Seminelí
1. Ko e Toluʻi ʻOtuá


1. Ko e Toluʻi ʻOtuá, Fakamatala ki he ʻElito ʻo e Fakataukei Fakatokāteliné (2018)

1. Ko e Toluʻi ʻOtuá

ʻĪmisi
ko e ʻUluaki Mata-Meʻa-Hā-Maí

1.1. ʻOku ʻi ai ha toko tolu mavahevahe ʻi he Toluʻi ʻOtuá: ko e ʻOtua ko e Tamai Taʻengatá; Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí; pea mo e Laumālie Māʻoniʻoní. ʻOku maʻu ʻe he Tamaí mo e ʻAló ha sino ongoʻingofua mo nāunauʻia ʻo e kakano mo e hui, ka ko e Laumālie Māʻoniʻoní ko ha laumālie pē ia (vakai, T&F 130:22–23 ʻOku nau taha pē ʻi he taumuʻá pea ʻoku nau faaitaha ʻi he haohaoa ke fakahoko ʻa e palani ʻo e fakamoʻui ʻa e Tamai Hēvaní.

Ngaahi potufolofola fekauʻakí: Sēnesi 1:26–27; Luke 24:36–39; Siosefa Sāmita—Histōlia 1:15–20

ʻOtua ko e Tamaí

1.2. Ko e ʻOtua ko e Tamaí ʻa e Tokotaha Aoniu ʻoku tau lotu ki aí. Ko Ia ʻa e Tamai ʻo hotau ngaahi laumālié (vakai, Hepelū 12:9). ʻOkú Ne haohaoa, maʻu e mālohí kotoa, mo tokaimaʻananga ki he meʻa kotoa pē. ʻOkú Ne angatonu, ʻaloʻofa, mo angaʻofa. ʻOku haohaoa ʻa e ʻofa ʻa e ʻOtuá ki Heʻene fānaú, pea ʻoku nau tatau kotoa pē kiate Ia (vakai, 2 Nīfai 26: 33). Ko ʻEne ngāué mo Hono nāunaú ke fakahoko ʻa e moʻui taʻe-faʻa-mate mo e moʻui taʻengata ʻa e tangatá.

Ngaahi potufolofola fekauʻakí: Sione 17:3; Mōsaia 4:9; Mōsese 1:39

Sīsū Kalaisi

1.3. Ko Sīsū Kalaisi ʻa e ʻUluaki ʻAlo ʻo e Tamaí ʻi he laumālié pea ko e ʻAlo Pē ʻe Taha Ia ʻo e Tamaí naʻe Fakatupu ʻi he kakanó. Naʻe fakatupu ʻe Sīsū Kalaisi ʻa e ngaahi langí pea mo e māmaní ʻi he malumalu e fakahinohino ʻa e Tamaí. Ko e Sihova Ia ‘o e Fuakava Motuʻá mo e Mīsaia ʻo e Fuakava Foʻoú.

1.4. ʻOku fakahoko ʻe Sīsū Kalaisi ʻa e finangalo ʻo e Tamaí ʻi he meʻa kotoa pē. Naʻá Ne moʻui haohaoa peá Ne fai ʻa e fakalelei maʻá e angahala ʻa e faʻahinga kotoa pē ʻo e tangatá (vakai, 3 Nīfai 11:10–11). Ko ʻEne moʻuí ko e sīpinga haohaoa ia ʻo e founga kuo pau ke tau moʻui aí (vakai, 3 Nīfai 12:48). Ko Ia naʻe fuofua toetuʻu ʻi he fānau ʻa e Tamai Hēvaní. Ko e ʻulu Ia ki Hono Siasí ʻi hotau kuongá ni, ʻo hangē pē ko e kuongamuʻá. Te Ne toe hāʻele mai ʻi he mālohi mo e nāunau ʻo pule ʻi māmani lolotonga e Nofotuʻí (vakai, T&F 29:10–11). Te Ne fakamāuʻi ʻa e faʻahinga kotoa ʻo e tangatá.

1.5. Koeʻuhí ko Sīsū Kalaisi ʻa hotau Fakamoʻuí mo hotau Fakalaloa ki he Tamaí, ʻoku totonu ke fai kotoa e ngaahi lotú, ngaahi tāpuakí, mo e ngaahi ouau ʻo e lakanga fakataulaʻeikí ʻi Hono huafá (vakai, 3 Nīfai 18:15, 20–21).

Ngaahi potufolofola fekauʻakí: ʻĪsaia 53:3–5; Luke 24:36–39; 1 Kolinitō 15:20–22; Fakahā 20:12; ʻAlamā 7:11–13; ʻAlamā 34:9–10; Hilamani 5:12; Molonai 7:45, 47–48; T&F 1:30; T&F 6:36; T&F 18:10–11; T&F 19:16–19; T&F 76:22–24

Tefito fekauʻakí: Ko e Fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí

Ko e Laumālie Māʻoniʻoní

1.6. Ko e Laumālie Māʻoniʻoní ko e mēmipa hono tolu Ia ʻo e Toluʻi ʻOtuá. Ko ha laumālie Ia pea ʻoku ʻikai hano sino ʻo e kakano mo e hui. ʻOku faʻa ui pē ia ko e Laumālié, ko e Laumālie Māʻoniʻoní, ko e Laumālie ʻo e ʻOtuá, ko e Laumālie ʻo e ʻEikí, pea mo e Fakafiemālié.

1.7. ʻOku fakamoʻoni ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní ki he Tamaí pea mo e ʻAló, fakahā ʻa e moʻoni ʻo e ngaahi meʻa kotoa pē pea fakamāʻoniʻoniʻi ʻa kinautolu ʻoku fakatomala pea papitaisó. ʻE lava ke tau maʻu ʻa e ngaahi meʻafoaki fakalaumālié, ʻa ia ko ha ngaahi tāpuaki pe malava ke fai ha meʻá ʻa ia kuo foaki mai ʻe he ʻEikí ke tau lelei ai mo tokoniʻi kitautolu ke tau tokoni mo faitāpuekina ai e niʻihi kehé ʻi he mālohi ʻo e Laumālie Māʻoniʻoní.

Ngaahi potufolofola fekauʻakí: Sione 3:5; 1 Kolinitō 2:5, 9–11; 2 Nīfai 32:3; 2 Nīfai 32:8–9; Mōsaia 3:19; Mōsaia 18:8–10; 3 Nīfai 27:20; Molonai 7:45, 47–48; Molonai 10:4–5; T&F 8:2–3; T&F 130:22–23

Ngaahi tefito fekauʻakí Maʻu ha ʻIlo Fakalaumālie; Ngaahi Ouaú mo e Ngaahi Fuakavá

Paaki