vejci jsme dorazili přesně ve chvíli, kdy se chystal zavřít. Koupili jsme vejce a rozvezli jsme je.

Když máme těžkosti, nesmíme zapomenout požádat Nebeského Otce o pomoc. Vím, že když budeme kráčet kupředu a projevovat v Něj víru, odpoví nám.