7. Krok

Pokora

Klíčová Zásada: S pokorou požádejte Nebeského Otce o to, aby vás zbavil vašich chyb.

Všechny kroky vyžadují pokoru, ale 7. krok ji vyžaduje zcela otevřeně: „S pokorou požádejte Nebeského Otce o to, aby vás zbavil vašich chyb.“ Pokorné srdce, které jsme si vypracovali v 6. kroku, nás dostalo na kolena, abychom v 7. kroku mohli požádat Pána o zbavení svých chyb. Když jsme se dostali až sem, byli jsme připraveni modlit se jen s jedinou motivací - touhou být v srdci i v mysli zajedno s Nebeským Otcem a s Pánem Ježíšem Kristem. Už jsme nechtěli změnit jen své návyky nebo dokonce životní styl. Konečně jsme byli připraveni na to, aby Bůh proměnil naši samotnou povahu.

7. krok znamenal pro každého z nás tak úplné odevzdání se Spasiteli, že mnozí z nás nemohli jinak, než jen v srdci zvolat, tak jako Alma: „Ó Ježíši, ty Synu Boží, bud milosrdný ke mně.“ (Alma 36:18.) Srdce nám naplnila skutečná lítost, nejen proto, že jsme sami trpěli nebo že jsme způsobili utrpení druhým, ale proto, že nás mrzelo, že ani při léčení jsme se stále ještě nedokázali zbavit svých chyb.

Díky tomu, že jsme pocítili část Boží lásky, jsme toužili vzdát se všech svých hříchů, dokonce i sklonů hřešit, abychom mohli Boha lépe poznat. Nakonec jsme dobrovolně a z celého srdce obětovali celou svou duši Bohu a požádali jsme Ho, aby nám odpustil a proměnil nás ke svému obrazu. Konečně jsme si uvědomili, že úplné odpuštění hříchů nemůžeme získat od žádného jiného jména, žádným jiným způsobem ani prostředky. Nic jsme si neponechali pro sebe a úpěnlivě jsme prosili Otce o to, aby nám, ve svém nekonečném milosrdenství, odpustil veškerou pýchu, přestupky a chyby. Požádali jsme Ho, aby nám udělil milost, abychom si s Jeho pomocí dokázali tento nový způsob života udržet.

Pán nezačal s tak převratnou změnou celého našeho charakteru, dokud jsme Mu to neumožnili. 7. krok bylo naše rozhodnutí. Museli jsme se vědomě pokořit. Museli jsme se vzdát každé částečky samolibé pýchy a přiznat si, že naše úsilí zachránit sebe sama na to nestačilo. Museli jsme zakusit onu pravdu, které učil král Beniamin, a museli jsme podle ní žít – že před Bohem jsme všichni žebráci a nemáme žádnou naději na spasení svými vlastními silami, ale jedině milosrdenstvím a milostí Ježíše Krista (viz Mosiáš 2:21; 4:19-20).

7. krok pro každého z nás znamenal okamžik, kdy jsme se konečně a bez výhrad poddali oné věčné pravdě, které jsme učeni v Mosiášovi 16:4: .Veškeré lidstvo bylo ztraceno; a vizte, bylo by nekonečně ztraceno, kdyby Bůh lid svůj ze ztraceného a padlého stavu jeho nevykoupil.“ Naše zkušenosti nás naučily, že při provádění 7. kroku jsme nebyli zproštěni zodpovědnosti za práci, která nám náležela. I nadále jsme museli být trpěliví a museli jsme se „tlačiti kupředu se stálostí v Kristu“. (2. Nefi 31:20.)

Nebyli jsme zcela osvobozeni od touhy hřešit. Museli jsme se naučit přijímat život založený na Božích podmínkách a museli jsme čekat, až splní své záměry v Jeho vlastním čase – a to i pokud jde o odstranění našich chyb. Při provádění 7. kroku jsme se naučili, že musíme žít se stejnou pokorou a trpělivostí vůči Bohu, jakou projevovali Alma a jeho bratří, když jejich břemena byla odlehčena, ale ne zcela odňata: „Podrobovali se radostně a s trpělivostí veškeré vůli Páně.“ (Mosiáš 24:15.) Nakonec jsme se vzdali oné myšlenky, že se můžeme stát dokonalými vlastními silami, a přijali jsme onu pravdu, že Bůh si přeje, abychom překonávali své slabosti v tomto životě tím, že půjdeme ke Kristu a budeme v Něm zdokonalováni. Zjistili jsme, že Bůh nám svou milostí umožňuje popřít v sobě veškerou bezbožnost a pochopit, že spasení přichází nikoli naší vlastní mocí, ale Jeho (viz Moroni 10:32).

