Hasht’e’dit’áo Ałtso Dándzin Nízhdidoolééł
Nihik’ihózhdoodlíił t’ááła’í niidzínígo nihaa yilyáii bóhwiil’ááh dóó Jesus Christ báhane’ yá’át’éehii ninályáii ayóó iiníi’ǫǫ bee łah hoonííł.
Jesus Christ biSodizin baghan Iił-káahdi dayoodlá ałhíndeikahgi dóó ńdayiił’ááhíi agháago haghan si’áagi dóó Sodizin baghan yee íilwo’go, ałkéé’ ntsáo áłah ńda’adléeh biyi’ hait’áo nidásk’ą́ązgo baa dahóone’ii binahjį’ béédahózin. Naat’áanii Russell M. Nelson ánhił íini’: “Lą’ída akwóó baa dáhodooníh. … Azéé’ ats’íís áyohsiníi ńdaahdį́į́h. Hazhó’ó ńda’óołwosh. Éí yee’ ayóó bidíniidlįįł.1
Biká sodíszin dóó Diyin Ii’sizį́į hágo nihiká anilyéed baa nideit’į́įgo dikwiishį́į́ ayáadi ádaat’éii Bóhólníihii biSodizin Bághan ninályáii biyi’ díidí hast’e’ ninádaalkid.
Hooghan-Si’áagi dóó Sodizin baghan-Yee íilwo’go Saa Diyiníi Bóhoo’ááł
Eldir Craig C. Christensen t’áá aaníí diyin bibee ádziiljí bánaazíi áłah yileehgóó shił naazh’áázh, dóó naaki doo nanitł’áii atsidí hooghan haz’ą́ągi dóó Sodizin baghangi yaa nát’į́į yee íilwo’. Kotéego áałdishníi eíí Damóogo Sodizin baghandi biká yah íije’íi bik’ijį’ nihighandi nináhiikáh dóó nda’áhidiilkid, “Ha’íísh dííjį́ Sodizin baghandi Yisdána’iiníłíi dóó bizaa yá’át’éehii bíhwiiníł’ą́ą́’?” Sodizin baghandi ałhíikaigi ts’ída bina’ídidíilkił, “Dimóojį’ ha’íísh haghandi Yisda’íiniiłíi dóó bizaa yá’át’éehii bíhwiiníł’ą́ą́’?” Damóo hazhó’ó beehódilzin, bína’niltin ániidíí, dóó yah anéiijah náską́ązgo t’áá áłah dánhighangi dóó sodizin baghandi saa diyiníi bóhoo’ááh yee nihiká adoolwół.
Jesus Christ Bisodizin Bághan Iił-káadi Yoodláo yidiiyáhíi t’áá bí óhoo’aah bąąh silá dóó Bóhólníihii yee na’neeztą́ą́’ yee hiná dóó bee ohólníihii t’áá ákot’éii binahjį’ yisdáa’iildééh dóó ha’diłt’é baa hidit’ááh. Nihí ts’ída doo Sodizin Bághan doodáii’ nihí t’áá ałtsoní niidzínii yee nihił dahálne’ dóó hazho’í akéé’ naazį́į bee diidlééł dóó iiná ninít’i’yéego íít’į́įdoo.2 Kojóó, t’áá nihí bá néitlizh óhoo’áá áko ts’ídá bóhwiidiil’ááł, bee iiná ts’ídá bee hiníiná, dóó Áyiizį’ doołééł nizínii diidlééł. Dóó nihighangi óhoo’ááh íiyisíí bił haz’ą́, bee jiiná, dóó bee ájit’é joolééł.
