Dikwii Yilt’éego: Bił Ákwii Da’niitáh

Eldir Quentin L. Cook Áyiilaa

Tsosts’ídiin biNaat’áaniidóó

Diyin be’ádziil bee, dikwii nołt’éhii bitse’ ádaałééh. Bóhólníihii Ba’áłchíní ałhą niyii’éeshgo, ákwii lá da’átah dóó danéesééł.

2010 biyi’, Andre Sebako ashkii t’áá aanínii hainitáh. Ákoh t’ahdoo bijéí bitł’ááhdę́ę́ sodizin yee haadzíih da, yíneeztáá’. T’áá lą’í yiłkaahí, na’nitiníi yééhoosííd. Naaltsoos haa yitįhíi beinitą́ Mormon bínaaltsoo eelkidgo bik’ih. Dóó bidiis’náá’ dóó na’nitiní éí naaltsoos nihaa náhasníih yidííniid. Sodizin bighandí yiniyáo naaltsoos t’áá jiik’éh naadiit’ááł yił ní.¹

Dóó ánii Mochudigi ńléí Botswana, Africadí bii’ yah ánjijahí ła’ niit’ą́, t’áa sahí niyá. Ndi yah ánajahíi ayóó áda’ó’ní, dine 40 yilt’áo bítse’go da’ahót’ą’. ² Andre bidiiyáhii bąą bigaan yee yíndaazhchíd. Na’nitiní nabineeztą́ą́’ dóó tó bee yilzíí’. Éí ayóó yá’át’éeh!

Ndi áádóósh ha’íí? Andre shą’ hait’áo t’áá nadáahdoo? Háii shą’ aha’deet’ą́ be’atiin náás yiká análwo’doo? Na’ídikídgi t’ááłá’í eíí Diyin be’ádziiljí dikwii yilt’éhii lą́ą ádoojáh!³

Diyin be’ádziil yilt’éego shitsilké éí Aaron biDiyin be’ádziiljí dikwii nołt’é nihee dahóló, Bóhólníihii dikwii nołt’éhii nihitse’ áda’dołnééh, ákwii lá da’nohtáh t’áá át’é dóó ashké t’ááłá’í nízinóó, ákwii Bóhólníihii Bi’ii’sizį́į hóló, ákwii t’áá át’é ńdaakáh dóó ahił dándlį́. Bóhólníihii Ba’áłchíní ałhą niyii’éeshgo, ákwii lá da’átah dóó danéesééł.

Each of you quorum presidency members lead the way as you seek inspiration⁴ and develop love and brotherhood among all quorum members. Ánii nihíhiikáhii yéego baa ádahółyą́, éí doo áłahjį’ ádaakáh da, doodáii’ éí doole’é bich’į’ ándahasti’.⁵ Diyin be’ádziil bee, dikwii nołt’éhii bitse’ ádaałééh⁶ Dóó danhitse’, dikwii nołt’éhii t’ááłá’í danóhłíigo ashkii be’íina’ łáhgo ádoonííł.

Sodizin báhooghan biyi’dóó hooghangi saa diyiníi íiyisíí boohoo’ááh bee ha’oodzíí’,⁷ła’ íhidiikáii Andre nahaliníi yaa tsídadeezkééz dóó nda’ídeełkid, “Áko shą’ áłchíní ániinidaakáii dabighangóó doo saa diyiníi ndéiłkaah da dóó ákwii saa diyiníi doo bóhoo’áa da dóó bee iináa da? T’óósh baa’didóoldáh?”

Ndagha’! Doo ła’ baahódiyóo’náh da! Bóhólníihii ashiiké dóó at’éeké ałtso ayóó áyo’ní. Nihí, Diyin be’ádziil nihee dahólónii, Bólóníihii bíla’ daníidlį́. Nihí hooghan-haz’ą́ągi Sodizin Báhooghan bá aká anéiijah. Hooghangi áká adóolwół t’áá ádengo, Diyin be’ádziiljí dikwii yilt’é dóó nááná ła’ ánaazíi dóó béé dahósiníi yik’ih dadéez’į́į́’ dóó t’áá łá’í nizínóo dóó t’áá át’é bíden hóyée’go.

Éí náalnishgi yíiłtsą́. Éí shí bee aká éeshwod. Hastą́ą́ shináahaigo, shiníséii ałts’ásht’áázh dóó shizhé’é yee’ shimá ashdla’ áłchíní danilį́įgo dah diiyá. Shimá ch’élnishgo yee nihi yaa hóoł’a’. Náasdi naaki náanish shóyoost’e t’áá áhaníjį’, t’áá bił náá’ííłta’. T’óó honishghánjį’ nihaa ninájiidááh. Ndi achéii, ámá sąní, adá’í, amá yázhí, bísheb dánlį́į, dóó haghangi ńda’nitiníi shimá yitsésk’eh nihiká’iijéé’.

