2008
Naplňujme účel Pomocného sdružení
Listopad 2008


Naplňujme účel Pomocného sdružení

Pomocné sdružení bylo založeno Pánem, aby organizovalo, učilo a inspirovalo Jeho dcery, aby se připravily na požehnání věčného života.

Obrázek
Julie B. Beck

Drahé sestry, je na vás krásný pohled – jsme vděčné, že jsme zde s vámi. Máme vás moc rády a velmi si vás vážíme.

My, jako generální předsednictvo Pomocného sdružení, jsme měly vloni příležitost setkávat se s vámi po celém světě. Radily jsme se s vámi v Německu, Dánsku, Austrálii i v Ghaně. Modlily jsme se s vámi v Singapuru, Hongkongu, Indii i na Srí Lance. Byly jsme povzbuzeny a poučeny spolu s vámi v Brazílii, Chile, Portoriku, Kanadě i ve Spojených státech.

Radujeme se z toho, že víme, že kráčíte po světě a konáte dobro, jako to dělal Spasitel. Konáte velkolepou práci. Přesto pociťujeme, že je toho více, co musí být vykonáno. Usilovaly jsme o inspiraci od Pána, abychom věděly, jak můžeme pomáhat kněžství při budování království Božího na zemi. Nastal čas, aby Pomocné sdružení naplňovalo svůj účel jako nikdy předtím. Abychom pokročily kupředu a dosáhly toho, co si Pán přeje, musíme zcela jasně pochopit účel Pomocného sdružení.

Začnu tím, že zopakuji některé události z historie Pomocného sdružení, abych vysvětlila, proč bylo Pomocné sdružení založeno. Poté se zmíním o třech zodpovědnostech, které má každá sestra z Pomocného sdružení. A nakonec vysvětlím, jak Pán očekává, že naplníme božsky dané pověření, které jsme obdržely, v osobní rovině i v rovině organizační.

I. Proč bylo Pomocné sdružení založeno

Bez porozumění Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista nelze porozumět ani tomu, proč máme v Církvi organizaci určenou pro ženy. Pán, který znal pohromy, které mají nastat v těchto posledních dnech, promluvil ke svému služebníku Josephu Smithovi ml. „a dal… mu přikázání; …

aby… víra mohla růsti na zemi;

aby [Jeho] věčná smlouva mohla býti utvrzena;

aby plnost evangelia [Jeho] mohla býti hlásána slabými a prostými do končin světa“.1

Dílo Páně se naplňuje tím, že Jeho evangelium je „kázáno každému národu a pokolení a jazyku a lidu“2 a Jeho věčná smlouva se utvrzuje skrze obřady chrámu.

Tak jako Spasitel vyzval Marii a Martu v dobách Nového zákona,3 aby se zapojily do Jeho díla, tak i ženy v této dispensaci mají oficiální pověření zapojit se do díla Páně. Již od prvních dnů Znovuzřízení se ženy aktivně podílely na budování Církve tím, že podporovaly misionářské úsilí, přispívaly na stavbu chrámů a zakládaly společenství, kde mohli Svatí společně uctívat. Zorganizování Pomocného sdružení v roce 1842 zmobilizovalo společnou sílu žen a dalo jim konkrétní úkoly při budování Pánova království, podobně jako zorganizování kněžských kvor dalo konkrétní zodpovědnosti mužům.

Pomocné sdružení se od doby svého zorganizování šíří po celém světě a je známo jako „největší a podle všech měřítek nejvýznamnější ženská organizace na zemi“.4 Skrze Proroka Josepha Smitha víme, že Pomocné sdružení bylo oficiální součástí Znovuzřízení a že podobná organizace pro ženy existovala i v Církvi v dávných dobách.5 President Joseph F. Smith učil, že Pomocné sdružení bylo „božsky [vytvořeno], božsky [oprávněno], božsky [ustanoveno], božsky [zřízeno] Bohem“6 „podle zákona nebe“7, aby pomáhalo Pánu „uskutečniti… věčný život člověka“.8

