Mějte vizi jednat
Má-li se nám dařit dobře a nemáme-li zahynout, musíme získat vizi toho, jak nás vidí Spasitel.
Moji rodiče, podobně jako všichni dobří rodiče, si pro své děti přáli zářivou budoucnost. Můj otec nebyl členem, a kvůli neobvyklým okolnostem tehdejší doby se moji rodiče rozhodli, že mí bratři, sestry i já opustíme náš domov na ostrově Americká Samoa v jižním Pacifiku a odjedeme do Spojených států, abychom tam mohli chodit do školy.
Toto rozhodnutí oddělit se bylo pro mé rodiče těžké, zvláště pro mou matku. Věděli, že nás v novém prostředí čekají neznámé překážky. Avšak s vírou a odhodláním začali svůj plán uskutečňovat.
Protože maminka byla vychována jako Svatá posledních dnů, znala zásady půstu a modlitby, a oba moji rodiče věděli, že potřebují požehnání nebe, aby pomohlo jejich dětem. V tomto duchu si vyhradili jeden den v týdnu k tomu, aby se za nás postili a modlili. Jejich vizí bylo připravit své děti na zářivou budoucnost. Jednali podle této vize, když používali víru, s níž usilovali o Pánova požehnání. Díky půstu a modlitbě získali ujištění, útěchu a klid, že všechno dopadne dobře.
Jak my, uprostřed těžkostí života, můžeme získat vizi potřebnou k tomu, abychom dělali to, co nás přiblíží ke Spasiteli? O vizi se píše v knize Přísloví, která učí této pravdě: „Když nebývá [vize], … lid [hyne].“ (Přísloví 29:18.) Má-li se nám dařit dobře a nemáme-li zahynout, musíme získat vizi toho, jak nás vidí Spasitel.
Spasitel na oněch pokorných rybářích, jež povolal, aby Ho následovali, viděl více, než zpočátku viděli na sobě oni sami; měl vizi toho, kým se mohou stát. Znal jejich dobrotu a potenciál a povolal je. Zpočátku neměli zkušenosti, ale jak Ho následovali, viděli Jeho příklad, pociťovali Jeho učení a stali se Jeho učedníky. Byly chvíle, kdy Ho někteří Jeho učedníci opustili, protože to, co slyšeli, pro ně bylo tvrdé. Protože si byl Ježíš vědom toho, že ostatní by také mohli odejít, zeptal se Dvanácti: „Zdaliž i vy chcete odjíti?“ (Jan 6:67.) Petrova odpověď ukazuje, jak se změnil a že získal vizi toho, kdo Spasitel je. Odpověděl: „[Ke] komu půjdeme? Slova věčného života máš.“ (Jan 6:68.)
Když Spasitel vystoupil na nebe, byli tito věrní a oddaní učedníci při svých cestách, kdy kázali evangelium a zakládali Církev, schopni konat s touto vizí těžké věci. Nakonec někteří z nich ztvrdili své svědectví vrcholnou obětí.
V písmech jsou i další příklady lidí, kteří získali vizi evangelia a potom vyšli a podle této vize jednali. Prorok Alma získal svou vizi, když slyšel, jak Abinadi statečně učí krále Noéma a jak před ním svědčí. Alma jednal podle Abinadiho učení a chodil uče to, co se naučil, a pokřtil mnoho těch, kteří uvěřili jeho slovům. (Viz Mosiáš 17:1–4; 18:1–16.) Apoštol Pavel byl obrácen na cestě do Damašku v době, kdy pronásledoval první Svaté, a po svém obrácení jednal podle učení a svědectví Kristova (viz Skutkové 9:1–6, 20–22, 29).
V dnešní době mnoho mladých mužů, žen a misionářů-seniorů přijalo povolání od proroka Božího a slouží na misii. S vírou a odvahou opouštějí domov a vše, co je jim milé, a to vše díky své víře ve veliké dobro, které mohou jako misionáři konat. Když jednají podle své vize služby, žehnají životu mnohých, a tím mění i svůj vlastní život. President Monson nám na minulé generální konferenci poděkoval za službu, kterou si navzájem poskytujeme, a připomněl nám naši zodpovědnost být Božíma rukama v žehnání Jeho dětem zde na zemi (viz „Než se sejdeme zas“, Liahona, listopad 2011, 108). Splnění tohoto pověření bylo dojemné, protože členové Církve jednali podle jeho vize.
Předtím, než Spasitel odešel, věda, že budeme potřebovat pomoc, řekl: „Neopustímť vás [bez útěchy].“ (Jan 14:18.) Své učedníky učil: „Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu, a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.“ (Jan 14:26.) Je to tentýž Duch Svatý, který nám může dát moc a může nás motivovat k tomu, abychom konali to, co nás Spasitel a novodobí proroci a apoštolové učí.
