Liahona
Vyšší radost
květen 2024


15:37

Vyšší radost

Kéž všichni hledáme a nacházíme vyšší radost, která plyne z toho, že zasvěcujeme svůj život Nebeskému Otci a Jeho Milovanému Synu.

Již tři desetiletí mám to veliké požehnání promlouvat na generálních konferencích. Během té doby mi mnozí z celého světa kladli ohledně těchto poselství různé otázky. A v poslední době se neustále objevuje jedna konkrétní otázka. Obvykle zní nějak takto: „Starší Uchtdorfe, pozorně jsem poslouchal váš poslední proslov, ale… neslyšel jsem nic o letectví.“

Tak po dnešku možná tuto otázku nějakou dobu neuslyším.

O „valícím se veselí mraků rozpolcených sluncem“

Je těžké uvěřit, že teprve před 120 lety se Wilbur a Orville Wrightovi poprvé vznesli a letěli nad písečnými dunami u města Kitty Hawk v Severní Karolíně. Čtyři krátké lety onoho prosincového dne změnily svět a otevřely dveře jednomu z největších vynálezů v historii světa.

Létání bylo v oněch počátcích riskantní. Tito bratři to věděli. A věděl to i jejich otec Milton. Ten se ve skutečnosti tolik děsil toho, že by při letecké nehodě ztratil oba syny, že mu slíbili, že nikdy nepoletí spolu.

A opravdu to nikdy neudělali – s jedinou výjimkou. Sedm let po onom historickém dni v Kitty Hawk dal Milton Wright konečně své svolení a sledoval, jak Wilbur a Orville poprvé letěli společně. Po přistání přesvědčil Orville svého otce, aby podnikl svůj první a jediný let, a sám tak zjistil, jaké to je.

Když se letadlo odlepilo od země, dvaaosmdesátiletého Miltona natolik pohltilo nadšení z letu, že ho veškerý strach opustil. Orville se zaradoval, když jeho otec nadšeně zvolal: „Výš, Orville, výš!“

To byl muž podle mého gusta!

Možná právě oním důvodem, proč občas o letectví mluvím, je to, že do určité míry vím, jak se Wrightovi cítili. I já jsem se „vymanil z nevlídných pout Země a tančil jsem na obloze na křídlech postříbřených smíchem“.

První let bratrů Wrightových, který se uskutečnil pouhých 37 let před mým narozením, mi do života otevřel dveře příležitostí zažívat dobrodružství, zázraky a čirou radost.

A přesto, jakkoli úžasná tato radost je, existuje ještě vyšší druh radosti. Dnes bych chtěl v duchu radostného zvolání Miltona Wrighta: „Výš, Orville, výš“ mluvit o této vyšší radosti – odkud přichází, jak nám vstupuje do srdce a jak ji můžeme zažívat ve větší míře.

Konečný cíl lidské existence

Je asi samozřejmé, že každý chce být šťastný. Nicméně je také samozřejmé, že ne každý šťastný je. Naneštěstí se zdá, že pro mnohé je těžké štěstí najít.

Proč tomu tak je? Pokud je štěstí právě to, po čem my lidé toužíme nejvíce, proč se nám ho tak nedaří nacházet? Mám-li parafrázovat jednu country písničku, možná jsme hledali radost na úplně nesprávných místech.

Kde můžeme najít štěstí?

Než probereme, jak radost nacházet, dovolte mi poznamenat, že deprese a další náročné duševní a emoční těžkosti jsou skutečné a odpověď jednoduše nezní: „Snažte se být šťastnější.“ Mým dnešním záměrem není zlehčovat ani bagatelizovat problémy týkající se duševního zdraví. Pokud takovýmto výzvám čelíte, truchlím s vámi a stojím při vás. Pro některé může nalezení radosti znamenat vyhledání pomoci vyškolených profesionálů v oblasti duševního zdraví, kteří zasvěcují život provozování svého velmi důležitého umění. Za takovou pomoc bychom měli být vděčni.

