Božská láska v Otcově plánu
Účelem nauky a pravidel této znovuzřízené Církve je připravit Boží děti na spasení v celestiálním království a na oslavení v jeho nejvyšším stupni.
Plán evangelia ukazuje lásku, kterou Nebeský Otec chová ke všem svým dětem. Abychom tomu porozuměli, musíme se snažit porozumět Jeho plánu a Jeho přikázáním. Miluje své děti natolik, že dal svého Jednorozeného Syna Ježíše Krista, aby byl naším Spasitelem a Vykupitelem, aby za nás trpěl a zemřel. Ve znovuzřízené Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů nacházíme jedinečné porozumění plánu našeho Nebeského Otce. To nám poskytuje jiný úhel pohledu na účel smrtelného života, na božský soud, který po něm následuje, i na konečný vznešený osud všech Božích dětí.
Mám vás rád, bratři a sestry. Mám rád všechny Boží děti. Když se Ježíše zeptali: „Které jest přikázaní veliké v zákoně?“, učil, že nejdůležitější veliká přikázání Boží jsou milovat Boha a své bližní.1 Tato přikázání jsou nejdůležitější, protože nás vybízejí, abychom duchovně rostli tím, že se budeme snažit napodobovat lásku, kterou Bůh chová k nám. Přeji si, abychom všichni lépe rozuměli láskyplné nauce a pravidlům, které Nebeský Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus ustanovili v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Tím, co zde říkám, se snažím objasnit, jak Boží láska tuto nauku a inspirovaná církevní pravidla vysvětluje.
I.
Běžným chybným pochopením soudu, který v konečném důsledku následuje po smrtelném životě, je názor, že dobří lidé jdou na místo zvané nebe, a lidé špatní na věčné místo zvané peklo. Z tohoto mylného předpokladu, že existují pouze dva konečné cíle, vyplývá, že ti, kteří nedodržují všechna přikázání nutná pro vstup do nebe, budou nezbytně navždy předurčeni pro peklo.
Milující Nebeský Otec má ale pro své děti lepší plán. Zjevená nauka znovuzřízené Církve Ježíše Krista učí tomu, že všechny děti Boží – až na výjimky, kterých je příliš málo, než abychom je zde zmiňovali – nakonec skončí v království slávy.2 „V domě Otce mého příbytkové mnozí jsou,“3 učil Ježíš. Z novodobého zjevení víme, že tyto příbytky se nacházejí ve třech různých královstvích slávy. Při Posledním soudu bude každý z nás souzen podle svých skutků a přání svého srdce.4 Předtím ale budeme muset trpět za hříchy, z nichž jsme nečinili pokání. Písma o tom mluví jasně.5 Poté nám náš spravedlivý Soudce přidělí příbytek v jednom z oněch království slávy. A tak, jak z novodobého zjevení víme, budou všichni „souzeni… a každý člověk obdrží podle svých vlastních skutků, své vlastní panství, v příbytcích, které jsou připraveny“.6
Pán se rozhodl zjevit toho o těchto dvou královstvích slávy poměrně málo. Naproti tomu zjevil mnohé o onom nejvyšším království slávy, které je v Bibli popisováno jako „sláva slunce“.7
V celestiální slávě8 jsou tři stupně neboli úrovně.9 Tím nejvyšším je oslavení v celestiálním království, v němž se můžeme stát takovými, jako je náš Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus. Aby nám Pán pomohl osvojit si božské vlastnosti a projít změnou povahy, což je nezbytné pro naplnění našeho božského potenciálu, zjevil nauku a stanovil přikázání založená na věčném zákoně. A právě tomuto učíme v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, protože účelem nauky a pravidel této znovuzřízené Církve je připravit Boží děti na spasení v celestiální slávě, a konkrétně na oslavení v jejím nejvyšším stupni.
