Biskupové – pastýři Pánova stáda
Prvořadou rolí biskupa v rámci jeho služby jakožto pastýře je vést nastupující pokolení k Ježíši Kristu.
Moji drazí bratří v kněžství, jedna z nejpozoruhodnějších slok v oblíbené náboženské písni se ptá: „Může třást se Boží mládež?“1 Moje upřímná a rezolutní odpověď na tuto otázku zní: „Ne!“
V rámci zajištění toho, aby tato odpověď stále platila, dnes svědčím, že podporovat nastupující pokolení v období plném neobvyklých obtíží a pokušení je životně důležitou zodpovědností, kterou Nebeský Otec svěřuje rodičům a biskupstvům.2 Dovolte mi ilustrovat důležitost biskupstva prostřednictvím osobní zkušenosti.
Když jsem byl jáhen, přestěhovala se moje rodina do nového domova v jiném sboru. Ve škole jsem přecházel na druhý stupeň a zároveň na novou školu. V kvoru jáhnů tam byla skvělá skupina mladých mužů. Většina jejich rodičů byli aktivní členové. Moje maminka byla aktivní bezezbytku; můj tatínek byl výjimečný v každém ohledu, ale nebyl aktivním členem.
Druhý rádce v biskupstvu,3 bratr Dean Eyre, byl oddaným vedoucím. Zatímco jsem si stále zvykal na nový sbor, měla se u Medvědího jezera – asi 65 kilometrů odtamtud – konat akce pro otce a syny. Neměl jsem pocit, že bych tam mohl jet bez tatínka. Ale bratr Eyre měl pro mě zvláštní pozvánku, abych jel s ním. O mém tatínkovi mluvil příznivě a s úctou a zdůraznil, jak je pro mě důležité mít příležitost být pohromadě s dalšími členy kvora jáhnů. A tak jsem se rozhodl s bratrem Eyrem jet, a byl to skvělý zážitek.
Bratr Eyre byl při svém naplňování biskupské zodpovědnosti podporovat rodiče v jejich úloze bdít nad mládeží a vyživovat ji skvělým příkladem křesťanské lásky. Díky němu byl pro mě příchod do nového sboru skvělý a byl mi rádcem.
Několik měsíců před mým odjezdem na misii v roce 1960 bratr Eyre zemřel na rakovinu ve věku 39 let. Zanechal po sobě manželku a pět dětí mladších 16 let. Jeho nejstarší synové, Richard a Chris Eyreovi, mě ujistili, že je biskupstvo za nepřítomnosti jejich otce podporuje a bdí nad nimi i nad jejich mladšími bratry a sestrou s křesťanskou láskou, za což jsem vděčný.
Hlavní zodpovědnost za svou rodinu vždy ponesou rodiče.4 Předsednictva kvor rovněž členům kvora poskytují nezbytnou podporu a vedení, aby jim pomohli učinit ze zodpovědností a moci Aronova kněžství důležitou prioritu v životě.5
Dnes je mým cílem zaměřit se na biskupy a jejich rádce, které lze výstižně nazývat „pastýři Pánova stáda“ – s důrazem na to, že jsou to pastýři nastupujícího pokolení.6 Je zajímavé, že apoštol Petr označil Ježíše Krista slovy pastýř a biskup duší našich.7
Biskup předsedající sboru má pět hlavních zodpovědností:
-
Je předsedajícím vysokým knězem sboru.8
-
Je presidentem Aronova kněžství.9
-
Je všeobecným soudcem.10
-
Koordinuje práci na spasení a oslavení, včetně péče o potřebné.11
-
A dohlíží na záznamy, finance a využívání sborového domu.12
Biskup je ve své roli předsedajícího vysokého kněze „duchovním vedoucím“ sboru.13 Je „věrným učedníkem Ježíše Krista“.14
Kromě toho „biskup koordinuje práci na spasení a oslavení ve sboru“.15 Biskup má běžnými zodpovědnostmi za sdílení evangelia, posilování nových a navracejících se členů, pastýřskou službu a chrámovou práci a práci na rodinné historii pověřovat předsednictvo kvora starších a předsednictvo Pomocného sdružení.16 Biskup tuto práci koordinuje v radě sboru a radě mládeže sboru.
