Neochvějní v bouřích
Když přijdou životní bouře, můžete být neochvějní, protože stojíte na skále své víry v Ježíše Krista.
Drazí bratři a sestry, dnes máme to požehnání naslouchat inspirovaným služebníkům Božím, jak nám udílejí rady a povzbuzení. Každý z nás, ať jsme kdekoli, ví, že žijeme v čím dál nebezpečnější době. Modlím se o to, abych vám mohl pomoci stát neochvějně a s pokojným srdcem v bouřích, kterým čelíme.1
Na začátku je třeba pamatovat na to, že každý z nás je milované dítě Boží a že Bůh má své inspirované služebníky. Tito služebníci Boží předpovídali dobu, v níž žijeme. Apoštol Pavel napsal Timoteovi: „Toto pak věz, že v posledních dnech nastanou časové nebezpeční.“2
Každý, kdo svýma očima vidí znamení časů a ušima slyší slova proroků, ví, že je to pravda. Ta největší nebezpečí k nám přicházejí ze strany sil zlovolnosti. Tyto síly se rozmáhají. A tak bude čím dál obtížnější, nikoli snadnější, ctít smlouvy, které musíme uzavřít a dodržovat, chceme-li žít podle evangelia Ježíše Krista.
Pokud si děláme starosti o sebe a o ty, které máme rádi, existuje naděje v Boží zaslíbení týkající se bezpečného místa v bouřích, jež jsou před námi.
Takto je ono místo vysvětlováno. Často ho popisují žijící proroci. Jak je například zaznamenáno v Knize Mormonově, jistý inspirovaný a milující otec řekl svým synům, jak se mohou posilovat, aby stáli neochvějně v bouřích, které je čekají: „A nyní, synové moji, pamatujte, pamatujte, že na skále Vykupitele našeho, jenž jest Kristus, Syn Boží, musíte postaviti základ svůj; aby, až ďábel vyšle mocné větry své, ano, šípy své ve vichřici, ano, až vás bude tlouci všechno krupobití jeho a mocná bouře jeho, to nemělo nad vámi žádné moci k tomu, aby vás to stáhlo do propasti bídy a nekonečné bědy pro onu skálu, na níž jste postaveni, která je jistým základem, … stavějí-li lidé na něm, nemohou padnouti.“3
Ona bída a nekonečná běda, o níž mluvil, jsou strašlivými následky hříchů, pokud bychom z nich neučinili úplné pokání. Sílící bouře představují pokušení a čím dál větší útoky Satana. Nikdy jindy než právě nyní nebylo důležitější rozumět tomu, jak na tomto jistém základu stavět. Podle mě není lepšího místa, kde hledat, než v posledním kázání krále Beniamina, které je také zaznamenáno v Knize Mormonově.
Prorocká slova krále Beniamina se vztahují i na nás v dnešní době. On z vlastní zkušenosti znal hrůzy války. Bránil v boji svůj lid a spoléhal se na moc Boží. Jasně viděl hrozivé moci, které Lucifer používá, aby pokoušel Boží děti a snažil se je přemáhat a zastrašovat.
Vyzval svůj lid i nás, abychom stavěli na jediné jisté a bezpečné skále, která představuje Spasitele. Jasně řekl, že máme svobodu se rozhodovat mezi správným a špatným a že se nemůžeme vyhnout následkům svých rozhodnutí. Mluvil přímo a bez obalu, protože věděl, jaký zármutek zakusí ti, kteří možná neuslyší jeho varování a nebudou jich dbát.
Takto popsal následky vyplývající z našeho rozhodnutí se buď řídit nabádáním Ducha, nebo se řídit zlovolnými sděleními, která pocházejí od Satana, jehož záměrem je nás pokoušet a zničit:
„Neboť vizte, nad tím, kdo chce poslouchati toho ducha, je vyslovena běda; neboť chce-li ho poslouchati a zůstane-li a zemře-li v hříších svých, vypije zatracení pro svou vlastní duši; neboť obdrží jako mzdu svou věčný trest, protože přestoupil zákon Boží navzdory svému vlastnímu poznání. …
Tudíž, nečiní-li onen člověk pokání a zůstane-li a zemře-li jako nepřítel Boha, požadavky božské spravedlnosti probudí nesmrtelnou duši jeho k pronikavému pocitu jeho vlastní viny, která způsobuje, že se stáhne z přítomnosti Páně, a která naplňuje jeho hruď vinou a bolestí a úzkostí, což je jako neuhasitelný oheň, jehož plamen vystupuje vzhůru na věky věků.“
Král Beniamin dále pokračoval: „Ó všichni vy, staří lidé, a také vy, mladí lidé, a vy, malé děti, kteří rozumíte slovům mým, neboť jsem k vám promlouval jasně, abyste porozuměli, modlím se, abyste se probudili, abyste se rozpomenuli na hrozný stav těch, kteří upadli v přestupek.“4
Pro mě toto varování, abychom činili pokání, vytváří v mé mysli obraz oné jisté chvíle, kdy po tomto životě staneme vy i já před Spasitelem. Z celého srdce budeme chtít, abychom se nemuseli nikam stáhnout, ale abychom k Němu mohli vzhlédnout a spatřit Ho, jak se usmívá, a slyšet Ho říkat: „To dobře, služebníče dobrý a věrný, … vejdiž.“5
Král Beniamin jasně říká, jak můžeme obdržet naději, že tato slova uslyšíme, pokud v tomto životě najdeme způsob, jak změnit svou povahu prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista. To je totiž jediný způsob, jak můžeme stavět na onom jistém základu a díky tomu stát pevně během bouří pokušení a zkoušek, jež jsou před námi. Král Beniamin popisuje tuto změnu naší povahy nádherným přirovnáním, které se vždy dotýkalo mého srdce. Používají ho proroci již celá tisíciletí a i samotný Pán. Zní takto: musíme se stát takovými, jako je dítě – malé dítě.
