Ponaučení u studny

Susan H. Porterová

první rádkyně v Generálním předsednictvu Primárek

Můžeme se obrátit ke Spasiteli a požádat Ho o sílu a uzdravení, které nám umožní naplnit vše, k čemu jsme sem byly poslány.

Je pro mě velkou radostí být s každou z vás na tomto ženském zasedání generální konference!

Vyrůstala jsem na západě státu New York a patřila jsem do malé odbočky Církve, jež se scházela asi 30 kilometrů od našeho domova. Když jsem se pouze s mojí kamarádkou Patti Jo účastnila lekce Nedělní školy v suterénu naší staré pronajaté kaple, nedokázala jsem si ani ve snu představit, že jsem součástí celosvětového společenství milionů sester.

Před pěti lety můj manžel Bruce vážně onemocněl, když jsme sloužili oddaným Svatým v území Evropa-východ. Vrátili jsme se domů a on za pouhých několik týdnů zemřel. Přes noc se mi změnil život. Truchlila jsem a cítila se slabá a zranitelná. Prosila jsem Pána, aby mi ukázal cestu: „Co chceš, abych dělala?“

Když jsem si o několik týdnů později procházela poštu, upoutal mou pozornost malý obrázek v katalogu. Když jsem se na něj podívala blíže, uvědomila jsem si, že se jedná o umělecké ztvárnění Samaritánky s Ježíšem u studny. V tu chvíli ke mně Duch jasně promluvil: „Toto máš dělat.“ Milující Nebeský Otec mě vyzýval, abych přišla ke Spasiteli a učila se.

Ráda bych se s vámi podělila o tři ponaučení, která získávám, zatímco piji z Jeho studnice živé vody.¹

Zaprvé: Naše minulé ani současné okolnosti neurčují naši budoucnost

Sestry, vím, že mnohé z vás se cítí stejně, jako jsem se cítila já – nejste si jisté, jak čelit těžkostem a ztrátě. Ztrátě proto, že se váš život neodvíjí tak, jak byste si přály, podle toho, o co jste se modlily a co jste plánovaly.

Ať již jsou naše okolnosti jakékoli, náš život je posvátný a má význam a smysl. Každá z nás je milovaná dcera Boží narozená s božskostí v duši.

Náš Spasitel Ježíš Kristus umožnil prostřednictvím své smírné oběti, abychom byly očištěny a uzdraveny, díky čemuž můžeme naplnit účel svého života na zemi nezávisle na rozhodnutích členů naší rodiny, našem rodinném stavu, fyzickém či duševním zdraví nebo jakékoli jiné situaci.

Zamyslete se nad ženou u studny. Jaký měla život? Ježíš věděl, že měla již pět manželů a že nebyla vdaná za muže, s nímž v té době žila. Avšak navzdory jejím životním těžkostem vydal Spasitel jedno z prvních veřejných svědectví o tom, že je Mesiáš, právě jí. Řekl: „Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.“²

Ona poté vydávala mocné svědectví a oznamovala lidem ve svém městě, že Ježíš je Kristus. „Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč té ženy.“³

Její minulé ani současné okolnosti neurčovaly její budoucnost. Stejně jako ona se i my můžeme rozhodnout, že se dnes obrátíme ke Spasiteli a požádáme Ho o sílu a uzdravení, které nám umožní naplnit vše, k čemu jsme sem byly poslány.

Zadruhé: Ta moc je v nás

Ve známém verši v Nauce a smlouvách Pán říká ženám a mužům, že mají být „horlivě zaměstnáni v dobré věci a konati mnoho věcí ze své vlastní svobodné vůle a uskutečňovati mnoho spravedlivosti; neboť ta moc je v nich“.⁴

Sestry, ta moc uskutečňovat mnoho spravedlivosti je v nás!

President Russell M. Nelson svědčil: „Každá žena a každý muž, kteří uzavírají smlouvy s Bohem a tyto smlouvy dodržují a kteří se způsobile účastní kněžských obřadů, mají přímý přístup k moci Boží.“⁵

Poznala jsem, že když se snažíme ctít posvátné smlouvy, jež jsme uzavřeli při křtu a ve svatém chrámu, Pán nám požehná „svou uzdravující a posilující mocí“ a dá nám „duchovní postřehy a procitnutí, jaké [jsme] dosud nezažili“.⁶

Zatřetí: „Z malých věcí pochází to, co je veliké“⁷

V Kázání na hoře Ježíš své učedníky učil: „Vy jste sůl země“⁸ a „vy jste světlo světa“.⁹ Později přirovnal růst království nebeského ke kvasu, „kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko“.¹⁰

sůl
kvas
světlo

Každá z těchto věcí – i v malém množství – ovlivní všechno kolem sebe. Spasitel nás vyzývá, abychom používali Jeho moc a byli jako sůl, kvas a světlo.

