Povstaň a sviť

Ann M. Dibbová

Druhá rádkyně vgenerálním předsednictvu Mladých žen

Jedním znejlepších způsobů, jak můžeme povstat a svítit, je sdůvěrou dodržovat přikázání Boží.

Považuji za výsadu, že zde mohu být dnes večer s vámi. Vždy v lednu se nemohu dočkat, až bude oznámeno nové téma Vzájemného sdružení. Vždy ale také věnuji chvíli tomu, abych zhodnotila, zda jsem se naučila žít podle tématu z loňského roku.

Podívejme se krátce na nedávná témata: „Nechť ctnost zdobí myšlenky tvé neustále,“¹ „[Buďte] stálí a neochvějní, vždy oplývající dobrými skutky,“² „Buď příkladem [věřících],“³ „Posilni se a [odvahu] měj“⁴ a třináctý článek víry: „Věříme, že máme býti čestní, pravdiví, cudní, dobrotiví, ctnostní a že máme činiti dobro všem lidem.“⁵

Díky tomu, že jsme tyto verše studovaly celý rok a soustředily jsme se na ně, staly se součástí našeho srdce, naší duše a našeho svědectví. Doufáme, že se jimi budete řídit dál, i když se nyní zaměřujeme na téma Vzájemného sdružení pro rok 2012, které se nachází v Nauce a smlouvách.

Záhlaví oddílu 115 vysvětluje, že toto zjevení bylo dáno v roce 1838 ve Far West ve státě Missouri. Joseph Smith oznámil „vůli Boží ohledně vybudování tohoto místa a Pánova domu“. Prorok byl optimistický a nadšený. V 5. verši, který obsahuje téma pro tento rok, mu Pán říká: „Vpravdě pravím vám všem: Povstaň a sviť, aby světlo tvé mohlo býti korouhví pro národy.“

Na co myslíte, když slyšíte slovo povstaň? Já osobně myslím na vás – na ušlechtilou mládež Církve. Představuji si, jak každé ráno svědomitě vstáváte z postele na ranní seminář. Vidím, jak věrně každý den vstáváte z pokleku poté, co jste se pomodlili. Myslím na to, jak odvážně vstáváte, abyste se podělili o svědectví a abyste hájili svá měřítka. Vaše oddanost evangeliu a váš dobrý příklad mě inspirují. Mnohé z vás jste již přijaly výzvu povstat a svítit a vaše světlo povzbuzuje druhé, aby dělaly totéž.

Jedním z nejlepších způsobů, jak můžeme povstat a svítit, je s důvěrou dodržovat přikázání Boží. Těmto přikázáním nás učí písma, novodobí proroci a čteme o nich na stránkách příručky Pro posílení mládeže. Každá z vás má mít svůj vlastní výtisk. Jedna přítelkyně, které si velmi vážím, mi poradila, abych si ve své příručce zakroužkovala slova pro a vás. Tato jednoduchá věc mi připomíná, že tato měřítka nejsou jen nějaké všeobecné pokyny, ale jsou určena výslovně pro mě. Doufám, že i vy si najdete čas na to, abyste si zakroužkovaly příslušná slova ve své brožurce, že si ji přečtete od začátku až do konce a že pocítíte Ducha, který vám bude svědčit o tom, že tato měřítka jsou i pro vás.

Někteří z vás možná budou pokoušeni měřítka v příručce Pro posílení mládeže ignorovat nebo odmítat. Možná se na příručku podívají a řeknou: „Podívej, mami, v této brožurce se nemluví o [doplňte si aktuální záležitost].“ Nebo se mohou ospravedlňovat: „To, co dělám, není tak špatné. Určitě na tom nejsem tak špatně jako [doplňte si jméno přítele nebo známého].“

President Harold B. Lee učil: „Nejdůležitější ze všech přikázání Božích je to, které je dnes pro vás nejtěžší dodržovat.“⁶ Král Beniamin učil: „Nemohu vám vypověděti všechny věci, jimiž se můžete dopustiti hříchu; neboť jsou rozmanité cesty a prostředky, dokonce tak mnohé, že je ani nemohu vypočítati.“⁷ Pokud zápolíte s dodržováním těchto měřítek a přikázání, povzbuzuji vás, abyste hledali pomoc v evangeliu. Čtěte písma. Najděte si čas na oficiální církevní webové stránky LDS.org, abyste našly odpovědi na své otázky. Popovídejte si s rodiči, s vedoucími v Církvi a s těmi, kteří jasně svítí, protože žijí podle evangelia. Modlete se. Vylijte své srdce Nebeskému Otci, který vás miluje. Využívejte denně dar pokání. Služte ostatním. A co je nejdůležitější – naslouchejte nabáním Ducha Svatého a řiďte se jimi.

President Thomas S Monson povzbuzuje nás všechny těmito slovy: „Moji mladí přátelé, buďte silní. … Vy víte, co je správné a co je špatné, a žádný převlek, ať je jakkoli přitažlivý, to nemůže změnit. … Pokud na vás vaši takzvaní přátelé naléhají, abyste udělali něco, co víte, že je špatné – vy buďte těmi, kteří stojí za tím, co je správné, i když budete stát sami.“⁸

Nebeský Otec nechce, abychom hleděly na svět a následovaly jeho neustále se měnící trendy. Chce, abychom hleděly k Němu a následovaly Jeho neměnné vedení. Chce, abychom žily podle evangelia a vedly druhé k evangeliu tím, že budeme žít podle vysokých měřítek.

