Usilujte o vědomosti – máte vykonat jisté dílo
Požehnejte svým dětem a své budoucí rodině tím, že se toho nyní naučíte co nejvíce.
Drahé mladé ženy, máme každou z vás moc rády. Jsme svědky toho, jak odvážně povstáváte a světlem svítíte světu, v němž velké zkoušky provázejí velké příležitosti. Možná díky tomu přemýšlíte: Co na mě v budoucnu čeká? Ujišťuji vás, že vzhledem k tomu, že jste ctnostné dcery Boží, máte skvělou budoucnost! Žijete v době, kdy byly znovuzřízeny pravdy evangelia a tyto pravdy můžete nacházet v písmech. Po křtu jste obdržely dar Ducha Svatého a Duch Svatý vás bude učit pravdě a bude vás připravovat na životní zkoušky.
Zde na zemi vám Bůh dal mravní svobodu jednání a příležitost učit se a také pro Něj máte vykonat jisté dílo. Abyste toto dílo mohly vykonat, máte osobní zodpovědnost usilovat o vědomosti. Klíč k vaší budoucnosti, váš „zářivý paprsek naděje“1, lze najít v nové brožurce Pro posílení mládeže v kapitole o vzdělání a v jedné z hodnot Mladých žen, kterou je poznání.
„Vzdělání … otevírá dveře příležitostem.“2 Když následujete nabádání Páně – „usilujte o vědomosti, dokonce studiem a také vírou“3 – získáte díky studiu nejen poznání, ale když se učíte vírou, získáte také další světlo.
Usilujte o vědomosti pilným studiem. Jen zřídka budete moci věnovat studiu tolik času, kolik mu ho můžete věnovat nyní. President Gordon B. Hinckley mládeži Církve moudře radil: „Způsob studia, který si osvojíte během povinné školní docházky, do velké míry ovlivní vaši touhu po poznání po zbytek života.“4 „Musíte získat veškeré vzdělání, které jen můžete. … Obětujte vše, co je potřeba obětovat, abyste získali kvalifikaci pro vykonávání práce v [tomto] světě. … Trénujte mysl a ruce, abyste během svého života působili ve věci dobra.“5
Když president Thomas S. Monson hovořil konkrétně k ženám, řekl: „Budoucnost je často neznámá; proto je nutné, abychom se připravovali na nejistotu. … Naléhám na vás, abyste se vzdělávaly a učily se užitečným dovednostem, abyste byly, když k takovéto situaci dojde, připraveny být živitelkou.“6
Mladé ženy, následujte rady těchto moudrých a inspirovaných proroků. Buďte dobrými studentkami. Povstaňte a sviťte ve škole pilnou prací, čestností a bezúhonností. Pokud se vám nedaří nebo jste svým výkonem ve škole zklamány, vyhledejte pomoc rodičů, učitelů a ochotných členů Církve. Nikdy to nevzdávejte!
Udělejte si seznam toho, co se chcete naučit a pak se „podělte … o své cíle týkající se vzdělání se svou rodinou, přáteli a vedoucími, aby vás mohli podporovat a povzbuzovat.“7 Tímto způsobem funguje program Osobní pokrok.
Díky technologiím jste svědky exploze poznání. Neustále vás bombardují různé zvuky, videa a sociální sítě. Vybírejte si a nedovolte, aby vás tato vlna informací rozptylovala nebo zpomalovala váš pokrok. Povstaňte, mladé ženy! Vy si stanovujete své cíle. Vy se rozhodujete, co vám vstoupí do mysli a do srdce.
Jedny z nejdůležitějších věcí se naučíte mimo třídu. Obklopte se příkladnými ženami, které vás mohou učit dovednostem v oblasti vytváření domova, umění, hudby, rodinné historie, sportu, psaní nebo řečnictví. Seznamte se s nimi a požádejte je, aby vás učily. Když se naučíte něčemu novému, učte tomu na Vzájemném sdružení nebo se staňte rádkyněmi dalších mladých žen v rámci požadavků na získání ocenění Pilná včela.