Pro některé to nebude snadné přijmout. Většina z nás chce být silná. Možná, že to, že je někdo jako dítě, považujeme za výraz slabosti. Většina rodičů se těší na dobu, kdy se jejich děti začnou chovat méně dětinsky. Ale král Beniamin, který podobně jako kterýkoli jiný smrtelník rozuměl tomu, co to znamená být silným a odvážným člověkem, jasně říká, že být jako dítě neznamená být dětinský. Znamená to být jako Spasitel, který se modlil k Otci o sílu, aby byl schopen konat vůli svého Otce a usmířit hříchy všech dětí svého Otce, a poté tak učinil. Máme-li získat sílu, kterou musíme mít, abychom v nebezpečných časech dokázali stát neochvějně a v klidu, musí se naše povaha změnit, abychom se stali takovými, jako je dítě.
Cituji působivý popis krále Beniamina, jak tato změna nastává: „Neboť přirozený člověk je nepřítelem Boha a byl jím od pádu Adamova a bude na věky věků, ledaže se poddá nutkáním Svatého Ducha a odloží přirozeného člověka a stane se svatým skrze usmíření Krista Pána a stane se jako dítě, poddajným, mírným, pokorným, trpělivým, plným lásky, ochotným podrobiti se všemu, co Pán považuje za vhodné na něj vložiti, stejně jako se dítě podrobuje otci svému.“6
Touto změnou procházíme, když uzavíráme a obnovujeme smlouvy s Bohem. To přináší moc Kristova Usmíření, které umožňuje, aby se naše srdce proměnilo. Můžeme to pociťovat pokaždé, když přijímáme svátost, vykonáváme chrámový obřad za zesnulého předka, svědčíme jako svědci o Spasiteli nebo pečujeme jako Kristovi učedníci o někoho potřebného.
Díky těmto zážitkům se časem stáváme takovými, jako je dítě, ve schopnosti milovat druhé a být poslušní. Začínáme stát na jistém základu. Naše víra v Ježíše Krista nás přivádí k pokání a k dodržování Pánových přikázání. Jsme poslušni a díky tomu získáváme moc odolávat pokušení a získáváme slíbené společenství Ducha Svatého.
Naše povaha se mění tak, že se stáváme takovými, jako je malé dítě – poslušnými Boha a láskyplnějšími. Tato změna nás uschopní těšit se z darů, které přicházejí prostřednictvím Ducha Svatého. A budeme-li mít společenství Ducha, bude nás to utěšovat, vést a posilovat.
Sám jsem do určité míry poznal, co měl král Beniamin na mysli, když řekl, že se můžeme před Bohem stát takovými, jako je malé dítě. Z mnoha zkušeností jsem poznal, že Duch Svatý promlouvá nejčastěji tichým hlasem a člověk ho slyší nejsnadněji tehdy, když má mírné a poddajné srdce, podobné, jako má dítě. Modlitba, která funguje, zní ve skutečnosti takto: „Chci pouze to, co chceš Ty. Jen mi řekni, co je to. Já to udělám.“
Když přijdou životní bouře, můžete být neochvějní, protože stojíte na skále své víry v Ježíše Krista. Tato víra vás povede ke každodennímu pokání a k důslednému dodržování smluv. Pak na Něj budete vždy pamatovat. A během bouří nenávisti a zlovolnosti se budete cítit neochvějně a budete naplněni nadějí.
A co více, budete nabízet pomocnou ruku druhým a budete je pozvedat, aby byli v bezpečí na oné skále spolu s vámi. Víra v Ježíše Krista vždy vede k větší naději a k pocitům pravé lásky vůči druhým, což je pravá láska Kristova.
Vydávám vám posvátné svědectví, že Pán Ježíš Kristus vás vyzývá: „Poďtež ke mně.“7 Vyzývá vás, z lásky k vám i k těm, které máte rádi, abyste k Němu přišli a obdrželi pokoj v tomto životě a věčný život ve světě, který přijde. Zná dokonale bouře, kterým budete čelit během své zkoušky v rámci tohoto plánu štěstí.
Naléhavě vás žádám, abyste tuto Spasitelovu výzvu přijali. Podobně jako mírné a milující dítě přijměte Jeho pomoc. Uzavřete a dodržujte smlouvy, které vám Spasitel v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů nabízí. Budou vás posilovat. On zná bouře i bezpečná místa, která se vyskytují na cestě domů k Němu a k našemu Nebeskému Otci. On zná cestu. On je tou Cestou. O tom svědčím v posvátném jménu Ježíše Krista, amen.