Veliký plán
My, kteří známe Boží plán a uzavřeli jsme smlouvu, že se do jeho uskutečňování budeme zapojovat, máme jasně danou zodpovědnost těmto pravdám učit.
I uprostřed mimořádných zkoušek a výzev jsme vskutku požehnáni! Tato generální konference na nás vylévá bohatství a radosti spojené se Znovuzřízením evangelia Ježíše Krista. Radujeme se z vidění Otce a Syna, které zahájilo Znovuzřízení. Připomněli jsme si zázračný příchod Knihy Mormonovy, jejímž hlavním účelem je svědčit o Ježíši Kristu a Jeho nauce. Byli jsme osvěženi radostnou skutečností, že zjevení existuje a přichází k prorokům i k nám osobně. Vyslechli jsme si drahocenná svědectví o nekonečném Usmíření Ježíše Krista a o Jeho doslovném Vzkříšení. A byli jsme vyučováni pravdám týkajícím se plnosti Kristova evangelia zjeveného Josephu Smithovi poté, co Bůh Otec onomu nově povolanému prorokovi oznámil: „Toto je můj Milovaný Syn. Slyš Jej!“ (Joseph Smith–Životopis 1:17.)
Byli jsme utvrzeni ve svém poznání ohledně znovuzřízení kněžství a jeho klíčů. Byli jsme osvěženi v odhodlání dbát na to, aby Pánova znovuzřízená Církev byla známa pod svým správným názvem – jako Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. A byli jsme vyzváni, abychom se připojili k půstu a modlitbě za zmenšení současných i budoucích dopadů devastující celosvětové pandemie. Dnes dopoledne nás inspiroval Pánův žijící prorok, který přednesl historické prohlášení o Znovuzřízení. Potvrzujeme slova tohoto prohlášení, že „ti, kteří s modlitbou studují poselství Znovuzřízení a jednají s vírou, budou požehnáni tím, že získají vlastní svědectví o jeho božskosti a o jeho záměru připravit svět na zaslíbený Druhý příchod našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista“.1
Plán
Toto vše je součástí božského plánu, jehož účelem je uschopnit děti Boží, aby byly oslaveny a staly se takovými, jako je On. Tento plán, označovaný v písmech jako veliký plán štěstí, „[plán] vykoupení“ a „plán spasení“ (Alma 42:8, 11, 5) – zjevený během Znovuzřízení – má počátky na Radě v nebi. Jako duchové jsme toužili dosáhnout věčného života, z něhož se těšili naši nebeští rodiče. V onom okamžiku jsme pokročili tak daleko, jak jsme bez života ve smrtelnosti ve fyzickém těle pokročit mohli. Aby nám Bůh Otec tuto zkušenost poskytl, naplánoval stvoření této země. V tomto naplánovaném smrtelném životě budeme znečištěni hříchem, protože budeme čelit protivenství nezbytnému pro náš duchovní růst. Také se staneme podrobeni fyzické smrti. Abychom byli od smrti a hříchu zachráněni, bude nám podle plánu Nebeského Otce poskytnut Spasitel. Jeho Vzkříšení nás všechny vykoupí od smrti a Jeho smírná oběť zaplatí cenu nutnou k tomu, abychom mohli být všichni očištěni od hříchu za podmínek stanovených k tomu, aby napomáhaly našemu růstu. Toto Usmíření Ježíše Krista je ústředním bodem Otcova plánu.
Otcův plán byl všem duchovním dětem Božím představen na Radě v nebi, včetně jeho důsledků a zkoušek ve smrtelnosti, jeho nebeské pomoci a jeho slavného cíle. Viděli jsme konec od počátku. Všechny ty nespočetné zástupy smrtelníků, kteří se narodili na tuto zemi, se rozhodli pro Otcův plán a bojovali za něj v nebeském zápase, který následoval. Mnozí také uzavřeli s Otcem smlouvy ohledně toho, co budou ve smrtelnosti dělat. Naše skutky v duchovním světě ovlivnily – způsobem, který nám nebyl zjeven – naše okolnosti ve smrtelnosti.
Smrtelnost a duchovní svět
Nyní shrnu několik základních prvků Otcova plánu, které na nás působí během naší cesty smrtelností a v duchovním světě, který po ní následuje.
