Čemu se učíme a na co nikdy nezapomeneme
Pokud pohlédnete na svůj život s modlitbou, jsem přesvědčen, že rozpoznáte mnohé způsoby, jimiž vás Pán během těchto těžkostí vedl.
Drazí bratří, těšil jsem se na toto virtuální setkání s vámi. Kněžské zasedání generální konference jsme měli naposledy v dubnu 2019. Za uplynulé dva roky se toho hodně přihodilo! Někteří z vás přišli o své blízké. Jiní přišli o práci, živobytí či zdraví. A další přišli o pocit pokoje či naději do budoucnosti. Soucítím s každým z vás, kteří jste takovou či jinou ztrátu utrpěli. Neustále se modlím o to, aby vám Pán dodával útěchy. Zatímco dál umožňujete Bohu, aby ve vašem životě převládal, vím, že Bůh je ohledně vaší budoucnosti stejně optimistický jako kdykoli předtím.
Uprostřed ztrát, které zažíváme, je ale něco, co nacházíme. Někteří našli hlubší víru v Nebeského Otce a Jeho Syna Ježíše Krista. Mnozí našli zcela nový náhled na život – a to náhled z perspektivy věčnosti. Možná jste našli pevnější vztahy s blízkými a s Pánem. Doufám, že jste našli větší schopnost Jej slyšet a získávat osobní zjevení. Obtížné zkoušky často poskytují příležitosti k růstu, které bychom jinak nezískali.
Pomyslete na uplynulé dva roky. Jakého osobního růstu jste dosáhli? Čemu jste se naučili? Zpočátku jste si možná přáli, abyste se mohli vrátit do roku 2019 a zůstat tam! Pokud ale pohlédnete na svůj život s modlitbou, jsem přesvědčen, že rozpoznáte mnohé způsoby, jimiž vás Pán během těchto těžkostí vedl, a pomáhal vám tak stát se oddanějšími a obrácenějšími muži – pravými muži Božími.
Vím, že Pán má s námi velké a úžasné plány – s námi osobně i kolektivně. Soucitně a trpělivě říká:
„Jste malé děti a dosud jste neporozuměli, jak veliká požehnání … Otec … pro vás připravil;
A vy nemůžete snésti všechny věci nyní; nicméně, buďte dobré mysli, neboť já vás povedu kupředu.“1
Drazí bratři, svědčím o tom, že Pán nás skutečně vedl a vede, když usilujeme o to, abychom Jej slyšeli. Přeje si, abychom rostli a učili se i prostřednictvím – a možná právě zejména prostřednictvím – protivenství.
Protivenství je velký učitel. Čemu jste se právě vy za poslední dva roky naučili a co si chcete navždy zapamatovat? Odpovědi budou u každého z vás jiné, ale dovolte mi zmínit čtyři ponaučení, která jsme doufejme získali všichni a na která nikdy nezapomeneme.
Ponaučení první: Ústředním místem víry a uctívání Boha je domov
Když nás Pán varuje před nebezpečími posledních dnů, často nám radí: „Stůjte na svatých místech a nepohněte se.“2 Mezi tato svatá místa dozajista patří Pánovy chrámy a sborové domy. Ale tak jak v různé míře docházelo k omezování možnosti shromažďovat se na těchto místech, poznali jsme, že jedno z nejsvatějších míst na zemi je domov – ano, dokonce i ten váš.
Bratří, jste nositeli kněžství Božího. „Práva kněžství jsou neoddělitelně spojena s mocemi nebeskými.“3 Vy i vaše rodina jste přijali kněžské obřady. A právě „v obřadech [kněžství] se projevuje moc božskosti“.4 Když dodržujete smlouvy, které jste uzavřeli, je tato moc dostupná vám i vaší rodině ve vašem vlastním domově.5
Právě před 185 lety, přímo v tento den, 3. dubna 1836, Eliáš znovuzřídil klíče kněžství, které rodinám umožňují dát se spolu zpečetit na věky. To proto jste se cítili tak dobře, když jste doma žehnali a roznášeli svátost. Jaký vliv mělo podle vás na členy vaší rodiny to, že viděli vás – svého otce, dědečka, manžela, syna nebo bratra – jak tento svatý obřad vykonáváte? Co uděláte pro to, abyste si tento posvátný pocit ve své rodině uchovali?
Možná máte dojem, že je zapotřebí udělat ještě něco dalšího, abyste ze svého domova opravdu vytvořili svatyni víry. Je-li tomu tak, udělejte to prosím! Pokud jste ženatí, poraďte se ohledně tohoto zásadního úsilí se svou manželkou jako se svou rovnocennou partnerkou. Je jen málo úkolů, které jsou důležitější než tento. Všichni máme zapotřebí, aby byl od této chvíle až do doby, kdy se Pán vrátí, náš domov místem pokoje a bezpečí.6
Postoje a skutky, které přivolávají Ducha, svatost vašeho domova prohloubí. Stejně tak jisté je i to, že se svatost vytratí, pokud ve vašem chování či prostředí existuje něco, co Svatého Ducha uráží, neboť pak se „nebesa … stáhnou“.7
Přemýšleli jste někdy o tom, proč si Pán přeje, abychom ze svého domova vytvořili ústřední místo studia evangelia a života podle něj? Není to jen kvůli tomu, aby nás připravil na pandemii a pomohl nám ji zvládnout. Současná omezení shromažďování nakonec skončí. Avšak váš závazek vytvořit z domova svoji prvořadou svatyni víry neskončí nikdy. Čím méně víry a svatosti bude v tomto padlém světě, tím více budete svatá místa potřebovat. Naléhavě vás žádám, abyste z domova vytvořili vskutku svaté místo a abyste se od tohoto zcela zásadního cíle nedali pohnout.8
Ponaučení druhé: Potřebujeme jeden druhého
Bůh si přeje, abychom spolupracovali a vzájemně si pomáhali. Právě proto nás posílá na zemi v rodinách a organizuje nás do sborů a kůlů. Právě proto nás žádá, abychom si vzájemně sloužili a navzájem o sebe pečovali při pastýřské službě. Právě proto nás žádá, abychom žili ve světě, ale nebyli ze světa.9 Můžeme toho dosáhnout mnohem více společně než sami.10 Boží plán štěstí by byl zmařen, kdyby Jeho děti zůstaly od sebe izolovány.