Dóó dikwii yilt’é ła’ ashtáh. Bił ahéé dahonísziníi yéego baa ahééh nísin – shik’iskéii – ayóó ádashó’nóo dóó shiká íijee’. Dikwii yilt’é bił ákwii da’nishtáh. Ła dah shį́į́ doo yíneel’ą́ą da daniizíí’ dóó chaamą’ii jilį́ haghangi áhoot’éhii biniinaa. Akónisht’ée ńt’ę́ę́’ shą’ shin. Ndi diyin be’ádziiljí dikwii dayilt’é bee bii’ háiiyá. Shidikwii yilt’é bidiiyáhíi shił ndáalnish dóó she’íina’ íiyisíí bee bik’ihójisdli’.

Akǫǫ doo yíneel’ą́ą da daniizíníi dóó chaamą’ii dahóló. Nihí daats’í t’áá ániit’é haa shį́į́ nizáhjį’ ákoniit’é. Ndi t’ááłá’í niidzínígo dikwii yilt’é, ła’ haz’ą́ągi t’áá áníidlah nihitse’ ándoolííł dóó ła’ bitse’ ádiilnííł. Dikwii yilt’é lá “ałtso yá ła’ dóó ła’ yá ałtso.”⁸ Éi ła’ haz’ą́ągi lá nihí ńda’áhiníitin, ła’ biká ahíilyeed, dóó ła’í déiidle’ dóó ałk’is níidlíigo God bá ńdeil’a’.⁹ Éí ła’ haz’ą́ągi alílee níhwiilééh.

Shí Andre yił da’atéhii ńléi Mochudi alílee ádahoot’įįdii ła’ bee nihił hodéeshní nísin. T’áá díí bee ééhózin baa hasne’, áko Diyin be’ádziil bił daniilt’éii ałtso dabítse’ eíí bidadéeti’gi.

Andre tó bee yilzíí’ bik’ijį’, na’nítiní yił ashiiké dį́į́ yaa nakágo ndéineeztą́ą́’, éí ałdó’ tó bee dabi’doolzíí’. K’ad ákwe’é ashiiké ashdla’ silį́į́’. T’áá bí dóó yił yah anájahíi bitse’go áda’áhiilyaa.

Ashkii hastą́ą́ gone’é, Thuso, tó bee yilzį́į́’. Thuso táá’ yee dahósiníi saa diyiníi yił ch’íini’ą́, dóó hodíina’go nahast’éí silį́į́’.

Jesus Christ akéé’ naazį́į díigi átéego ałhą’ál’įįh—dah naazhjáa’go, bik’is díínááł dabiłníihgo. Ałk’idą́ą́’, Andrew Yisdána’iinííł yik’íh niyáago, bí tsį́įłgo bitsílí Simon há’iiyá dóó “Jesus yéinilóós.”¹⁰ T’áá ákot’áoo, Philip t’óó Christ yikéé’ dah diiyá bik’ijį’, Nathanael yee hósinii ła’ “diináał dóó yidíiłtsééł” yiłní. ¹¹

Mochudi biyi’ 10 góne’ ashkii Sodizin bighan yidiiyá. Nda’nitiníi ła’ts’áadahíi yik’ékai. Dóó naakits’áadah gone’ ashkii hait’áo bik’is saa diyiníi łahgo ádabiiláii yiyííłtsą́ągo tó bee yilzį́’íi.

Mochudi yah anájahíi yaa bił dahózhó. Díidí ashiiké “Bóhólníihii yee łahgo ádaadzáá, dóó … Sodizin báHooghanjí yił ła’í daazlį́į́’.”¹²

Mormon Bínaatsoos t’áá íiyisíí biká eelwódgo łahgo ádaadzáá.¹³ Thuso yénalnííh, “Shí Mormon biNáaltsoos bi’níiłta’ … doo t’áá doole’é ááshłííłgóó, hooghandí, ólta’dí, naasháágóó.”¹⁴

Oratile yee’ bik’is saa diyiníi yee dah hinánii biniinaa áajigo dadiiyá. Bí yaa yee yalne’, “Yilá diists’áá’ nahalingo łahgo ádaadzáá. … Shí éí íiniizíí’ … ałts’íísígíí léi át’į … náatsoos tádeiidijáhii … ólta’dí. Ashiiké yá’át’éhii danilį́įgo yiiłtsą́. … Shí dó’ łahgo ádeeshnííł niizíí’.”¹⁵

Na’ashch’ąąh

Mochudi Branch

Ashiiké naakits’áadah naaki nááhaijį’ ałtso áłhą’ályaa dóó tó bee dabi’doolzíí’. Ashiiké bighandóó t’áá bí téiyá Sodizin báHooghan yíhidíikai. Ndi Sodizin báHooghandóó dine biká íijéé’, Naat’áanii Pakwela átah,¹⁶ yah anájahgi ásizíi; Eldir dóó bich’ooní Taylor,¹⁷ na’nitiní náás silį’ii; dóó ła’ yił yah anájahíí.

Shík’is Junior,¹⁸ ła’ dikwii dayilt’é yásizíi, damóo hiiłch’įįhgo ashiiké hooghandí shaa doohkah dóó áadí neinitííh. Ashiiké ałhinéiikahgo saa diyiníi ndéiłkaah dóó áłtsé nda’ánish hooghangí e’e’áahgo áłhinéiikah.