Písma nám nabízejí mnoho skvělých příkladů, které tuto myšlenku znázorňují. V knize Soudců ve Starém zákoně se dozvídáme o Samsonovi. Samson se narodil s obrovskými možnostmi. Jeho matce bylo přislíbeno: „Počne vysvobozovati Izraele z ruky Filistinských.“⁹ Ale když Samson dospíval, hleděl spíše na světská pokušení než na Boží vedení. Rozhodoval se podle toho, co „se [mu] líbí“¹⁰, a ne podle toho, co je správné. Když písma popisují Samsonovo putování, jeho skutky a rozhodnutí, opakovaně se zmiňují o tom, jak klesal¹¹. Místo aby Samson povstal a svítil, aby využil své obrovské možnosti, přemohl ho svět, ztratil svou Bohem danou moc a tragicky a předčasně zemřel.

Na druhé straně písma uvádějí příklad Daniela. Daniel se také narodil s obrovskými možnostmi. V 6. kapitole knihy Danielovy čteme: „Daniel převyšoval … hejtmany a úředníky, proto že duch znamenitější v něm byl.“¹² Když Daniel čelil světským výzvám, nehleděl dolů na svět, ale povstal a hleděl k nebi. Místo toho, aby se řídil královým světským nařízením, že se 30 dní nikdo nemá modlit k nikomu jinému než ke králi, „všel do domu svého, kdež otevřená byla okna v pokoji jeho proti Jeruzalému, a třikrát za den klekal na kolena svá, a modlíval se a vyznával se Bohu svému, tak jakož prvé to činíval“.¹³

Daniel se nebál povstat a svítit tím, že dodržoval Boží přikázání. I když strávil nepohodlnou noc v jámě lvové za to, že si stál za tím, co je správné, díky své poslušnosti byl ochráněn a požehnán. Když král Darius druhý den ráno vytáhl Daniela z jámy lvové, vydal ustanovení, že každý má mít před Danielovým Bohem bázeň a má následovat Danielův příklad věrnosti. Daniel nám vskutku ukázal, co to znamená být měřítkem pro národy a co to znamená nikdy nesnižovat svá měřítka, když čelíme světským pokušením.

Mám to požehnání slyšet o mnoha novodobých příkladech mladých, jako jste vy, kteří se nebojí povstat a svítit a umožnit svému světlu, aby bylo měřítkem mezi jejich vrstevníky. Na Joannině střední škole byli pouze tři členové Církve a ona byla jedním z nich, a byla také jedinou mladou ženou ve svém sboru. Joanna se zavázala sobě a Pánovi, že nikdy nebude mluvit hrubě. Když na jednom školní projektu pracovala s mladým mužem, který takový závazek neučinil, svá měřítka nesnížila. Požádala ho, aby respektoval a ctil její hodnoty. Časem, po mnoha jemných a někdy ne tak jemných připomínkách, si její kamarád vytvořil nové návyky a mluvil slušněji. Mnozí si této změny všimli, i jeho otec, který Joanně poděkoval za to, že měla tak dobrý vliv na život jeho syna.¹⁴

Při své nedávné cestě na Filipíny jsem se setkala s Karen, která mi vyprávěla o tom, co zažila, když jako vavřínová dívka studovala na vysoké škole, aby získala titul bakalář v oboru správa hotelů a restaurací. Učitel požadoval, aby se každý student naučil připravit celý sortiment nápojů, které se budou podávat v jejich restauraci, a aby je ochutnal. Některé nápoje obsahovaly alkohol a Karen věděla, že ochutnat je by bylo v rozporu s Pánovými přikázáními. I když Karen čelila vážným následkům, sebrala odvahu povstat a svítit a tyto nápoje neochutnala.

Karen vyprávěla: „Učitel ke mně přišel a zeptal se mě, proč nepiji. Řekl: ‚Slečno, jak chcete znát chuť těchto nápojů a absolvovat tento důležitý předmět, když je ani neochutnáte?‘ Řekla jsem mu, že jsem členka Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů a že jako členové nepijeme to, co nám škodí. Ať již ode mne očekává cokoli, i kdyby to znamenalo, že dostanu špatnou známku, pochopím to, ale neporuším svá osobní měřítka.“

Týdny plynuly a o onom dni se již nemluvilo. Karen na konci semestru věděla, že její konečná známka bude odrážet to, že odmítla ochutnat alkoholické nápoje. Nechtělo se jí na známku ani podívat, ale když se nakonec podívala, zjistila, že dostala nejlepší známku ve třídě.

Řekla: „Díky tomuto zážitku jsem poznala, že Bůh … nám bude určitě žehnat, když Ho budeme následovat. Také vím, že i kdybych dostala špatnou známku, nelitovala bych toho, co jsem udělala. Vím, že v očích Páně nikdy neklesnu, když se rozhodnu dělat to, co vím, že je správné.“¹⁵

Drahé mladé ženy, každá z vás se narodila s obrovskými možnostmi. Jste milované dcery Nebeského Otce. On vás zná a miluje vás. Vyzývá vás, abyste povstaly a svítily, a slibuje vám, že když to budete dělat, bude vám pomáhat a bude vám žehnat. Modlím se, aby každá z vás našla odvahu přijmout Jeho výzvu a obdržela Jeho zaslíbení, ve jménu Ježíše Krista, amen.