Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 2021
Xya Hli Ntuj 26–Yim Hli Ntuj 1. Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84: “Lub Hwj Chim Ua Li Vajtswv”


“Xya Hli Ntuj 26–Yim Hli Ntuj 1. Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84: ‘Lub Hwj Chim Ua Li Vajtswv,’” Los, Nrog Kuv Mus—Rau Ib Leeg thiab Tsev Neeg: Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 2021 (2020)

“Xya Hli Ntuj 26–Yim Hli Ntuj 1. Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84,” Los, Nrog Kuv Mus—Rau Ib Leeg thiab Tsev Neeg: 2021

Daim Duab
Joseph Smith txais lub Pov Thawj Hwj Mekhixedes

Txum Tim Rov Qab Los, los ntawm Liz Lemon Swindle

Xya Hli Ntuj 26–Yim Hli Ntuj 1

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84

“Lub Hwj Chim Ua Li Vajtswv”

Thaum koj nyeem Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84, cia li xav txog tej lus no kom “ua neej raws li txhua lo lus uas tawm ntawm Vajtswv lub qhov ncauj los” (nqe 44). Koj yuav ua li cas kom ua raws li tej lus hauv kev tshwm sim no?

Sau Ntawv txog Koj tej Kev Tshoov Siab

Txij thaum tau muab lub pov thawj hwj txum tim rov qab los thaum xyoo 1829 los, Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg tau koob hmoov los ntawm lub hwj chim dawb ceev ntawd. Lawv tau ua kev cai raus dej, thiab cov uas tuav txoj cai pov thawj hwj tau hu lawv ua hauj lwm pab, ib yam li peb niaj hnub no. Tiam sis qhov uas yus muaj lub hwj chim pov thawj hwj yeej thiab qhov uas yus to taub lub hwj chim ntawd yeej tsis zoo ib yam, thiab Vajtswv muaj ntau yam ntxiv uas Nws xav kom Nws Haiv Neeg Ntseeg to taub—qhov tseem ceeb yog vim Nws yuav muab cov kab ke hauv lub tuam tsev txum tim rov qab los. Kev tshwm sim txog lub pov thawj hwj thaum xyoo 1832, uas muaj nyob hauv phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84, ua rau Haiv Neeg Ntseeg to taub zoo dua hais tias lub pov thawj hwj yog dab tsi. Thiab kev tshwm sim no ua zoo ib yam li ntawd rau peb. Muaj tseeb tiag, yeej muaj ntau yam kawm txog Vajtswv lub hwj chim uas muaj “tus yawm sij ntawm txoj kev paub txog Vajtswv,” uas ua rau peb kawm tau txog “lub hwj chim ua li Vajtswv,” thiab npaj peb “muaj peev xwm pom tau Vajtswv lub ntsej muag” (nqe 19–22).

Daim Duab
lub cim txog kev kawm ntawm yus ib leeg

Tej lub Tswv Yim Kawm Vaj Lug Kub ntawm Yus Ib Leeg

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:1–5, 17–28

Kuv txais tau Vajtswv lub hwj cim pov thawj hwj thiab cov koob hmoov.

Thaum koj xav txog lo lus pov thawj hwj, ces koj xav txog dab tsi? Koj xav txog lub pov thawj hwj npaum li cas thiab qhov uas lub pov thawj hwj pab koj txhua hnub? Tom qab koj xav txog tej lus nug no, cia li kawm Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:1–5, 17–28, thiab xav txog qhov uas vim li cas tus Tswv xav kom koj paub txog Nws lub hwj chim pov thawj hwj. Koj yuav ua li cas siv tej nqe no kom piav txog lub pov thawj hwj rau ib tug neeg thiab piav tias vim li cas peb muaj lub pov thawj hwj no?

Tej zaum yuav zoo yog koj xav txog cov kab ke pov thawj hwj uas koj tau txais. Koj puas tau pom “lub hwj chim ua li Vajtswv” (nqe 20) hauv cov kab ke ntawd? Cia li xav txog qhov uas tus Tswv xav kom koj ua li cas thiaj li txais tau Nws lub hwj chim ntxiv nyob hauv koj lub neej.

