Doporučeni Pánu
Začněte již nyní, abyste se stali „doporučeni Pánu“, tak aby s vámi Jeho Duch byl v hojnosti.
Dobré dopoledne, bratři a sestry. Jakožto učedník našeho Spasitele Ježíše Krista jsem se těšil na to, až se virtuálně shromáždíme ze všech koutů světa na této konferenci.
Letošní rok je nanejvýš neobvyklý. Pro mě začal pověřením od Prvního předsednictva zasvětit Pánu svatý chrám v Durbanu v Jihoafrické republice. Nikdy nezapomenu na majestátnost této budovy. Ale více než na ono prostředí budu vždy s láskou vzpomínat na důstojné chování lidí, kteří byli tak skvěle připraveni na vstup do této posvátné budovy. Přišli připraveni zúčastnit se jednoho z vrcholných požehnání Znovuzřízení – zasvěcení domu Páně. Přišli se srdcem naplněným láskou k Němu a k Jeho Usmíření. Přišli plni vděčnosti Otci v nebi za to, že nám poskytuje posvátné obřady, jež vedou k oslavení. Přišli jako ti, kteří jsou způsobilí.
Chrámy, bez ohledu na to, kde se nacházejí, se pozvedají nad způsoby světa. Každý chrám Svatých posledních dnů na světě – všech 168 – stojí jako svědectví naší víry ve věčný život a svědectví radosti z toho, že ho můžeme strávit s rodinou a s Nebeským Otcem. Navštěvování chrámu prohlubuje naše porozumění Božstvu a věčnému evangeliu, náš závazek žít podle pravdy a učit jí a naši ochotu následovat příklad našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.
Na vnějšku každého chrámu v Církvi jsou uvedena tato příhodná slova: „Svatost Pánu“. Chrám je dům Páně a útočiště před světem. Ty, kteří mezi jeho posvátnými zdmi uctívají Boha, obklopuje Jeho Duch. A měřítka, na jejichž základě vstupujeme do chrámu jako Jeho hosté, stanovuje On.
Můj tchán, Blaine Twitchell, jeden z nejlepších mužů, které jsem kdy poznal, mi dal velmi důležité ponaučení. Se sestrou Rasbandovou jsme ho šli navštívit, když se blížil ke konci svého putování ve smrtelnosti. Když jsme vstoupili do místnosti, zrovna od něj odcházel jeho biskup. Pozdravili jsme se s ním a já jsem si pomyslel: „To je ale milý biskup. Přišel sem jako pastýř posloužit věrnému členovi svého sboru.“
Zmínil jsem se o tom i Blainovi: „Je pěkné, že tě přišel navštívit biskup.“
Blaine se na mě podíval a odpověděl: „Bylo to něco více než jen návštěva. Požádal jsem biskupa, aby přišel, protože jsem chtěl mít pohovor pro chrámové doporučení. Chci odejít tak, abych byl doporučen Pánu.“ A tak také odešel!
Slova „doporučen Pánu“ mi utkvěla v mysli. Přinesla mi úplně nový náhled na to, co to znamená mít pravidelně pohovor s církevními vedoucími. Chrámové doporučení je natolik důležité, že v počátečním období Církve, až do roku 1891, každé doporučení stvrzoval president Církve. 1
Ať již se jedná o mládež, nebo o dospělé, váš pohovor pro chrámové doporučení není o tom, co dělat a co nedělat. Doporučení není kontrolní seznam položek, jakási povolenka ani vstupenka pro vyhrazená místa k sezení. Má mnohem vyšší a svatější účel. Abyste měli nárok na čest být držitelem chrámového doporučení, musíte žít v souladu s učením Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
Při pohovoru máte příležitost zkoumat svou duši ohledně vaší osobní víry v Ježíše Krista a Jeho Usmíření. Máte to požehnání vyjádřit svědectví o znovuzřízeném evangeliu, svou ochotu podporovat ty, které Pán povolal vést Jeho Církev, svou víru v nauku evangelia, to, jak plníte rodinné zodpovědnosti, a svou čestnost, cudnost, věrnost, poslušnost, a zachovávání Slova moudrosti, zákona desátku a posvátnosti sabatního dne. Toto jsou základní zásady života zasvěceného Ježíši Kristu a Jeho dílu.
