Ngaahi Fakataha Lotu 2023
ʻOfá mo e Kau Maí


ʻOfá mo e Kau Maí

Fakataha Lotu Fakaemāmani Lahi maʻá e Kakai Lalahi Kei Talavoú

Sāpate, 19 Nōvema 2023

ʻEletā Quentin L. Cook: Ko e fehuʻi fekauʻaki mo e ʻofá mo e kau maí ʻoku felāveʻi vāofi ia mo e fehangahangai mo e ngaahi pole ʻo e moʻuí mo e tuí. Mele, te ke lava ʻo tali ʻa e fehuʻi mahuʻinga ko ʻení?

Sisitā Mary Cook: Ko e fānau kotoa kitautolu ʻa e ʻOtuá, pea ʻoku tau kau ki he Siasi ʻa e ʻEikí kuo fakafoki maí, ʻa e Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní. Tatau ai pē pe ko e hā hotau ngaahi tūkunga kehekehé, ʻoku tau kau kotoa pē.

ʻOku mahino ʻi he folofolá ʻoku ʻofa ʻa e ʻOtuá ʻi Heʻene fānau fakalaumālie kotoa pē, pea ʻoku tatau ʻa e kakai fulipē ʻi he ʻao ʻo e ʻOtuá, pea ʻoku tau kau kotoa pē.

ʻI he 2 Nīfai 26:33 ʻoku pehē ai, “ʻOkú ne fakaafeʻi ʻa kinautolu kotoa pē ke nau haʻu kiate ia ʻo maʻu ʻi heʻene angaleleí; pea ʻoku ʻikai te ne taʻofi ha tokotaha ʻoku haʻu kiate ia, pe ko ha ʻuliʻuli pe hinehina, pe ko ha pōpula pe tauʻatāina, pe ko ha tangata pe fefine; … pea ʻoku tatau ʻa e kakai fulipē ʻi he ʻao ʻo e ʻOtuá.”

Koeʻuhí ko ha fānau fakalaumālie kotoa pē kitautolu ʻa e ʻOtuá, ʻoku ʻi ai hotau tuʻunga fakalaumālie, pea ʻoku tau hivaʻi ia ʻi he “Fānau Au ʻa e ʻOtuá.”1

ʻI he ngaahi taʻu lahi kuohilí, ʻi heʻema nofo he ʻĒlia Matāfanga ʻo Kalefōniá, naʻe hiva mo kau ʻa e kakai lalahi kei talavoú mo e toʻu tupu lalahí ʻi he fakaʻaliʻali ʻa e Temipale Oakland California naʻe ui ko e “Pea Naʻe Hoko ʻo Pehē.” Naʻe fekauʻaki ha foʻi hiva ʻe taha mo hotau tuʻunga fakalaumālié. Naʻe ui ko e “Ko Hai Au?” ʻOku fehuʻi ai “Ko e hā ʻoku tau ʻi heni aí?” mo e “Ko ʻetau ʻalú ki fē?”

ʻOku fakaʻosi ʻa e foʻi hivá ʻaki ʻa e tali fakaofo ko ʻení:

Ko hoku tuʻungá ʻeni.

Naʻe nofo hoku laumālié mo ʻeku Tamaí kimuʻa pea fakatupu ʻa e māmaní.

Naʻá ku fili ʻa e hala ke u muimui aí ʻi he taimi naʻe kakato ai hoku ʻuluaki tuʻungá.

Naʻá ku haʻu ki he māmaní ke maʻu ha sino kuo ngaohi ʻo tatau mo ʻeku Tamaí.

Ke fakatahaʻi hoku laumālié mo hoku sinó ke ngaohi hoku laumālié ke faka-ʻOtua.

Ko hoku tuʻungá ʻeni.

Ko e fānau au ʻa ʻeku tamai … ʻi hēvaní.

Ko hoku tuʻungá ʻeni. …

Fānau au ʻa e ʻOtuá.

Naʻe maʻu ʻe he tokotaha kotoa pē naʻe kau ki aí ha fakamoʻoni ʻo e Laumālié naʻa nau hiva ʻaki ʻa e moʻoní.

ʻEletā Cook: ʻI he māhina kuo ʻosí, naʻá ma ʻalu ai mo Mele ki ʻEfesō ʻi Toake mo ha kau taki fakamisiona ki he konga lahi ʻo ʻIulopé. Naʻe nofo mo akonaki ai ʻa e ʻAposetolo ko Paulá. Ko e taha ʻo ʻene ngaahi tohi ki he kakai ʻEfesoó ʻoku ʻi ai ha fakahā mālohi: “Pea ko ʻeni, ʻoku ʻikai ai ko e kau muli mo e kau ʻaunofo ʻa kimoutolu, ka ko e kaungā kolo mo e kāinga māʻoniʻoni, pea mo e fale ʻo e ʻOtuá.”2

ʻOku tau kau kotoa pē!

Sisitā Cook: Naʻe faʻu ʻe A. A. Milne ha tohi fekauʻaki mo ha kiʻi pea lanu koula naʻe manako ʻaupito ʻi he huhuʻa honé, naʻe ui ko Winnie-the-Pooh.