Sůl

Je překvapivé, jak výrazně ovlivní pouhá špetka soli chuť toho, co jíme. A přesto je sůl jednou z nejlevnějších a nejjednodušších přísad.

V 2. Královské se dočítáme o mladé dívce¹¹, kterou zajali Syřané a stala se služebnou manželky Námana, hejtmana syrského vojska. Byla jako sůl – byla mladá, nijak světsky významná a její život otrokyně v cizí zemi jistě nebyl takový, jaký si vysnila.

S mocí Boží však vyřkla dvě věty, kterými svědčila Námanově manželce: „Ó by pán můj dostal se k proroku, kterýž jest v Samaří, tedy on by ho uzdravil od malomocenství jeho.“¹²

Její slova plná víry se dostala k Námanovi, který podle nich jednal, díky čemuž se uzdravil tělesně i duchovně.

Často se zaměřujeme na služebníky, kteří Námana přesvědčili, aby se ponořil do řeky Jordán, jak mu přikázal prorok Elizeus, ale Náman by ani nedorazil k Elizeovým dveřím nebýt oné malé děvečky.

Možná, že jste mladé nebo máte pocit, že nejste nijak významné, ale můžete být solí ve vaší rodině, ve škole a ve vašem okolí.

Kvas

Jedli jste někdy chléb bez kvásku? Jak byste ho popsali? Hutný? Těžký? Tvrdý? Stačí malé množství kvasu a chléb nakyne, zvětší se, je kypřejší a měkčí.

Když do svého života přizveme moc Boží, můžeme nahradit „ducha sevřeného“¹³ inspirovaným náhledem, který druhé pozvedne a vytvoří prostor pro zahojení srdce.

Nedávno o Vánocích ležela jedna má kamarádka ráno v posteli přemožená zármutkem. Její děti ji prosily, aby vstala, ale ona byla plná bolesti z probíhajícího rozvodu. Zatímco ležela v posteli a vzlykala, vylila svou duši v modlitbě svému Nebeskému Otci a řekla Mu o svém zoufalství.

Když svou modlitbu zakončila, Duch jí zašeptal, že Bůh o její bolesti ví. Jeho soucit k ní ji naplnil. Tato posvátná zkušenost přinesla zadostiučinění jejím emocím a dodala jí naději, že netruchlí sama. Vstala, šla ven a postavila s dětmi sněhuláka, čímž nahradila tíhu, kterou ráno pociťovala, smíchem a radostí.

Světlo

Kolik světla je zapotřebí, aby proniklo tmou v místnosti? Jediný malý paprsek. A tento paprsek světla dokáže na temném místě vyzařovat z moci Boží, která je ve vás.

Ačkoli se můžete cítit samy, zatímco zuří životní bouře, můžete vyzařovat světlo v temnotě nedorozumění, zmatku a nevíry. Vaše světlo víry v Krista může být stálé a jisté, a může tím přivádět lidi kolem vás do bezpečí a pokoje.

Sestry, srdce lidí se může změnit a jejich život může být požehnán, když jim nabídneme špetku soli, lžíci kvasu a paprsek světla.

Svědčím o tom, že Spasitel je solí v našem životě a zve nás, abychom ochutnaly Jeho radost a lásku.¹⁴ On je kvasem, když je náš život těžký – dodává nám naději¹⁵ a pozvedá naše břemena¹⁶ prostřednictvím své nezměrné moci a vykupitelské lásky.¹⁷ On je naše světlo,¹⁸ které nám svítí na cestu zpět domů.

Modlím se, abychom mohly přicházet ke Spasiteli podobně jako žena u studny a pít z Jeho živé vody. Spolu s lidmi ze Samaří pak můžeme prohlásit: „Věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě spasitel světa, Kristus.“¹⁹ Ve jménu Ježíše Krista, amen.