Každý z nás má nějaký příběh
Pojďte prosím a najděte svou rodinu, všechny generace, a přiveďte je domů.
Přátelé, bratři a sestry, každý z nás má nějaký příběh. Jeho odhalování s sebou nese vytváření vztahů, sounáležitost a osobní rozvoj.
Jmenuji se Gerrit Walter Gong. Gerrit je holandské jméno, Walter (jméno mého otce) je americké jméno a Gong je samozřejmě čínské jméno.
Odborníci odhadují, že na zemi doposud žilo přibližně 70 až 110 miliard lidí. Možná jen jeden z nich dostal jméno Gerrit Walter Gong.
Každý z nás má nějaký příběh. Líbí se mi, když „déšť mi smáčí tvář [a] větrem rozevláté vlasy mám“.1 Když se kolébám s tučňáky v Antarktidě. Když dávám sirotkům v Guatemale, dětem žijícím na ulici v Kambodži nebo Masajkám z africké oblasti Mara jejich úplně první fotografii.
Pokaždé když čekám v nemocnici, až se narodí jedno z našich dětí – jednou jsem i lékaři pomáhal.
Důvěřuji Bohu. Věřím, že jsme, abychom „mohli míti radost“,2 a že všechno pod nebem má svůj čas a chvíli.3
Znáte svůj příběh? Co znamená vaše jméno? Počet obyvatel světa vzrostl z 1,1 miliardy v roce 1820 na téměř 7,8 miliardy v roce 2020.4 Rok 1820 se zdá být v historii určitým bodem zlomu. Mnozí z těch, kteří se narodili po roce 1820, dokáží zjistit totožnost předků z několika generací díky živé paměti a záznamům. Dokážete si vybavit nějaký mimořádný, láskyplný okamžik strávený s prarodičem či jiným členem rodiny?
Ať již je počet těch, kteří kdy žili na zemi, jakýkoli, lze ho kvantifikovat, sečíst, jednoho člověka po druhém. Na vás i na mně záleží.
A zamyslete se prosím nad tímto: Každý z nás se narodil matce a otci, ať již je známe, nebo ne. A každá matka a otec se narodili své matce a otci.5 Všichni jsme koneckonců prostřednictvím své rodové linie nebo adopcí spolu spojeni v rodině Boží i v lidské rodině.
Můj pradědeček První Drak Gong, který se narodil v roce 837 a je ode mě vzdálen 30 generací, založil v jižní Číně naši rodinnou vesnici. Když jsem vesnici Gong navštívil poprvé, lidé říkali: „Wenhan huilaile“ („Gerrit se vrátil“).
Náš živoucí rodokmen z matčiny strany obsahuje tisíce jmen a další teprve čekají, až je objevíme.6 Každý z nás má další členy rodiny, s nimiž se lze spojit. Domníváte-li se, že všechnu práci na vaší rodinné historii již udělala vaše prateta, najděte prosím své bratrance a sestřenice a pak i ty jejich. Propojte jména z rodiny, jež máte v živé paměti, s 10 miliardami jmen, jež lze vyhledat v on-line sbírce systému FamilySearch, a s 1,3 miliardami osob, které již byly v tomto systému přidány do rodokmenu.7
Požádejte někoho z přátel či rodiny, aby nakreslil živý strom. Jak učí president Russell M. Nelson, živý strom má kořeny a větve.8 Ať již jste první, či desátou generací vašeho rodokmenu, propojte včerejšek se zítřkem. Propojte kořeny a větve ve vašem živoucím rodokmenu.9
Otázka „Odkud pocházíš?“ se ptá na předky, místo narození a na zemi či domovinu. Celosvětově může 25 procent z nás vysledovat svůj původ na území Číny, 23 procent na území Indie, 17 procent do jiných částí Asie či Tichomoří, 18 procent do Evropy, 10 procent do Afriky a 7 procent na americký kontinent.10
Otázka „Odkud pocházíš?“ nás rovněž vybízí, abychom se seznámili se svou božskou identitou a duchovním účelem v životě.
Každý z nás má nějaký příběh.
