Celestiální manželství
Prohlášení o rodině nám pomáhá uvědomovat si, že celestiální manželství přináší větší možnosti pro dosažení štěstí než jakýkoli jiný vztah.
Milovaní bratří a sestry, jsem hluboce vděčný za každého z vás. Společně pak pociťujeme hlubokou vděčnost za evangelium Ježíše Krista. V tomto světě plném neštěstím jsme vskutku vděčni za „veliký plán štěstí“ našeho Boha.1 Jeho plán hlásá, že muži a ženy jsou, „aby mohli míti radost“.2 A tato radost přichází tehdy, když se rozhodneme žít v souladu s Božím věčným plánem.
Důležitost rozhodování lze ilustrovat jednoduchým přirovnáním, které mě napadlo, když jsem jednou nakupoval ve velkém nákupním středisku. Nazval jsem ho „typy zákazníků“. Vzhledem k tomu, že nakupování je součástí našeho každodenního života, asi tyto typy zákazníků dobře znáte.
Moudří zákazníci pečlivě promýšlejí své možnosti, než si něco vyberou. Zaměřují se zejména na kvalitu a trvanlivost žádaného produktu. Chtějí to nejlepší. Na rozdíl od nich hledají jiní zákazníci slevy a další jen tak utrácejí, a až později – ke své nelibosti – zjišťují, že se nerozhodli správně. Naneštěstí je také několik málo těch, kteří odkládají osobní bezúhonnost a to, co chtějí, ukradnou. Říkáme jim zloději.
Tyto různé typy zákazníků lze vztáhnout i na téma manželství. Zamilovaný pár se může rozhodnout pro manželství té nejvyšší kvality, nebo pro nižší druh manželství, které nebude trvalé. Nebo se mohou rozhodnout, že manželství neuzavřou a bezostyšně ukradnou to, co chtějí, jako „sňatkoví zloději“.
O tématu manželství se diskutuje všude po celém světě, kde existují různé formy manželského soužití. Když mluvím o tomto tématu, mým záměrem, jakožto apoštola Páně,3 je prohlásit, že manželství mezi mužem a ženou je posvátné – že je ustanoveno Bohem.4 Rovněž potvrzuji vznešenost chrámového manželství. Je to ten nejvyšší a nejtrvalejší typ manželství, které náš Stvořitel může nabídnout svým dětem.
Zatímco spasení je osobní záležitostí, oslavení je záležitostí rodinnou.5 Pouze ti, kteří jsou oddáni v chrámu a jejichž manželství je zpečetěno Svatým Duchem zaslíbení, budou jako manželé pokračovat i po smrti6 a obdrží nejvyšší stupeň celestiální slávy neboli oslavení. Chrámové manželství je také nazýváno celestiálním manželstvím. V celestiální slávě jsou tři stupně. K dosažení toho nejvyššího musejí být manžel a manželka zpečetěni na čas a celou věčnost a musejí dodržovat smlouvy uzavřené ve svatém chrámu.7
Nejušlechtilejší touhou lidského srdce je manželství, které může pokračovat i po smrti. Oddanost chrámovému manželství toto umožňuje. Umožňuje rodinám, aby spolu byly navždy.
Toto je vznešený cíl. Všechny církevní aktivity, postupy, kvora a třídy jsou prostředkem k dosažení tohoto cíle – oslavené rodiny.8
Aby byl tento cíl dosažitelný, Nebeský Otec znovuzřídil v této dispensaci klíče kněžství, aby se nezbytné obřady v Jeho plánu mohly provádět správnou pravomocí. Nebeští poslové – mezi nimiž byli Jan Křtitel;9 Petr, Jakub a Jan;10 Mojžíš, Elias a Eliáš11 – ti všichni se na tomto znovuzřízení podíleli.12
Znalost této zjevené pravdy se nyní šíří po celé zemi.13 My, jako Pánovi proroci a apoštolové, opět prohlašujeme světu, že „rodina je středem Stvořitelova plánu pro věčný osud Jeho dětí“.14
Dále prohlašujeme, že „všechny lidské bytosti – muži a ženy – jsou stvořeny podle obrazu Božího. Každý je milovaný duchovní syn nebo dcera nebeských rodičů, a jako takový má každý božskou podstatu a určení. Pohlaví je základní charakteristikou předpozemské, smrtelné a věčné totožnosti a účelu jednotlivce.
