2003
Ukaž, že víš
Květen 2003


Ukaž, že víš

Každý den máme příležitost ukazovat, že víme, jak máme být jako Ježíš a jak Ho máme s vírou následovat.

Drahé děti z Primárek, letos oslavujeme 125. výročí vzniku Primárek. Byly zorganizovány Božím prorokem, aby dětem pomohly radostně se učit evangeliu Ježíše Krista a žít podle něj. Primárky jsou důležité a toto bude úžasný rok, protože budeme oslavovat. Co je nejdůležitější, my – vaši rodiče, vedoucí a učitelé – si vás, dětí, vážíme. Máme vás rádi. Radujeme se z toho, čím jste a čím se můžete stát.

Jste děti Boží. Máte milujícího Nebeského Otce, který slyší vaše modlitby a odpovídá na ně. Chce, abyste byly hodny návratu k němu, abyste jednou opět mohly žít s Ním. Tato znalost vám pomůže, abyste si plánovaly svou pozemskou a věčnou budoucnost se zářivou nadějí. Když myslíte na budoucnost, myslete dále než jen na zítřek. Písma, učení proroků posledních dnů, a dokonce i písně Primárek vám mohou pomoci porozumět vašim věčným možnostem a připravit se na jejich naplnění. Ježíš Kristus nám dal příklad, jak způsobile máme žít, abychom se mohli vrátit do přítomnosti Nebeského Otce. Každý z vás bude mít příležitost učit se o Ježíši Kristu a potom Ho s vírou následovat.

To, že víme, jak Ho máme následovat, ukazujeme tím, že uzavíráme a dodržujeme smlouvu křtu, a tím, že přijímáme Ducha Svatého a nasloucháme mu. Pokaždé, když způsobile přijímáme svátost a pamatujeme na Ježíše, ukazujeme, že víme, jak Ho máme následovat. Chci hovořit o dalším způsobu, jak můžeme ukázat, že to víme – dodržováním přikázání.

Pán prohlásil: „Amen, amen, pravím vám, toto jest evangelium moje; a vy víte, co musíte činiti v církvi mojí; neboť díla, která jste mne viděli činiti, ta máte také konati.“1 Mám ráda píseň Primárek „Snažím se být jako Ježíš,“2 i pocit, který ve mně její zpěv vyvolává. Každý den máme příležitost ukazovat, že víme, jak máme být jako Ježíš a jak Ho máme s vírou následovat.

Když se desetiletý John stal členem plaveckého týmu, řekl trenérovi, že může soutěžit na závodech pořádaných v sobotu, ale ne na těch, které se konají v neděli. Na posledních závodech sezóny byl Johnův štafetový závod naplánován na neděli. Vzpomněl si na lekci rodinného domácího večera o tom, že rozhodnutí je třeba činit s předstihem, a tak bude snazší, až přijde čas, udělat to, co je správné. John řekl: „Než jsem se stal členem svého týmu, rozhodl jsem se neplavat v neděli. To mi usnadnilo, abych trenérovi řekl, že štafetu plavat nemohu. Myslel jsem si, že se na mne bude trenér zlobit. Ale na konci výročního banketu… týmu řekl, jak je na mne hrdý, protože mám měřítka a těch se držím.“3 John ukazuje, že ví, tím, že světí sabatní den a dává příklad člověka, který se řídí Ježíšovým učením. Pokaždé, když světíte sabatní den, ukazujete, že víte.

Možná jste zažily něco podobného, co jsem zažila já, když mi bylo jedenáct let. Měla jsem přítelkyni, kterou jsem obdivovala, protože se zdálo, že toho hodně ví. Jednoho dne mi nabídla cigaretu. Řekla, že mi pomůže naučit se kouřit, a přesvědčovala mne například slovy: „Neuškodí ti to – je to jenom jednou.“ Nechtěla jsem ji urazit, ale když jsem byla velmi malá, rozhodla jsem se, že nebudu nikdy kouřit. Toto rozhodnutí mi usnadnilo, abych řekla ne. Ukažte, že víte, poslušností Slova moudrosti.

