Smlouvy

Russell M. Nelson

Kvorum Dvanácti apoštolů

Když si uvědomíme, že jsme dětmi smlouvy, zjistíme, kdo jsme a co od nás Bůh očekává.

Týden poté, co jsem na základě svého pověření vytvořil první kůl v Moskvě v Rusku,¹ jsem se zúčastnil konference okrsku v Sant Petěrburgu. Když jsem hovořil o tom, jak jsem vděčný za první misionáře a místní vedoucí, kteří Církvi v Rusku dodali sílu, zmínil jsem se také o Vjačeslavu Efimovovi. Byl to první ruský obrácený, který se stal presidentem misie. On i jeho manželka byli v tomto povolání velice úspěšní. Nedlouho poté, co svou misii dokončili, a k našemu velkému zármutku, president Efimov náhle zemřel.² Bylo mu teprve 52 let.

Když jsem hovořil o tomto pionýrském manželském páru, pocítil jsem nutkání zeptat se, zda mezi shromážděnými náhodou není sestra Efimovová. Úplně vzadu se postavila jedna žena. Požádal jsem ji, aby přišla k mikrofonu. Ano, byla to sestra Galina Efimovová. Mluvila s předsvědčením a vydala mocné svědectví o Pánu, o Jeho evangeliu a o Jeho znovuzřízené Církvi. S manželem byla zpečetěna ve svatém chrámu. Řekla, že jsou na věky sjednoceni. Stále to jsou misionářští společníci – ona na této straně závoje a on na druhé.³ Se slzami radosti děkovala Bohu za posvátné chrámové smlouvy. I já jsem plakal, neboť jsem si naplno uvědomoval, že ona věčná jednota ztělesňovaná tímto věrným manželským párem je spravedlivým výsledkem procesu uzavírání, dodržování a ctění posvátných smluv.

Jedna z nejdůležitějších zásad zjeveného náboženství se týká posvátných smluv. V právnické řeči smlouva obvykle znamená dohodu mezi dvěma či více stranami. V náboženském pojetí je však smlouva něčím mnohem významnějším. Je to posvátný slib daný Bohu. On stanovuje podmínky. Každý se může rozhodnout, zda tyto podmínky přijme. Pokud člověk podmínky dané smlouvy přijme a je poslušen Božích zákonů, získává požehnání, která jsou k dané smlouvě připojena. Víme, že „když získáme jakékoli požehnání od Boha, je to skrze poslušnost onoho zákona, na němž je založeno“⁴.

Bůh uzavíral se svými dětmi smlouvy ve všech dobách.⁵ Jeho smlouvy se vyskytují v celém plánu spasení, a jsou tudíž součástí plnosti Jeho evangelia.⁶ Bůh například slíbil, že sešle svým dětem Spasitele,⁷ a na oplátku je požádal, aby byly poslušny Jeho zákonů.⁸

V Bibli se dočítáme o mužích a ženách ze Starého světa, kteří byli označováni jako děti smlouvy. Jaké smlouvy? „[Smlouvy], kterouž učinil Bůh s otci [jejich], řka Abrahamovi: V semeni tvém požehnány budou všecky čeledi země.“⁹

V Knize Mormonově se dočítáme o lidech z Nového světa, kteří byli také označováni jako děti smlouvy.¹⁰ Oznámil jim to vzkříšený Pán: „Vizte, vy jste děti proroků; a jste z domu Izraele; a jste ze smlouvy, kterou Otec učinil s otci vašimi, řka Abrahamovi: A v semeni tvém budou všechna pokolení země požehnána.“¹¹

Spasitel objasnil důležitost jejich identity jakožto dětí smlouvy. Řekl: „Otec pozdvihnuv mne ponejprve vám a poslav mne, abych vám požehnal v tom, že každého z vás odvrátím od nepravostí jeho; a to proto, že jste dětmi smlouvy.“¹²

Smlouva, kterou Bůh uzavřel s Abrahamem¹³ a později znovu stvrdil Izákovi¹⁴ a Jákobovi¹⁵, má všepřesahující význam. Obsahovala několik zaslíbení, například tato:

Ježíš Kristus se narodí prostřednictvím Abrahamovy rodové linie.
Abrahamovo potomstvo bude početné a bude mít nárok na věčné rozrůstání, a také bude mít nárok mít kněžství.
Abraham se stane otcem mnoha národů.
Jeho potomstvo zdědí určité země.
Skrze jeho símě budou požehnány všechny národy země.¹⁶
A tato smlouva bude věčná – „až do tisícího kolena“¹⁷.

Některá z těchto zaslíbení již byla splněna; na jiná se dosud čeká. Cituji z jednoho raného proroctví v Knize Mormonově: „Náš otec [Lehi] nepromlouval pouze o našem semeni, ale i o celém domu Izraele a poukazoval na smlouvu, jež bude naplněna v posledních dnech; kteroužto smlouvu Pán učinil s otcem naším Abrahamem.“¹⁸ Není to úžasné? Asi 600 let předtím, než se Ježíš narodil v Betlémě, proroci věděli, že Abrahamova smlouva bude nakonec naplněna až v posledních dnech.