Ke každému kroku však patří určité varování, a ani 7. krok není výjimkou. My, kteří jsme tyto zásady přijali, vás musíme varovat, že nemůžete očekávat, že tento krok podniknete, aniž byste přinesli nějakou oběť – a tak je to správně. V Nauce a smlouvách 59:8 Pán přikazuje: „Budeš přinášeti oběť Pánu Bohu svému ve spravedlivosti, a to srdce zlomené a ducha zkroušeného.“ Tato oběť je podstatou 7. kroku. I tehdy, když budete pociťovat bolest pramenící z vlastního znovuzrození, pamatujte na to, že je to Jeho utrpení, nikoli to vaše, co vám zajistí vykoupení z hříchu. Vaše oběť je jen malou připomínkou Jeho „veliké a poslední oběti“ ve váš prospěch (Alma 34:14).

Když vložíte všechno do Božích rukou, udělali jste konečně vše, co jste mohli, abyste obdrželi Jeho neomylné svědectví, že vaše hříchy jsou vám odpuštěny, že vaše minulost je vskutku minulostí. Tak jako lidé, kteří byli obráceni v Knize Mormonově, můžete i vy dosvědčit, že jste „byli navštíveni mocí a Duchem Božím, jež [je] vJežíši Kristu“. (3. Nefi 7:21.) Spolu s Almou můžete zvolat: „Nemohl jsem si již více vzpomenouti na bolesti své; ano, vzpomínka na hříchy mé mne již nedrásala. A ó, jaká radost a jaké podivuhodné světlo jsem uzřel; ano, duše má byla naplněna radostí tak nesmírnou, jakou byla bolest má!“ (Alma 36:19–20.)

Realizace

Usilujte o to, aby moc Spasitelova Usmíření začala účinkovat i ve vašem osobním životě tím, že budete rozjímat o modlitbách svátosti

Jedna z účinných možností, jak o něčem rozjímat, je myslet na nějaký verš nebo citát z písem, zatímco se modlíte o to, abyste porozuměli jeho významu a tomu, jak ho uplatnit v životě. Jelikož každý z nás musí uzavřít smlouvu, která se opakuje v modlitbách svátosti, můžete rozjímat o nich.

Na základě výzvy proroků, abychom písma uplatňovali ve vlastním životě, si můžete přečíst Moroniho 4:3 a 5:2 a s pokorou o těchto posvátných slovech přemýšlet, zatímco si je říkáte sami pro sebe – například takto: „Ó Bože, Věčný Otče, [prosím] tě ve jménu tvého Syna, Ježíše Krista, abys požehnal a posvětil tento chléb [mé duši, která jej přijímá]; … [abych zachovával] jeho přikázání, jež [mi] dal, [abych mohl] vždy míti jeho Ducha, aby byl [se mnou].“

Modlete se s pokorou k Bohu o to, aby pro vás udělal to, co pro sebe sami udělat nemůžete

Když si budete v srdci uchovávat jednoduchou modlitbu, jako např. „Pane, co chceš, abych udělal?“ nebo „Tvá vůle se staň“, budete si neustále připomínat svou naprostou závislost na Pánovi. Láska Boží, vaše k Němu a Jeho k vám, vám pomůže vybudovat si jeden vztah, kterému se můžete bez výhrad odevzdat. Tuto lásku jste hledali celé ty roky, kdy jste byli chyceni v pasti závislosti. V 7. kroku přijdete na způsob, jak získat pokoj tím, že vejdete „v odpočinutí Páně“ (Moroni 7:3; viz také Alma 58:11; Ezra Taft Benson, „Jesus Christ—Gifts and Expectations“) Ensign, Dec. 1988, 2).

Studium a porozumění

Následující verše z písem a citáty od církevních vedoucích vám mohou pomáhat při vykonávání 7. kroku. Použijte tyto verše a otázky k přemítání, studiu a k zapsání postřehů. Při psaní buďte upřímní a konkrétní.

Rozhodněte se, že budete pokorní

„Jak jsem vám pravil, protože jste byli donuceni býti pokornými, byli jste požehnáni, nedomníváte se snad, že požehnanější jsou ti, kteří se vpravdě pokořují pro slovo?“ (Alma 32:14.)

• Většina z nás přišla na odvykací schůzky ze zoufalství, popohnáni následky našich závislostí. Byli jsme donuceni být pokornými. Avšak pokora popsaná v 7. kroku má jiný důvod. Je dobrovolná. Je to výsledek vašeho vlastního rozhodnutí, že se pokoříte. Jak se změnily vaše pocity pokory od doby, kdy jste začali s léčením?

Naplněni radostí

„A oni spatřili sami sebe ve svém vlastním tělesném stavu, že jsou dokonce méně nežli prach země. A všichni volali nahlas jedním hlasem řkouce: Ó, buď milosrdný a obrať k nám smírnou krev Kristovu, abychom mohli obdržeti odpuštění hříchů svých a aby srdce naše mohlo býti očištěno; neboť my věříme v Ježíše Krista, Syna Božího, který stvořil nebe a zemi a všechny věci; a který sestoupí mezi děti lidské.

A stalo se, že poté, co promluvili tato slova, sestoupil na ně Duch Páně a byli naplněni radostí, obdrževše odpuštění hříchů svých, majíce pokoj svědomí pro nesmírnou víru, kterou měli v Ježíše Krista, který přijde.“ (Mosiáš 4:2-3.)