Současná pandemie je jedinečná v tom, že v podstatě ve stejném čase ovlivňuje každého na světě. Ačkoli někteří trpí více než jiní, do určité míry zažíváme nějaké těžkosti všichni. V důsledku toho má naše společná zkouška potenciál pomoci sjednotit Boží děti tak jako nikdy předtím. A tak se ptám – sblížila vás tato společná zkouška s vašimi bližními, s vašimi bratry a sestrami z druhé strany ulice i z celého světa?
V tomto ohledu nás mohou vést dvě veliká přikázání: zaprvé – milovat Boha a zadruhé – milovat svého bližního.11 Lásku projevujeme tím, že sloužíme.
Pokud znáte někoho, kdo je sám, projevte o něj zájem – i tehdy, když se cítíte osamělí i vy sami! Nemusíte k tomu mít žádný důvod ani zprávu k vyřízení či záležitost k projednání. Zkrátka dotyčného pozdravte a dejte mu najevo, že ho máte rádi. Pomoci vám mohou i technické prostředky. Ať již je pandemie, nebo ne, každé drahocenné dítě Boží potřebuje vědět, že není samo!
Ponaučení třetí: Účelem vašeho kněžského kvora je něco více než jen pouhé setkávání
Během pandemie byla nedělní shromáždění kvor na čas zrušena. Některá kvora se nyní mohou setkávat on-line. Nicméně Pán nikdy neměl v úmyslu, aby se práce, kterou svěřuje kněžským kvorům, omezovala pouze na shromáždění. Shromáždění jsou jen malou částí toho, k jakému účelu kvorum existuje a co může vykonávat.
Bratří v Aronově kněžství a kvorech starších, rozšiřte svou vizi toho, proč máme kvora. Jak si Pán přeje, abyste své kvorum používali k uskutečňování Jeho díla – právě teď? Usilujte o zjevení od Pána. Pokořte se! Proste! Naslouchejte! Pokud jste byli povoláni vést, poraďte se jako předsednictvo a se členy kvora. Ať již zastáváte kterýkoli kněžský úřad nebo povolání, umožněte Bohu, aby převládl ve vašich závazcích vyplývajících z vašeho členství v kvoru a ve vaší službě. Zažijte s radostí onu spravedlivost, kterou uskutečníte, když budete „horlivě zaměstnáni v dobré věci“.12 Kvora mají jedinečné postavení při urychlování shromažďování Izraele na obou stranách závoje.
Ponaučení čtvrté: Ježíše Krista slyšíme lépe tehdy, když se ztišíme
Žijeme v době, o níž bylo dávno prorokováno a kdy „všechny věci budou ve zmatku; a zajisté, srdce lidské jim ochabne; neboť strach přijde na všechny lidi“.13 To platilo před pandemií a bude to platit i po ní. Zmatek ve světě se bude dál prohlubovat. V protikladu k tomu hlas Páně není „hlas velikého hřmotného hluku, ale … tichý hlas dokonalé mírnosti, jako … šepot, a [proniká] až do nitra duše“.14 Abyste mohli tento tichý hlas slyšet, musíte se ztišit i vy sami!15
Kvůli pandemii byly na čas zrušeny činnosti, které by obvykle naplňovaly náš život. Zanedlouho se možná budeme moci rozhodnout, zda tento čas znovu naplníme hlukem a zmatkem světa. Nebo můžeme využívat čas takovým způsobem, abychom slyšeli hlas Páně, jak nám našeptává vedení, útěchu a pokoj. Čas strávený v tichosti je čas posvátný – čas, který nám pomůže přijmout osobní zjevení a vnese do našeho nitra pokoj.
Ukázněte se, abyste měli čas sami na sebe i na své blízké. V modlitbě otevřete své srdce Bohu. Věnujte čas tomu, abyste se ponořili do písem a do uctívání Boha v chrámu.
Drazí bratří, je toho hodně, co si Pán přeje, abychom se ze svých zážitků během této pandemie naučili. Uvedl jsem jen čtyři ponaučení. Vybízím vás, abyste si sepsali vlastní seznam, pečlivě se nad ním zamysleli a podělili se o něj se svými blízkými.
Boží lid, který dodržuje smlouvy, čeká slibná budoucnost.16 Pán bude čím dál častěji povolávat své služebníky, kteří jsou způsobilými držiteli kněžství, aby žehnali druhým, utěšovali je a posilovali a aby připravovali svět a jeho obyvatele na Pánův Druhý příchod. Přísluší každému z nás, abychom splnili očekávání týkající se posvátného vysvěcení, jež jsme obdrželi. My to zvládneme! O tom svědčím a vyjadřuji lásku každému z vás, moji milovaní bratří, v posvátném jménu Ježíše Krista, amen.