Matouš 26:1–25

Jsem to já, Pane?

Jesus giving the sop to Judas Iscariot. Outtakes include just Jesus, all the disciples seated, Jesus passing the cup of wine, Jesus holding the bread, a servant woman bring a jar, Judas Iscariot eating the sop, Jesus taking a piece of bread wrapped in cloth, and Jesus raising a glass of wine.

Před oslavou přesnic Maria pomazala Spasitele drahocennými mastmi a Jidáš osnoval s předními kněžími a zákoníky spiknutí, aby Ježíše zabili. Během hostiny u příležitosti přesnic Ježíš oznámil, že bude zrazen. Apoštolové se Spasitele ptali, kdo Ho zradí, slovy: „Zdali já jsem, Pane?“ Tato lekce vám může pomoci využít Spasitelova slova z písem k tomu, abyste zhodnotili svůj život a určili oblasti, v nichž je potřeba se zlepšit.

Při přípravě mějte na paměti studenty. Při přípravě na výuku uvažujte o tom, jakých výsledků by měli studenti díky této lekci dosáhnout. President Thomas S. Monson (1927–2018) řekl: „Cílem výuky evangelia… není nalévat dětem Božím do mysli nějaké informace. … [Je jím pomoci jim] rozvinout víru v Pána Ježíše Krista a obrátit se k Jeho evangeliu.“ („Učte se ode mne“, Poselství Prvního předsednictva, březen 2016, 1–2.) Usilujte o inspiraci, abyste zjistili, jak studentům v každé lekci pomoci prohloubit víru v Ježíše Krista a pocítit větší lásku k Němu a Jeho lásku k nim.

Příprava studentů: Vyzvěte studenty, aby zavzpomínali, kdy v životě uplatnili radu či učení z písem, od církevních vedoucích či Ducha Svatého. Jak by se jejich život lišil, kdyby se rozhodli tuto radu neuplatnit?

Možné výukové činnosti

Jak nakládáme s tím, čeho si ceníme

Zvažte, zda se v rámci následující diskuse nepodělit o osobní příklad.

Vybavte si člověka, který je pro vás velice důležitý.

Proč je pro vás daný člověk tak důležitý?
Jak se ve vašem chování projevuje to, jak je pro vás tento člověk důležitý?

V této části lekce se budete věnovat studiu toho, jak někteří lidé dali svým chováním najevo, nakolik milují Spasitele a váží si Ho. Při studiu uvažujte nad tím, nakolik je pro vás Spasitel důležitý, ba nepostradatelný a co můžete udělat pro to, abyste svou lásku k Němu dávali najevo.Ježíš se několik dní před tím, než shromáždil apoštoly ke své poslední hostině během přesnic, vydal s některými svými následovníky do Bethany (viz Matouš 26:6 ; Jan 12:1).

Přečtěte si Jana 12:3–8 , abyste zjistili, co pro Spasitele během Jeho pobytu v Bethany učinila Maria.

Co lze o tom, nakolik Maria Spasitele milovala a vážila si Ho, vyčíst z jejího chování?
Co se z tohoto příběhu můžete dozvědět o Spasiteli?

Studenti mohou na předchozí otázku odpovědět například takto: Pro své následovníky byl drahocenný; chápal, že Jeho smrtelný život se chýlí ke konci; k Jidášovi se choval láskyplně a laskavě, i když věděl, že Ho Jidáš zradí.

Jaké myšlenky a pocity vás naplňují poté, co jste se nad těmito pravdami o Spasiteli zamysleli?

V Matoušovi 26:3–5 se dozvídáme, že přední kněží se mezi sebou radili, jak by bylo možné Ježíše zabít. Přečtěte si Matouše 26:14–16 a zjistěte, co se stalo krátce poté, co Maria Ježíše v Bethany pomazala.

Mohlo by být zajímavé vědět, že tím, že Jidáš Ježíše zradil za třicet stříbrných mincí, se naplnilo proroctví starozákonního proroka Zachariáše (viz Zachariáš 11:12). Navíc bylo podle zákona Mojžíšova třicet stříbrných mincí cena používaná pro odškodnění pána, kterému zemřel otrok (viz Exodus 21:32 ).

Co se dozvídáte, porovnáte-li Mariino chování s Jidášovým?

Nejlepší bude, pokud odpovědi na následující otázky vypracují studenti samostatně do studijního deníku.

Na okamžik se zamyslete nad tímto týdnem.

Při jakých příležitostech jste mohli projevit svou lásku ke Spasiteli?
Jsou chvíle, kdy si přejete, abyste bývali postupovali lépe?
Co byste mohli v budoucnu udělat jinak, abyste lásku ke Spasiteli dávali najevo ve větší míře?

Uvažujte o tom, jak se Ježíšova slova vztahují na nás

Ježíš se se svými apoštoly zúčastnil hostiny u příležitosti přesnic, kterou známe také jako Poslední večeři, několik dní poté, co Ho Maria pomazala. Přečtěte si Matouše 26:20–21 a zaměřte se na to, co Ježíš během hostiny oznámil.

Kdybyste byli jedním z apoštolů, co byste si v takové chvíli asi pomysleli?

Přečtěte si Matouše 26:22 , abyste zjistili, jak zareagovali apoštolové.

President Dieter F. Uchtdorf se v době, kdy byl členem Prvního předsednictva, podělil o jedno z ponaučení, které můžeme z odpovědi apoštolů získat. Mohli byste se podívat na video „Jsem to já, Pane?“, které je k dispozici na stránkách ChurchofJesusChrist.org, od časového kódu 1:09 do 2:30, nebo si přečíst následující text.