Joseph Simth, Áłchíní yázhí nilóo yił dabighaníi yits’ą́ą́dóó Diyin God yaa íhooł’áá’. Bí lá Diyin God bá yiníziníi hát’į́įgo Joseph t’áá aaníi hainitáago t’óó ahayóí Christ deiniidlą́ daanínii yitah naayá, saa dadiyiníi yéego yaa nitsékéesgo, dóó God t’áa naaki nilįní yich’į’ sodóolzin. Ashkii Joseph Smith bighanjį’ nadzá ńléí Tsintah Baa hasti’dę́ę́’ t’óó aZhé’é dóó aYe’ baa ni’ázhí, bimá áłtsé yił yááłti’. Bí “bii’ déédiljáhí yíniizį́įgo, [bi] má haa lá nit’é bił ní. [Joseph] hanáádzíí’, ‘T’áa baah nini’í, ałtso yá’át’éeh—shí doo ánisht’éhí da.’ [Bí] áádóó [bi] má yich’į’ kodííniid, ‘t’áá shí adá bóhooł’ąą’.’”3 Joseph yíhooł’ą’íi eíí t’ááłá’í niizínoo ts’ída bits’ą́ądoo íhwiidiil’áłii eíí bik’eh ániit’ée doo. T’áá nihí íhoo’ááh bíden níidłį́.
aZhé’é Diyiníi bínahat’á’ lá Ba’áłchíní bedáałt’é dadooléełii yiniiyé heidiiláá. Éí biniinaa, íiyisíí bee diníilzeeł dóó bee ts’ííd yiidłééłíí nihá niyiizlá. Íhwiidiil’ááł dadii’nííd dóó t’áá aaníi bik’éhgo hinii’náo lá áá’ahanéehgo ádeit’į́ nihokáá’ biyi’ eíí “t’óó dah honóocháł”4 dóó yíwohgo bił halą́ dóó tsi’náakai. Nihí t’áadoo Sodizin Baghangi áłah áleehgo tóó néiidáhí dóó ńdeit’ááhgóó t’óó neiidá dóó binahjį’ ałtso ii’sizį́į yinahjį’ nihił hóló dóó bee nihik’ih adéest’į́į’go eíí bee “jį́ biyi’íłníiltłi’di t’áá siidzį́į doo,”5
“Da’niséii baa hasti’íi bąą siláago ba’áłchíní ayóó ádayo’nóo dóó t’áá áko’át’é yee deinsé.”6 Sodizin Baghangi anáazį́į , nda’nítin, dóó ńdayiił’aahii t’áá ła’í niidzínígo dóó ła’ haadzíí’ ii’sizį́į k’eh hinii’ná. Dóó t’áá aníiltso bidinníidlį́ aha’deet’ą́ąjí atiin bikáá’ náás oodááł, ii’sizį́į bik’égo iiná bee nííldzil diidleełíí t’áá íiyisíí nihąąh silá dóó t’ááłá’í níidzínígo bee nihíł hółdzil.
Nephi benáłníi ádzáii, Lehi bá yáłti’í biye’, yiníizį́į́’ yiideestsééł, dideestsį́į́ł, dóó t’áá shí shił bééhódoozííł Diyin Ii’sizį́į be’ádziil yinahjį’ bizhé’é t’áá doole’é iiná bitsin yit’į́ áłyáago yii’ yóhooł’ą́ą́’. Nephi yiniizį’íi t’áá beehóziní dóó ánii naagháo bee bik’ihojísdli’ bik’eh anóht’éhii biká dóó bina’nítin “yá’át’éeh bee niisééł.”7 Nídi, Joseph Smith nahanilgo, yíden nilį́ óhoo’ááh dóó adá bił bééhodoozííł.
Nídi, Joseph Smith nahanilgo, yíden nilį́ óhoo’ááh dóó adá bił bééhodoozííł.8 Nihi hane’ yá’át’éehii be’adíndíín t’éí ba’iiníidlíhí éí doodágo niha’ílyáo dóó diné nááná ła’ bił bééhóozhin’ii—azhą ayóó íi’níi dóó ba’íiniidlíí ndi.