Účelem smrtelného života a posmrtného růstu, který může následovat, je to, aby se potomci Boží mohli stát takovými, jako je Bůh. Toto si Nebeský Otec přeje pro všechny své děti. Abychom tohoto radostného údělu dosáhli, věčné zákony požadují, abychom se stali čistými skrze Usmíření Ježíše Krista, abychom tak mohli dlít v přítomnosti Otce a Syna a těšit se z požehnání plynoucích z oslavení. Jak učí Kniha Mormonova, Bůh zve „všechny, aby [přišli] k němu a [podíleli] se na dobrotivosti jeho; a neodpírá žádnému, který k němu přichází, černému ani bílému, porobenému ani svobodnému, muži ani ženě; a pamatuje na pohany; a všichni jsou Bohu stejní“ (2. Nefi 26:33; viz také Alma 5:49).
Božský plán určený k tomu, abychom se stali takovými, jakými se máme stát, vyžaduje, abychom se rozhodovali tak, že budeme odmítat zlovolné protivenství, jež smrtelníky pokouší, aby jednali v rozporu s Božími přikázáními a Jeho plánem. Také vyžaduje, abychom byli poddáni dalším protivenstvím souvisejícím se smrtelností, jako jsou hříchy druhých lidí nebo některé vrozené vady. Někdy potřebného růstu dosáhneme lépe skrze utrpení a protivenství než skrze pohodlí a klid. A žádné z těchto protivenství ve smrtelnosti by nedosáhlo svých věčných účelů, kdybychom byli božským zásahem zbaveni všech nepříznivých důsledků smrtelnosti.
Tento plán zjevuje náš osud ve věčnosti, účel a podmínky našeho putování ve smrtelnosti a nebeskou pomoc, kterou budeme dostávat. Přikázání Boží nás varují, abychom nezbloudili do nebezpečných situací. Na naší cestě nás vede učení inspirovaných vedoucích a poskytuje nám ujištění, která nám při našem věčném putování pomáhají.
Boží plán nám poskytuje čtyři veliká ujištění, jež nám mají na naší cestě smrtelností pomáhat. Všechna jsou nám dána skrze Usmíření Ježíše Krista, které je ústředním bodem tohoto plánu. To první nás ujišťuje, že skrze Jeho utrpení za hříchy, z nichž učiníme pokání, můžeme být od těchto hříchů očištěni. Pak na ně tento milosrdný poslední soudce již nebude vzpomínat. (Viz Nauka a smlouvy 58:42.)
Druhé ujištění, které vyplývá z Usmíření našeho Spasitele, se týká toho, že Spasitel na sebe vzal všechny další slabosti smrtelnosti. To nám umožňuje obdržet božskou pomoc a sílu, abychom dokázali snášet nevyhnutelná břemena smrtelnosti, osobní i všeobecná, jako jsou války nebo epidemie. Ten nejjasnější popis této důležité moci plynoucí z Usmíření, který máme v písmech, poskytuje Kniha Mormonova. Spasitel na sebe vzal „bolesti a nemoci a [slabosti] lidu svého. … Vezme na sebe slabosti jejich, aby nitro jeho mohlo býti naplněno milosrdenstvím podle těla, aby poznal podle těla, jak pomoci lidu svému podle slabostí jeho.“ (Alma 7:11–12.)
Třetí ujištění se týká toho, že Spasitel skrze své nekonečné Usmíření ruší definitivnost smrti a poskytuje nám radostné ujištění o tom, že budeme všichni vzkříšeni. Kniha Mormonova učí: „Toto znovuzřízení přijde ke všem, jak k starým, tak k mladým, jak k porobeným, tak k svobodným, jak k mužům, tak k ženám, jak k zlovolným, tak ke spravedlivým; a dokonce ani jeden vlas z hlavy jejich nebude ztracen; ale vše bude znovuzřízeno do své dokonalé schránky.“ (Alma 11:44.)
Během velikonočního období budeme oslavovat to, že vzkříšení je skutečné. To nám dává perspektivu a sílu překonávat výzvy smrtelnosti, jimž čelí každý z nás i ti, které máme rádi – například fyzické, duševní nebo emocionální nedostatky, které si s sebou neseme od narození nebo které získáváme během smrtelného života. Díky vzkříšení víme, že tyto vady smrtelnosti jsou pouze dočasné!
Znovuzřízené evangelium nás ujišťuje, že vzkříšení může zahrnovat možnost být se členy naší rodiny – s manželem, manželkou, dětmi a rodiči. To je pro nás mocné povzbuzení k tomu, abychom ve smrtelnosti plnili své rodinné zodpovědnosti. Pomáhá nám to žít pospolu v lásce v tomto životě a očekávat radostné opětovné shledání a sdružování v životě příštím.
