Jak kněžství žehná mládeži
Je nám dána příležitost sloužit jako andělé, kázat evangelium na všech kontinentech země a pomáhat duším přijít ke Kristu.
Bratři a sestry, jsem vděčný, že k vám mohu v tento historický večer promluvit o posvátném daru kněžství a o zázračné moci, kterou kněžství má, aby žehnalo mládeži v této dispensaci. Modlím se, aby mi Duch, bez ohledu na mé nedokonalosti, pomohl učit pravdě.
První předsednictvo připomíná nositelům Aronova kněžství: „Žijete v době velkých příležitostí a velkých překážek, v době, ve které bylo znovuzřízeno kněžství. Máte pravomoc vykonávat obřady Aronova kněžství. Když budete tuto pravomoc používat s modlitbou a způsobile, budete velkým požehnáním v životě lidí kolem vás.“1 Jako mladí muži Církve si také připomínáme, že jsme milovaní synové Boží a že „On má pro [nás] dílo, které [máme] vykonat“,2 a že pomáháme v Jeho díle „uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka“ (Mojžíš 1:39).
Kněžství je pravomoc vykonávat obřady a smlouvy Spasitelova evangelia pro ty, kteří jsou hodni je obdržet. Skrze tyto kněžské obřady a posvátné smlouvy přichází plnost požehnání plynoucí ze Spasitelova Usmíření, což nám pomáhá dosahovat našeho božského určení.
Joseph Smith byl mladý muž povolaný Bohem, aby znovuzřídil evangelium Ježíše Krista, a proto obdržel kněžství, jež používal k žehnání celému lidstvu. V Nauce a smlouvách 135 je uvedeno mnoho požehnání, která Joseph poskytl mládeži této dispensace. Čteme zde: „Joseph Smith … učinil, kromě Ježíše samotného, pro spasení lidí na tomto světě více, než kterýkoli jiný člověk, jenž na něm kdy žil. … Přinesl Knihu Mormonovu …; vyslal plnost věčného evangelia … do čtyř stran země; přinesl zjevení a přikázání, která tvoří … [Nauku] a smlouvy …; shromáždil mnoho tisíců Svatých posledních dnů, … a zanechal věhlas a jméno, jež nemohou býti zničeny.“ (Nauka a smlouvy 135:3.)
Máme-li sloužit tak efektivně jako Joseph, musíme být způsobilí používat Pánovu kněžskou moc. Když Joseph a Oliver Cowdery překládali Knihu Mormonovu, chtěli se dát pokřtít, ale neměli příslušnou pravomoc. 15. května 1829 poklekli k modlitbě a navštívil je Jan Křtitel, který jim předal klíče a pravomoc Aronova kněžství. Řekl jim: „Vám, spoluslužebníci moji, ve jménu Mesiáše, předávám kněžství Aronovo, které drží klíče služby andělů a evangelia pokání a křtu ponořením na odpuštění hříchů.“ (Nauka a smlouvy 13:1.)
Je nám dána příležitost sloužit jako andělé, kázat evangelium na všech kontinentech země a pomáhat duším přijít ke Kristu. Díky této službě pracujeme na díle společně s Janem Křtitelem, Moronim, Josephem Smithem, presidentem Russellem M. Nelsonem a dalšími pilnými služebníky Páně.
Naše služba v Jeho kněžství a s Jeho kněžstvím spojuje ty, kteří oddaně a s přesností následují Pánovo učení a žijí podle něj, což z vlastní zkušenosti může být těžké vzhledem k výzvám, kterým jako mládež čelíme. Ale když se sjednotíme s těmito spoluslužebníky Páně v konání Jeho díla, pomůže nám to stát se silnějšími v odolávání pokušení a klamům protivníka. Můžete být majákem světla pro všechny ty, kteří si nejsou jistí sami sebou. Světlo z vás bude vyzařovat tak jasně, že každý, s kým se setkáte, bude požehnán už jen vaší přítomností. Občas může být těžké projevit uznání za naše duchovní společníky, ale jsem vděčný za to, že jsem členem věrného kněžského kvora, se kterým se mohu snažit přibližovat Kristu.
Jedním z našich nejvěrnějších a nejspolehlivějších společníků je vedle přátel a rodiny Duch Svatý. Abychom však přizvali Jeho stálé společenství, musíme být v situacích a na místech, kde chce být On. To může začít u nás doma, zatímco se budeme snažit činit z domova svaté místo tím, že budeme jako rodina každý den studovat písma a modlit se a, co je ještě důležitější, když budeme studovat písma a modlit se i osobně.
Letos jsem měl úžasnou příležitost, která mě zároveň naplnila pokorou, pomoci své mladší sestře Oceane postoupit na cestě smlouvy tím, že přijala výzvu dát se pokřtít, a splnit tak jeden z předepsaných požadavků pro vstup do celestiálního království. Svůj křest odložila o měsíc, dokud jsem nebyl vysvěcen knězem, aby mi tak dala výsadu tento obřad vykonat, přičemž naše další mladší sestry měly výsadu být pod kněžským vedením v roli svědkyň. Když jsme stáli na opačných stranách křtitelnice a chystali se vstoupit do vody, všiml jsem si jejího nadšení, jež bylo srovnatelné s mým. A cítil jsem se s ní sjednocen, protože jsem viděl, že se rozhoduje správně. Tato příležitost použít kněžství vyžadovala, abych ke svému životu podle evangelia přistupoval s větší pečlivostí a s menší nedbalostí. V rámci přípravy jsem v onom týdnu za podpory maminky, babičky a sestry chodil každý den do chrámu vykonávat křty za mrtvé.
Díky této zkušenosti jsem se toho hodně naučil o kněžství a o tom, jak ho mohu způsobile používat. Vím, že každý nositel kněžství může pociťovat totéž co já, pokud se bude řídit příkladem Nefiho – totiž že půjde a učiní (viz 1. Nefi 3:7). Nemůžeme jen nečinně sedět a očekávat, že nás Pán ve svém velikém díle nějak využije. Nesmíme čekat, až nás ti, kteří potřebují naši pomoc, sami vyhledají; naší povinností jakožto nositelů kněžství je být příkladem a stát jako svědkové Boží. Pokud činíme rozhodnutí, která brání našemu věčnému pokroku, musíme to nyní změnit. Satan se bude co nejvíce snažit nás udržet v tělesném stavu hledání pouhého potěšení. Ale když vynaložíme patřičné úsilí, když vyhledáme ty, kteří nás podpoří, a budeme každý den činit pokání, výsledná požehnání budou neuvěřitelná, a když se budeme tlačit kupředu na cestě smlouvy, náš život se navždy změní.
Vím, že toto je pravá Církev Ježíše Krista, jenž je náš Spasitel a jenž předává klíče kněžství svým apoštolům, kteří je používají k našemu vedení, zvláště v této obtížné době, a k tomu, aby připravili svět na Jeho návrat.
Vím, že Joseph Smith byl prorok Znovuzřízení a že president Nelson je naším žijícím prorokem v dnešní době. Vyzývám každého z nás, abychom studovali život těchto skvělých nositelů kněžství a snažili se každý den zlepšovat, abychom byli připraveni na setkání s naším Tvůrcem. Ve jménu Ježíše Krista, amen.