Bá Yáłti’í Joseph Smith eíí Iił-káadi Yoodlá t’ááłá’í nizínóo eíí adá yik’i’didootį́łíi yee na’néeztą́ą́’ éí doodágo asdzání “Diyin God nihokáá’ niidzáago yiká dóó yiniiyé áhodoonííł.”9
“T’áásh nléí Adam doo woshdę́ę́’ ńdahéesdzooígíí ałtso yidíitah dóó bik’i’didiitííł, diné hait’áo Diyin God yee hósin dóó diyin yá nináal’a’í nee’níjį’, nihí éí t’įįdígo nihił béé dahózin. Nááná ła’ yii’ háhidiikai yiníilta’, doodáo bił yit’į́ ádaalyáii dóoni’ t’áá át’é nihił áhootéegi dóó Diyin God t’áá aaníí át’éii béé hodoozíił da. Díidí bídahwiidoo’á’łígíí Diyin God bibee áda’ool’į́į niinínilígíí eíí be’joolíigo shódajóołt’ééh.10
Díí ayi’sizį́į k’ehjí iiná hwóh dóó bił hajiijéé’ yeda’oolííł biniiyé ályaa dóó chodayóoł’į́įgo bee bił dahółdzil biká Jesus Christ biSodizin Bághan Iił-káadi Dayoodlą́ ałhíndeikahgi dóó ńdayiił’ááhíi yiwóhgo haghan si’ą́ągi dóó Sodizin bághan yee íilwo’go díí nihoolzhíizhjį’ ninádahaasya’íi yee.
Haghan-Si’ą́ągi dóó Sodizin bighan-Yee íilwo’go Saa Diyiníi Bóhoo’ááł Áhanééh
Bine’dii t’áá dikwíhí hane’ yá’át’éhii haghan-si’ą́ągi dóó Sodizin bághan-yee íilwo’go saa diyiníi yiwóhgo bóhoo’ááł.
Nihighan góne’ íiyisíí nanítiní hazhó’ó nidaníitin; naakigi na’nítiní ndanítin bił haz’ąníi éiyá Provo, Manila, Mexico City, dóó nááná łahgóó bił naház’ą́. Nihi Damóogo Ólta’ bidáhoo’aahíi nihisiidzíidoo ts’ídá íhwiil’ááh dóó niha’áłchíní nihighan góne’ ndéiłkaah; aká íilwo’ ndi naaki góne’ Damóo Ólta’ yah ándeikáhgi bich’į’ chó’iiniil’į́.
Ła’ haajéé’ binákéé’ nahane’ k’ad t’áá haghangi bił haz’ą́. Ła’ haajéé’ binákéé’ nahane’ naalkáahgo bi’oonishíí nihi yah aneijáh si’ąnígi naaki góne’ bił haz’ą́.
Átaa’ bighan biká hasht’edidii’nííł nihighangi bíhwiil’áahgo; Átaa’ bighyan góne’ yah ázhdoogáłíi bee nda’áhinóhtin ałdó’ yah anéijahgi naaki góne’ bił haz’ą́.
Nihighan góne’ hodilzin íilnííł akóne’é “dahodiyingi siidzįh”11 díí yoołkáadi ts’ídá bidinhóyee’. Dóó haghan-si’ą́ągi dóó Sodizin Bághan-Yee íilwo’go bóhoo’áłíi díijį́įdi bee nihił hółdzil dóó bee nihaa’áhayą́, éí nee’níjį’ t’áá íiyisíí nihiká ádoolwół.
Haghan-Si’ą́ągi dóó Sodizin bághan-Yee íilwo’go Átaa’ Bighan Baa óhoo’ááh dóó hast’e’ázhdiil’įįh
T’áá shǫǫdi bikáhii nół’į́ “haghan si’ą́ągi dóó Sodizin bághan yee íilwo’go” t’áa łá’íniidzínígo bee hasht’e’ ádidiilnííł dóó Bóhólníihii bighan biyi’ bee áda’ool’įįł dóó bee áhada’diit’ááh biiníighahgóó nihaa hididoot’ááł.
Áá íiyisíí, Átaa’ bighan biyi’ hasht’ézhdiidzáo agháago idéełní. Ndi t’óó ahayóí Sodizin bághan yihidíikaii ha’íí Átaa’ bighan bee baa hane’ dóó doobee ya’áti’íi doo bił béédahózin da nléí Átaa’ Bighan tł’óó’góó.
Naat’áanii Ezra Taft Benson díí akóhoot’éhii hazhó’í yaa hoolne’.