Když proměňujeme učení svých vedoucích v činy, získáváme hlubší porozumění tomu, jakou vizi pro nás Spasitel má. Během této konference jsme obdrželi inspirované rady od proroků a apoštolů. Studujte jejich učení a v srdci o něm přemítejte, a přitom usilujte o Ducha Svatého, aby vám pomáhal převést vizi tohoto učení do vašeho života. S touto vizí používejte víru a jednejte podle jejich rad.
Bádejte v písmech a studujte je se záměrem získat z jejich poselství další světlo a poznání. Přemítejte o nich v srdci a umožněte jim, aby vás inspirovala. Poté podle své inspirace jednejte.
A jak poznala naše rodina, jednáme, když se postíme a modlíme. Alma mluvil o půstu a modlitbě jako o způsobu, jak získat nějaké ujištění. Řekl: „Po mnoho dnů jsem se postil a modlil, abych mohl poznati tyto věci sám za sebe.“ (Alma 5:46.) I my poznáváme, jak pomocí půstu a modlitby můžeme překonávat životní překážky.
V životě nás potkávají těžkosti, které někdy oslabují naši vizi a víru k tomu, abychom dělali to, co dělat máme. Mnohdy býváme tak zaneprázdněni, že máme pocit, že už nemůžeme udělat nic víc. I když každý z nás je jiný, pokorně prohlašuji, že musíme zaměřit svou vizi na Spasitele a Jeho učení. Co viděl na Petrovi, Jakubovi a Janovi a na dalších apoštolech, že je vyzval k tomu, aby Ho následovali? Podobně jako měl Spasitel vizi o nich, má i ohledně nás úžasnou vizi toho, kým se můžeme stát. Zaměřit se nyní na to, na čem záleží nejvíce, a získat trvalé štěstí a velikou radost vyžaduje tutéž víru a odvahu, jakou měli první apoštolové.
Když studujeme život Spasitele a Jeho učení, vidíme Ho mezi lidmi, jak učí, modlí se, pozvedá a uzdravuje. Když Ho napodobujeme a děláme to, co Ho vidíme dělat, začínáme mít vizi toho, kým se můžeme stát. Díky pomoci Ducha Svatého budete požehnáni inspirací, jak konat více dobra. Brzy se začnou dostavovat změny, a vy uvedete do svého života jiný řád, který požehná vám i vaší rodině. Spasitel se během své služby mezi Nefity zeptal: „Jakými lidmi máte býti?“ Odpověděl: „Dokonce jako já jsem.“ (3. Nefi 27:27.) Abychom se stali takovými, jako je On, potřebujeme Jeho pomoc, a On nám ukázal cestu: „Tudíž, proste, a obdržíte; klepejte, a bude vám otevřeno; neboť ten, kdo prosí, dostává; a tomu, kdo klepe, bude otevřeno.“ (3. Nefi 27:29.)
Vím, že když získáme vizi toho, jak nás vidí Spasitel, a když budeme podle této vize jednat, náš život bude požehnán nečekanými způsoby. Díky vizi mých rodičů byl můj život požehnán nejen vzděláním, ale také jsem se dostal tam, kde jsem poznal a přijal evangelium. A co je ještě důležitější, poznal jsem, jak je důležité mít dobré a věrné rodiče. Jednoduše řečeno – můj život se na věky změnil.
Tak jak moji rodiče byli vedeni vizí k půstu a modlitbě za blaho svých dětí, a tak jak dávní apoštolové byli vedeni vizí k následování Spasitele, tatáž vize může inspirovat nás a pomáhat nám jednat. Bratři a sestry, v naší historii je mnoho příběhů o vizi, víře a odvaze jednat. Podívejte se na to, odkud jsme přišli, a na požehnání, která jsme obdrželi! Věřte tomu, že On vám může v životě žehnat vizí a odvahou jednat.
Vydávám vám své svědectví o Spasiteli a o tom, že si přeje, abychom se k Němu vrátili. K tomu musíme mít víru jednat – následovat Ho a stát se takovými, jako je On. V různých obdobích našeho života natahuje ruku a vyzývá nás:
„Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem svým.
Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.“ (Matouš 11:29–30.)
Tak jako Spasitel spatřoval veliký potenciál ve svých dávných učednících, vidí totéž i v nás. Kéž se vidíme tak, jak nás vidí Spasitel. Modlím se o to, abychom měli onu vizi jednat s vírou a odvahou. Ve jménu Ježíše Krista, amen.