Důležitost jména
M. Russell Ballard
Kvorum Dvanácti apoštolů
Navykněme si … dávat jasně najevo, že sám Pán stanovil, že budeme známi pod jménem Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
Starší Halesi, jménem nás všech Vám vyjadřujeme hlubokou lásku a jsme velmi vděčni za to, že jste dnes dopoledne zde s námi.
Od dubnové generální konference jsem se v myšlenkách znovu a znovu vracel k tomu, jak důležité je jméno. V těchto několika uplynulých měsících se do naší rodiny narodilo několik pravnoučat. I když se zdá, že přicházejí rychleji, než to stačím sledovat, každé dítě je vítaným přírůstkem do naší rodiny. Každé dostalo zvláštní jméno, které vybrali jeho rodiče – jméno, pod kterým bude známo během svého života a které ho bude odlišovat od všech ostatních. Tak tomu je v každé rodině, a tak tomu je i v jiných světových náboženstvích.
Pán Ježíš Kristus věděl, jak důležité je to, aby jasně pojmenoval svou Církev v těchto posledních dnech. Ve 115. oddíle Nauky a smluv Církev pojmenoval On sám: „Neboť tak bude církev má nazývána v těchto posledních dnech, a to Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.“ (Verš 4.)
A tomuto učil král Beniamin svůj lid v dobách Knihy Mormonovy:
„Chtěl bych, abyste na sebe vzali jméno Kristovo, vy všichni, kteří jste vstoupili do smlouvy s Bohem, že budete poslušni do konce života svého. …
A chtěl bych, abyste si také pamatovali, že toto je ono jméno, o němž jsem pravil, že vám dám, a jež nebude nikdy vymazáno, ledaže by to bylo skrze přestupek; tudíž, mějte se na pozoru, abyste se nedopouštěli přestupku, aby toto jméno nebylo ze srdce vašeho vymazáno.“ (Mosiáš 5:8, 11.)
Jméno Kristovo bereme na sebe ve vodách křtu. Účinek křtu obnovujeme každý týden, když přijímáme svátost, čímž dáváme najevo ochotu vzít na sebe Jeho jméno a slibujeme, že na Něj budeme vždy pamatovat. (Viz NaS 20:77, 79.)
Uvědomujeme si, jak moc jsme požehnáni tím, že na sebe bereme jméno Milovaného a Jednorozeného Syna Božího? Rozumíme tomu, jak je to důležité? Spasitelovo jméno je jediným jménem pod nebem, jímž člověk může být spasen. (Viz 2. Nefi 31:21.)
Jak si jistě vzpomenete, president Boyd K. Packer mluvil o důležitosti jména Církve letos v dubnu na generální konferenci. Vysvětlil, že „v souladu [se] zjevením se nazýváme spíše Církví Ježíše Krista Svatých posledních dnů než církví mormonskou“. („Vedeni Svatým Duchem“, Liahona, květen 2011, 30.)
Protože celé jméno Církve je tak důležité, opakuji zjevení z písem, pokyny Prvního předsednictva v dopisech z let 1982 a 2001 a slova dalších apoštolů, kteří povzbuzovali členy Církve k tomu, aby vedli svět k tomu, že Církev je známa pod jménem Pána Ježíše Krista, a aby tomu učili. To je to jméno, jímž nás Pán bude volat poslední den. To je to jméno, jímž se Jeho Církev bude odlišovat od všech ostatních.
Hodně jsem přemýšlel o tom, proč Spasitel dal své znovuzřízené Církvi jméno složené ze šesti slov. Může se zdát dlouhé, ale když na ně pohlížíme jako na výstižný popis toho, čím tato Církev je, ihned se stane nádherně stručným, přirozeným a jasným. Jak by mohl nějaký popis být přesnější a jasnější, a přesto být vyjádřen tak málo slovy?
Každé slovo je objasňující a nepostradatelné. Slova Církev Ježíše Krista označují, že je to Jeho znovuzřízená Církev a že má jedinečné postavení mezi světovými náboženstvími.
