Božská Destiny
Autorka žije ve Francii.
Moje kamarádka byla obvykle stále veselá. Co by ji tak mohlo trápit?
Ilustrace Reginald Swinney
Jsem z Francie, ale spolu se sestrou jsme strávily rok na východě Spojených států na výměnném studijním pobytu. V té době jsme se setkaly se spoustou lidí, ale největší dojem na mě udělala dívka jménem Destiny. Stala se jednou z mých nejlepších kamarádek. Hodně jsme toho spolu podnikaly – ve škole, po vyučování i s mou sestrou. Destiny byla vždy veselá. To jsem na ní měla nejraději.
Pak jsem si jednoho dne všimla, že je ustaranější, než jsem ji kdy dříve viděla. Zeptala jsem se jí, co se stalo. Řekla, že o tom nechce mluvit. Pak jsem si všimla, že v ruce drží papír. Vzala jsem ho a přečetla jsem si, co je na něm napsáno.
Někdo jí napsal něco neuvěřitelně zlomyslného. Na nepodepsaném lístku stálo, že je ošklivá, že ji nikdo nemá rád, že neexistuje důvod, aby byla naživu, a že by se měla zabít. Nikdy bych nevěřila, že by někdo takový, jako byla ona, mohl být takto napaden. Hluboce mě zasáhlo, když jsem si uvědomila, jakou bolestí prochází.
Od té doby jsem se ještě více snažila být Destininou kamarádkou – nejen s ní trávit čas, ale vždy ji podpořit a obzvlášť k ní být upřímná. Vysvětlila jsem jí, že je dcera Boží, požehnaná božskou podstatou, hodna obdivu a schopna dosáhnout něčeho velkého.
Je těžké snažit se mít sám sebe rád, když se k vám druzí chovají nepěkně a kritizují vás. Když jsem se s Destiny spřátelila, naučila jsem se, že někdy tím nejlepším způsobem, jak druhým pomoci, je mít je rádi a pomoci jim poznat, kdo skutečně jsou.
Když jsem se na konci roku musela vrátit do Francie, Destiny mi řekla něco, čeho si vždy budu vážit. „Emmo,“ řekla, „ty jsi mě zachránila. Než jsi přišla, tak jsem se chtěla zabít. Ale potom jste mi se sestrou moc pomohly, už jen tím, že jste se o mě zajímaly. Dnes mám ráda sama sebe i vás.“
Ve škole je mnoho dětí, které zažívají šikanu, které jsou týrané nebo osamělé. Najděte způsob, jak jim pomoci. Mluvte s nimi, přemýšlejte o nich, buďte k nim laskaví. To by udělal i Spasitel a někdy i jednoduchý pozdrav nebo úsměv může všechno změnit.