Na’ashch’ąąh

Visiting members

Hastįį Junior íhidiikaihígíí yił yaa nídaakáh, dine ndainitiníi dah, dóó t’áá yidan daníziníi dah. Ashiiké naakits’áadah ałtso hastįį Junior bichidí bikéejį’ adeez’áhí akéédę́ę́’ yííh yijah. Bi dahooghangi naaki adáh hi’nilchééh łahgi éiyá táá’ dah adáajah dóó hodináahgo nináyiidláh.

Azhą ashiiké t’óó saa diyiníi yídaho’níił’ąą’ nidí dóó lą’í nihił béédahózin da danízin, Shik’is Junior éiyá dine bił yah ooyáhii t’ááłá’í índa naaki nihił bééhózinígíí bee bíł hodóołní. Díidí ashiiké Diyin be’ádziil bee dahólóníi nda’neeztą́ą́’, dóó aká iijée’go yee Sodizin báHooghan yik’ih dadéez’įį’.¹⁹ Diyin be’ádziiljí yá nidaatłizhíí yeda’iiláá dóó iłna’ánish ádayiilaaígíí yaa bił dahózhó.

Na’ashch’ąąh

Band of Brothers

Andre adííniid, “Ninádei’nééh, anídeiidlóh, ńdeicháh, dóó ałk’is dasiidlíí’.”²⁰ Kot’áo, t’áá bí yee da’ádojí “Ashiiké Ałk’is danilį́.”

T’áá át’é ádeidoolíłii ádayiilaa áko ałtso na’nitiní dadiidlééł daníiniid. T’áá bí t’éiyá bighandóó ídahidiikai, t’óó ahayóí bee bich’i’ andáhazt’i’ daazlíí’, ndi íłká anájahgo yii’ hahídiikai.

T’ááłá’í nizínígo, ashiik’e na’nitiní binaaltsoos baa nináheezhjéé’. Eíidí áłtsé dah diikáii hooghandi hast’e’ ádadilnéhii naaltsoos yich’į’ ádayiilaa, ádayoolííł dóó nihi ałdó’ bídaneeł’ą́ deiiłní. Ła’ts’áadah ashiiké na’nitingóó ndáaskai.

Díidí ashiiké saa diyiníi yił haajéé’ yee yił dahoolne’. Da’amá, da’aláh, da’ak’is, áádóó nda’nitingo diné yił nidahásne’ii, da’oosdlą́ą́d dóó tó bee dabi’doolzíí’. Alílée ádahoot’įįd dóó diné łą́ągo bik’idahojisdli’.

Ła’ ádeinóhsingo eíí ńléí Africa biyi’di t’éiyá ákohodoonííł, áadi da’ák’ehgi Israel tsíiłgo ałhą’áánííł. Ákondí, Mochudigi yah anájahíí t’áá aaníí chodayoos’įįdii bik’ehgo áda’iilyáo ákohodoonííł dishní. T’áá háádi shį́į́, dikwii yilt’é ałhíikaigo diné íhididookáh dóó saa diyinii yaa dahalne’go. T’ááłá’í akéé’ dadiiyá bik’is yaa niyáo, t’ááłá’í lá naaki doolééł. Naaki lá díí’ doolééł. Díí’ lá tseebíí doolééł. Dóó tseebíí lá naakits’áadah doolééł. Díí’ lá tseebíí doolééł.

Na’ashch’ąąh

Mochudi Ward

Yisdá’iinííł yína’naastáá’,”Naaki índa táá yitéii [índa yiwóhgo] shízhi’ yinahjį’ áłhiikaigo, … jókon, Shí biníi’gi hóshishlóo doo.”²¹ NihiZhé’é Yá’ąąshdi hólónii nihináágóó dine’é bíni’ dóó bijéí hasht’édéiile’. Nihí nihidiiłnáhii bik’eh ániit’é, diné bílák’edadiiníih, t’áá aaníi bee bił hwiilne’, Mormon Bínaaltsoos yeiyinółta’ dabidíi’ní, dóó Yisdá’iinííł yéé dahóosįįhgo ayóó adeiyínii’ní dóó biká anéiijah.

Éí k’adę́ę 10 nahááh Ashiiké Áłhiikai ńléí Mochudi da’áhiiltsóód, dóó t’ahdii ahiłká ándaajah.

Katlego kodííniid, “Nízaadí dah ndeikáindi, ndi t’áá ałká ándeijáh doo.”²²

Éí biká sodisziníi eíí nihí Bóhólníihii hágo nihił níníi diníidzįįłgo bił t’ááłá’í niidlíidoo Diyin bibee ádziil dikwii yilt’é ałhinéiikahgóó, t’ááłá’í nizínóo áájí lá aníshtah, ąą noosééł éí bił haz’ą́ągi.

Jesus Christ nihiYisda’iiníiłii nilį́, dóó díí Bináanish át’é. Shí Jesus Christ bízhi’ binahjį’ adishní, áámen.