Klíčem k tomu jsou smlouvy uzavírané a požehnání slibovaná věrným v chrámech Božích. To vysvětluje naši výstavbu chrámů po celém světě, o nichž pěvecký sbor tak krásně zpíval. Někteří se tomu, že na toto klademe důraz, podivují, neboť nechápou, že smlouvy a obřady chrámu nás vedou k dosažení oslavení. Tomuto lze porozumět pouze v kontextu zjevené pravdy ohledně tří stupňů slávy. Nebeský Otec díky své veliké lásce, kterou chová ke všem svým dětem, připravil další království slávy – jak včera vysvětlil starší Quentin L. Cook – která jsou úžasnější, než dokážeme pochopit.10
Toto vše je možné díky Usmíření Ježíše Krista. Kristus zjevil, že „oslavuje Otce a dává spasení všem dílům rukou svých“.11 Toto spasení je udíleno v různých královstvích slávy. Z novodobého zjevení víme, že „všem královstvím je dán zákon“.12 A co je důležité:
„Ten, kdo není schopen říditi se zákonem celestiálního království, nemůže obstáti v celestiální slávě.
A ten, kdo se nemůže říditi zákonem terestriálního království, nemůže obstáti v terestriální slávě.
A ten, kdo se nemůže říditi zákonem telestiálního království, nemůže obstáti v telestiální slávě.“13
Jinak řečeno, království slávy, které při Posledním soudu obdržíme, je určeno podle zákonů, které se v rámci láskyplného plánu Nebeského Otce rozhodneme zachovávat. Podle tohoto plánu existuje více království, aby všechny Jeho děti mohly být přiděleny do království, v němž dokáží „obstáti“.
II.
Učení a pravidla Pánovy znovuzřízené Církve předávají tyto věčné pravdy tak, že jim je možné plně porozumět pouze v kontextu láskyplného plánu, který Nebeský Otec připravil pro všechny své děti.
Ctíme tudíž osobní svobodu jednání. Většina lidí ví o značném úsilí této Církve prosazovat náboženskou svobodu. Toto úsilí souvisí s podporováním plánu našeho Nebeského Otce. Snažíme se pomáhat všem Jeho dětem – nejen našim členům – těšit se z drahocenné možnosti se svobodně rozhodovat.
V podobném duchu se nás někdy lidé ptají, proč posíláme misionáře do tolika zemí, a to i mezi křesťanské obyvatelstvo. Také se ptají, proč poskytujeme ohromnou humanitární pomoc lidem, kteří nejsou členy naší Církve, a proč tuto pomoc nepropojujeme s misionářským úsilím. Děláme to proto, že Pán nás učí, abychom všechny Jeho děti považovali za své bratry a sestry, a přejeme si podělit se o své duchovní i časné bohatství se všemi.
Věčná nauka také poskytuje osobitý náhled na děti. Z této perspektivy vnímáme přivádění dětí na svět a jejich výchovu jako součást božského plánu. Jedná se o radostnou a posvátnou povinnost danou těm, kteří mají moc se na ní podílet. Je nám tudíž přikázáno učit zásadám a praktikám, které poskytují pro vývoj a štěstí dětí v rámci Božího plánu ty nejlepší podmínky, a hájit je.
III.
A nakonec – Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je oprávněně známa jako Církev, která se zaměřuje na rodinu. Méně chápána je ale skutečnost, že naše zaměření na rodinu se netýká pouze vztahů ve smrtelnosti. Základem naší teologie jsou rovněž věčné vztahy. Posláním znovuzřízené Církve je pomáhat všem dětem Božím, aby se staly způsobilými získat to, čeho si Bůh přeje, aby nakonec dosáhly. Vykoupením poskytnutým prostřednictvím Kristova Usmíření mohou všichni dosáhnout věčného života (oslavení v celestiálním království), o němž matka Eva prohlásila, že ho „Bůh dává všem poslušným“.14 Toto je více než spasení. President Russell M. Nelson nám připomněl: „V Božím věčném plánu je spasení osobní záležitostí; [ale] oslavení je záležitostí rodinnou.“15
Základem je pro nás Boží zjevení, že oslavení lze dosáhnout jedině prostřednictvím věrnosti smlouvám věčného manželství uzavřeného mezi mužem a ženou.16 Tato božská nauka je také důvodem toho, proč učíme, že „pohlaví je základní charakteristikou předpozemské, smrtelné a věčné identity a účelu jednotlivce“.17
Z tohoto důvodu Pán také požaduje, aby se Jeho znovuzřízená Církev stavěla proti společenským a legislativním tlakům, které požadují ustoupení od Pánovy nauky o manželství mezi mužem a ženou, a aby se stavěla proti změnám, které zaměňují či pozměňují role pohlaví nebo homogenizují rozdíly mezi muži a ženami.