Díky Pomocnému sdružení mají ženy své oficiální místo v Církvi a velké zodpovědnosti, „včetně práce v chrámu a vyučování evangelia“.9 Cílem Pomocného sdružení je také pomáhat ženám „zasadit a pěstovat… svědectví o [Ježíši Kristu] a o evangeliu“10, posilovat rodinu a domov11 a konat „všechny rodinné povinnosti“.12 Pomocné sdružení má zodpovědnost pečovat o potřeby „chudých, nemocných a potřebných“, avšak president Joseph F. Smith řekl, že z větší části je jejím úkolem „dohlížet na duchovní blaho a spasení… všech [členek] Církve“.13

Souhrnně řečeno, účelem Pomocného sdružení, tak, jak bylo založeno Pánem, je organizovat, učit a inspirovat Jeho dcery, aby se připravily na požehnání věčného života. Ráda bych to zopakovala. Účelem Pomocného sdružení, tak, jak bylo založeno Pánem, je organizovat, učit a inspirovat Jeho dcery, aby se připravily na požehnání věčného života.

II. Naše zodpovědnosti

Abychom naplnily účel Pomocného sdružení, Pán pověřil každou sestru v Pomocném sdružení i celou organizaci těmito zodpovědnostmi:

  1. Prohlubovat víru a osobní spravedlivost.

  2. Posilovat rodiny a domovy.

  3. Sloužit Pánu a Jeho dětem.

Každá tato zodpovědnost podporuje a posiluje ty dvě ostatní. Když prohlubujeme svou víru, výsledkem toho je posilování naší rodiny. Když sloužíme Pánu a Jeho dětem, naše víra a schopnost být spravedlivou se prohlubuje. Tyto tři zodpovědnosti jsou nerozlučně spojeny. Začněme první z nich.

1) Prohlubujte víru a osobní spravedlivost. Abychom vykonaly svůj díl práce v Pánově plánu, máme prohlubovat svou víru a osobní spravedlivost. Členství v Církvi vyžaduje víru, kterou po celý život vyživujeme s velkou pílí, trpělivostí a shovívavostí.14 V našem společném dědictví máme pozoruhodné příklady víry mezi prvními členkami Církve. Ženy z doby pionýrů byly kvůli své víře vyháněny z domovů a pronásledovány. Jiné přežily požáry a záplavy. Přeplavily se přes oceány a ušly tisíce mil, snášely špínu, nemoci a hladověly téměř k smrti, aby pomáhaly budovat Pánovo království na zemi. Mnohé z nich cestou pohřbily manžely, děti, rodiče i sourozence. Proč to dělaly? Protože jim v srdci planul oheň víry. Tyto pozoruhodné ženy neusilovaly o pěkné oblečení, lepší dovolenou, větší pozemská sídla nebo více majetku. Podobně jako vy byly i ony přesvědčeny a měly svědectví o tom, že znovuzřízené evangelium Ježíše Krista je pravdivé a že je Pán potřebuje, aby vykonaly svůj díl při zakládání Jeho království na zemi. Jejich úsilí o dosažení osobní spravedlivosti bylo každodenní snahou stát se více takovým, jako je Spasitel, skrze pokání, studium písem, modlitbu, poslušnost přikázání a skrze snahu usilovat o vše „ctnostné, milé nebo dobropověstné nebo chvályhodné“.15

2) Posilujte rodiny a domovy. Naší druhou zodpovědností je posilovat rodiny a domovy. Rodiny po celém světě jsou napadány a oslabovány zkaženostmi a falešným učením. A tak, ať jsme vdané nebo svobodné, staré či mladé, jsme povinny bránit a používat pravdy obsažené v dokumentu „Rodina – Prohlášení světu“.

První předsednictvo prohlásilo: „Jakkoli hodnotné a vhodné mohou být jiné závazky nebo činnosti, nesmí jim být dovoleno, aby zaujaly místo božsky určených povinností, které mohou odpovídajícím způsobem splnit pouze rodiče a rodiny.“16 Děti, které se nyní rodí, vyrůstají ve stále hříšnějším světě. Náš domov má být jejich útočištěm před každodenními střety se zlem.