Aby Pán naplnění tohoto zaslíbení pomohl, zjevil se v těchto posledních dnech a Abrahamovu smlouvu obnovil. Proroku Josephu Smithovi Mistr prohlásil:

„Abraham obdržel zaslíbení ohledně semene svého a plodu ledví svého – z jehož ledví jsi ty, … služebník můj Joseph. …

Toto zaslíbení je vaše také, protože vy jste z Abrahama.“¹⁹

S tímto obnovením jsme obdrželi, jako ti za stara, svaté kněžství a věčné evangelium. Máme právo obdržet plnost evangelia, těšit se z požehnání kněžství a stát se způsobilými pro přijetí Božího největšího požehnání – a to věčného života.²⁰

Někteří z nás jsou doslovnými potomky Abrahamovými; ostatní jsou do jeho rodiny adoptováni. Pán nečiní žádné rozdíly.²¹ Tato zaslíbená požehnání získáváme společně – pokud vyhledáváme Pána a dodržujeme Jeho přikázání.²² Pokud to však nečiníme, o požehnání smlouvy přicházíme.²³ Aby nám Církev pomáhala, nabízí nám patriarchální požehnání, které každému příjemci poskytuje pohled na jeho budoucnost, stejně jako spojení s minulostí – jeho součástí je i prohlášení rodové linie sahající až k Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.²⁴

Bratří smlouvy mají právo stát se způsobilými pro přijetí přísahy a smlouvy kněžství.²⁵ Jste-li věrní, abyste získali „tato dvě kněžství … a [abyste zvelebovali] povolání své, [jste posvěceni] Duchem k obnovení těla svého“²⁶. To není vše. Muži, kteří způsobile přijímají kněžství, přijímají Pána Ježíše Krista, a ti, kteří přijímají Pána, přijímají Boha Otce.²⁷ A ti, kteří přijímají Otce, přijímají vše, co Otec má.²⁸ Způsobilým mužům, ženám i dětem na celém světě pramení z této přísahy a smlouvy kněžství neuvěřitelná požehnání.

Naší zodpovědností je pomáhat naplňovat Abrahamovu smlouvu. Naše símě je předustanoveno a připravováno na to, aby žehnalo všem lidem na světě.²⁹ Z tohoto důvodu patří ke kněžským povinnostem i misionářská práce. Po zhruba 4 000 letech očekávání a přípravy je toto ta určená doba, kdy má být evangelium přineseno všem pokolením země. Toto je doba slibovaného shromažďování Izraele. A my se toho účastníme! Není to úžasné? Pán se spoléhá na nás a na naše syny, kteří způsobile sloužíme jako misionáři v tomto důležitém období shromažďování Izraele – a je hluboce vděčný i za naše dcery.

Kniha Mormonova je hmatatelným důkazem toho, že Pán již započal shromažďovat své děti smlouvy – děti Izraele.³⁰ Tato kniha, která byla napsána pro naši dobu, uvádí, že jedním z jejích účelů je to, že „můžete věděti, že smlouva, kterou Otec učinil s dětmi Izraele … se již počíná naplňovati. … Neboť vizte, Pán se rozpomene na smlouvu svou, kterou učinil s lidem svým z domu Izraele.“³¹

Ne, Pán nezapomněl! Žehná nám i dalším lidem po celém světě Knihou Mormonovou. Byla napsána mimo jiné k „přesvědčení Židů a pohanů, že Ježíš je Kristus“³². Pomáhá nám uzavírat smlouvy s Bohem. Vyzývá nás, abychom pamatovali na Něj a abychom poznali Jeho Milovaného Syna. Je to další svědectví o Ježíši Kristu.

Děti smlouvy mají právo obdržet Jeho nauky a poznat plán spasení. Tohoto práva se domáhají tím, že uzavírají smlouvy posvátného významu. Brigham Young řekl: „Všichni Svatí posledních dnů, když vstupují do této Církve, uzavírají novou a věčnou smlouvu. … Uzavírají novou a věčnou smlouvu podporovat království Boží.“³³ Smlouvu dodržují tím, že jsou poslušni Jeho přikázání.

Při křtu uzavíráme smlouvu, že budeme sloužit Pánu a že budeme dodržovat Jeho přikázání.³⁴ Když přijímáme svátost, obnovujeme tuto smlouvu a dáváme najevo ochotu vzít na sebe jméno Ježíše Krista. Tím jsme adoptováni jako Jeho synové a dcery a jsme známi jako bratři a sestry. On je původcem našeho nového života.³⁵ A co je nejdůležitější, ve svatém chrámu se můžeme stát spoludědici požehnání věčné rodiny, jako to bylo kdysi slíbeno Abrahamovi, Izákovi, Jákobovi a jejich potomstvu.³⁶ Celestiální manželství je tudíž smlouva nutná k oslavení.

Když si uvědomíme, že jsme dětmi smlouvy, zjistíme, kdo jsme a co od nás Bůh očekává.³⁷ Jeho zákon je vepsán do našeho srdce.³⁸ On je naším Bohem a my jsme Jeho lidem.³⁹ Oddané děti smlouvy zůstávají neochvějné, a to i uprostřed protivenství. Když je tato nauka zasazena hluboko v našem srdci, dokonce i osten smrti je méně bolestivý a naše duchovní vitalita je posílena.

Tu největší poctu, kterou může člověk zde v tomto životě získat, je být znám jako ten, kdo dodržuje smlouvy. Odměny pro toho, kdo dodržuje smlouvy, se dostavují jak zde, tak i na onom světě. Písma prohlašují, že „[máte zvážit] požehnaný a šťastný stav těch, kteří zachovávají přikázání Boží. Neboť vizte, ti jsou požehnaní ve všech věcech, … a vytrvají-li věrně do konce, budou přijati v nebi … [a budou] přebývati s Bohem ve stavu nikdy nekončícího štěstí.“⁴⁰

Bůh žije. Ježíš je Kristus. Jeho Církev byla znovuzřízena, aby žehnala všem lidem. President Thomas S. Monson je Božím prorokem dnes. A my, jakožto věrné děti smlouvy, budeme požehnáni dnes i na věky. O tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.