Kromě své úžasné matky jsem v životě měla mnoho rádkyň. S tím, jak funguje toto rádcovství, jsem se poprvé setkala, když mi bylo teprve devět let. Učitelka Primárek mě naučila křížkovým stehem vyšít větu „Přinesu do svého domova světlo evangelia“ a tento obrázek mi visel v pokoji během dospívání. Má učitelka mě vedla, napravovala a vždy mě povzbuzovala. Po ní následovaly další rádkyně. Dvě znamenité švadleny z mého sboru mě naučily šít. Díky jejich vedení, trpělivosti a povzbuzování jsem se ve 14 letech zúčastnila soutěže v šití šatů a dokonce jsem vyhrála hlavní cenu! Díky tomu jsem získala větší touhu po poznání a dosažení znamenitosti i v jiných oblastech.
Získávání poznání se vám mnohokrát vrátí, až se stanete matkou. „Úroveň matčina vzdělání má nesmírný vliv na to, jaké vzdělání si zvolí její [děti].“8 Matčino vzdělání může být „klíčem k přerušení koloběhu chudoby“.9 Vzdělané ženy „obvykle rodí zdravější novorozence, mají zdravější děti, jsou sebevědomější, odolnější a mají lepší rozumové a usuzovací schopnosti“.10
V dokumentu „Rodina – prohlášení světu“ se dozvídáme, že „matky jsou zodpovědny především za výchovu svých dětí“.11 Poskytovat dětem vzdělání k této výchově patří a je to vaší posvátnou zodpovědností. Jako v případě mladých válečníků, které „jejich matky … učily“,12 i vy budete tou nejdůležitější učitelkou, jakou kdy vaše děti budou mít, a proto si své studium vybírejte pečlivě. Požehnejte svým dětem a své budoucí rodině tím, že se toho nyní naučíte co nejvíce.
Usilujte o vědomosti vírou. Vírou se učíme tehdy, když pilně získáváme duchovní poznání modlitbou, studiem písem, poslušností a úsilím o vedení Ducha Svatého, který svědčí o veškeré pravdě. Když se snažíte získávat poznání, Duch Svatý může osvítit vaši mysl. Když se snažíte být způsobilými, Duch Svatý vám poskytne vedení a dodatečné světlo vašim vědomostem.
Když jsem byla mladou ženou, půjčila jsem si lyže, které byly příliš dlouhé, a boty, které byly příliš velké a kamarádka mě učila lyžovat! Vyrazily jsme jednoho krásného jarního a slunečného dne, sníh byl perfektní a modrá obloha bez mráčku. Strach z příkrého svahu ustoupil radosti z toho, že jsem se učila lyžovat. I když jsem na oněch dlouhých lyžích mnohokrát upadla, vždy jsem vstala a zkoušela to znovu. Nakonec jsem si tento sport zamilovala!
Brzy jsem však zjistila, že ne každý den a ne každé počasí je na lyžování ideální. Když bylo zataženo, lyžovali jsme při takzvaném „plochém světle“. To nastane tehdy, když je sluneční svit rozptýlen kvůli mrakům. Když se díváte na bílý sníh, zjišťujete, že prostorové vnímání se vám ztrácí a že je těžké odhadnout příkrost svahu nebo vidět na kopci muldy a hrboly.
Mladé ženy, možná na svou budoucnost pohlížíte tak, jako jsem já pohlížela na ten příkrý svah. Občas můžete mít pocit, že vám v životě svítí ploché světlo a vy nevidíte, co leží před vámi. Získávání vědomostí vírou vám dodá sebedůvěru a pomůže vám nalézt cestu v dobách nejistoty.
