Přijde čas

L. Whitney Clayton

Předsednictvo Sedmdesáti

Spolu svámi vúdivu hledím, jak toto dílo postupuje zázračně, úžasně a přesvědčivě kupředu.

Jako mladý misionář jsem několik měsíců sloužil v centru Limy v Peru. Díky tomu jsem mnohokrát prošel limským náměstím Plaza de Armas. Na náměstí je Vládní palác – oficiální sídlo a úřad peruánského presidenta. Se společníky jsme na náměstí lidem nabízeli, aby si vyslechli znovuzřízené evangelium. Často jsem tehdy přemýšlel o tom, jaké by bylo palác navštívit, ale tyto myšlenky se zdály na míle vzdálené realitě.

Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů, několik dalších a já jsme se vloni ve Vládním paláci setkali s Alanem Garcíou, tehdejším presidentem Peru. Provedli nás krásnými místnostmi paláce a president García nás srdečně přivítal. Mé úvahy o paláci z doby, kdy jsem byl mladým misionářem, se naplnily způsobem, o jakém se mi v roce 1970 ani nesnilo.

Od doby, kdy jsem byl v Peru misionářem, se toho hodně změnilo, obzvlášť pro Církev. Tehdy tam bylo asi 11 000 členů Církve a jeden kůl. Nyní je tam více než 500 000 členů a téměř 100 kůlů. Ve městech, kde bývaly jen malé skupiny členů, jsou nyní kůly plné života, a po celé zemi jsou rozesety krásné sborové domy. Totéž se událo v mnoha dalších zemích po celém světě.

Tento pozoruhodný růst Církve si zaslouží vysvětlení. Začneme proroctvím ze Starého zákona.

Daniel byl hebrejským otrokem v Babylonu. Dostal příležitost vyložit králi Nabuchodonozorovi jeho sen. Daniel poprosil Boha, aby mu sen a jeho výklad zjevil a jeho modlitba byla zodpověděna. Daniel králi řekl: „Jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi to, co se díti bude v potomních dnech. … Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest.“ Daniel řekl, že král viděl hrozivý obraz s hlavou, tělem, rukama, nohama a s chodidly. Ze skály byl bez pomoci rukou vytesán kámen, který se valil kupředu a postupně se zvětšoval. Tento kámen udeřil do obrazu, rozbil jej na kusy a „kámen …, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi“.

Daniel vysvětlil, že obraz představuje budoucí politická království a že „za dnů [oněch budoucích] králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, … ale ono [rozbije]“ tato království na kusy a zničí je. „Samo pak státi bude na věky.“¹

Nyní přejdeme k době méně vzdálené. V roce 1823 se anděl Moroni poprvé zjevil Josephu Smithovi a řekl mu, „že Bůh má pro [něj] dílo, které [má] vykonati; a že [jeho] jméno má býti pokládáno za dobré i zlé mezi všemi národy, pokoleními a jazyky“.² Moroniho poselství muselo Josepha, kterému bylo teprve 17 let, určitě ohromit.

V roce 1831 Pán řekl Josephovi, že klíče království Božího byly znovu „svěřeny člověku na zemi“. Řekl, že „evangelium [se bude] valiti do končin země, … jako kámen, který je vylomen z hory bez rukou, až naplní celou zemi“³, tak jak to králi Nabuchodonozorovi pověděl Daniel.

V roce 1898 president Wilford Woodruff vylíčil zážitek, který měl jako nový člen v roce 1834 na kněžském shromáždění v Kirtlandu. Vyprávěl: „Prorok svolal všechny ty, kteří měli kněžství, aby se shromáždili v tamější malé roubené škole. Byl to malý dům, čtverec o straně asi 14 stop [asi 4,3 metru]. … Když jsme se sešli, Prorok vyzval starší Izraele, aby … vydali svědectví o tomto díle. … Když domluvili, Prorok řekl:, Bratří, jsem velice povznesen a poučen svědectvími, která jste dnes večer vydali, ale chci vám říci před Pánem, že o osudu této Církve a království nevíte více než nemluvně na matčině klíně. Nechápete to. … Dnes večer zde vidíte jen hrstku nositelů kněžství, ale tato Církev naplní Severní a Jižní Ameriku – naplní svět.‘“⁴

Proroctví,

že království Boží naplní celou zemi jako kámen vylomený z hory;
že jméno Josepha Smitha bude známo po celém světě
a že Církev naplní americký kontinent a celý svět,

se před 170 lety mohla zdát k smíchu. Malá skupina věřících, která na americkém pohraničí bojovala o přežití a stěhovala se, aby unikla pronásledování, nevypadala jako základna víry, která překročí mezinárodní hranice a pronikne do srdce lidí po celém světě.

