Pamatujte na svou cestu domů
Můžeme následovat dokonalý příklad Ježíše Krista a cesta k věčnému domovu je možná jen díky Jeho učení, životu a smírné oběti.
Když mladý výzkumník Arthur Hasler procházel roku 1946 podél horského potoka nedaleko svého rodiště, zažil něco, co vedlo k důležitému objevu ohledně toho, jak ryby nalézají cestu zpět do potoka, kde se vylíhly.
Jak cestou ke svému oblíbenému vodopádu z dětství stoupal do svahu, vybavila se mu zapomenutá vzpomínka. Řekl: „Když se studený vítr, nesoucí vůni mechu a orlíčku, prohnal podél kamenitého úbočí, v mysli se mi najednou vybavil podrobný obraz tohoto vodopádu a jeho umístění na skalní stěně.“1
Tyto vůně v něm oživily vzpomínky z dětství a připomněly mu domov.
Usoudil, že pokud mohly vůně vyvolat takové vzpomínky u něj, mohly by podobně působit i na lososy, kteří se po letech strávených v oceánu vracejí do toho samého potoka, v němž se vylíhli z jikry.
Na základě tohoto zážitku se Hasler spolu s dalšími výzkumníky rozhodli názorně předvést, že lososi si pamatují přesnou vůni, která jim pomůže plout tisíce mil a najít z moře cestu zpět domů.
Tento příběh mě dovedl k přesvědčení, že to nejdůležitější, co v tomto životě můžeme dělat, je rozpoznat cestu zpět k Nebeskému Otci, pamatovat na ni a s vírou a radostí na této cestě vytrvat.
Napadly mě čtyři připomínky, které v nás mohou oživovat pocity nebeského domova, budeme-li je v životě soustavně uplatňovat.
Zaprvé můžeme pamatovat na to, že jsme děti Boží
Jsme božského původu. Znalost, že jsme děti Boží a že Bůh si přeje, abychom se vrátili do Jeho přítomnosti, je jedním z prvních kroků na cestě zpět do našeho nebeského domova.
Tento svůj původ si připomínejte. Pravidelně si vyhrazujte čas na posílení svého duchovního imunitního systému tím, že budete pamatovat na požehnání, která jste od Pána obdrželi. Věřte průvodcům, které vám Pán dal, a nespoléhejte pouze na svět, chcete-li posoudit svou osobní hodnotu či najít svou cestu.
Nedávno jsem navštívil jednu svou blízkou osobu poté, co se vrátila z nemocnice. S dojetím mi řekla, že když ležela v nemocnici, jejím největším přáním bylo, aby jí někdo zazpíval písničku „Já Boží dítě jsem“. Tato představa jí sama o sobě přinášela pokoj, který v této náročné situaci potřebovala.
Znalost toho, kdo jste, mění to, jak se cítíte a co děláte.
Porozumění tomu, kdo doopravdy jste, vás připravuje na to, abyste rozpoznali svou cestu zpět do nebeského domova, pamatovali na ni a toužili se tam vrátit.
Zadruhé můžeme pamatovat na základ, jenž nás chrání
Sílu získáváme, když zůstáváme spravedlivými a věrnými Nebeskému Otci a Ježíši Kristu i tehdy, když druzí naprosto ignorují přikázání a zásady spasení.2
V Knize Mormonově učil Helaman své syny, aby pamatovali na to, že musí svůj základ postavit na Ježíši Kristu, aby měli sílu odolat protivníkovým pokušením. Bijí do nás Satanovy mocné větry a bouře, ale nebudou mít moc stáhnout nás dolů, pokud svou důvěru vložíme v to, co je nejbezpečnější – v našeho Spasitele.3
Z osobní zkušenosti vím, že když se rozhodneme slyšet Jeho hlas a následovat Ho, dostane se nám pomoci. Uvidíme svou situaci z širší perspektivy a získáme hlubší porozumění smyslu života. Pocítíme duchovní nutkání, které nás povede do našeho nebeského domova.
Zatřetí můžeme pamatovat na modlitbu
Žijeme v době, kdy pomocí jediného doteku nebo hlasového příkazu můžeme začít vyhledávat odpovědi na téměř jakékoli téma v obrovském množství dat, jež jsou systematicky uložena v rozsáhlé a složité počítačové síti.
Na druhé straně stojí prostá výzva, abychom usilovali o odpovědi z nebes. „Modli se vždy, a já vyleji Ducha svého na tebe.“ Poté Pán slibuje: „A veliké bude požehnání tvé – ano, dokonce větší, než kdybys obdržel poklady země.“4
Bůh si je plně vědom každého z nás a je připraven vyslechnout naše modlitby. Když pamatujeme na to, abychom se modlili, nalézáme Jeho posilující lásku, a čím více se modlíme k Otci v nebi ve jménu Krista, tím více přivádíme Spasitele do svého života a tím lépe rozpoznáme cestu do nebeského domova, kterou pro nás vyznačil.
Začtvrté můžeme pamatovat na službu druhým
Když se snažíme následovat Ježíše Krista tím, že sloužíme druhým a jsme k nim laskaví, měníme svět k lepšímu.
Naše skutky mohou významně požehnat v životě lidem kolem nás i nám samotným. Laskavá služba vnáší více smyslu do života těm, kteří ji poskytují, i těm, kteří ji přijímají.
Nepodceňujte svůj potenciál mít na druhé kladný vliv, jak prostřednictvím svých skutků, tak svým příkladem.
Laskavá služba druhým nás vede po cestě vedoucí do nebeského domova – po cestě, na níž se máme stát takovými, jako je Spasitel.
Arnaldo a Eugenia Teles Grilovi a jejich děti museli v roce 1975 opustit kvůli občanské válce svůj domov a vše, co vybudovali za několik desetiletí usilovné práce. Bratr a sestra Teles Grilovi museli v rodném Portugalsku začít úplně od začátku. Když však po letech vstoupili do Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, řekli: „Přišli jsme o všechno, ale bylo to dobré, protože nás to podnítilo k tomu, abychom přemýšleli o důležitosti věčných požehnání.“5
Přišli o svůj pozemský domov, ale nalezli cestu zpět do domova nebeského.
Cokoli, co musíte opustit, abyste mohli jít po cestě do svého nebeského domova, se jednoho dne nebude jevit jako žádná oběť.
Můžeme následovat dokonalý příklad Ježíše Krista a cesta k věčnému domovu je možná jen díky Jeho učení, životu a smírné oběti – včetně Jeho smrti a slavnému Vzkříšení.
Vyzývám vás, abyste zažívali radost z toho, že pamatujeme na to, že jsme děti Boží a že On tak miloval svět, že poslal svého Syna,6 aby nám ukázal cestu. Vyzývám vás, abyste pamatovali na to, že máte být věrní, obrátili svůj život ke Spasiteli a vybudovali na Něm svůj základ. Pamatujte na to, abyste se na této cestě modlili a sloužili druhým.
Drazí bratři a sestry, v tuto velikonoční neděli vydávám svědectví o tom, že Ježíš Kristus je Vykupitel a Spasitel světa. Právě On nás může uvést ke stolu radostného života a vést nás na naší cestě. Kéž na to pamatujeme a následujeme Ho domů! Ve jménu Ježíše Krista, amen.