10. Krok

Každodenní Zodpovědnost

Klíčová Zásada: I nadále provádějte osobní sebehodnocení, a kdykoli narazíte na něco nesprávného, okamžitě si to přiznejte.

V okamžiku, kdy jste se dostali k 10. kroku, jste připraveni na nový způsob života. Prvních devět kroků vám pomohlo osvojit si způsob života založeného na duchovních zásadách. Tyto zásady se nyní stanou základem, na němž budete stavět po celý zbytek života.

V rámci prvních devíti kroků jste uplatňovali zásady evangelia – víru v Pána Ježíše Krista a pokání. Byli jste v životě svědky zázračných proměn. Zakusili jste lásku a shovívavost a rozvinuli jste touhu po klidu a pokoji. Vaše touha po závislosti se téměř zcela vytratila. Často ve chvílích, kdy jste pokoušeni, zjišťujete, že se spíše od své závislosti odvracíte, než abyste po ní toužili. Pociťujete pokoru a respekt díky tomu, co pro vás Nebeský Otec udělal, co jste nedokázali udělat sami.

Poslední tři kroky vám pomohou udržet si váš nový duchovně zaměřený způsob života. Často se proto nazývají udržovací kroky.

Sebehodnocení v průběhu života není ničím novým. Alma v Knize Mormonově učil, že udržet si mocnou proměnu srdce vyžaduje úsilí. Verš za veršem dával najevo, že upřímné a na modlitbě založené sebehodnocení a okamžité pokání musejí být trvalou součástí života (viz Alma 5:14–30). Abyste si udrželi to, co jste získali, musíte zůstat v dobré duchovní kondici. Toho dosáhnete tím, že si budete klást takové hloubavé otázky, které navrhuje Alma a které se zaměřují na vaše pocity, myšlenky, motivy a chování. Každodenní sebehodnocení vás ochrání před sklouznutím do negativismu a samolibosti.

Jak jste poznali ve 4. a 5. kroku, sebehodnocení, jehož obsahem je jen vaše chování, není dostatečné pro to, abyste zažili proměnu srdce. Museli jste také prozkoumat své myšlenky a pocity. Tato zásada je právě tak platná i v 10. kroku. I nadále dávejte pozor na pýchu ve všech jejích podobách a pokorně přinášejte své slabosti ke svému Nebeskému Otci, jak jste se to naučili v 6. a 7. kroku. Pokud se cítíte ztrápeně, lítostivě, ustaraně, úzkostlivě, rozzlobeně, smyslně nebo jakkoli ustrašeně, ihned se obraťte na Otce a umožněte Mu, aby nahradil tyto pocity pocity klidu a pokoje.

Když se budete soustřeďovat na své myšlenky a pocity, můžete také objevit případné negativní názory, které stále máte. Požádejte svého Otce v nebi o to, aby vás jich zbavil. Při vykonávání 10. kroku se již nebudete muset uchylovat k ospravedlňování, rozumovému zdůvodňování nebo ke svalování viny na druhé nebo na cokoli jiného. Vaším cílem bude uchovat si otevřené srdce a mysl zaměřenou na zásady, kterým učil Spasitel.

Mnozí z nás se k 10. kroku vracejí tím, že každý den provádějí sebehodnocení. Při plánování toho, co budete daný den dělat, si s modlitbou projděte své pohnutky. Děláte toho příliš mnoho, nebo naopak příliš málo? Staráte se o své základní duchovní, duševní a fyzické potřeby? Sloužíte druhým?

Pokládejte si tyto i další otázky, když v daný den usilujete o rovnováhu a vyrovnanost. Během dne pak budete moci rychle zahnat negativní myšlenky nebo pocity, které vás budou ohrožovat nebo přemáhat. Obzvláště ostražití buďte během velmi stresujících situací, abyste nesklouzli do starých způsobů chování nebo myšlení.

Někteří lidé nahlížejí na takovéto sebehodnocení jako na oddechový čas. Během tohoto oddechového času věnujte několik okamžiků tomu, abyste ve své aktuální situaci uplatnili jednotlivé zásady, kterým jste se naučili při plnění jednotlivých kroků. Brzy si uvědomíte, jak zásadní je to, abyste se ve všech ohledech svého úsilí vyléčit se spoléhali na Pána. V kritických okamžicích si můžete říci: „Jaká charakterová slabost se ve mně teď probouzí? Čím jsem k tomuto problému přispěl? Je něco, co bych mohl říci nebo udělat, aniž bych cokoli předstíral, co povede k příznivému řešení pro mě i pro toho druhého? Pán má veškerou moc. Uklidním se a budu Mu důvěřovat.“

Pokud jste se vůči někomu dopustili něčeho nesprávného, napravte to, co nejrychleji to jde. Odložte pýchu a připomeňte si, že ona upřímná slova „Udělal jsem chybu“ jsou často pro napravení vztahů stejně tak důležitá jako slova „Mám tě rád“.