“Átaa’ bíghan yee’ baa hasti’, dóó Átaa’ bighan biyi’ bee áda’ool’įįł baa dahasti’íi ádaat’é. Ayóó baa dahasti’íi biniinaa nihí Átaa’ bíghan baa niha’áłchíní dóó nihitsóóké doo bee bił dahwíilne’ da.
“T’áá éí bąą, t’óó ahayóí doo Átaa’ bighangóó deeshááł danízin da, doodáii’ akǫ́ǫ́ naagháahgo, yiwóhdę́ę́’ t’áadoo bee bił hane’í yiká hasht’e’ í’diilyaagóó hait’áo dólziníi dóó bee áhada’diist’ąníi yi’óhdanlį́.
“yinishdlą hazhó’í yaa ak’i’diitą́ doodáii’ biniiyéii lá danéeséhii yéego Átaa’ bighan yiká hasht’e’ ádadidoolnííł ... [dóó] biyi’di lá Diyin be’ádziil be’ák’ihojídlí yídin dadoolééł t’áá Abraham adá yiniizí’í gi’át’áo.”12
Naaki doo nanitł’aaígíí nihiká adóolwółgo hazhó’í Naat’áanii Benson níníi bee bik’ih da’didiitííł.
Hwoolósii#1. Bóhólníihii ayóó íínii’nǫ́ǫ biniinaa, nihí ts’ídá bighan diyiníi biká baa hodiníilzingo yéiilti. Nihí ts’ídá doo íł ch’ídiit’áał da doodáii’ bee éédahózin bídóoltą’íi Átaa’ bighan góne’ bee áhada’diist’ą́ baa hódiilníh da. Dóo ndó’ ts’ídá Átaa’ bighan góne’ saa diyingo nihich’į’ bee hada’íisdzi’íi háiida bee bił wódiilníh da.
Hwoolósii#2 Átaa’ bighan si’ąnii Bóhólníihii bighan át’é. T’áá ałtsoní Átaa’ bighan si’ąnii biyi’ Yisdána’iiníłíi, Jesus Christ yich’į’ dah átsih. Nihí ayáhígo t’éiyá baa yádéiilti’ dóó bee na’nítin dóó beda’ál’į́įgo Átaa’ bighan bii bee áda’ool’įįł dóó bee áhada’diist’ą́
Naat’áanii Howard W. Hunter yaa kódííniid:“T’į́’ niha’áłchíní Átaa’ bighan biyi’ ii’sizį́ k’ejí nihidiisná’ii bił ch’ídadiit’ááł. Dóó t’į’ yíwohgo ndaníitin dóó t’áá doole’é biniiyé haa daheesyáhii Bóhólníihii bighandi.”13
Bá Yáłti’í Joseph Smith dóó ńléí Naat’áanii Russell M. Nelsonjį’ ahwiis’áo ałk’iháánoot’ą́nii, Átaa’ bighangi bee áda’ool’į́į́ł dóó bee ahada’díist’ą́ bikáii bee nda’níitin Sodizin Bághanjí ánaazíi nidzáágóó yee nida’néet’ą’íi. 14 T’óó ahayóí bits’ą́ą́dóó ak’i’didootį́lii ńdahéesdzo, ach’į’ dayółta’, nídaalkid, dóó ał’ąą ádaat’áo bits’ą́ą́dóó baa íhwiidiil’áłii bee áda’ool’įįł, ááhidit’ááh, áłhaahó’di’nił, dóó ahídahwi’diijáhii.15 Information also is available about following the Savior by receiving and honoring covenants to keep the law of obedience, the law of sacrifice, the law of the gospel, the law of chastity, and the law of consecration.16 Ałtso Sodizin bághan yíhidiikáii naaltsoos bik’ih saa ńdaheesdzóhii chóol’ǫ́ǫ bóhwiidiil’ááł ńléí churchofjesuschrist.org/temples.
