Je moudrost v Pánu, že máme mít Knihu Mormonovu
Modlím se o to, aby letošní četba Knihy Mormonovy byla pro každého z nás radostí a požehnáním.
Drazí bratři a sestry, jsme moc vděčni za vaše úsilí číst písma s využitím osnov Pojď, následuj mne. Děkujeme vám za vše, co děláte. Vaše každodenní spojení s Bohem a Jeho slovem má dalekosáhlé důsledky. „Kladete základ velikého díla. A z malých věcí pochází to, co je veliké.“
Když v písmech čteme o tom, čemu učil Spasitel, pomáhá nám to proměnit domov ve svatyni víry a v ústřední místo poznávání evangelia. Přivolává to do našeho domova Ducha. Duch Svatý nám naplňuje duši radostí a mění nás v celoživotní učedníky Ježíše Krista.
Během posledních let jsme při četbě knih svatých písem sledovali panoramatický záběr toho, čemu Bůh učil své děti ve všech hlavních dispensacích evangelia.
V každé dispensaci vídáme známý vzor. Bůh znovuzřizuje neboli zjevuje evangelium Ježíše Krista prostřednictvím svých proroků. Lidé proroky následují a jsou velmi požehnáni. Časem však někteří lidé přestávají slov proroků dbát a od Pána a Jeho evangelia se vzdalují. To nazýváme odpadlictvím. Evangelium bylo nejprve zjeveno Adamovi, ale některé děti Adama a Evy se v důsledku odpadlictví od Pána odvrátily. Vidíme, jak se vzorec znovuzřízení a odpadlictví opakoval v dispensacích Enocha, Noéma, Abrahama, Mojžíše a dalších.
Dnes žijeme v dispensaci plnosti časů. Je to jediná dispensace, která neskončí odpadlictvím. Právě tato dispensace přivítá Druhý příchod Spasitele Ježíše Krista a Jeho mileniální vládu.
V čem je tedy tato dispensace jiná? Co nám Pán v dnešní době poskytuje, zvláště pro naši dobu, co nám pomůže přilnout těsněji ke Spasiteli a nikdy Ho neopustit?
Jednou z odpovědí, která mě napadá, jsou písma – a zvláště Kniha Mormonova: Další svědectví o Ježíši Kristu.
I když Bůh slíbil, že k žádnému dalšímu všeobecnému odpadlictví již nedojde, musíme být bdělí a opatrní, abychom se vyhnuli odpadlictví osobnímu – a mít na paměti, jak učil president Russell M. Nelson, že „každý z nás nese zodpovědnost za svůj osobní duchovní růst“. Studium Knihy Mormonovy, tak jak to děláme letos, nás vždy přivádí blíže ke Spasiteli – a pomáhá nám zůstat Mu nablízku.
Říkáme tomu „studium“, a to je dobře, protože to vyžaduje úsilí. Ale ne vždy se potřebujeme dozvědět nějakou novou skutečnost. Někdy je čtení Knihy Mormonovy jen o tom, abychom dnes pociťovali spojení s Bohem – abychom vyživili duši, duchovně se posílili, než se vydáme do světa, nebo nalezli uzdravení po náročném dni stráveném ve světě.
Písma studujeme proto, aby Duch Svatý, onen veliký učitel, mohl prohloubit naše obrácení k Nebeskému Otci a Ježíši Kristu a pomoci nám stát se více takovými, jako jsou Oni.
S tímto na mysli bychom se mohli zamýšlet: „Čemu nás tento týden během studia Knihy Mormonovy Duch Svatý naučil?“ a „Jak nás to přivádí blíže ke Spasiteli?“
Toto jsou dobré otázky pro naše domácí studium písem. Jsou to i výborné otázky pro zahájení nedělní třídy na shromáždění. Naši výuku na nedělních shromážděních zlepšujeme tím, že se zlepšujeme ve studiu doma během týdne. A tak si v nedělních třídách „ten, kdo káže, a ten, kdo přijímá, rozumějí… navzájem a oba jsou vzděláváni a radují se spolu“.
Zde je několik veršů, které mi Duch zřetelně připomněl díky studiu Knihy Mormonovy tento týden:
-
Nefi řekl Jákobovi, aby „zachovával tyto desky a [předal] je dále… z pokolení na pokolení. A kdyby byla kázání, jež by byla posvátná, nebo zjevení… nebo prorokování,“ Jákob je měl na ony „desky vyrýti… v zájmu [svého] lidu“.
-
Jákob později svědčil: „Zkoumáme [písma;] … a majíce všechna tato svědectví, získáváme naději a naše víra se stává neotřesitelnou.“
Tyto verše mi připomněly, co Nefi řekl již dříve o mosazných deskách:
„Získali jsme záznamy… a zkoumali jsme je a shledali jsme, že jsou [pro nás] velmi cenné…, natolik, že můžeme zachovati přikázání Páně svým dětem.
Pročež, byla to moudrost Pána, že je máme s sebou nésti, když jsme cestovali v pustině směrem k zemi zaslíbení.“
Pokud bylo moudré, aby Lehi a jeho rodina měli písma, je to právě tak moudré i pro nás v dnešní době. Veliká cena a duchovní moc písem zůstávají nezkaleny i v našem dnešním životě.
Nikdy v historii neexistoval lid, který by měl takový přístup ke Knize Mormonově a dalším písmům, jako máme my. Ano, Lehi a jeho rodina byli požehnáni tím, že s sebou mohli nést mosazné desky, ale neměli výtisk těchto desek pro každý stan! Nejdůležitějším výtiskem Knihy Mormonovy je ten náš osobní. Je to ten výtisk, který čteme.