V předpozemské říši duchovní synové a dcery znali Boha a uctívali ho jako svého Věčného Otce a přijali Jeho plán, podle kterého Jeho děti mohou obdržet hmotné tělo a získat pozemskou zkušenost, aby pokročily směrem k dokonalosti a nakonec naplnily své božské určení jako dědicové věčného života. [Veliký] plán štěstí [Nebeského Otce] umožňuje, aby rodinné vztahy pokračovaly věčně, i za hrob. Posvátné obřady a smlouvy, které lze obdržet ve svatých chrámech, umožňují jedincům vrátit se do přítomnosti Boží a rodinám umožňují, aby byly sjednoceny na věčnost.“15
Toto prohlášení o rodině nám pomáhá uvědomovat si, že celestiální manželství přináší větší možnosti pro dosažení štěstí než jakýkoli jiný vztah.16 Země byla stvořena a tato Církev byla znovuzřízena, aby se mohly vytvářet rodiny, aby mohly být zpečetěny a věčně oslaveny.17
Písma prohlašují, že „je zákonné, aby [muž] měl jednu manželku, a oni dva budou jedno tělo, a to vše, aby země mohla naplniti účel svého stvoření“.18 Dále potvrzují, že „muž [není] bez ženy, ani žena bez muže v Pánu“.19 Manželství tudíž není jen zásada evangelia přinášející oslavení; je to také božské přikázání.
Náš Nebeský Otec prohlásil: „Toto je dílo mé a sláva má – uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka.“20 Dosažení obou těchto cílů umožnilo Usmíření Jeho Milovaného Syna. Díky Usmíření se nesmrtelnost – neboli vzkříšení z mrtvých – stala skutečností pro všechny lidi.21 A díky Usmíření se věčný život – což znamená žít navždy v Boží přítomnosti, což je „největší ze všech darů Božích“22 – pro nás stal možností. Abychom byli hodni získat věčný život, musíme uzavřít věčnou a trvalou smlouvu s Nebeským Otcem.23 To znamená, že chrámové manželství není jen mezi manželem a manželkou; zahrnuje i partnerství s Bohem.24
Prohlášení o rodině nám také připomíná, že „manžel s manželkou mají posvátnou zodpovědnost vzájemně se milovat a vzájemně o sebe pečovat“.25 Děti narozené v tomto svazku jsou „dědictví od Hospodina“.26 Když je rodina zpečetěna v chrámu, může se stát tak věčnou, jako samotné království Boží.27
Pro získání této odměny je zapotřebí více než jen toužebné přání. Občas čtu v novinách v úmrtních oznámeních o naději, že nedávné úmrtí znovu spojilo onoho člověka se zesnulým manželským partnerem, i když se ve skutečnosti tito lidé pro věčné manželství nerozhodli. Místo toho se rozhodli pro manželství, které bylo platné pouze po dobu jejich života. Nebeský Otec jim nabídl nadpozemský dar, ale oni ho odmítli. A tím, že tento dar zavrhli, zavrhli i Dárce tohoto daru.28
Jedna důrazná věta z písem jasně rozlišuje mezi toužebným přáním a věčnou pravdou: „Všechny smlouvy, dohody, … závazky, přísahy, sliby, … nebo očekávání, jež nejsou učiněna a uzavřena a zpečetěna Svatým Duchem zaslíbení, skrze toho, kdo je pomazán, jak na čas, tak na celou věčnost, … nemají žádnou účinnost, působnost nebo platnost při vzkříšení z mrtvých a po něm; neboť všechny dohody, které nejsou učiněny za tímto účelem, mají konec, když lidé zemřou.“29
Tyto pravdy platí absolutně. Členové Církve vybízejí všechny lidi, aby se s nimi seznámili a aby byli hodni věčného života.30 Vybízíme všechny, aby získali víru v Boha, Věčného Otce, a v Jeho Syna, Ježíše Krista, aby činili pokání, přijali Ducha Svatého, obdrželi požehnání chrámu, uzavírali posvátné smlouvy a dodržovali je a aby vytrvali do konce.