Život není nekonečným sledem stavů, kdy jsme emočně na výši. „Neboť musí nezbytně býti, aby byl protiklad ve všech věcech.“ A pokud pláče i sám Bůh, jak to písma potvrzují, pak budeme vy i já plakat samozřejmě také. Pociťovat smutek není známkou selhání. Přinejmenším v tomto životě jsou radost a zármutek neoddělitelnými společníky. Tak jako vy všichni zakouším i já svůj díl zklamání, zármutku, smutku a výčitek svědomí.

Sám však zakouším i ono nádherné svítání, které naplňuje duši tak hlubokou radostí, že ji lze jen stěží udržet pod pokličkou. Sám pro sebe jsem zjistil, že tato pokojná sebedůvěra pramení z toho, když následujeme Spasitele a kráčíme po Jeho cestě.

Pokoj, který nám dává On, se nepodobá tomu, co dává svět. Je lepší. Je vyšší a svatější. Ježíš řekl: „Já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly.“

Evangelium Ježíše Krista je vskutku dobrá zpráva veliké radosti. Je to poselství jedinečné naděje. Poselství o nesení jha a snášení břemen. Poselství o shromažďování světla. Poselství o nebeské přízni, vyšším porozumění, svatějších smlouvách, věčném bezpečí a nekonečné slávě!

Radost je tím pravým účelem Božího plánu určeného pro Boží děti. Právě proto jste byli stvořeni – abyste „mohli míti radost“! Pro toto jste byli uzpůsobeni.

Náš Otec v nebi cestu ke štěstí neskrývá. Není to žádné tajemství. Je dostupné všem!

Je slíbeno těm, kteří kráčejí po cestě učednictví, následují učení a příklad Spasitele, dodržují Jeho přikázání a ctí smlouvy, které s Bohem uzavírají. Jak úžasné zaslíbení!

Bůh může nabídnout něco více

Všichni známe lidi, kteří říkají, že k tomu, aby byli šťastní, nepotřebují Boha – že jsou dostatečně šťastní i bez náboženství.

Tyto názory beru na vědomí a respektuji je. Náš milovaný Otec v nebi si přeje, aby všechny Jeho děti zažívaly pokud možno co nejvíce štěstí, a tak naplňuje tento svět krásnými a hodnotnými potěšeními a radostmi, „aby potěšily oko a rozveselily srdce“. Mně osobně přineslo veliký pocit štěstí létání. Jiní ho nacházejí v hudbě, umění, koníčcích nebo přírodě.

Když zveme všechny a dělíme se o Spasitelovu dobrou zprávu veliké radosti, žádný z těchto zdrojů radosti tím nijak nesnižujeme. Pouze říkáme, že Bůh nám může nabídnout něco více. Vyšší a hlubší radost – radost, která přesahuje vše, co nabízí tento svět. Je to radost, která překonává žal, proniká zármutkem a zmenšuje osamělost.

Naproti tomu světské štěstí nemá trvání. Ani mít nemůže. Přirozeností všech pozemských věcí je stárnout, rozkládat se, opotřebovávat se nebo se zkazit. Avšak radost podle Boha je věčná, protože Bůh je věčný. Ježíš Kristus přišel, aby nás pozvedl z toho, co je časné, a nahradil porušitelnost neporušitelností. Tuto moc má jedině On a jedině Jeho radost je trvalá.

Máte-li pocit, že by ve vašem životě mohlo být takovéhoto druhu radosti více, vyzývám vás, abyste se vydali na cestu následování Ježíše Krista a Jeho cesty. Je to cesta na celý život – a za jeho hranice. Dovolte mi prosím navrhnout několik počátečních kroků na této hodnotné cestě za objevováním čisté radosti.

Přibližte se Bohu

Vzpomínáte si na ženu z Nového zákona, která 12 let trpěla krvácením? Všechno, co měla, utratila za lékaře, ale její stav se jen zhoršoval. Pak uslyšela o Ježíšovi; Jeho moc uzdravovat byla dobře známa. Dokáže ale uzdravit ji? A jak by se k Němu vůbec dokázala přiblížit? Kvůli své nemoci byla podle Mojžíšova zákona „nečistá“, a proto se musela druhým vyhýbat.

