Fuakava Motuʻá 2022
Mē 23–29. Siosiua 1–8; 23–24: “Ke ke Mālohi Koe Peá ke Lototoʻa”


“Mē 23–29. Siosiua 1–8; 23–24: ʻKe ke Mālohi Koe Peá ke Lototoʻa’” Haʻu, ‘o Muimui ʻIate Au—Maʻá e Fakafoʻituituí mo e Ngaahi Fāmilí: Fuakava Motuʻá 2022 (2021)

“Mē 23–29. Siosiua 1–8; 23–24,” Haʻu, ʻo Muimui ʻIate Au—Maʻá e Fakafoʻituituí mo e Ngaahi Fāmilí: 2022

ʻĪmisi
Fakanofo ʻe Mōsese ʻa Siosiua

Fakatātā ʻo hono fakanofo ʻe Mōsese ʻa Siosiuá, tā ʻe Darrell Thomas

Mē 23–29

Siosiua 1–823–24

“Ke ke Mālohi Koe Peá ke Lototoʻa”

ʻI hoʻo ako e tohi ʻa Siosiuá, fakakaukau ki he lava ke fakatupulaki hoʻo tui kia Sīsū Kalaisí mei he ngaahi meʻa ʻokú ke ako ʻo kau ki he kau ʻIsilelí.

Lekooti e Ngaahi Ongo ʻOkú ke Maʻú

Naʻe ʻosi atu ha ngaahi toʻutangata lahi, ka naʻe ʻamanaki ke fakahoko e talaʻofa ʻa e ʻEikí: he kuo ʻamanaki ʻeni ke maʻu ʻe he fānau ʻa ʻIsilelí e fonua ʻo e talaʻofá. Ka naʻe fakafeʻātungiaʻi kinautolu ʻe he Vaitafe Soataní, ngaahi ʻā ʻo Selikoó, mo ha kakai angahala mo mālohi ʻoku nau fakafisingaʻi e ʻEikí (vakai, 1 Nīfai 17:35). ʻIkai ke ngata aí, kuo mole honau taki ʻofaʻanga ko Mōsesé. Naʻe mei hanga ʻe he tūkunga ko ʻení ʻo ʻai ha kau ʻIsileli ʻe niʻihi ke nau ongoʻi vaivai mo manavahē, ka naʻe folofola ʻa e ʻEikí ʻo pehē, “Ke ke mālohi koe peá ke lototoʻa.” Ko e hā te nau ongoʻi pehē aí? ʻOku ʻikai koeʻuhi ko honau iví—pe ko Mōsese pe ko Siosiua---ka koe‘uhi “ko [e ʻEiki] ko ho ʻOtuá ʻoku ʻiate koe ia ʻi he potu kotoa pē ʻokú ke ʻalu ki ai” (Siosiua 1:9). ʻI he taimi ʻoku ʻi ai hatau ngaahi faingataʻá, ʻe lava ke hoko ha ngaahi meʻa fakaofo ʻi heʻetau moʻuí, koeʻuhí he “ko [e ʻEiki] [ʻa ia] te ne fai ‘a e ngaahi mana ʻiate [kitautolu]” (Siosiua 3:5).

Ke maʻu ha vakai fakalūkufua ki he tohi ʻa Siosiuá, vakai. “tohi ʻa Siosiuá” ʻi he Fakahinohino ki he Ngaahi Folofolá.

ʻĪmisi
Learn More image
ʻĪmisi
fakaʻilonga ʻo e ako fakatāutahá

Ngaahi Fakakaukau ki Hono Ako Fakatāutaha ʻo e Folofolá

Siosiua 1:1–9

Te u kau mo e ʻOtuá kapau ʻoku ou faivelenga kiate Ia.

Fakakaukauloto pe naʻe mei ongo fēfē kia Sōsiua ke ui ke ne fetongi ʻa Mōsese. Fakatokanga‘i e folofola ʻa e ʻEikí ʻi he Siosiua 1:1–9 ke poupouʻi iá. Fakakaukau ki he ngaahi pole faingataʻa ʻokú ke fehangahangai mo iá; ko e hā ha fakalotolahi kiate koe mei he ngaahi veesi ko ʻení?

Mahalo ‘e mahuʻinga ke fakatokanga‘i ʻoku ‘uhinga ʻa e hingoa Siosiua (Yehoshua pe Yeshua ‘i he lea faka-Hepeluú) ko e “fakahaofi ʻe Sihova.” Pea ko e hingoa Sīsuú naʻe maʻu ia mei he Yeshua. ʻI hoʻo laukonga ʻo kau kia Siosiuá, fakakaukau ki he hanga ʻe hono misiona ko hono tataki ʻo e fānau ʻa ʻIsilelí ki he fonua ʻo e talaʻofá ʻo fakamanatu atu kiate koe ʻa e misiona ʻo e Fakamoʻuí.

Vakai foki, Ann M. Dibb, “Ke Ke Loto-toʻa,” Liahona, May 2010, 114–16.