Než půjdete spát, zhodnoťte uplynulý den. Zeptejte se sami sebe, je-li potřeba, abyste se s Pánem poradili ještě o nějakém dalším negativním chování, myšlenkách nebo pocitech. Kromě rozmlouvání s Pánem si můžete promluvit také s nějakým poradcem nebo přítelem z tohoto programu, s někým, komu můžete věřit, že bude ohledně vašeho smýšlení objektivní.

Zatímco se budete stýkat s druhými lidmi, budete se i nadále dopouštět chyb, ale závazek v 10. kroku spočívá v tom, že se zavážete převzít za své chyby zodpovědnost. Budete-li každý den hodnotit své myšlenky a skutky a budete-li je řešit, nebudou se negativní myšlenky a pocity prohlubovat do té míry, aby ohrožovaly vaši abstinenci. Už nebudete muset žít izolováni od Pána či druhých. Budete mít sílu a víru k tomu, abyste mohli čelit těžkostem a mohli je překonávat. Můžete se radovat ze svého pokroku a věřit, že uplatňování těchto zásad v praxi spolu s trpělivostí vám zajistí trvalé vyléčení.

Realizace

V rámci závazku provádět sebehodnocení se účastněte kněžských pohovorů; i nadále posilujte své vztahy s dalšími členy Církve

Všichni si pamatujeme na dobu, kdy jsme měli strach podívat se upřímně na své chování. Mnozí z nás se snažili takovým okamžikům vyhýbat a to byl jeden z důvodů, proč jsme omezovali svou aktivitu v Církvi. Nicméně jak jsme pokračovali v tomto programu nekompromisní upřímnosti, začali jsme chápat, jak důležité je sebehodnocení.

Dnes se již nebojíme příležitostí k sebehodnocení, které přicházejí díky aktivitě v Církvi. Vážíme si pravdy v tomto prohlášení staršího Josepha B. Wirthlina z Kvora Dvanácti:

„Pohovory pro určení způsobilosti, shromáždění svátosti, návštěvy chrámu a další církevní shromáždění – to vše je součástí plánu, který nám Pán poskytuje proto, aby vzdělával naši duši, aby nám pomáhal rozvinout onen zdravý návyk neustále kontrolovat naše postoje, abychom zůstali na cestě víry. Pravidelné duchovní kontroly nám pomáhají jet na dálnicích a silnicích života správným směrem.…

Všichni můžeme … získat prospěch z toho, když se během uctivých chvil uctívání a modlitby podíváme hluboko do srdce a položíme si tuto prostou otázku: ,Jsem čestný?‘

Tato otázka nabude ještě na větším významu, budeme-li se svými odpověďmi naprosto upřímní a bude-li nás to motivovat k tomu, abychom učinili určité změny kursu v podobě pokání, které nás udržuje na cestě víry“ (Conference Report, Apr. 1997, 20; nebo Ensign, May 1997, 17.)

Když budete využívat těchto příležitostí k sebehodnocení, zjistíte, že vaše láska k bratrům a sestrám ve společenství Církve roste.

Každý den posuzujte své myšlenky, slova a skutky; cokoli špatného okamžitě napravte

10. krok představuje přijetí pravdy, že musíte nadále žít podle duchovních zásad. Jestliže se od nich odchýlíte, ihned čiňte pokání a zároveň požádejte Boha, aby vám skrze svého Ducha znovu poskytl pokoj. Upřímnost a pokora vám mohou dodávat sílu. Budete-li se obracet na Nebeského Otce s žádostí o pomoc, aby vám pomohl zůstat duchovně čistými, budete mnohem vědoměji pociťovat Jeho přítomnost. Naučíte se vážit si pokroku a odpouštět nedokonalosti sobě i druhým. Zbavíte se touhy být s čímkoli nebo kýmkoli ve sporu. Oprostíte-li se od strachu a budete-li každý den překonávat pokušení, stane se sebehodnocení způsobem vašeho života.

Studium a porozumění

Prostudujte si následující pasáže z písem a prohlášení církevních vedoucích. Použijte tyto verše, prohlášení a otázky k přemítání, studiu a k zapsání postřehů. Buďte upřímní a konkrétní.

Bděte nad svými myšlenkami, slovy a skutky

„Nebudete-li bdíti nad sebou samými a nad myšlenkami svými a nad slovy svými a nad skutky svými a nebudete-li dodržovati přikázání Boží a nevytrváte-li ve víře v to, co jste slyšeli o příchodu Pána našeho, až do konce života svého, musíte zahynouti. A nyní, ó člověče, pomni a nezahyň.“ (Mosiáš 4:30.)