Prvořadou rolí biskupa v rámci jeho služby jakožto pastýře je vést nastupující pokolení, včetně mladých svobodných dospělých, k Ježíši Kristu.17 Klíčovou roli biskupa a jeho rádců zdůraznil i president Russell M. Nelson. Učil, že jejich „prvořadou a nejdůležitější zodpovědností je pečovat o mladé muže a mladé ženy v [jejich] sboru“.18 Biskupstvo podporuje rodiče v jejich úloze bdít nad dětmi a mládeží sboru a vychovávat je. Biskup se radí s presidentkou Mladých žen sboru. Usilují o to, aby pomáhali mládeži žít v souladu s měřítky uvedenými v brožurce Pro posílení mládeže, dosáhnout způsobilosti k přijetí obřadů a uzavírat a dodržovat posvátné smlouvy.
Možná se ptáte: „Proč je biskup veden k tomu, aby trávil tolik času s mládeží?“ Pán zorganizoval svou Církev tak, aby bylo dosaženo klíčových priorit. Proto má organizace Jeho Církve strukturu, v níž má biskup dvojí zodpovědnost. Nese naukovou zodpovědnost za sbor jako celek, ale má také zvláštní naukovou zodpovědnost za kvorum kněží.19
Mladí muži, kteří jsou kněžími, a mladé ženy stejného věku se nacházejí ve velmi důležité fázi svého života a vývoje. Během krátkého časového období činí rozhodnutí, která mají podstatné dopady na celý život. Rozhodují se, zda se stanou způsobilými vstoupit do chrámu a sloužit na misii20 a zda budou usilovat o uzavření sňatku v chrámu a připravovat se na celoživotní práci. Tato rozhodnutí, jakmile je učiní, budou mít pro ně po zbytek života značné duchovní a praktické důsledky. Biskupové, vězte prosím, že relativně krátký čas strávený s mladým knězem, mladou ženou nebo mladým dospělým jim může pomoci porozumět moci, která je jim dostupná prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista. Může jim poskytnout vizi, která bude mít značný vliv na celý jejich život.
Jedním z nejlepších mně známých příkladů biskupa, který mladým lidem pomáhal získat takovou vizi, byl biskup Moa Mahe. Byl povolán prvním biskupem Tonžského sboru San Francisco.21 Byl to přistěhovalec z Vava’u na Tonze. Jeho sbor se nacházel nedaleko letiště v kalifornském San Franciscu, kde pracoval.22
V onom sboru byl velký počet mladých lidí, zejména z rodin, které nedávno imigrovaly do Spojených států. Nejenže je biskup Mahe učil slovem i příkladem, jak být spravedlivými učedníky Ježíše Krista, ale také jim pomáhal získat vizi toho, čím se mohou stát, a pomáhal jim s přípravou na vstup do chrámu, cestu na misii a se získáním vzdělání a zaměstnání. Sloužil téměř osm let a to, o čem pro mládež snil a po čem toužil, se stalo skutečností.
Téměř 90 procent mladých mužů z kvor Aronova kněžství sloužilo na misii. 15 mladých mužů a žen se stalo prvními členy svých rodin, kteří chodili na vysokou školu.23 Setkal se s ředitelem místní střední školy (který není naší víry), spřátelil se s ním a spolupracoval s ním na tom, jak každému mladému člověku pomáhat dosahovat hodnotných cílů a překonávat problémy. Onen ředitel mi řekl, že mu biskup Mahe pomáhal pracovat s přistěhovalci všech vyznání, kteří měli potíže. Mladí lidé věděli, že je má biskup rád.
Biskup Mahe naneštěstí během své služby v povolání biskupa zemřel. Nikdy nezapomenu na jeho dojemný a inspirativní pohřeb. Byl tam obrovský počet lidí. Pěvecký sbor sestával z více než 35 věrných mladých členů, kteří sloužili na misii nebo chodili na vysokou školu a kteří v době, kdy sloužil jako biskup, patřili do řad mládeže. Jeden řečník vyjádřil, jak hluboce si mládež a mladí dospělí v jeho sboru biskupa vážili. Složil biskupovi Mahemu hold za vizi, kterou díky němu při přípravě na život a spravedlivou službu získali. Co je však nejdůležitější, biskup Mahe jim pomohl, aby si jakožto základ svého života vybudovali víru v Pána Ježíše Krista.
A tak, biskupové, kdekoli sloužíte, můžete během pohovorů a při dalších příležitostech lidem pomáhat získat takovouto vizi a budovat víru v Ježíše Krista. Můžete jim předávat mocné výzvy ke změně chování, připravovat je na život a inspirovat je, aby setrvávali na cestě smlouvy.