Pomocné sdružení má být zorganizováno, uspořádáno a zmobilizováno, aby posilovalo rodiny a aby pomáhalo našemu domovu stát se posvátným útočištěm před světem. Tomu jsem se naučila před mnoha lety, krátce poté, co jsem se vdala. Moji rodiče, kteří bydleli v sousedství, nám oznámili, že se budou stěhovat do jiné části světa. V minulosti jsem vždy spoléhala na maminku, která mi byla příkladem v péči, moudrosti a povzbuzování. A nyní měla být na dlouho pryč. To bylo předtím, než vynalezli e-mail, fax, mobilní telefon a webové kamery, a doručení dopisů trvalo velmi dlouho. Jednoho dne, ještě než maminka odjela, jsem se jí s pláčem zeptala: „Kdo teď bude moje maminka?“ Maminka se zamyslela a s Duchem a s mocí zjevení, který přichází k takovýmto ženám, mi řekla: „Pokud se nevrátím, pokud mě už nikdy neuvidíš, pokud tě už nebudu moci nic naučit, buď nablízku Pomocnému sdružení. Pomocné sdružení bude tvou matkou.“

Maminka věděla, že kdybych byla nemocná, sestry by se o mne postaraly, a kdyby se mi narodily děti, pomáhaly by mi. Má matka nejvíce doufala v to, že sestry v Pomocném sdružení pro mne budou schopnými, duchovními vedoucími. A od té doby jsem se začala nesmírně učit od žen, které měly charakter a víru.

Během oněch let, kdy moji rodiče byli pryč, byly presidentkami Pomocného sdružení v mém sboru tři různé ženy. Alta Chamberlainová mě požádala, abych učila ostatní sestry o hospodaření s časem a o uspořádání domácnosti – možná proto, že viděla, že se v těchto dovednostech sama potřebuji zlepšit. Jeanne Hornová mě povzbuzovala, abych poprvé opravdově přečetla a prostudovala Knihu Mormonovu. Norma Healeyová mi poprvé zadala úkoly spojené s prací v konzervárně a naučila mě toho hodně o službě. Tyto úžasné ženy rozuměly účelu Pomocného sdružení.

3) Služte Pánu a Jeho dětem. Třetí zodpovědností všech žen v Církvi je sloužit Pánu a Jeho dětem. Pro mě osobně je zajímavé, že během oněch let, kdy byla maminka pryč, jsem sloužila jako presidentka Primárek sboru a později jako presidentka Mladých žen sboru. Byla jsem členkou rady sboru a pracovala jsem pod vedením biskupstva. President Boyd K. Packer nás učil, že „tak, jako [služba mnohých bratří v Aronovu kněžství] posiluje kněžství vyšší, … tak i nesobecká služba [v Mladých ženách a v Primárkách] je projevem oddanosti Pomocnému sdružení“.17 I když sloužíme v jiné pomocné organizaci, nejsme uvolněny ze sesterství Pomocného sdružení. A protože nepřestáváme být členkami Pomocného sdružení, jsme vždy spojeny s účelem a zodpovědnostmi Pomocného sdružení a jsme požehnány příležitostmi být příkladem a vírou naplněnými pastýřkami dětí našeho Otce.

V Pomocném sdružení jsou k dispozici jedny z nejúžasnějších příležitostí ke službě, které jsou dostupné všem sestrám. Na svých cestách po celém světě jsem svědkem toho, jak tisíce a tisíce z vás, které v současnosti nemáte manžela nebo děti, představujete úžasnou zásobárnu víry, talentů a oddanosti. Nikdo jiný nemá lepší možnost pracovat v chrámech, sloužit na misii, učit nastupující generaci a pomáhat těm, kteří jsou utiskováni. Pán vás potřebuje.

Žasnu také nad mladými lidmi a nad energií vás sester, které vstupujete do Pomocného sdružení z programu Mladých žen. Jsem svědkem toho, jak v srdci toužíte změnit tento svět k lepšímu. Často si představuji, co všechno by bylo možné dělat v práci na rodinné historii, kdybyste se například podělily o své technické dovednosti se staršími sestrami (jako jsem já!). Nemůžeme si zkrátka dovolit mařit vaši mladistvou energii tím, že vám budeme říkat, abyste nečinně seděly opodál a sledovaly, jak starší a zkušenější ženy zajišťují veškeré plánování, organizování a práci v Pomocném sdružení.