Vaše chrámové doporučení odráží hluboký a duchovní záměr snažit se žít podle zákonů Páně a milovat to, co miluje On: pokoru, mírnost, stálost, pravou lásku, odvahu, soucit, odpuštění a poslušnost. A když se na onen posvátný dokument podepisujete, zavazujete se, že se těmito měřítky budete řídit.
Vaše chrámové doporučení otevírá brány nebe vám i ostatním díky ritům a obřadům věčné důležitosti, včetně křtů, obdarování, sňatků a pečetění.
Být „doporučen Pánu“ znamená připomenout si, co se od Svatého posledních dnů, který dodržuje smlouvy, očekává. Můj tchán Blaine to považoval za nedocenitelnou přípravu na den, kdy pokorně stane před Pánem.
Pomyslete na to, jak Mojžíš vystoupil na horu Oréb a Pán Jehova se mu zjevil v hořícím keři. Bůh mu řekl: „Szuj obuv svou s noh svých; nebo místo, na kterémž ty stojíš, země svatá jest.“ 2
Zout si boty u dveří chrámu znamená opustit světská přání či potěšení, která nás odvádějí od duchovního růstu, odložit to, co odvádí pozornost od naší cesty vzácnou smrtelností, pozvednout se nad svárlivé chování a snažit se najít čas na to, abychom byli svatými.
Podle božského záměru je naše fyzické tělo stvořením Božím, chrámem pro našeho ducha, a má se k němu přistupovat s úctou. Pravdivá jsou slova jedné písně z Primárek: „Mé tělo je chrám, který potřebuje tu nejlepší péči.“ 3 Když se Pán zjevil Nefitům, přikázal jim: „[Buďte] posvěceni přijetím Ducha Svatého, abyste mohli posledního dne přede mnou státi bez poskvrny.“ 4 „Jakými lidmi máte býti?“ zeptal se Pán a poté odpověděl: „Dokonce jako já jsem.“ 5 Být „doporučeni Pánu“ znamená snažit se být takovými, jako je On.
Vzpomínám si, jak jsem poslouchal presidenta Howarda W. Huntera při jeho prvním proslovu na generální konferenci v úřadu 14. presidenta Církve. Řekl: „Nejhlubší touhou mého srdce je, aby byl každý člen Církve hoden vstupu do chrámu. Pán by byl potěšen, kdyby byl každý dospělý člen hoden platného chrámového doporučení – a kdyby je měl.“ 6 Zároveň bych dodal, že doporučení s omezeným použitím vyznačí pro naši drahocennou mládež jasnou cestu.
President Russell M. Nelson vzpomínal na slova presidenta Huntera takto: „Onoho dne, 6. června 1994, se chrámové doporučení, které u sebe máme, stalo v mé peněžence něčím jiným. Předtím to byl prostředek k dosažení určitého cíle. Byl to prostředek, který mi umožňoval vstoupit do posvátného domu Páně; ale poté, co president Hunter pronesl ona slova, se doporučení stalo cílem samo o sobě. Stalo se mým odznakem poslušnosti proroka Božího.“ 7
Pokud jste dosud doporučení neobdrželi nebo pokud vám jeho platnost vypršela, postavte se do fronty před dveřmi biskupa, podobně jako stáli dřívější Svatí u dveří chrámu Nauvoo v roce 1846. 8 Mezi oněmi věrnými členy byli i moji předci. Opouštěli své krásné město a odcházeli na západ, ale věděli, že v chrámu na ně čekají posvátné zážitky. Sarah Richová během namáhavého putování ve státě Iowa napsala: „Kdyby nebylo víry a poznání, které nám byly předány v chrámu, … naše putování by bylo jako … skok do neznáma.“ 9 A právě to nám chybí, když procházíme tímto životem sami, bez inspirace a pokoje, jež jsou nám v chrámu slíbeny.
Začněte již nyní, abyste se stali „doporučenými Pánu“, tak aby s vámi Jeho Duch byl v hojnosti a aby vám Jeho měřítka přinášela „pokoj svědomí“. 10
Vaši vedoucí mládeže, president kvora starších, presidentka Pomocného sdružení a bratři či sestry pověřené pastýřskou službou vám pomohou se připravit a váš biskup či president odbočky vás povede.