Přistoupit k Němu otevřeně a požádat Ho o uzdravení nepřicházelo v úvahu.

Přesto si pomyslela: „Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.“

Nakonec její víra překonala její obavy. Odvážně se vzepřela omezení ze strany druhých a tlačila se ke Spasiteli.

Konečně byla na dosah. Natáhla ruku.

A byla uzdravena.

Nejsme všichni tak trochu jako tato žena?

Může existovat mnoho důvodů, proč váháme se ke Spasiteli přiblížit. Můžeme čelit posměchu nebo odsouzení ze strany druhých. Ve své pýše můžeme odmítat možnost, že by něco tak prostého mělo tak velký význam. Můžeme se domnívat, že kvůli svému stavu z nějakého důvodu nemáme na Jeho uzdravení nárok – že vzdálenost je příliš velká nebo že máme příliš mnoho hříchů.

Podobně jako tato žena jsem i já poznal, že když se přiblížíme k Bohu a natáhneme ruku, abychom se Ho dotkli, můžeme vskutku nalézt uzdravení, pokoj a radost.

Hledejte radost

Ježíš učil: „Hledejte, a naleznete.“

Věřím, že tato prostá slova nejsou jen duchovním zaslíbením; je to konstatování skutečnosti.

Hledáme-li důvody k hněvu, pochybnostem, zahořklosti či samotě, nalezneme je.

Budeme-li však hledat radost – budeme-li hledat důvody k radosti a k radostnému následování Spasitele, nalezneme je.

Málokdy nalezneme něco, co nehledáme.

Hledáte radost?

Hledejte, a naleznete.

Neste si navzájem svá břemena

Ježíš učil: „Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.“

Je možné, že při našem hledání radosti je tím nejlepším způsobem, jak ji nalézt, přinášet radost druhým?

Bratři a sestry, vy i já víme, že to tak je! Radost je jako kbelík mouky nebo nádobka oleje, která se nikdy nevyčerpá. Opravdová radost se násobí, když se o ni dělíme.

Nevyžaduje to nic velkolepého ani složitého.

Můžeme udělat něco jednoduchého.

Třeba se za někoho modlit celým srdcem.

Upřímně někoho za něco pochválit.

Pomoci někomu pocítit, že ho druzí vítají, respektují, cení si ho a mají ho rádi.

Podělit se o oblíbený verš z písem a vysvětlit, co pro nás znamená.

Nebo jen někoho vyslechnout.

„Když jste ve službě bližních svých, jste pouze ve službě svého Boha“ a Bůh vaši laskavost bohatě odmění. Radost, kterou dáváte druhým, se vám vrátí „[mírou] dobrou, natlačenou, a natřesenou“ a přetékající.

Co tedy máme dělat?

Dovolte mi vyzvat vás k tomu, abyste v nadcházejících dnech, týdnech a měsících udělali toto:

  • Věnujte čas upřímné a opravdové snaze přilnout těsněji k Bohu.

  • Usilujte pilně o každodenní okamžiky naděje, pokoje a radosti.

  • Přinášejte radost lidem kolem sebe.

Drazí bratři a sestry, drazí přátelé, když budete hledat ve slově Božím hlubší porozumění Božímu věčnému plánu, když přijmete tyto výzvy a budete se snažit kráčet po Jeho cestě, budete pociťovat „pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum“, a to i uprostřed zármutku. Budete pociťovat, jak vám v srdci bobtná nepřekonatelná Boží láska. Úsvit celestiálního světla pronikne stíny vašich zkoušek a vy začnete zakoušet nevýslovné slávy a divy neviditelné dokonalé nebeské sféry. Budete pociťovat, jak se váš duch odpoutává od gravitace tohoto světa.

A možná jako onen dobrý Milton Wright s radostí zvoláte: „Výš, Otče, výš!“

Kéž všichni hledáme a nacházíme vyšší radost, která plyne z toho, že zasvěcujeme svůj život Nebeskému Otci a Jeho Milovanému Synu. To je má upřímná modlitba a požehnání v posvátném jménu Ježíše Krista, amen.