Stanoviska znovuzřízené Církve v těchto zásadních záležitostech často vyvolávají odpor. Rozumíme tomu. Plán našeho Nebeského Otce umožňuje, aby byl „protiklad ve všech věcech“,18 a Satanův nejhouževnatější odpor se zaměřuje na to, co je v tomto plánu nejdůležitější. Satan se v důsledku toho snaží bránit pokroku na cestě k oslavení tím, že překrucuje manželství, odrazuje od přivádění dětí na svět nebo mate role pohlaví. Víme však, že z dlouhodobého hlediska se božský záměr a plán našeho milujícího Nebeského Otce nezmění. Osobní situace se měnit může a Boží plán nás ujišťuje, že věrní, kteří dodržují své smlouvy, budou mít z dlouhodobého hlediska příležitost získat nárok na každé slíbené požehnání.19
Jedinečně cenným učením, které nám pomáhá připravit se na věčný život, „největší ze všech darů Božích“,20 je prohlášení o rodině z roku 1995.21 To, co tento dokument hlásá, se samozřejmě liší od některých stávajících zákonů, zvyklostí a přesvědčení, jako je například nemanželské soužití nebo sňatek osob stejného pohlaví. Ti, kteří plně nerozumějí Otcovu láskyplnému plánu určenému Jeho dětem, mohou toto prohlášení o rodině považovat za pouhý seznam pravidel, která se mohou změnit. My naproti tomu tvrdíme, že prohlášení o rodině, založené na neodvolatelné nauce, definuje takový druh rodinných vztahů, v nichž se může odehrávat ta nejdůležitější část našeho věčného rozvoje.
Takový je kontext jedinečné nauky a pravidel znovuzřízené Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
IV.
V mnohých vztazích a situacích smrtelného života se každý z nás musí vyrovnávat s odlišnostmi. Jakožto následovníci Krista, kteří mají milovat své bližní, máme žít mírumilovně s těmi, kteří nevěří tomu, čemu věříme my. My všichni jsme děti milujícího Nebeského Otce. Pro každého z nás připravil život po smrti, a nakonec i království slávy. Bůh si přeje, abychom všichni usilovali o Jeho nejvyšší možná požehnání tím, že budeme dodržovat Jeho nejvyšší přikázání, smlouvy a obřady, jejichž vrcholné naplnění probíhá ve svatých chrámech, které se budují po celém světě. Musíme usilovat o to, abychom se o tyto věčné pravdy mohli dělit s druhými. Ale s láskou, kterou dlužíme všem svým bližním, vždy přijímáme jejich rozhodnutí. Jak učil jeden prorok z Knihy Mormonovy, musíme se tlačit kupředu a mít „lásku k Bohu a ke všem lidem“.22
President Russell M. Nelson na naší poslední konferenci prohlásil: „Nikdy v dějinách světa nebylo období, kdy by znalost našeho Spasitele byla pro každou lidskou duši osobně důležitější a závažnější. … Čistá nauka Kristova je mocná. Mění život každého, kdo jí porozumí a kdo se ji bude snažit začlenit do svého života.“23
Kéž všichni začleníme tuto posvátnou nauku do svého života, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.