Přesto se právě to přihodilo. Dovolte mi uvést jeden příklad.

Na Boží hod vánoční v roce 1925 zasvětil starší Melvin J. Ballard v Buenos Aires v Argentině celý kontinent Jižní Ameriky pro kázání evangelia. Do srpna 1926 byla pokřtěna hrstka nových členů. Ti byli prvními členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v celé Jižní Americe. To se stalo před 85 lety, což je doba odpovídající délce života mnohých, kteří právě dnes poslouchají konferenci.

V Buenos Aires je dnes 23 kůlů Sionu a ve městech a obcích po celé Argentině jsou desítky kůlů a desetitisíce členů Církve. V Jižní Americe je v současné době více než 600 kůlů a několik milionů členů Církve. Království Boží před našima očima naplňuje tento kontinent a jméno Josepha Smitha je zveřejňováno námi i jeho kritiky v zemích, o nichž Joseph Smith za svého života možná ani neslyšel.

V současné době je po celém světě téměř 3 000 kůlů, které se rozprostírají od Bostonu po Bangkok a od Mexika po Moskvu. Máme téměř 29 000 sborů a odboček. V mnoha zemích jsou vyspělé kůly, jejichž členové měli za předky nově obrácené. V dalších se skupinky nových členů setkávají v malých odbočkách Církve v pronajatých budovách. Církev se každým rokem šíří dál a dál po celém světě.

Jsou proroctví o tom, že Církev naplní zem a že bude známa po celém světě, absurdní? Možná. Nepravděpodobná? Bez pochyby. Neuskutečnitelná? Rozhodně ne. Děje se nám to před očima.

President Gordon B. Hinckley poznamenal:

„Jednu dobu se říkalo, že nad Britskou říší slunce nikdy nezapadá. Tato říše se nyní zmenšila. Ale je pravda, že slunce nikdy nezapadá nad tímto dílem Páně, které se dotýká života lidí po celé zemi.

A toto je pouze začátek. Stěží jsme se dotkli povrchu. … Naše práce nezná hranic. … Národy, které jsou nyní pro nás zavřené, se jednoho dne otevřou.“⁵

V dnešní době jsme svědky toho, že se přibližuje naplnění proroctví Knihy Mormonovy:

„A … stane se, že králové zavřou ústa svá; neboť to, co jim nebylo řečeno, uvidí; a o tom, co neslyšeli, budou uvažovati.

Neboť v onen den kvůli mně Otec bude konati dílo, jež bude velikým a podivuhodným dílem mezi nimi.“⁶

Toto dílo Páně je vskutku veliké a podivuhodné, ale postupuje kupředu, aniž by si toho mnozí představitelé lidstva z oblasti politiky, kultury a akademické obce všimli. Postupuje od srdce k srdci a od rodiny k rodině, tiše a nenápadně, zatímco jeho posvátné poselství žehná lidem po celém světě.

Jeden verš z Knihy Mormonovy je klíčem k zázračnému růstu Církve v dnešní době: „A nadto, pravím ti, že přijde čas, kdy se znalost o Spasiteli rozšíří v každém národě, pokolení, jazyku a lidu.“⁷

Nejdůležitějším poselstvím, které máme šířit po celém světě jak z božského pověření, tak z božského příkazu, je to, že máme Spasitele. Spasitel žil v zenitu času. Usmířil naše hříchy, byl ukřižován a vzkříšen. Toto jedinečné poselství, které hlásáme s pravomocí od Boha, je tím pravým důvodem, proč Církev takto roste.

Svědčím o tom, že Kristus se spolu s Otcem zjevili Josephu Smithovi. Pod vedením Otce na zemi opět ustanovil své evangelium. Znovu na zemi poslal apoštoly, proroky a klíče kněžství. Svou Církev řídí skrze žijícího proroka, presidenta Thomase S. Monsona. Jeho Církev je oním kamenem, vylomeným z hory bez rukou, který se valí kupředu po celé zemi.

Jsme vděční za Josepha Smitha a s údivem sledujeme, jak je jeho jméno uctíváno a, ano, i zatracováno na stále více místech po celém světě. Uvědomujeme si však, že toto mocné dílo posledních dnů není jeho dílem. Je to dílo Všemohoucího Boha a Jeho Syna, Knížete pokoje. Svědčím o tom, že Ježíš Kristus je Spasitel, a spolu s vámi v údivu hledím, jak toto dílo postupuje zázračně, úžasně a přesvědčivě kupředu. Vskutku „[přišel] čas, kdy se znalost o Spasiteli [šíří] v každém národě, pokolení, jazyku a lidu“. Vydávám svědectví o Něm, o Spasiteli celého lidstva, a o tomto díle, ve jménu Ježíše Krista, amen.