ʻI ha ʻeveʻeva ʻa Pooh mo hono kaungāmeʻa ko Piglet, naʻe fehuʻi ange ʻe Piglet kia Pooh, “ʻOku sipela fēfē ʻa e ʻofá?” Naʻe tali ange ʻe Pooh, “ʻOku ʻikai ke sipela ia. ʻOkú te ongoʻi ia.”

ʻI he polokalama ako folofola ʻi he Gospel Library, ʻoku pehē ʻi he vakai fakalūkufua ki he “Ofá,” “Ko e ʻofá ko ha ongoʻi mateaki, tokanga, mo e manavaʻofa. ʻOku hā ʻa e sīpinga maʻongoʻonga taha ʻo e ʻofa ʻa e ʻOtuá ki Heʻene fānaú ʻi he Fakalelei taʻefakangatangata ʻa Sīsū Kalaisí. Ko e ʻofa ki he ʻOtuá mo e faʻahinga ʻo e tangatá, ko ha ʻulungaanga ia ʻo e kau ākonga ʻa Sīsū Kalaisí.”3

ʻOku tau lau ʻi he Sione 3:16, “He naʻe ʻofa pehē ʻa e ʻOtuá ki māmani, naʻá ne foaki hono ʻAlo pē taha naʻe fakatupú, koeʻuhí ko ia kotoa pē ʻe tui kiate iá ke ʻoua naʻa ʻauha, kae maʻu ʻa e moʻui taʻengatá.”

ʻI he hāʻele mai ʻa Sīsū Kalaisi ki he māmani ko ení ʻi he vaeuaʻangamālie ʻo taimí, naʻá Ne akoʻi mai:

“Ke ke ‘ofa ki [he ʻEiki] ko ho ‘Otuá ‘aki ho laumālié kotoa, mo ho‘o mo‘uí kotoa, mo ho lotó kotoa.

“Ko e ʻuluaki pea ko e lahi ia ʻo e fekaú.

“Pea ko hono ua ʻoku tatau mo iá, Ke ke ʻofa ki ho kaungāʻapí ʻo hangē pē ko koé.”4

ʻOku tau fakahaaʻi ʻetau ʻofa ki he ʻOtua ko e Tamaí mo Sīsū Kalaisí ʻaki ʻetau tauhi ʻEna ngaahi fekaú. Ko ʻetau ngāué ʻeni.

ʻOku tau fakahaaʻi ʻetau ʻofa ki he fānau kotoa ʻa e ʻOtuá ʻaki ʻetau ngāue fakaetauhi kiate kinautolu mo moʻui fiefia ʻaki ʻa e ongoongoleleí—ʻaki hono fakahoko e ngāue fakafaifekaú ʻi heʻetau ʻofa, vahevahe pea fakaafeʻi ʻa e niʻihi kehé ke nau “haʻu kia Kalaisí.” ʻOku tau fakahaaʻi ʻetau ʻofa ki he fāmilí ʻaki ʻetau tauhi ʻetau ngaahi fuakava fakatemipalé mo hono fakahoko ʻo e ngāue fakatemipalé maʻa ʻetau ngaahi kuí.

Faitotonu kiate koe pē. Fehuʻi loto pē: ʻOku fakahaaʻi nai ʻe heʻeku ngaahi tōʻongá ʻa ʻeku ʻofa ki he Tamai Hēvaní mo Sīsū Kalaisí? ʻOku ou tokoni nai ki he niʻihi ʻoku mau feohí ke nau tui? Kapau naʻe tukuakiʻi au ko ha Kalisitiane, ʻe ʻi ai nai ha fakamoʻoni feʻunga ke tauteaʻi ʻaki au?

ʻOku pehē ʻe he foʻi maau “Outwitted,” ʻa Edwin Markham:

Naʻá ne fai ha meʻa ʻo fakamavaheʻi au ki tuʻa—

Ko e ʻauhē, angatuʻu, pea mo e luma.

Ka naʻá ku maʻu mo ʻOfa ʻa e poto ke ikuná:

Naʻá ma fai ha meʻa ʻo fakakau mai ia mei tuʻa!

Tau hoko muʻa ko ha kau ākonga moʻoni mo ha kau faʻa fakalelei. Tuku ke toka ʻa e ʻofa haohaoa ʻa Kalaisí ʻi hotau lotó ʻi heʻetau fakahaaʻi ʻi heʻetau ngaahi angafaí ʻa ʻetau ʻofa ki he ʻOtuá mo Hono ʻAlo ʻOfaʻanga ko Sīsū Kalaisí.

ʻEletā Cook: Kuó u kole kia ʻEletā mo Sisitā Kilipeti ke na tali ʻa e ongo fehuʻi ʻe ua ka hoko maí:

ʻUluakí, Te tau fakamālohia fēfē ʻa e palani ʻo e moʻuí mo e potupotutatau ʻo e moʻuí? Pea ko hono uá, Te tau taukaveʻi fēfē ʻa e moʻoní ʻi he ngaahi taimi faingataʻa ko ʻení?

Paaki