Kuj saib M. Russell Ballard, “Men and Women and Priesthood Power,” Ensign, Cuaj Hlis Ntuj 2014, 28–33; Gospel Topics, “Priesthood,” topics.ChurchofJesusChrist.org.

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:31–42

Yog kuv txais tus Tswv thiab Nws cov tub qhe, kuv yuav txais tag nrho tej uas Leej Txiv muaj.

Txwj Laug Paul B. Pieper qhia hais tias: “Kuv xav tias nyob hauv kev lav lus thiab kev khi lus ntawm lub pov thawj hwj [Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:31–42], yeej yog ib qho txawv uas tus Tswv siv tej lus tau thiab txais. Nws tsis siv lo lus tsa. Nyob hauv lub tuam tsev cov txiv neej thiab cov poj niam—nyob ua ke—txais thiab tau cov koob hmoov thiab lub hwj chim ntawm lub Pov Thawj Hwj Aloos thiab Mekhixedes” (“Revealed Realities of Mortality,” Ensign, Ib Hlis Ntuj 2016, 21).

Thaum koj kawm Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:31–42, cia li nrhiav tej lus “tau” thiab “txais.” Cia li xav seb tej lus no txhais li cas hauv tej nqe no. Koj tab tom ua li cas kom “txais” tus Tswv thiab Nws cov tub qhe?

Tej zaum koj yuav xav sau ntawv txog tej lus cog tseg hauv tej nqe no los ntawm kev lav lus thiab kev khi lus ntawm lub pov thawj hwj, uas Vajtswv “rhuav tsis tau” (nqe 40). Koj kawm dab tsi uas tshoov koj lub siab kom koj xav rau siab ntseeg txais yuav Leej Txiv, Nws cov tub qhe, thiab Nws lub hwj chim pov thawj hwj?

Kuj saib Phau Qhia txog Vaj Lug Kub, “Khi Lus,” “Lav Lus,” scriptures.ChurchofJesusChrist.org.

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:43–58

Kuv los cuag Khetos thaum kuv ua raws li Nws tej lus thiab mloog Nws tus Ntsuj Plig lus.

Kev nyeem vaj lug kub thiab cov yaj saub tej lus tsis tu tsis tseg yeej tsis yog ib yam uas yus yuav tsum ua kom thiab khij tau ib qho nyob hauv yus daim ntawv teev hauj lwm ua. Koj nrhiav tej yam tseeb twg hauv phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:43–58 uas pab koj to taub vim li cas koj yuav tsum kawm Vajtswv txoj lus tsis tu tsis tseg? Cia li nco txog tej yam uas hais txog qhov kaj thiab kev tsaus ntuj nyob hauv tej nqe no; qhov uas koj “rau siab mloog cov lus ntawm txoj sia nyob mus ib txhis” ua li cas pab koj txais tau qhov kaj, qhov tseeb, thiab “Yexus Khetos tus Ntsuj Plig” hauv koj lub neej? (nqe 43, 45).

Kuj saib 2 Nifais 32:3; “The Book of Mormon—Keystone of Our Religion,” Teachings of Presidents of the Church: Ezra Taft Benson (2014), 125–35.

Daim Duab
tus poj niam kawm vaj lug kub

Kev kawm vaj lug kub pab kuv hnov tau tus Ntsuj Plig.

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:62–91

Tus Tswv yuav nrog kuv nyob thaum kuv ua hauj lwm rau Nws.

Thaum koj nyeem tej nqe no, tej zaum koj yuav xav seb tus Tswv tau hais tias Nws yuav ua li cas pab txhawb nqa Nws cov Tim Thawj thiab cov tub txib. Tej lus cog tseg no muaj nqis li cas rau tej hauj lwm uas Nws tau hais kom koj ua? Piv txwv hais tias, tej lus cog tseg hauv nqe 88 los puas muaj hauv koj lub neej?

