Promlouvali k nám
Zpráva pro děti Církve ze 173. výroční generální konference z 5. – 6. dubna 2003
President Gordon B. Hinckley: Evangelium Ježíše Krista je cestou pokoje. Nakolik se jím budeme řídit a učiníme ho součástí svého života, natolik budeme požehnáni a budeme prosperovat. Je tak nádherné, že se můžeme podílet na tomto slavném díle! Kéž se radujeme z této své velké příležitosti. Kéž sloužíme radostně.
President Thomas S. Monson, první rádce v Prvním předsednictvu: To, že si něco přejeme, nenahradí důkladnou přípravu na utkání se s životními zkouškami. Příprava je náročná práce, je však absolutně nezbytná pro náš pokrok.
Naše cesta do budoucnosti nebude uhlazenou dálnicí, která se vine odsud až do věčnosti. Spíše na ní budou rozcestí a zatáčky, nemluvě o nečekaných hrbolech. Musíme se každý den modlit k milujícímu Nebeskému Otci, který chce, aby každý z nás v životě uspěl.
President James E. Faust, druhý rádce v Prvním předsednictvu: Existuje mnoho odstínů toho, co je správné a co je špatné, a každý z vás se musí rozhodnout, kudy ona čára povede. Pokud máte v mysli či v srdci nějaké pochybnosti ohledně toho, zda je vaše osobní chování správné či špatné, důrazně vás nabádám, abyste to nedělali. Každý z nás má morální svobodu jednání a dar Ducha Svatého zbystří naši vnímavost vůči tomu, co je správné či špatné, pravdivé či falešné.
Starší Russell M. Nelson z Kvora dvanácti apoštolů: Skrze modlitbu můžeme projevovat svou lásku k Bohu. A On učinil, že je to tak snadné. Můžeme se k Němu modlit kdykoli. Nepotřebujeme žádné speciální vybavení. Dokonce ani není třeba, abychom dobíjeli baterie nebo abychom platili měsíční poplatky za službu…
Modlitby mohou být pronášeny i v tichosti. Člověk může vyjadřovat modlitbu myšlenkami, zvláště tehdy, když by slova působila rušivě…
Modlitbu zakončujeme „ve jménu Ježíše Krista, amen“. Když nasloucháme modlitbě někoho jiného, nahlas doplníme „amen“, což znamená: „Toto je i má modlitba.“
Starší Dallin H. Oaks z Kvora dvanácti apoštolů: Stejně jako pionýři, máme děkovat Bohu za svá protivenství a modlit se o vedení při jejich překonávání. Díky tomuto postoji a díky své víře a poslušnosti získáme zaslíbení, která nám Bůh dal. To vše je součástí plánu.
Starší Joseph B. Wirthlin z Kvora dvanácti apoštolů: Duch Svatý je duchovní osobností, samostatným a odlišným členem Božstva. Je svědkem neboli dosvědčovatelem moci Boží, božskosti Krista a pravdy znovuzřízeného evangelia…
… Když jsme konfirmováni, je nám dáno právo na společenství Ducha Svatého, ale toto právo si musíme i nadále získávat poslušností a způsobilostí. Nemůžeme tento dar považovat za samozřejmost.
Starší Dennis B. Neuenschwander z Předsednictva Sedmdesáti: Shromáždění svátosti jsou skutečně více než jen shromáždění. Jsou to posvátné chvíle na svatém místě. Během těchto každotýdenních chvil rozjímáme o nejmilosrdnějším skutku oběti, který tento svět kdy poznal. Přemítáme o lásce Boha, jenž dal svého Jednorozeného Syna, abychom mohli získat věčný život. Když přijímáme svátost, máme Ho na paměti a vyjadřujeme svou ochotu vzít Jeho jméno na sebe a dodržovat Jeho přikázání.