Jedna rodina, kterou znám, propojila pět generací, když navštívila svůj někdejší domov v kanadském Winnipegu. Dědeček tehdy povyprávěl svým vnoučatům o dni, kdy dva misionáři (které nazýval anděly z nebe) seznámili rodinu se znovuzřízeným evangeliem Ježíše Krista, a tím ji navždy změnili.
Jedna matka, kterou znám, vybídla své děti, synovce a neteře, aby požádali prababičku, aby jim vyprávěla o svém dětství. Prababiččina dobrodružství a ponaučení ze života jsou nyní součástí drahocenné rodinné knihy, jež spojuje generace.
Jeden mladý muž, jehož znám, nyní píše „tatínkův deník“. Před lety jeho otce srazilo a usmrtilo auto. Nyní tento odvážný mladý muž ve snaze otce lépe poznat sepisuje vzpomínky z dětství a příběhy od rodiny a přátel.
Většina lidí v odpověď na otázku, co dává životu smysl, uvádí jako první rodinu.11 K té patří její žijící členové i ti, kteří již zemřeli. Když zemřeme, není to samozřejmě konec naší existence. Žijeme dál na druhé straně závoje.
Naši předkové, kteří svým způsobem stále žijí, si zaslouží, abychom na ně pamatovali.12 Svůj odkaz si připomínáme prostřednictvím ústně předávaných příběhů, rodových záznamů a rodinných příběhů, památek, vzpomínkových míst a oslav s fotografiemi, pokrmy nebo předměty, které nám připomínají naše blízké.
Zamyslete se nad tím, kde žijete – není skvělé, jak si ve vaší zemi a vašem okolí připomínáte a jak ctíte své předky, rodinu a ty, kteří sloužili a přinášeli oběti? Například na podzimní dožínkové slavnosti v South Moltonu v anglickém hrabství Devon jsme se sestrou Gongovou měli radost z toho, že jsme našli kostelík a obec, kde žily celé generace rodiny Bawdenových. Své předky ctíme tím, že prostřednictvím chrámové práce a práce na rodinné historii otevíráme nebesa13 a že se stáváme stmelujícím článkem14 v řetězu generací své rodiny.15
V této době vyznačující se postojem „v prvé řadě já“ je společnosti ku prospěchu, když se mezi generacemi vytvářejí přínosné vztahy. Potřebujeme, aby kořeny dostaly křídla – opravdové vztahy, přínosnou službu a život přesahující prchavé pozlátko sociálních sítí.
Navazování vztahů s předky nám může překvapivými způsoby změnit život. Z jejich zkoušek a úspěchů čerpáme víru a sílu.16 Z jejich lásky a obětí se učíme odpouštět a kráčet kupředu. Naše děti získávají houževnatost. My sami získáváme ochranu a moc. Pouto s předky přináší rodině větší vzájemnou blízkost, vděčnost a zázraky. Takovéto pouto může přinášet pomoc z druhé strany závoje.
Stejně jako do rodin přichází radost, může přijít i zármutek. Žádný člověk není dokonalý, což platí i o rodinách. Když ti, kteří nás mají milovat, pečovat o nás a chránit nás v tomto selhávají, cítíme se opuštění, nesví a ublížení. Z rodiny se může stát prázdná skořápka. S pomocí z nebe však můžeme přesto své rodině porozumět a usmířit se spolu.17
Někdy nám neochvějná oddanost trvalým rodinným vztahům pomáhá uskutečňovat obtížné věci. V některých případech se nám rodinou stává naše okolí. Jedna pozoruhodná mladá žena, jejíž problematická rodina se často stěhovala, našla vždy na všech místech, kam přišli, láskyplnou církevní rodinu, která jí poskytla péči a útočiště. Genetika a rodinné vzorce nás ovlivňují, ale neurčují, kdo jsme.
Bůh si přeje, aby naše rodina byla šťastná a trvala na věky. „Na věky“ je však příliš dlouhý čas, pokud jsme jeden z druhého nešťastní. A stav štěstí je příliš krátký, pokud drahocenné vztahy skončí s tímto životem. Prostřednictvím posvátných smluv nám Ježíš Kristus nabízí svou lásku, moc a milost, které nás mohou změnit18 a uzdravit naše vztahy. Nesobecká služba v chrámu za naše blízké činí Spasitelovo Usmíření skutečným jak pro ně, tak pro nás. Díky tomu, že jsme posvěceni, se můžeme vrátit domů do Boží přítomnosti jako rodiny spojené na věčnost.19
Každý z našich příběhů je stále probíhající cesta, na níž objevujeme, tvoříme a rozvíjíme se díky možnostem, jež přesahují naši představivost.