Když bylo Caitlin šest let, požádala svou učitelku tance, zda by při tanečním recitálu mohla mít cudnější kostým. Když učitelka odmítla, Caitlin věděla, co má udělat. Řekla učitelce, že nebude moci vystupovat, protože musí dělat to, co si od ní přeje Ježíš. Caitlin řekla: „Bylo to velmi těžké rozhodnutí, ale cítila jsem se po něm dobře.“4 Tím, že se cudně oblékáme, ctíme své tělo. Ukazujeme, že víme, jak máme dodržovat přikázání a následovat Spasitele.

To, že víme, ukazujeme tím, že žijeme podle přikázání mít se rádi. Náš prorok, president Gordon B. Hinckley, řekl: „Existuje velká síla, která pramení z poznání, že vy i já jsme synové a dcery Boží… Ten, kdo má toto poznání, a dovoluje mu, aby ovlivňovalo jeho [nebo její] život, se nesníží k tomu, aby udělal nějakou podlou nebo nízkou… věc.“5 Ježíš nám přikázal, abychom milovali své bližní, jako sebe samotné. Toto velké učení ukázal na příkladu milosrdného Samaritána, který vykonal skutky laskavosti a milosrdenství, když nikdo jiný nechtěl pomoci. Potom Spasitel řekl: „Jdi, i ty učiň též“6. Spasitel nás učil, abychom se měli rádi a vzájemně si prokazovali dobro – a to i těm, kteří mají odlišná měřítka. Tyto odlišnosti nejsou omluvou pro to, abychom se druhým vyhýbali nebo abychom byli nelaskaví.

Přítelkyně osmileté Chelsey řekla, že nemá ráda jednoho chlapce, protože není členem naší Církve. Co myslíte, že Chelsea udělala? Co byste udělali vy? Chelsea přítelkyni řekla, že to nevadí, že není členem naší církve, důležité je, že je dobrým člověkem.7 To, že víme, jak máme následovat Spasitele, ukazujeme tím, když s druhými jednáme laskavě a s úctou.

A co laskavost, kterou projevujeme členům vlastní rodiny? Tím nejdůležitějším a občas nejobtížnějším místem pro projevování laskavosti je náš vlastní domov, kde žijeme s rodiči a sourozenci. Když bylo našemu synovi Mitchovi deset let, chtěl pomáhat naší rodině, zejména když to mohl udělat zábavnou formou. Když se nikdo nedíval, pověsil si na krk zvoneček a předstíral, že je hotelový poslíček, který pomáhá s domácími pracemi. Když si členové rodiny všimli, že je všechno hotovo, řekl jenom: „To musel být poslíček.“ Mitch byl naším velkým pomocníkem a také vnášel do naší rodiny legraci a radost.

Chlapci a dívky, o kterých jsem mluvila, ukazují, že vědí, tím, že světí sabatní den, poslouchají Slovo moudrosti, cudně se oblékají a jsou laskaví k přátelům a rodině. Vy také můžete ukazovat, že víte, tím, že budete dodržovat tato přikázání, ale i další.

Být členem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů znamená, že nám byla dána příležitost obdržet všechna požehnání evangelia. Každý den můžete s naprostou důvěrou říci:

Jsem dítě Boží.

Vím, že mě Nebeský Otec miluje a já miluji Jeho.

K Nebeskému Otci se mohu modlit kdykoli a kdekoli.

Snažím se mít na paměti, že mám následovat Ježíše Krista.

Rozhodněte se dnes, že ukážete, že víte, tím, že budete s vírou následovat Ježíše Krista. Cesta zpět k Nebeskému Otci nebude snadná. Ve svém následování Spasitele budete potřebovat odvahu pokračovat den za dnem. Vydávám svědectví, že když se rozhodnete ukazovat to, že víte, tím, že budete s vírou následovat Ježíše Krista, bude vás provázet mír a štěstí nyní i po celou věčnost. Ve jménu Ježíše Krista, amen.

Odkazy

  1. 3. Nefi 27:21.

  2. Children’s Songbook, 78.

  3. John S. Netherton, „Sticking to Standards“, Friend, May 2000, 47.

  4. Caitlin McGrath, „A Modest Choice“, Friend, May 2000, inside back cover.

  5. „,God Hath Not Given Us the Spirit of Fear‘“, Ensign, Oct. 1984, 2.

  6. Lukáš 10:37.

  7. Viz Chelsea M. Bryant, „Creating Kindness“, Friend, March 2000, 35.

Tisk