V Knize Mormonově Ježíš učí: „A jak by to mohla býti církev má, kdyby nebyla nazývána jménem mým? Neboť kdyby byla církev nazývána jménem Mojžíšovým, pak by to byla církev Mojžíšova; nebo kdyby byla nazývána jménem člověka [třeba podle Mormona], pak by to byla církev onoho člověka; ale je-li nazývána jménem mým, pak je to církev má, pakliže jsou postaveni na evangeliu mém.“ (3. Nefi 27:8.)
Posledních dnů vysvětluje, že je to tatáž Církev jako ta, kterou Ježíš Kristus založil během své služby ve smrtelnosti a kterou znovuzřídil v těchto posledních dnech. Víme, že nastalo odpadnutí neboli odpadlictví, a tak bylo nutné znovuzřídit Jeho pravou a dokonalou Církev v naší době.
Svatých znamená, že její členové následují Pána, snaží se konat Jeho vůli, dodržovat Jeho přikázání a připravovat se na to, aby v budoucnu opět mohli žít s Ním a s naším Nebeským Otcem. Svatý se týká jednoduše těch, kteří se snaží učinit svůj život svatým tím, že slibují, že budou následovat Krista.
Jméno, které Spasitel dal své Církvi, přesně vystihuje to, kdo jsme a čemu věříme. Věříme, že Ježíš Kristus je Spasitel a Vykupitel světa. Vykonal Usmíření pro všechny ty, kteří činí pokání z hříchů, a zlomil pouta smrti a zajistil vzkříšení z mrtvých. Následujeme Ježíše Krista. A tak, jak král Beniamin řekl svému lidu, i já znovu zdůrazňuji nám všem dnes: „[Vy máte pamatovati], abyste si udržovali [Jeho] jméno vždy napsáno v srdci svém.“ (Mosiáš 5:12.)
Jsme žádáni, abychom stáli jako Jeho svědkové „za všech dob a ve všech věcech a na všech místech“ (Mosiáš 18:9). To znamená, že musíme být ochotni dát druhým najevo, koho následujeme a koho je Církev, k níž patříme – je to Církev Ježíše Krista. Samozřejmě, že to máme činit v duchu lásky a svědectví. Chceme následovat Spasitele tím, že jednoduše a jasně, ale přesto pokorně, prohlásíme, že jsme členové Jeho Církve. Následujeme Ho tím, že jsme Svatí posledních dnů – učedníci posledních dnů.
Lidé často dávají jiným lidem a organizacím přezdívky. Přezdívka může být zkrácená forma jména nebo může být odvozena od nějaké události nebo nějakých fyzických či jiných rysů. Ačkoli přezdívky nemají stejnou roli neboli důležitost jako skutečná jména, mohou být vhodně používány.
Pánova Církev měla přezdívku v dávné historii a má ji i dnes. Svatí v novozákonních dobách byli nazýváni křesťany, protože vyznávali víru v Ježíše Krista. Toto označení, které zpočátku hanlivým způsobem používali jejich protivníci, je nyní označením vyjadřujícím poctu; a my máme tu čest, že jsme křesťanskou církví.
Naši členové jsou nazýváni mormoni, protože věříme v Knihu Mormonovu – další svědectví o Ježíši Kristu. Někteří se možná snaží používat slovo mormon v širším smyslu, aby zahrnuli a označili i ty, kteří opustili tuto Církev a vytvořili různé odštěpené skupiny. Takovéto používání vede jen ke zmatkům. Jsme vděčni sdělovacím prostředkům za to, že se vyhýbají slovu mormon v těch případech, kdy by Církev mohla být zaměněna s polygamisty nebo s jinými fundamentalistickými skupinami. Dovolte mi jasně prohlásit, že žádná polygamistická skupina, včetně těch, kteří si říkají fundamentalističtí mormoni nebo kteří používají jiné odvozeniny z našeho jména, nemají žádnou spojitost s Církví Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
I když mormoni není plné a správné jméno Církve a i když ho původně používali naši protivníci v prvních letech pronásledování, stala se z něj přezdívka, která je přijatelná v případě, že se používá pro členy, nikoli však pro instituci. Nemusíme se bránit používání slova mormon, je-li používáno vhodným způsobem, avšak i nadále máme klást důraz na celé a správné jméno Církve jako takové. Jinými slovy – máme se vyhýbat spojení „mormonská církev“ a máme používání tohoto spojení zabraňovat.