Díky milosrdenství lze veliký plán štěstí našeho Boha a jeho věčná požehnání nabídnout i těm, kteří neměli možnost slyšet evangelium ve smrtelnosti. Chrámové obřady mohou být vykonány v zastoupení i za ně.31
Co však mnozí dospělí členové Církve, kteří nejsou ženatí nebo vdané? Aniž by to byla jejich chyba, zápasí s životními zkouškami osamoceni. Pamatujme ale všichni na to, že Pánovým způsobem a v Jeho čase nebude Jeho věrným Svatým odepřeno žádné požehnání.32 Pán bude soudit a odměňovat každého jednotlivce nejen podle jeho skutků, ale i podle touhy jeho srdce.33
Mezitím mohou nedorozumění ve smrtelnosti napáchat v manželství škody. Každé manželství vlastně začíná s dvěma vrozenými vadami. Zahrnuje totiž dva nedokonalé lidi. A tito lidé mohou dosáhnout štěstí jen upřímným úsilím. Podobně jako orchestr dosáhne harmonie pouze tehdy, když jeho členové vyvinou společné úsilí, stejně tak je společné úsilí podmínkou harmonie v manželství. Toto úsilí bude úspěšné tehdy, pokud každý z partnerů sníží na minimum osobní nároky a zvýší na maximum láskyplnou nesobeckost.
President Thomas S. Monson řekl: „Abychom našli skutečné štěstí, musíme ho hledat tak, že se nebudeme zaměřovat na sebe. Nikdo nenašel smysl života, dokud se nevzdal svého ega ve službě svým bližním. Služba druhým je jako úkol – jeho splnění přináší skutečnou radost.“34
Harmonie v manželství se dostavuje jen tehdy, když jeden považuje blaho toho druhého za jednu ze svých nejvyšších priorit. Až toto opravdu nastane, celestiální manželství se stane skutečností a bude přinášet velikou radost v tomto životě i v životě příštím.
Boží plán štěstí nám umožňuje, abychom se rozhodovali sami za sebe. Podobně jako jsou různé typy zákazníků, i my se můžeme rozhodnout pro celestiální manželství nebo pro nižší alternativy.35 Některé varianty manželství jsou levné, jiné nákladné a některé jsou lstivě vytvořeny protivníkem. Vyvarujte se jeho variant, přinášejí vždy neštěstí!36
Nejlepší volbou je celestiální manželství. Pokud se někdo dříve rozhodl pro nižší variantu, naštěstí se nyní může rozhodnout, že si zvolí variantu nejlepší. To vyžaduje mocnou změnu srdce37 a neustálé osobní zdokonalování.38 Z toho plynoucí požehnání stojí za veškeré úsilí.39
Úplné uskutečnění požehnání plynoucích z chrámového manželství téměř přesahuje naše smrtelné chápání. Takové manželství bude dále růst v celestiální říši. A tam se můžeme stát zdokonalenými.40 Podobně jako Ježíš nakonec obdržel plnost slávy Otcovy,41 i my můžeme „přijíti k Otci… a v příhodném čase obdržeti z plnosti jeho“.42
Celestiální manželství je stěžejní součástí přípravy na věčný život. K tomu je nutné, aby člověk byl oddán s tou správnou osobou, na správném místě, správnou pravomocí a aby věrně dodržoval onu posvátnou smlouvu.43 Poté může být ujištěn o oslavení v celestiálním království Božím. O tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.