Prorok Joseph Smith řekl: „Některým se může zdáti, že to je velmi odvážná nauka, o níž mluvíme – moc, která zaznamenává neboli svazuje na zemi a svazuje na nebi.“20 Společenství, které vytváříme zde, může existovat s věčnou slávou i tam.21 Vskutku, „my bez [členů své rodiny] nemůžeme býti učiněni dokonalými; ani oni bez nás nemohou býti učiněni dokonalými“ – tedy v úplném a naprostém a dokonalém spojení.22
Co můžeme dělat nyní?
Zaprvé – představte si svou podobu odrážející se sem a tam mezi dvěma zrcadly věčnosti. V jednom směru se na sebe dívejte jako na dceru, vnučku a pravnučku; a ve druhém směru se na sebe usmějte jako na tetu, matku a babičku. Jak ten čas letí! V každém okamžiku a v každé roli si všímejte, kdo je s vámi. Shromážděte jejich fotografie a příběhy; proměňte jejich vzpomínky ve skutečnost. Zaznamenejte jejich jména, zážitky a klíčová data. Jsou součástí vaší rodiny – rodiny, kterou máte, a rodiny, kterou si přejete.
Zatímco budete vykonávat chrámové obřady za členy rodiny, bude duch Eliášův, projev Ducha Svatého, který vydává svědectví o božské povaze rodiny,23 spojovat srdce otců, matek a dětí v lásce.24
Zadruhé – dbejte na to, aby dobrodružství práce na rodinné historii bylo záměrné a spontánní. Zavolejte své babičce. Zadívejte se zhluboka do očí novorozeněte. Udělejte si čas – objevujte věčnost – v každé fázi své cesty. Seznamte se s odkazem své rodiny a vděčně a upřímně ho přijměte. Radujte se, když se stane něco pozitivního, a když to bude zapotřebí, udělejte vše, co je jen možné, abyste nepřenášeli na druhé to negativní. Ať to dobré začíná vámi.
Zatřetí – navštivte stránky FamilySearch.org. Stáhněte si dostupné mobilní aplikace. Jsou zdarma a práce s nimi vás bude bavit. Objevujte, spojujte se, pociťujte sounáležitost. Zjistěte, jak jste spřízněni s lidmi v místnosti; jak jednoduché a obohacující je přidávat jména do svého živoucího rodokmenu, nacházet své kořeny a větve a žehnat jim.
Začtvrté – pomáhejte rodinám spojovat se na věčnost. Vzpomeňte si na demografickou strukturu nebe. Na druhé straně závoje je mnohem více lidí, než je nás na této straně. S tím, jak je nám více chrámů dostupných blíže, nabízejte prosím těm, kteří čekají na chrámové obřady, příležitost je přijmout.
O Velikonocích i kdykoli jindy dostáváme zaslíbení, že v Ježíši Kristu a Jeho prostřednictvím se můžeme stát svým nejlepším příběhem a naše rodina může být šťastná a věčná. Ježíš Kristus ve všech generacích uzdravuje ty, kteří mají zkroušené srdce, osvobozuje zajaté a dává svobodu souženým.25 Smlouva sounáležitosti s Bohem a se sebou navzájem26 zahrnuje vědomí toho, že náš duch a tělo se při vzkříšení znovu spojí a že naše nejcennější vztahy mohou pokračovat i po smrti a v plnosti radosti.27
Každý z nás má nějaký příběh. Pojďte poznat ten svůj. Pojďte a nalezněte v Bohu svůj hlas, píseň a harmonii. Toto je ten pravý účel toho, proč Bůh stvořil nebe a zemi a viděl, že jsou dobré.28
Chvalte Boží plán štěstí, Usmíření Ježíše Krista a pokračující proces znovuzřízení v Jeho evangeliu a Církvi. Pojďte prosím a najděte svou rodinu, všechny generace, a přiveďte je domů. V posvátném a svatém jménu Ježíše Krista, amen.