V 25. kapitole Matouše nás podobenství o deseti pannách učí tomu, že duchovní příprava je životně důležitá a že ji musíme získat každá osobně. Jistě si vzpomínáte, že všech deset panen bylo pozváno, aby ženicha doprovodily na svatební hostinu, ale jen pět moudrých panen mělo ve svých lampách připravený olej.
„Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje svého, nebo lampy naše hasnou.
I odpověděly ty opatrné, řkouce: Aby se snad nám i vám nedostalo. Jděte raději k prodavačům, a kupte sobě.
A když odešly kupovati, přišel ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu. I zavříny jsou dvéře.“13
Možná si myslíte, že moudré panny byly sobecké, když se o svůj olej nepodělily, ale nebylo to možné. Duchovní přípravu musíme nabýt osobně, kapku po kapce, a nelze se o ni rozdělit.
Nyní je čas na to, abyste se pilně věnovaly prohlubování duchovního poznání – kapku po kapce – skrze modlitbu, studium písem a poslušnost. Nyní je čas věnovat se svému vzdělávání – kapku po kapce. Každá ctnostná myšlenka a čin vám také dodávají olej do lampy a činí vás hodnými vedení Ducha Svatého, našeho božského učitele.
Duch Svatý vás povede na vaší cestě smrtelností i tehdy, když budete mít pocit, že jste v plochém světle a nevíte, co leží před vámi. Nemusíte se bát. Když se budete držet na cestě, která vede k věčnému životu, Duch Svatý vás povede při vašem rozhodování i vzdělávání.
Z osobní zkušenosti svědčím o tom, že pokud budete usilovat o vědomosti nejen studiem, ale také vírou, budete vedeny v tom, co „Pán … bude potřebovat, abyste dělaly, tak i v tom, co bude potřeba, abyste znaly“.14
Jako mladá žena jsem obdržela patriarchální požehnání a v něm radu, abych se připravila získat dobré vzdělání a již v mladém věku se naučila ctnostem, které jsou zapotřebí pro péči o domov a výchovu rodiny. Velmi jsem toužila být požehnána rodinou; ale toto požehnání se naplnilo až v mých 37 letech, kdy jsem se nakonec vdala. Můj manžel byl vdovec, a tak v den, kdy jsme byli zpečetěni v chrámu, jsem náhle byla požehnána nejenom manželem, ale i rodinou se čtyřmi dětmi.
Dlouho předtím jsem často mívala pocit, jako bych lyžovala za plochého světla a ptala se: „Co na mě v budoucnu čeká?“ Snažila jsem se následovat nabádání z patriarchálního požehnání. Pilně jsem studovala, abych se stala učitelkou a poté jsem ve studiu pokračovala, abych se stala ředitelkou základní školy. Modlila jsem se k Nebeskému Otci a usilovala jsem o vedení Ducha Svatého. Vroucně jsem se upínala ke slibu proroků, kteří mě ujišťovali, že pokud „budu věrná a pravdivá, budu dodržovat [své] smlouvy, sloužit Bohu a milovat [svého] Otce v nebi a Pána Ježíše Krista, nebude mi odepřeno žádné z věčných požehnání, které Nebeský Otec pro své věrné děti má“.15
Vím, že mé vzdělání mě připravilo na život, který vůbec nebyl takový, jaký jsem si ho jako mladá žena představovala. Myslela jsem si, že studuji proto, abych učila ve škole a své budoucí děti, ale nevěděla jsem, že mě Pán připravuje také na to, abych s manželem učila na misii v Mongolsku angličtině, abych učila mladé ženy Církve po celém světě a abych učila svá vnoučata hodnotě poznání – to vše jsou nádherná požehnání, která bych si nikdy předtím nedovedla představit.
Svědčím o tom, že náš Otec v nebi vás opravdu zná a miluje vás. Vkládá ve vás velkou důvěru a má pro vás dílo, které můžete vykonat pouze vy. Chci vás ujistit, že pokud budete usilovat o vědomosti studiem a také vírou, budete na toto veliké dílo připraveny. O tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.