18:18

Učedníci nepochybovali, že to, co [Ježíš] právě řekl, byla pravda. Ani se nerozhlédli kolem, aby na někoho ukázali a zeptali se: „Je to tenhle?“

Místo toho s velikým zármutkem „počali každý z nich říci jemu: Jsem to já, Pane?“ [viz Matouš 26:22 ; zvýraznění přidáno].

Říkám si, co bychom asi dělali my. … Rozhlédli bychom se kolem a v srdci si řekli: „Nejspíš mluví o bratru Novákovi. Ten mi vždycky připadal zvláštní“; nebo: „Jsem rád, že je tu bratr Svoboda. Ten to opravdu potřebuje slyšet“? Nebo bychom se, tak jako tito dávní učedníci, podívali do svého nitra a položili si onu pronikavou otázku: „Jsem to já?“

V těchto prostých slovech: „Jsem to já, Pane?“ se skrývá počátek moudrosti a cesta k osobnímu obrácení a trvalé proměně.

(Dieter F. Uchtdorf, „Jsem to já, Pane?“, Liahona, listopad 2014, 56)

Pravda, kterou se můžeme z tohoto citátu a příkladu apoštolů dozvědět, zní, že naučíme-li se zkoumat vlastní život podle Spasitelových slov, pomůže nám to na cestě k osobnímu obrácení a trvalé změně.

Proč je důležité, abychom se spíše ptali sami sebe, jak se mohou Pánova slova vztahovat na nás, než abychom předpokládali, že jsou Jeho slova míněna někomu jinému?
V jakých životních situacích byste se mohli ptát: „Jsem to já, Pane?“
Co z toho, co víte o Ježíši Kristu, vás může podněcovat k tomu, abyste se ptali: „Jsem to já, Pane?“

President Uchtdorf uvedl dva příklady zdrojů, jež nám mohou pomoci s duchovním zkoumáním sebe sama:

Dovolte mi říci, že účinným zrcadlem, do něhož se můžeme při vlastním sebehodnocení podívat, jsou svatá písma a proslovy pronesené na generální konferenci.

Když slyšíte nebo čtete slova dávných i novodobých proroků, přestaňte přemýšlet o tom, jak se tato slova týkají někoho jiného, a položte si otázku: „Jsem to já, Pane?“

(Dieter F. Uchtdorf, „Jsem to já, Pane?“, Liahona, listopad 2014, 58)

Zamyslete se na chvíli nad tím, jak často se snažíte písma a učení z generální konference ve svém životě uplatňovat. Přemýšlejte o tom, jaká požehnání jste za svou snahu začleňovat Pánova slova do svého života obdrželi.

Studenty byste mohli požádat, aby se podělili o zkušenosti s tím, kdy rady a učení z písem či proslovů z generální konference v životě uplatnili. Vybídněte je, aby se zamysleli nad tím, jak by se jejich život lišil, kdyby se rozhodli tuto radu neuplatnit. Studenti nad těmito zkušenostmi už možná přemýšleli v rámci své přípravy.

Procvičujte si uplatňování Pánových slov na svůj život

Prostudujte si alespoň tři níže uvedené pasáže z mistrovství v nauce. Při studiu usilujte o vedení Ducha Svatého, aby vám pomohl uvědomit si, jak se Pánova slova v těchto pasážích vztahují na vás. V rámci této činnosti byste si také mohli prostudovat některý z proslovů z nedávné generální konference.

Až budou studenti se studiem hotovi, požádejte dobrovolníky, aby uvedli příklady toho, jak se verše či proslovy, jimž se věnovali, vztahují na jejich život. Pro diskusi byste mohli využít následující otázky.

Které nauky, jež jste nalezli, byste mohli uplatnit ve své současné životní situaci?
Jaká požehnání byste podle vás mohli obdržet, kdybyste tyto nauky ve svém životě uplatňovali?

Vydejte svědectví o pravdách, o nichž jste dnes diskutovali. Vyzvěte studenty, aby nadále vyhledávali příležitosti, jež jim ukážou, jak se Pánova slova vztahují na jejich život.

Komentář a historické souvislosti

Proč Maria Ježíše pomazala?

Starší James E. Talmage (1862–1933) z Kvora Dvanácti apoštolů řekl:

Pomazání hlavy hosta běžným olejem bylo vyjádřením úcty; pomazání i jeho nohou bylo projevem neobvyklé a hluboké úcty; ale pomazání hlavy i nohou nardem v tak velké míře bylo skutkem projevení zbožné úcty zřídka prokazované i králům. Mariin skutek byl vyjádřením hlubokého obdivu; byl to vonný příval srdce přetékajícího uctivostí a láskou.

(James E. Talmage, Jesus the Christ [1916], 512)

Jak se můžeme vyvarovat toho, abychom byli příliš sebekritičtí, a zároveň si uvědomovali nutnost zlepšovat se?

Sestra Michelle D. Craigová, první rádkyně v Generálním předsednictvu Mladých žen, se podělila o následující postřeh:

Tyto pocity božské nespokojenosti, jež nás volají k vyššímu způsobu, máme vítat, ale zároveň je máme rozeznávat od Satanovy napodobeniny – ochromující ztráty odvahy – a vyhýbat se jí. Toto je vzácný prostor, do něhož by Satan velmi rád vnikl. Můžeme se rozhodnout, že půjdeme vyšší cestou, jež nás vede k hledání Boha a Jeho pokoje a milosti, nebo můžeme naslouchat Satanovi, jenž nás bombarduje sděleními, že nikdy nebudeme dost dobří: dost bohatí, chytří, krásní – cokoli. Naše nespokojenost se může stát božskou – nebo ničivou.

(Michelle D. Craigová, „Božská nespokojenost“, Liahona, listopad 2018, 53)