• Pokud byste nedávali pozor na to, co děláte při řízení automobilu, mohlo by to být nebezpečné nebo by to mohlo mít smrtelné následky. Jak vám 10. krok pomáhá zůstat bdělými a ostražitými ve vztahu ke směru, kterým se v životě ubíráte?

• Napište si něco o tom, jak na sebe dáváte pozor. Jak vám sebehodnocení pomáhá vyvarovat se znovupropadnutí závislosti (a sebezničení)?

Pokora a sebekontrola

„Požehnaní jsou ti, kteří se pokoří, aniž by byli donuceni býti pokornými.“ (Alma 32:16.)

• Ochota omezit negativní myšlenky předtím, než propuknou ve škodlivé chování, je jedním ze způsobů, jak se pokořit, aniž byste k tomu byli donuceni. Napište si něco o své ochotě pokořit se. Zkuste jeden den žít s tím, že vyloučíte jakékoli negativní myšlenky. Jaká požehnání k vám přicházejí?

Žijte v přítomnosti

„Čím více je člověk osvícen, tím více usiluje o dar pokání, a tím usilovněji se snaží osvobodit se od hříchu, kdykoli se mu nepodaří následovat božskou vůli.… Následkem je to, že hříchy bohabojných a spravedlivých lidí jsou neustále odpouštěny, protože takoví lidé činí pokání a vyhledávají Pána vždy znovu každý den a každou hodinu.“ (Bruce R. McConkie, Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1966–1973], 3:342–343.)

• Jeden z nejpřínosnějších výsledků – v oblasti duševní, citové i duchovní – toho, když žijete podle zásad uvedených v těchto krocích, je to, že se naučíte žít v přítomnosti. Jak vám 10. krok pomáhá vypořádat se se životem hodinu po hodině, je-li to nutné?

• Jak vám pomáhá vědomí toho, že podle těchto zásad musíte žít vždy jen ze dne na den?

Trvalé pokání a odpouštění

„Ale kolikráte s opravdovým záměrem činili pokání a usilovali o odpuštění, tolikráte jim bylo odpuštěno.“ (Moroni 6:8.)

• Vědomí toho, že Pán je ochoten vám odpustit pokaždé, když budete s opravdovým záměrem činit pokání, vám může dodat odvahu, abyste zkusili jít dál, kdykoli klopýtnete. Napište si něco o tom, co podle vás znamená činit pokání a usilovat o odpuštění s opravdovým záměrem.

Pokračujte v duchovním růstu

„Chtěl bych, abyste byli pokorní a poddajní a jemní; aby se s vámi dalo snadno vycházeti; abyste byli plni trpělivosti a shovívavosti; jsouce umírnění ve všech věcech.“ (Alma 7:23.)

• Ať už staré rčení „Procvičováním přichází dokonalost“ vymyslel kdokoli, zapomněl se zmínit o tom, kolik trpělivosti takové procvičování vyžaduje. Jak vám každodenní sebehodnocení a napravování špatných činů zaručuje, že budete i nadále pokorní a že se budete duchovně rozvíjet?

„Vizte, v posledních dnech … jak ti, kteří přijdou do této země, tak ti, kteří budou v jiných zemích, ano, dokonce ve všech zemích světa, vizte, budou zpiti nepravostí a všelikými ohavnostmi.…

… Vizte, vy všichni, kteří činíte nepravosti, zastavte se a divte se, neboť vykřiknete, a dovolávejte se; ano, budete opilí, ale ne vínem, budete vrávorati, ale ne po silném nápoji.“ (2. Nefi 27:1, 4.)

„Když přišla noc, byli opilí hněvem, stejně jako muž, který je opilý vínem; a spali opět na svých mečích.“ (Eter 15:22.)

• V těchto verších jsou lidé popisováni jako opilí, avšak ne vínem. Lidé léčící se ze závislosti o takovém stavu často mluví jako o „suché opilosti“ nebo „duševním flámování“. Napište si něco o jakýchkoli sklonech, které můžete mít k tomu, abyste setrvávali ve hněvu nebo v jiných zraňujících emocích.

• Jak vám provedení sebehodnocení na konci každého dne pomáhá tyto sklony překonat?

Celoživotní zdokonalování

„Chci Svatým posledních dnů neustále vštěpovat nutnost pečlivého používání zásad evangelia v našem životě, jednáním a slovy a vším, co děláme; a to vyžaduje celého člověka, celý život být oddáni zdokonalování, abychom došli poznání pravdy, jak se nachází v Ježíši Kristu.“ (Brigham Young, Discourses of Brigham Young, sel. John A. Widtsoe [1954], 11.)

• Provedení těchto kroků je bezpochyby možné popsat jako „pečlivé používání“ zásad evangelia. Jak vám ochota provádět každodenní hodnocení všech oblastí – skutků, slov, myšlenek, pocitů a přesvědčení – pomáhá zasvětit sami sebe celoživotnímu zdokonalování?