Siosiua 2

ʻOku fakatou fie maʻu ʻa e tuí mo e ngāué ki he fakamoʻuí.

Naʻe sio e kau fuofua Kalisitiané kia Lēhapí ko ha sīpinga ia ʻo e mālohi ʻi he tuí mo e ngāué fakatouʻosi (vakai, Hepelū 11:31; Sēmisi 2:25). ʻI hoʻo lau ʻa e Siosiua 2, fakakaukau ki hono hanga ʻe Lēhapi ʻo ngāue ʻaki e tuí mo e ngāué ke fakahaofi ia, hono fāmilí, mo e kau asiasi ʻa e kau ʻIsilelí. Ko e hā ʻoku akoʻi atu kiate koe ki he hanga ʻe hoʻo tui kia Kalaisí mo hoʻo ngāué ʻo tākiekina koe mo e niʻihi kehé?

Mahalo ʻe lelei ke ke ʻilo ko Lēhapí ko e kui ia ʻa e Tuʻi ko Tēvitá mo Sīsū Kalaisi fakatouʻosi (vakai, Mātiu 1:5). Ko e hā ha ngaahi lēsoni ʻoku tau lava ʻo ako mei he meʻá ni?

ʻĪmisi
Lēhapi

Ko Lēhapi ‘i hono matapā sioʻatá. Tatali ki he Talaʻofá, tā ʻe Elspeth Young.

Siosiua 3–5

ʻOku ou lava ke maʻu e “ngaahi meʻa fakaofo” ʻa e ʻOtuá kapau te u maʻu ha tui kia Sīsū Kalaisi.

ʻOku finangalo ʻa e ʻEikí ke “ʻilo ʻa e nima ʻo [e ʻEikí] ʻe he kakai kotoa pē ʻo māmaní, mo hono māfimafí” (Siosiua 4:24). ʻI hoʻo lau ʻa e Siosiua 3–4, fakalaulauloto ki he anga hoʻo ʻilo e māfimafi e toʻu kupu ʻo e ʻEikí. Kuo fakahoko fēfē ʻe he ʻEikí ha “ngaahi meʻa fakaofo” ʻi hoʻo moʻuí? (Siosiua 3:5). Te ke aʻusia—pe faʻa fakatokangaʻi lahi ange fēfē—ʻa e ngaahi meʻa fakaofo ko iá? (hangē ko ʻení, vakai Siosiua 3:17).

Ko e hā hoʻo fakakaukau naʻe fie maʻu ai ke fakamāʻoniʻoniʻi ʻe he kau ʻIsilelí kinautolu kimuʻa pea nau kolosi he Vaitafe Soataní? Ko e hā hono mahuʻinga ke ke ʻilo naʻe toki mavaeua pē ʻa e vaitafé hili e “hoko ʻa e ʻaofivaʻe ʻo e kau taulaʻeikí … pea tuʻu ki he veʻe vaí”? (Siosiua 3:13, 15).

Ki he ngaahi me‘a mahuʻinga kehe naʻe hoko ʻi he Vaitafe Soataní, vakai, 2 Ngaahi Tuʻi 2:6–15; 5:1–14; mo e Maʻake 1:9–11. ʻI hoʻo fakalaulauloto ki he ngaahi folofola ko ʻení, ko e hā ha ngaahi fehokotaki ʻokú ke sio ki ai ʻi he ngaahi meʻa ko ʻeni ʻoku hokó?

Vakai foki, Gérald Caussé, “ʻOku Kei Fakaʻofoʻofa Nai Kiate Koe?Liahona, Mē 2015, 98–100; “Exercise Faith in Christ” (vitiō), ChurchofJesusChrist.org.

Siosiua 6–8

‘Oku ʻomi ʻe he talangofuá ʻa e mālohi ʻo e ʻOtuá ki heʻeku moʻuí.

ʻOku fakamatalaʻi ʻe he ngaahi vahe ko ʻení ʻa e tau ʻi he fonua ko Selikoó mo ʻAí. ʻI hoʻo lau iá, fakakaukau ki he anga hoʻo fefaʻuhi mo e fakatauelé ʻi hoʻo moʻuí (hangē ko ʻení, vakai, Siosiua 7:10–13). Ko e hā ʻokú ke ako kau ki he founga ʻoku tokoniʻi ai koe ʻe he ʻOtuá mo e meʻa ke ke fai ke maʻu ai Hono mālohí? Hangē ko ‘ení, ko e hā ha meʻa ʻoku mālie kiate koe ʻo kau ki he ngaahi fakahinohino ʻa e ʻEikí ki hono puleʻi ʻo Selikoó? (vakai, Siosiua 6:1–5). Mahalo ʻe ueʻi fakalaumālie koe ʻe he fakamatala ‘i he Sosiua 7 ke ke fakapapauʻi pe “ʻoku ʻi loto ʻiate koe ʻa e meʻa fakamalaʻia” ʻi hoʻo moʻuí ʻoku fie maʻu ke toʻo (Siosiua 7:13,).