III. Naplňování účelu Pomocného sdružení

Dílo Páně můžeme Jeho způsobem vykonávat tehdy, když usilujeme o osobní zjevení, získáváme ho a jednáme podle něj. Bez osobního zjevení nemůžeme uspět. Pokud osobní zjevení následujeme, nemůžeme neuspět. Prorok Nefi nás učí, že Duch Svatý nám ukáže „všechny věci, které [máme] činiti“.18 Bylo prorokováno, že v posledních dnech Pán vylije svého Ducha na své služebnice.19 Toto nastane tehdy, když budeme natolik klidné a tiché, abychom dokázaly naslouchat hlasu Ducha. Starší Neal A. Maxwell nás učil, že přijímání zjevení pro naše povolání i pro náš osobní život „vyžaduje z naší strany značné duševní úsilí. … Zjevení není záležitostí stisknutí tlačítka, ale stisknutí sebe, často doprovázené půstem, studiem písma a osobním přemítáním.

Především zjevení vyžaduje, abychom dosáhli dostatečného stupně osobní spravedlivosti, aby mohlo zjevení občas přicházet ke spravedlivým lidem bez vyžádání“.20

IV. Závěr

President Spencer W. Kimball před mnoha lety prohlásil, že „v této organizaci je moc posilovat rodiny v Sionu a budovat království Boží – a tato moc dosud není plně využita a ani nebude, dokud sestry i nositelé kněžství nezískají vizi Pomocného sdružení“.21 Pomocné sdružení bylo založeno Pánem, aby organizovalo, učilo a inspirovalo Jeho dcery, aby se připravily na požehnání věčného života. Naším cílem je podporovat ženy Církve v jejich osobních zodpovědnostech tím, že budeme dbát na to, aby jim každá schůzka, každá lekce a každá akce, kterou podnikneme, pomáhala prohlubovat víru a osobní spravedlivost, posilovat rodinu a domov a sloužit Pánu a Jeho dětem.

Toho dosáhneme jedině tím, že budeme usilovat o osobní zjevení, že ho budeme přijímat a že podle něj budeme jednat. Skutečná síla v tomto velkém celosvětovém sesterství spočívá v každé ženě. I když se můžeme považovat za slabé a prosté, my všechny sdílíme vznešené dědictví a můžeme si vypěstovat stejnou víru, jakou měly ony úžasné, věrné ženy, které nás předešly. Naše role při pomáhání budovat království Boží a v přípravě na Pánův příchod je životně důležitá. Ve skutečnosti Pán nemůže naplnit své dílo bez pomoci svých dcer. Kvůli tomu Pán očekává, že zvýšíme své úsilí. Očekává od nás, že budeme naplňovat účel Pomocného sdružení jako nikdy předtím. Jsem vděčná za to, že mohu svědčit o pravdivosti znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista a o dnešním žijícím prorokovi, který vede Jeho dílo. Ve jménu Ježíše Krista, amen.

Odkazy

  1. NaS 1:17, 21–23.

  2. NaS 133:37.

  3. Viz Lukáš 10:38–42.

  4. Boyd K. Packer, „The Circle of Sisters“, Ensign, Nov. 1980, 109.

  5. Viz Eliza R. Snowová, „Female Relief Society“, Deseret News, Apr. 22, 1868, 1.

  6. Učení presidentů Církve: Joseph F. Smith (studijní příručka pro Melchisedechovo kněžství a Pomocné sdružení, 2003), 184.

  7. NaS 102:4.

  8. Mojžíš 1:39.

  9. Dallin H. Oaks, „Kněžství a pomocné organizace“, Celosvětové školení vedoucích, 10. ledna 2004, 11.

  10. The First Presidency, „Memorandum of Suggestions“, Mar. 29, 1940, 2.

  11. Viz Celosvětové školení vedoucích, 10. ledna 2004, 11.

  12. NaS 20:47; viz také verš 51.

  13. Učení presidentů Církve: Joseph F. Smith (2003), 185.

  14. Viz Alma 32:43.

  15. Články víry 1:13.

  16. Dopis Prvního předsednictva, 11. února 1999.

  17. Ensign, Nov. 1980, 110.

  18. 2. Nefi 32:5.

  19. Viz Jóel 2:29.

  20. Neal A. Maxwell, „Zjevení“, První celosvětové školení vedoucích, 11. ledna 2003, 5.

  21. Spencer W. Kimball, „Relief Society – Its Promise and Potential“, Ensign, Mar. 1976, 4.

Tisk