Během těch let, co plním různé úkoly po celém světě, jsem byl mnohokrát dotazován, zda patřím do mormonské církve. Odpovídal jsem: „Jsem členem Církve Ježíše Krista. Protože věříme v Knihu Mormonovu, která je pojmenována po dávném americkém prorokovi a vedoucím a která je dalším svědectvím o Ježíši Kristu, jsme někdy nazýváni mormoni.“ Tato odpověď byla ve všech případech přijata pozitivně a vlastně mi poskytla mnoho příležitostí vysvětlit Znovuzřízení plnosti evangelia v těchto posledních dnech.
Bratři a sestry, pomysleme jen na to, jaký vliv můžeme mít, když budeme ve svých reakcích jednoduše používat celé jméno Církve, tak jak Pán prohlásil, že to máme dělat. A když nebudete moci okamžitě použít celé jméno, řekněte alespoň: „Patřím k Církvi Ježíše Krista,“ a o slovech „Svatých posledních dnů“ se zmiňte později.
Někteří se mohou zeptat – a co internetové stránky jako Mormon.org nebo různé Církví iniciované kampaně v médiích? Jak jsem již řekl, odkazovat kolektivně na členy jako na mormony je někdy vhodné. Má to i praktické důvody – když nás hledají nečlenové, používají pro to právě tento výraz. Ale jakmile otevřete stránky Mormon.org, je hned na úvodní stránce vysvětleno správné jméno Církve a je uvedeno i na každé další stránce. Není rozumné očekávat, že když se nás lidé snaží najít nebo když se přihlašují na naše webové stránky, zadávají přitom celé jméno Církve.
I když tyto praktické důvody mohou přetrvávat, nemají bránit členům v užívání celého jména Církve, kdykoli je to možné. Navykněme si v rodině, při našich církevních činnostech a akcích a při každodenních kontaktech dávat jasně najevo, že sám Pán stanovil, že budeme známi pod jménem Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
Jeden nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že příliš mnoho lidí stále nechápe správně to, že označení mormon se týká členů naší Církve. A většina lidí si stále není jista tím, zda jsou mormoni křesťané. I když se po celém světě dočítají o práci našich Pomáhajících rukou při odstraňování následků hurikánů, zemětřesení, záplav a hladomoru, nespojují si naše humanitární úsilí s námi coby křesťanskou organizací. Bezpochyby by pro ně bylo snazší pochopit, že věříme ve Spasitele a že Ho následujeme, kdybychom o sobě mluvili jako o členech Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Díky tomu si ti, kteří uslyší jméno mormon, spojí toto slovo se zjeveným jménem a s lidmi, kteří následují Ježíše Krista.
První předsednictvo nás v dopise z 23. února 2001 požádalo o toto: „Používání zjeveného jména – Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů … – je kvůli naší zodpovědnosti hlásat jméno Spasitele po celém světě čím dál tím důležitější. Proto tedy žádáme, abychom při zmínkách o Církvi používali její plný název, kdykoli je to možné.“
President George Albert Smith řekl na říjnové generální konferenci v roce 1948 toto: „Bratří a sestry, až odsud odejdete, budete se ve světě možná setkávat s různými denominacemi, ale pamatujte na to, že na světě je jen jediná Církev, která na základě božského příkazu nese jméno Ježíše Krista, našeho Pána.“ (Conference Report, Oct. 1948, 167.)
Bratři a sestry, kéž i my na toto pamatujeme, až budeme dnes odcházet z této konference. Kéž je naše svědectví o Něm vždy slyšet a kéž v srdci stále máme lásku k Němu. O to se s pokorou modlím v Jeho jménu, ve jménu Pána Ježíše Krista, amen.