Siosiua 23–24

“Pikitai ki he ‘Eiki ko homou ‘Otuá.”

Hili hono vahevahe e fonua ‘o e talaʻofá ki he faʻahinga ʻe hongofulu mā ua ʻo ʻIsilelí (vakai, Siosiua 13–21), naʻe tuku atu leva ʻe Siosiua ʻene ngaahi akonaki fakaʻosí. ʻI hoʻo lau e ngaahi akonaki ko ʻení ʻi he Siosiua 23–24, mahalo te ke tauhi ha lisi ʻo e ngaahi fakatokanga, faleʻi, mo e ngaahi tāpuaki ne talaʻofa ange ʻokú ke maʻú. ʻI he vakai ki he ngaahi meʻa kotoa pē kuo foua ʻe he kau ʻIsilelí, ko e hā hoʻo fakakaukau ki he toki loto ʻa Siosiua ke tala kiate kinautolu e ngaahi meʻá ni ʻi he fakaʻosinga ʻo ʻene moʻuí? Ko e hā ʻokú ke ʻilo ʻokú ne ueʻi fakalaumālie koe ke ke “pikitai ki he ʻEikí”?? (Siosiua 23:8).

ʻĪmisi
fakaʻilonga ʻo e ako fakafāmilí

Ngaahi Fakakaukau ki Hono Ako Fakafāmili ʻo e Folofolá mo e Efiafi ʻi ʻApí

Sosiua 1:8Ko e hā ‘oku fokotu’u mai ‘e he veesi ko ʻení fekauʻaki mo e founga ʻoku totonu ke tau fakahoko ʻaki ʻetau ako folofola fakafoʻituituí mo fakafāmilí fakatouʻosi? Kuo anga fēfē hono ʻai ʻe he folofolá hotau “halá ke tuʻumālie” mo ʻomi kiate kitautolu ha “ola lelei?”

Siosiua 4:3, 6–9.Hili hono lau ʻo e meʻa naʻe finangalo e ʻEikí ke fai ʻe he kau ʻIsilelí ki he ngaahi foʻi maka mei he Vaitafe Soataní, ʻe lava ho fāmilí ʻo talanoa kau ki ha ngaahi meʻa maʻongoʻonga kuo fai ʻe he ʻEikí maʻau. Te ke lava ʻo ʻoange ha foʻi maka ki he mēmipa takitaha ʻo e fāmilí pea fakaafeʻi kinautolu ke tohi pe tā fakatātaaʻi ai ha meʻa naʻe fai ʻe he ʻEikí maʻanautolu.

Siosiua 6:2–5Mahalo ʻe fiefia ho fāmilí ke fakafaivaʻi e ngaahi fakahinohino naʻe fai ʻe he ʻEikí ki he kau ʻIsilelí ke nau ikunaʻi ai ʻa Selikoó. Ko e hā nai ʻoku finangalo ʻa e ʻEikí ke tau ako mei he talanoa ko ʻení?

Sosiua 24:15Hili hono lau ʻa e veesi ko ‘ení, ʻe lava ke vahevahe ‘e he kau mēmipa ʻo e fāmilí ha ngaahi aʻusia ʻa ia naʻa nau fili ke tauhi ki he ʻEikí neongo ʻene faingataʻá. Ko e hā ʻoku mahuʻinga ai ke fili ke tauhi kiate Ia “ʻi he ʻaho ní” kae ʻikai ke tatali ke toki hoko ha meʻa? Te tau poupouʻi fēfē ha kāinga ʻi hotau “falé” ʻi heʻetau feinga ke “tauhi ki he ʻEikí”?

Ke maʻu ha ngaahi fakakaukau lahi ange ki hono akoʻi ʻo e fānaú, vakai, lēsoni ʻo e uike ní ʻi he Haʻu, ʻo Muimui ʻIate Au—Maʻá e Palaimelí.

Hiva ʻoku fokotuʻu atú: “Fili ʻa e Moʻoní,” Ngaahi Himí, fika 146.

Fakatupulaki ʻo ʻEtau Founga Akoʻí

Toutou fai maʻu pē hoʻo fakamoʻoní. ‘E lava ke tākiekina mālohi ho fāmilí ʻi hoʻo fakamoʻoni fakamāatoato ki he moʻoní. ‘Oku ʻikai fie maʻu ia ke mālie pe lōloa. ʻOku mālohi taha ʻa e fakamoʻoní ʻi he taimi ʻoku fakahangatonu mo ongo ai ki he lotó. (Vakai, Faiako ʻi he Founga ʻa e Fakamoʻuí, 11.)

ʻĪmisi
Holo e ʻā ʻo Selikoó

Naʻe holoki ʻe he ʻEikí ʻa e ʻā ʻo Selikoó. © Providence Collection/laiseni mei he goodsalt.com

Paaki