„Stát při svém chlapci“, Liahona, leden 2023.
Hlasy Svatých posledních dnů
Stát při svém chlapci
Můj otec zcela změnil svůj život poté, co k němu během mého vysvěcování ke kněžství promluvil Duch.
Four Generations [Čtyři generace], Kwani Povi Winder
Aktivním v Církvi jsem se stal poté, co mě a mé dvě sestry vzal strýc Bill do Primárek. Moje učitelka Primárek, Jean Richardsonová, byla laskavá a pečující žena. Měl jsem rád ji i své nové kamarády z Církve, kteří se ke mně chovali mnohem laskavěji než děti ze sousedství. A tak jsem se rozhodl zůstat.
Když se blížily mé dvanácté narozeniny, biskup Dal Guymon mě vyzval, abych přijal Aronovo kněžství a byl vysvěcen jáhnem. Nebyl jsem si jist, co to znamená, ale souhlasil jsem. Poté mi řekl: „Nechceš říct tatínkovi, aby tě příští neděli přivezl, a my tě vysvětíme?“
Tatínek a jeho rodina přestali chodit na shromáždění, když mu bylo asi třináct let. V dospělosti trávil většinu víkendů v místních barech nebo na rybách. Během druhé světové války a korejské války sloužil v americkém námořnictvu. Kouřil doutníky, pil a klel, ale v našem malém montanském městečku měl pověst poctivého a spravedlivého člověka.
Když mě další neděli vezl na shromáždění, znamenalo to hodně. Když nadešel ten správný okamžik, biskup Guymon mě požádal, abych přišel dopředu a posadil se na židli. Několik mužů, mezi nimiž ale tatínek nebyl, mi položilo ruce na hlavu a vykonali příslušný obřad.
Cítil jsem na sobě váhu několika velkých rukou. Tatínek, který seděl na lavici pár kroků ode mě, cítil odlišný tlak – na hrudi. V nitru k němu promlouval hlas: „Příště, až taková chvíle zase nastane, musíš stát při svém chlapci.“
V dalších týdnech tatínek zcela změnil svůj život a začal každou neděli chodit na shromáždění. Brzy poté se Církev stala středobodem našeho rodinného života.
Z tatínka se stal poradce v mém kvoru jáhnů, učitelů i kněží; byl mým učitelem v Nedělní škole; a trenérem basketbalu, softbalu a volejbalu. Když jsme byli společníky v domácím učení, tatínek pomáhal dalším bratrům a rodinám vrátit se k aktivitě v Církvi.
S jeho pomocí jsem prožil osobní obrácení, které mě zcela proměnilo. Od té doby se snažím být vnímavější k mužům, kteří by, tak jako můj tatínek, mohli zareagovat na výzvu, aby se stali tím nejlepším tátou, jakým mohou být.
Navždy zůstanu vděčný za to, co pro mě před šedesáti lety udělali strýc Bill, laskavá učitelka Primárek, moudrý biskup a můj tatínek.