Kromě toho můžete pomáhat některým mladým lidem, kteří mají konflikty s rodiči kvůli relativně nedůležitým záležitostem.24 V době, kdy u mladých lidí spory s rodiči zřejmě dostupují vrcholu, je člověk, který předsedá jejich kvoru a kterému se v Církvi zodpovídají, také tím, za kým si chodí jejich rodiče pro chrámové doporučení. Toto dává biskupovi jedinečnou možnost radit jak mládeži, tak rodičům v okamžicích, kdy kvůli neshodám dojde k výraznému rozporu. Biskupové mohou pomoci oběma stranám podívat se na vše z perspektivy věčnosti a vyřešit více či méně závažné záležitosti. Doporučujeme, aby biskupům nebyly v rámci pastýřské služby přidělovány rodiny, aby mohli svůj čas a energii věnovat službě mladým lidem a jejich rodinám v takovýchto situacích.25
Vím o jednom biskupovi, kterému se podařilo vyřešit značně vyhrocené neshody mezi synem a jeho rodiči a vnést do onoho domova soulad a hlubší oddanost evangeliu. Tento biskup pomohl rodičům porozumět tomu, že usilovat o to, aby se člověk stal učedníkem Ježíše Krista, je důležitější než to, kdy a jak přesně se budou provádět domácí práce.
Aby biskupstva mohla trávit více času s mládeží, ať již kdekoli, včetně školních akcí a činností, jsou vybízena, aby delegovala vhodné schůzky a poskytování rad dospělým na někoho jiného. Ačkoli biskupové mohou poskytovat rady v závažných a neodkladných záležitostech, doporučujeme, aby poskytování rad týkajících se dlouhodobých a méně závažných záležitostí, které nevyžadují posuzování způsobilosti, přenesli na členy kvora starších nebo členky Pomocného sdružení – obvykle na předsednictva nebo bratry a sestry pověřené pastýřskou službou. Duch vedoucí povede,26 aby vybrali správné členy, kteří se poskytování rad ujmou. Ti, na něž bude toto pověření poskytovat rady delegováno, mají nárok na zjevení. Samozřejmě musí vždy zachovávat přísnou důvěrnost.
Starostliví vedoucí pro nastupující pokolení vždy přinášeli oběti. Právě zde členové biskupstva stráví většinu svého času věnovaného službě v Církvi.
Nyní bych si přál říci několik věcí přímo mládeži a následně našim biskupům.
Mnozí z vás drahocenných mladých lidí možná nemají jasnou vizi toho, kým jsou, ani toho, kým se mohou stát. Stojíte však na prahu nejdůležitějších rozhodnutí, která v životě učiníte. Raďte se prosím o důležitých rozhodnutích, která jsou před vámi, jak se svými rodiči, tak se svým biskupem. Dovolte biskupovi, aby se stal vaším přítelem a rádcem.
Jsme si vědomi toho, že jste ze všech stran bombardováni zkouškami a pokušeními. Všichni musíme denně činit pokání, jak učil president Nelson. Promluvte si prosím se svým biskupem o čemkoli, s čím vám jako všeobecný soudce může pomoci, abyste uvedli svůj život do pořádku s ohledem na Pána a přípravu na ono veliké dílo, které pro vás v této poslední dispensaci chystá.27 Dosáhněte prosím v souladu s výzvou presidenta Nelsona způsobilosti stát se součástí Pánova batalionu mládeže!28
Nyní se jménem vedení a členů Církve obracím na vás, drahocenné biskupy. Jsme vám nesmírně vděční. S ohledem na úpravy, o jejichž zavedení jste byli v posledních letech žádáni, vězte, drazí biskupové, že vás máme nesmírně rádi a vážíme si vás. To, jak přispíváte k budování království, se téměř nedá popsat slovy. V Církvi slouží po celém světě 30 900 biskupů a presidentů odboček.29 Každého z vás si vážíme.
Určitá slova a posvátná povolání, jež popisují, jsou prodchnuta téměř duchovním, nadpozemským významem. Povolání biskupa rozhodně patří k nejvyšší úrovni takovýchto slov. Sloužit Pánu v tomto povolání je v mnoha ohledech pozoruhodné. Když se povolává biskup, vyjadřuje se mu podpora a je ustanovován, jedná se o nezapomenutelný prožitek. Podle mě se mu v šíři a hloubce pocitů, které vyvolává, vyrovná jen málo v tomto ohledu nepřekonatelných záležitostí. V žebříčku vzácných a slovy těžko popsatelných událostí, kdy například člověk uzavírá sňatek nebo se stává otcem, zaujímá své pevné místo.30
Biskupové, podporujeme vás! Biskupové, máme vás rádi! Jste vskutku Pánovými pastýři Jeho stáda. Spasitel vás v těchto posvátných povoláních neopustí. O tom svědčím během tohoto velikonočního víkendu ve jménu Ježíše Krista, amen.