• Lid krále Beniamina pronesl stejnou modlitbu, jakou pronášíme my, když podnikáme 7. krok. Když na ně sestoupil Duch Páně a udělil jim odpuštění hříchů, pociťovali pokoj a radost. Přemýšlejte o zážitcích, které jste s těmito pocity měli. Napište si něco o tom, jaké by to bylo, kdyby se z těchto pocitů stal způsob vašeho života.

Věřte v Boha

„Věřte v Boha; věřte, že on je a že stvořil všechny věci jak na nebi, tak na zemi; věřte, že má veškerou moudrost a veškerou moc jak na nebi, tak na zemi; věřte, že člověk neobsáhne všechny věci, jež může obsáhnouti Pán.

A opět, věřte, že musíte činiti pokání z hříchů svých a zanechati jich a pokofiiti se před Bohem; a prositi v upřímnosti srdce, aby vám odpustil; a nyní, věfiíte-li všem těmto věcem, hleďte, abyste je činili.

A opět vám pravím, jak jsem již pravil předtím, že pokud jste došli poznání slávy Boží neboli pokud jste poznali dobrotivost jeho a ochutnali jste z lásky jeho a obdrželi jste odpuštění hříchů svých, což způsobuje tak nesmírně velikou radost v duši vaší, stejně tak bych chtěl, abyste pamatovali na velikost Boží a na svou vlastní nicotu a na dobrotivost jeho a na shovívavost jeho s vámi, nehodným stvořením, a to vždy uchovávali v paměti, a abyste se pokořili až do hlubin pokory, denně vzývajíce jméno Páně a stojíce neochvějně ve víře v to, co přijde, co bylo promlouváno ústy anděla.

… Budete-li toto činiti, budete se vždy radovati a budete naplněni láskou Boží a vždy si budete udržovati odpuštění hříchů svých; a porostete v poznání slávy toho, který vás stvořil, neboli v poznání toho, co je spravedlné a pravdivé.“ (Mosiáš 4:9–12.)

• S modlitbou napište seznam toho, co král Beniamin říká, že musíme dělat. Jak tyto věci souvisejí se 7. krokem?

• Jaká máme zaslíbení, když budeme dělat to, čemu náš učí král Beniamin? (Viz poslední verš.)

• Kdybyste tato zaslíbení obdrželi, co by se ve vašem životě změnilo?

Poslušnost zákona a přikázání

„Z tohoto důvodu byl zákon dán; pročež zákon se pro nás stal mrtvým a my jsme obživeni v Kristu pro svou víru; přece však zachováváme zákon kvůli přikázáním.“ (2. Nefi 25:25.)

• Jsme „obživeni v Kristu pro svou víru“ v Něho. Co to znamená, že zákon je pro nás mrtvý? Proč i nadále dodržujeme zákon neboli jsme poslušni přikázání?

• Jaké máte ohledně dodržováni zákona pocity dnes?

• Proč je dodržování přikázání projevem vaší lásky k Bohu?

Láska Boží

„Když dáme Boha na první místo, všechny ostatní věci zaujmou své správné místo nebo z našeho života vypadnou. Naše láska k Pánu bude řídit to, co si činí nárok na naši náklonnost, na náš čas, bude řídit naše zájmy a pořadí našich priorit.“ (Ezra Taft Benson, Conference Report, Apr. 1988, 3; nebo Ensign, May 1988, 4.)

• Protože jste dosud poznávali milosrdenství a dobrotivost Boží, začali jste pravděpodobně pociťovat i lásku Boží – svou lásku k Němu a Jeho lásku k vám. Přemýšlejte o tom, jak láska, kterou jste pociťovali, rostla, zatímco jste pracovali na jednotlivých krocích. Sve myšlenky si zapište.

• Proč představuje 7. krok zatím ten největší skutek vaší lásky?

vezměte na sebe jméno Kristovo

„Kdo toto učiní, bude shledán na pravici Boži, nebot pozná jméno, jímž je nazván; neboť bude nazván jménem Kristovým.“ (Mosiáš 5:9.)

• Většina z nás, když slyší slova „vzít na sebe jméno Kristovo“, myslí na křest a na svátost – a oprávněně. Zamyslete se na chvíli nad tím, co by to mohlo znamenat být nazýván jménem Kristovým a mít stejně dobrou pověst, jako má On.

• Co musíte dělat pro to, abyste byli shledáni na pravici Boží? Co slibujete, že budete dělat, když jste pokřtěni a když přijímáte svátost?

• Napište si něco o pocitech, které máte, když přemýšlíte o Jeho ochotě dát vám Jeho jméno neboli dobrou pověst výměnou za všechny vaše chyby.

Zbavte se svých slabostí

„Náboženství, které nevyžaduje oběť všech věcí, nikdy nemá moc dostatečnou k tomu, aby vytvořilo víru nutnou pro život a spasení.“ (Joseph Smith, comp., Lectures on Faith [1985], 69.)

• Někteří lidé, když čtou tato slova, si myslejí, že „všechny věci“ znamenají veškerý majetek. Jak vám odevzdání všech vašich slabostí Pánu rozšířilo vaše pochopení toho, co to znamená obětovat všechny věci?