Naat’áanii Russell M. Nelson Átaa’ Bighan biyi’ bee há áda’al’į́į baa dahasti’go ts’ídá aláadi baa nitsídahakees dóó Sodizin bághandóó Átaa’ bighan saa áłkee’ ńdeiznilígíí eíí t’áá ákodaat’é, há yá’át’éeh, dóó diné bá ádaalyaa. Yaa koní: “idahidiikáii eíí chóídooł’įįł … Bible bii’ Saa Baa Yáti’gi eíí átaa’ bighan bił ahídadeeti’ii yidóołtáh, kot’áo ‘Ak’’ah atsii’ááh ál’į́ ,’ ‘Aha’deet’ą́,’ ‘Náá’iinííh,’ dóó ‘átaa’ bighan. Ałdó’ dah yidóołtáh Exodus, dawolta’ii 26–29, dóó Leviticus, wolta’ii 8.} Áłk’idą́ą́’ Aha’diist’ą́, índa ndaaltsoos bii’ Moses dóó Abraham Pearl of Great Pricebiyi’, átaa’ bighan ałk’idą́ą́’ ádaalyaa dóó biyi’ bee áda’ool’įįł t’ahdii há ádaal’į́.”17
Ákoh, na’áłchíní ła’ yína’ídeełkídgo, “Háishį́į́ ólta’di Átaa’ bighan góne’ éé’ t’óó haashį́į́ yit’éelei’ yee nidaakai níigo. T’áásh ákot’é? Naakid yázhí ła’ hólǫ́ churchofjesuschrist.org/templesdóó “Sacred Temple Clothing.” Díí ayóó bináhjį’ óhoo’ááh hait’áo ałk’idáá hastóí dóó sáanii dayiiłtóód baa hasti’ii sin, sodizin łahgo ádaat’éii, binahágha’jí éé’ choo’į́, bee k’é ha’ní, dóó chodayóoł’į́įgo yee Diyin God biyi’dę́ę́’ bił danilį́nii yee yaa dahániih. Akóh, Sodizin Bághan yee íilwo’go haghan-si’ą́ągi Átaa’ bighandóó ayóó át’áo bee bik’idahózhdoodlííłii yiká hasht’e’ ádadilnééh díí naakídi yináhjį’ biká adóolwoł. Saad lą’ída choidíił’įįłii nádahóló.18
Nihí Bóhólníihii bi’Ii’sizį́į ayóó jooba’íi biyi’ yiidááł,19 ak’i’diitííh bee nihík’ih hozhdoodlííł dóó nihighan góne’ hazhó’ó hwiidoo’ááł ha’íí yá’át’éeh dóó ha’íí t’óó baa’íhii baa yádadiiltíhgo Diyin bighanjí bibee áda’ool’į́į́ł dóó bee áda’diist’ą́ baahasti’jí bee nihinii’ná.
Aa deet’ą́ dóó t’áá’aanínii
Shí eíí ła’ haalá yit’éego danóhsinjí nihi saa diyiníi nizhónígo haghan-si’ą́ągi dóó Sodizin Bághan yee íilwo’go bóhooł’ááł. Ní daats’í t’áá sáhí Sodizin Bághanjí ídiniyá, éí doodágo nich’óoní doo nikéé’ sizíi da, éí doodágo t’áá sáhí anísé, doodáii’ t’ah bizáa niníná éí doodágo Iił-káajį’ Oodlą nich’ooní yoodeeyá, dóó díidí shą́ hait’áo shí dadéeti’go na’ídiłkid. Nidá áhastįį índa é’ésdzaa dah nohłóo t’óó ahinół’į́ dóó haashyi’áo, “Nihíísh díí ádiilnííł?”
Aoo’ ní díí ádiilííł! Dishníníi bąą eíí bee ak’ihojidlí hooléeł dóó ne’íina’ bii’ t’áá bee hóziní doo. Dáádilkáł ąą’ ádadoonííł. Adíndíín lá beehóol’įn. Bíniil’ąníi ąą kódooníiłgo bíniitááł dóó bił ániit’ée.
T’áá aaníí yiiłtsą́ǫ eíí t’ááłá’í níidzínígo nihaa hideest’ą́nii beda’íilníiłgo bídahwiił’ááł dóó Jesus Christ báhane’ yá’át’éhii ninályáago ayóó ádeiníi’ní. Nihí t’áá aaníí “hasht’e’dit’áo ałtso dándzin nídidiidlééł.”20 Bóhólníihii Jesus Christ bízhi’ baa hasti’íi binahjį’, áámen.