Daim Duab
lub cim rau tsev neeg txoj kev kawm ua ke

Tej lub Tswv Yim rau Tsev Neeg Kev Kawm Vaj Lug Kub thiab Tsev Neeg Hmo Ua Ke

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:6–18.Tom qab nej nyeem txog qhov uas Mauxes tau txais nws txoj cai pov thawj hwj, tej zaum ib tug uas tuav lub pov thawj hwj hauv nej tsev neeg los sis ib tug tij laug uas txhawb pab yuav xav qhia txog ib lub sij hawm thaum tau muab nws tsa rau ib lub luag hauj lwm pov thawj hwj. Yog ua tau, tej zaum nws yuav xav qhia thiab sib tham txog qhov uas nws tau nws txoj cai pov thawj hwj ntawm leej twg thiab leej twg. Vim li cas peb yuav tsum paub peb tau txais txoj cai pov thawj hwj hauv lub Koom Txoos hnub no los ntawm Yexus Khetos txoj cai? Yog xav paub yus tau txais txoj cai pov thawj hwj ntawm leej twg, cia li xa email rau lineofauthority@ChurchofJesusChrist.org.

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:20–21.Thaum twg nej tsev neeg tau muaj “lub hwj chim ua li Vajtswv” los ntawm ib txoj kab ke xws li thaum nej ua kev cai raus dej los sis txais lub cim nco txog? Tej zaum nej yuav xav sib tham txog qhov uas vim li cas cov kab ke no ua rau peb txais tau Vajtswv lub hwj chim hauv peb lub neej. Tej zaum nej kuj yuav xav muab daim duab txog ib lub tuam tsev rau sawv daws saib thiab sib tham tias vim li cas cov kab ke hauv lub tuam tsev ua rau peb txais tau lub hwj chim ntxiv ua neeg zoo li tus Cawm Seej. Tej zaum nej yuav xav hu ib zaj nkauj txog lub pov thawj hwj, xws li “The Priesthood Is Restored” (Children’s Songbook, 89), thiab sib tham txog tej yam uas zaj nkauj no qhia txog lub pov thawj hwj.

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:43–44.Tej zaum nej yuav xav npaj ib pluas mov los sis khoom qab zib ua ke thiab muab ntawv lo rau txhua yam uas nej yuav siv sau ib lo lus los sis kab lus los ntawm nqe 44. Vim li cas peb yuav tsum siv txhua yam khoom thaum ua pluas mov los sis khoom qab zib li no? Vim li cas peb yuav tsum ua neej raws li txhua lo lus uas los ntawm Vajtswv?

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:98–102.Peb kawm dab tsi txog Yexus Khetos los ntawm “zaj nkauj tshiab” (nqe 98) nyob hauv tej nqe no? Peb muaj peev xwm ua dab tsi hauv peb lub caij nyoog kom muaj raws li tej xwm uas piav txog hauv zaj nkauj no?

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:106–10.Peb tsev neeg “ib tug txhawb nqa ib tug ua ke” los ntawm “txhua tus” tej lub txiaj ntsim thiab tej hauj lwm li cas? (nqe 110).

Yog xav tau tswv yim ntxiv txog kev qhia cov me nyuam, cia li saib lub lim tiam no tus txheej txheem qhia nyob hauv Come, Follow Me—For Primary.

Zaj nkauj zoo hu: “The Priesthood Is Restored,” Children’s Songbook, 89; kuj saib “Tej lub Tswv Yim rau Tsev Neeg Kev Kawm Vaj Lug Kub.”

Kev Qhia Zoo Dua Ntxiv

Caw nej tsev neeg thiab rov qab nug txog tej yam uas nej caw lawv ua. Thaum nej caw nej tsev neeg ua tej yam raws li lawv kawm, nej qhia lawv tias txoj moo zoo yog ib txoj kev ua neej, tsis yog ib yam yus hais txog xwb. Nej caw tau lawv ua dab tsi kom ua raws li tej yam nej kawm hauv phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84?

Daim Duab
Lub Tuam Tsev Rome Italy

Lub Tuam Tsev Rome Italy

Luam