Nyní se nacházíme v období, kdy jsou chrámy zavřené nebo je lze používat jen omezeně. Pro presidenta Nelsona a ty, kteří slouží po jeho boku, bylo inspirované rozhodnutí uzavřít chrámy „bolestivé“ a „přinášelo jim veliké starosti“. President Nelson se ptal sám sebe: „Co bych řekl Proroku Josephu Smithovi? Co bych řekl Brighamu Youngovi, Wilfordu Woodruffovi a dalším presidentům až po presidenta Thomase S. Monsona?“ 11
Nyní chrámy postupně a s vděčností znovu v omezeném měřítku otevíráme pro pečetění a obdarování.
Avšak způsobilost ke vstupu do chrámu pozastavena nebyla. Dovolte mi zdůraznit, že ať již máte přístup do chrámu, nebo ne, máte-li zůstat pevně na cestě smlouvy, potřebujete platné chrámové doporučení.
Na konci loňského roku jsme byli se sestrou Rasbandovou služebně na Novém Zélandu a promlouvali jsme k velké skupině mladých svobodných dospělých. Neměli vůbec snadný přístup do chrámu – ten v Hamiltonu se renovoval a stále se čekalo na slavnostní výkop pro stavbu chrámu v Aucklandu. Pocítili jsme ale nabádání povzbudit je, aby si obnovili chrámové doporučení nebo aby ho získali.
I když ho nemohli předložit v chrámu, mohli předložit sami sebe jako čisté Pánu a být připraveni Mu sloužit. Způsobilost mít platné chrámové doporučení je jak ochranou před protivníkem, protože jste učinili pevný závazek Pánu ohledně svého života, tak i zaslíbením, že Duch bude s vámi.
Chrámovou práci konáme tehdy, když vyhledáváme své předky a předkládáme jejich jména pro vykonání obřadů. I když jsou naše chrámy zavřené, můžeme nadále bádat po našich rodinách. S Duchem Božím v srdci jednáme v zastoupení v jejich prospěch, aby mohli být „doporučeni Pánu“.
Když jsem sloužil jako výkonný ředitel Chrámového oddělení, slýchal jsem presidenta Gordona B. Hinckleyho zmiňovat tento verš, který Pán pronesl ohledně chrámu Nauvoo: „Nechť práce na chrámu mém a veškeré práce, které jsem vám určil, pokračují a neustávají; a nechť píle vaše a vytrvalost vaše a trpělivost a ásobeny, a neztratíte nikterak odměnu svou, praví Pán zástupů.“ 12
Naše práce v chrámu je spojena s věčnou odměnou. V poslední době procházíme zkouškou. Pán nás povolal, abychom v chrámech pracovali s pílí, vytrvalostí a trpělivostí. 13 Být „doporučeni Pánu“ vyžaduje, abychom tyto vlastnosti měli. Musíme být pilní v dodržování přikázání, vytrvalí v pozornosti věnované našim chrámovým smlouvám, být vděční za to, čemu nás o nich Pán dál učí, a být trpěliví, zatímco čekáme na to, až se chrámy znovu plně otevřou.
Když nás Pán vyzývá k tomu, abychom „zdvojnásobili“ své úsilí, žádá nás, abychom zesílili ve spravedlivosti. Například můžeme prohloubit své studium písem, bádání v rodinné historii a modlitby víry, abychom se mohli podělit o svou lásku k Pánovu domu s těmi, kteří se připravují obdržet chrámové doporučení, zvláště v případě členů naší rodiny.
Slibuji vám jako apoštol Pána Ježíše Krista, že když se budete snažit zdvojnásobit spravedlivé úsilí, pocítíte obnovenou sílu ve své oddanosti Bohu Otci a Ježíši Kristu, pocítíte hojnost Ducha Svatého, který vás povede, budete vděční za své posvátné smlouvy a pocítíte pokoj, protože budete vědět, že jste „doporučeni Pánu“. Ve jménu Ježíše Krista, amen.