Poznámky

  1. John Gillespie Magee Jr., „High Flight“, poetryfoundation.org.

  2. Viz Christopher Klein, „10 Things You May Not Know about the Wright Brothers“, History, Mar. 28, 2023, history.com.

  3. Magee, „High Flight“.

  4. Před 2 400 lety Aristoteles poznamenal, že štěstí je to, po čem všichni lidé touží nejvíce. Ve svém pojednání Etika Nikomachova učil, že tím největším dobrem v životě je to, o co usilujeme a co je cílem samo o sobě (na rozdíl od toho, o co usilujeme a co je prostředkem k dosažení nějakého jiného cíle). Štěstí je především právě toto. „Vždy toužíme po štěstí kvůli němu samotnému,“ řekl, „a nikoli jako po prostředku k dosažení něčeho jiného.“ (The Nicomachean Ethics of Aristotle, trans. J. E. C. Weldon [1902], 13–14.)

  5. Viz Harry Enten, „American Happiness Hits Record Lows“, CNN, Feb. 2, 2022, cnn.com; Tamara Lush, „Poll: Americans Are the Unhappiest They’ve Been in 50 Years“, Associated Press, June 16, 2020, apnews.com; „The Great Gloom: In 2023, Employees Are Unhappier Than Ever. Why?“ BambooHR, bamboohr.com.

  6. Viz Wanda Mallette, Patti Ryan a Bob Morrison, „Lookin‘ for Love (in All the Wrong Places)“ (1980).

  7. 2. Nefi 2:11.

  8. Viz Jan 11:35; Mojžíš 7:28–37.

  9. Viz 2. Nefi 2:11.

  10. Viz Jan 14:27.

  11. Jan 10:10.

  12. Viz Lukáš 2:10.

  13. Viz Matouš 11:28–30.

  14. 2. Nefi 2:25.

  15. Máte-li nějaké obavy ohledně toho, zda vás Otec v nebi přijme a umožní vám obdržet Jeho radost, vyzývám vás, abyste si s modlitbou přečetli Kristovo podobenství o marnotratném synovi (viz Lukáš 15:11–32). Z tohoto podobenství se dozvídáme, jaké pocity chová Nebeský Otec ke svým dětem, jak očekává náš návrat poté, co se od Něj odchýlíme, a jak tento návrat oslavuje! Od okamžiku, kdy přijdeme „k sobě“ (viz verš 17) a vydáme se na cestu domů, nás bude sledovat, neboť tam stojí, vyhlíží a čeká. A na co čeká? Na nás! Když se Mu přiblížíme, bude oslavovat náš návrat a nazve nás svými dětmi.

  16. Nauka a smlouvy 59:18. Toto zjevení také vysvětluje: „Boha [těší], že dal všechny tyto věci člověku; neboť k tomu účelu byly učiněny.“ (Verš 20.)

  17. Těm, kteří se přibližují Bohu, dává Bůh toto velkolepé zaslíbení: „Já se přiblížím vám“ (Nauka a smlouvy 88:63; viz také Jakub 4:8).

  18. Viz Marek 5:24–34.

  19. Viz Bible Dictionary, „Clean and unclean“.

  20. Marek 5:28.

  21. Matouš 7:7.

  22. Tím, že si navzájem neseme svá břemena, naplňujeme „zákon Kristův“ (Galatským 6:2; viz také Mosiáš 18:8).

  23. Skutkové 20:35.

  24. Viz 1. Královská 17:8–16.

  25. Mosiáš 2:17.

  26. Pavel ve své epištole Římanům říká, že Bůh „odplatí jednomu každému podlé skutků jeho. Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným, … sláva a čest a pokoj každému, kdo činí dobré.“ (Římanům 2:6–7, 10.)

  27. Lukáš 6:38. Samotné naše spasení a věčné štěstí mohou záviset na našem soucitu a laskavosti vůči druhým (viz Matouš 25:31–46).

  28. Viz Lukáš 3:10.

  29. Filipenským 4:7.