Lehi nás ve vidění stromu života učil tomu, jak důležité je mít osobní zkušenosti s láskou Boží. Poté, co pojedl z ovoce, uviděl opodál svou manželku Sarii a své syny Nefiho a Sama.
„Stáli, jako by nevěděli, kam mají jíti. …
Pokynul [jsem jim],“ řekl Lehi, „a také jsem jim řekl silným hlasem, aby přišli ke mně a pojedli z ovoce, které bylo žádoucí nade všechno jiné ovoce.
A… přišli [ke mně] a pojedli z ovoce.“
Líbí se mi Lehiův příklad uvědomělého rodičovství. Saria, Nefi a Sam vedli dobrý a spravedlivý život. Ale Pán měl pro ně něco lepšího, něco sladšího. Nevěděli, kde to najít, ale Lehi to věděl. A tak na ně zavolal „silným hlasem“, aby přišli ke stromu života a sami pojedli z ovoce. Jeho pokyny byly jasné. Nemohlo dojít k žádnému nedorozumění.
Já sám jsem výsledkem podobného druhu uvědomělého rodičovství. Když jsem byl malý a bylo mi asi 11 nebo 12 let, maminka se mě zeptala: „Marku, víš sám za sebe, skrze Ducha Svatého, že evangelium je pravdivé?“
Její otázka mě překvapila. Vždy jsem se snažil být „hodným chlapcem“ a myslel jsem si, že to stačí. Maminka ale stejně jako Lehi věděla, že je zapotřebí něčeho více. Potřeboval jsem jednat a zjistit to sám pro sebe.
Odpověděl jsem, že takový zážitek jsem dosud neměl. A moje odpověď ji zjevně nijak nepřekvapila.
Pak řekla něco, co nikdy nezapomenu. Ještě dnes si vybavuji její slova: „Nebeský Otec chce, abys to poznal sám pro sebe. Ale musíš vynaložit úsilí. Musíš číst Knihu Mormonovu a modlit se, abys to poznal prostřednictvím Ducha Svatého. Nebeský Otec tvé modlitby zodpoví.“
Tehdy jsem Knihu Mormonovu dosud nečetl. Myslel jsem si, že na to nejsem dost velký. Ale maminka věděla své.
Její otázka ve mně probudila touhu poznat to sám.
A tak jsem každý večer v pokoji, který jsem sdílel se svými dvěma bratry, rozsvítil světlo nad postelí a přečetl si kapitolu z Knihy Mormonovy. Pak jsem světlo zhasl, slezl z postele, klekl si a pomodlil se. Modlil jsem se upřímněji a s větší touhou než kdy předtím. Žádal jsem Nebeského Otce, aby mi dal poznat, že je Kniha Mormonova pravdivá.
Od chvíle, kdy jsem Knihu Mormonovu začal číst, jsem pociťoval, že Nebeský Otec o mém úsilí ví. A měl jsem pocit, že Mu na mně záleží. Když jsem četl a modlil se, naplňovaly mě příjemné a pokojné pocity. Kapitolu za kapitolou mi v duši čím dál jasněji zářilo světlo víry. Časem jsem si uvědomil, že tyto pocity jsou potvrzením pravdy od Ducha Svatého. Sám jsem poznal, že Kniha Mormonova je pravdivá a že Ježíš Kristus je Spasitel světa. Jsem nesmírně vděčný za maminčinu inspirovanou výzvu.
Díky tomuto zážitku, když jsem jako chlapec četl Knihu Mormonovu, jsem si osvojil zvyk studovat písma a tento zvyk mi žehná dodnes. Nepřestávám číst Knihu Mormonovu a poklekat k modlitbě. A Duch Svatý mi znovu a znovu potvrzuje pravdy této knihy.
Nefi to řekl správně. Byla to moudrost v Pánu, že máme s sebou nést písma po celý život. Kniha Mormonova je „závěrným kamenem“, díky němuž se tato dispensace liší od všech předešlých. Když budeme studovat Knihu Mormonovu a následovat žijícího proroka, nedojde v našem životě k žádnému osobnímu odpadlictví.
Výzva přijít ke stromu života tím, že se budeme pevně držet slova Božího, není jen výzvou Lehiho určenou jeho rodině a není to jen výzva od mé maminky, abych Knihu Mormonovu četl a modlil se ohledně ní. Je to také výzva od našeho proroka, presidenta Russella M. Nelsona, určená každému z nás.
„Slibuji vám,“ řekl, „že když budete Knihu Mormonovu s modlitbou studovat každý den, budete se lépe rozhodovat – každý den. Slibuji vám, že když budete přemítat o tom, co studujete, okna nebes se otevřou a vy obdržíte odpovědi na své otázky a vedení pro svůj život.“
Modlím se o to, aby letošní četba Knihy Mormonovy byla pro každého z nás radostí a požehnáním a aby nás ještě více přiblížila ke Spasiteli.
Nebeský Otec žije. Ježíš Kristus je náš Spasitel a Vykupitel. Kniha Mormonova obsahuje Jeho slova a přináší Jeho lásku. President Russell M. Nelson je Pánův žijící prorok na zemi v dnešní době. Vím, že toto je pravda, díky potvrzujícímu svědectví Ducha Svatého, kteréžto svědectví jsem poprvé získal, když jsem jako chlapec četl Knihu Mormonovu. Ve jménu Ježíše Krista, amen.