Čtvrté a poslední ujištění se týká toho, že novodobé zjevení nás učí, že náš pokrok nemusí skončit na konci smrtelnosti. Ohledně tohoto důležitého ujištění toho bylo zjeveno jen málo. Je nám řečeno, že tento život je dobou na to, abychom se připravili na setkání s Bohem, a že nemáme odkládat pokání. (Viz Alma 34:32–33.) Přesto jsme učeni, že v duchovním světě je evangelium kázáno i zlovolným a neposlušným, „kteří zavrhli pravdu“ (Nauka a smlouvy 138:29), a že ti, kteří jsou učeni, mohou ještě před Posledním soudem činit pokání (viz verše 31–34, 57–59).
Uvedu ještě několik dalších základních prvků plánu našeho Nebeského Otce:
Znovuzřízené evangelium Ježíše Krista nám poskytuje jedinečný náhled na témata cudnosti, manželství a plození dětí. Učí nás, že manželství podle Božího plánu je nezbytné pro naplnění účelů Božího plánu, abychom poskytli božsky stanovené prostředí pro narození do smrtelnosti a abychom připravovali členy rodiny na věčný život. „Manželství je pro člověka ustanoveno Bohem,“ řekl Pán, „aby země mohla naplniti účel svého stvoření.“ (Nauka a smlouvy 49:15–16.) V tomto je Jeho plán samozřejmě protikladem některých mocných světských vlivů v lidských zákonech a zvycích.
Moc tvořit smrtelný život je tou nejvznešenější mocí, kterou Bůh dal svým dětem. Její používání bylo nařízeno oním prvním přikázáním daným Adamovi a Evě, ale zároveň bylo dáno další důležité přikázání, které zakazuje její nesprávné používání. Jakékoli používání moci plození mimo manželský svazek je tak či onak hříšným zneuctěním a překroucením nanejvýš božského rysu mužů a žen. Důraz, který znovuzřízené evangelium klade na tento zákon cudnosti, je dán tím, jaký účel mají naše moci plození při uskutečňování Božího plánu.
Co dál?
V době tohoto 200. výročí Prvního vidění, které zahájilo Znovuzřízení, známe Pánův plán a povzbuzují nás dvě staletí trvající požehnání, která z něho skrze Pánovu znovuzřízenou Církev vyplývají. V tomto roce 2020 můžeme na minulé události nahlížet ostrým zrakem, který je běžně nazýván zrakem s ostrostí 20/20.
Když však hledíme k budoucnosti, naše vidění je mnohem nejistější. Víme, že v duchovním světě je nyní, dvě staletí po Znovuzřízení, mnoho pracovníků se zkušenostmi ze smrtelnosti, kteří se věnují hlásání evangelia, jež tam probíhá. Také víme, že nyní máme mnohem více chrámů, kde můžeme vykonávat obřady věčnosti pro ty, kteří činí pokání a přijímají Pánovo evangelium na obou stranách závoje smrti. Toto vše napomáhá tomu, aby se plán Nebeského Otce nadále naplňoval. Boží láska je tak veliká, že s výjimkou několika málo těch, kteří se vědomě stávají syny zatracení, zajišťuje Bůh všem svým dětem vítězoslavné konečné určení (viz Nauka a smlouvy 76:43).
Víme, že Spasitel se vrátí a že nastane tisíciletí mírumilovné vlády, které zakončí onu smrtelnou část Božího plánu. Také víme, že budou různá vzkříšení, spravedlných a nespravedlných, přičemž každý člověk po svém vzkříšení podstoupí poslední soud.
Souzeni budeme podle svých skutků, přání svého srdce a toho, jakým člověkem jsme se stali. Tento soud způsobí, že všechny děti Boží postoupí do takového království slávy, pro které je uzpůsobila jejich poslušnost a kde se budou cítit příjemně. Soudcem toho všeho bude náš Spasitel Ježíš Kristus. (Viz Jan 5:22; 2. Nefi 9:41.) Jeho vševědoucnost Mu poskytuje dokonalé poznání všech našich skutků a přání – těch, z nichž jsme neučinili pokání nebo jsme je nezměnili, i těch z nichž jsme pokání učinili nebo jsou spravedlivé. Proto po Jeho soudu všichni vyznáme, že „soudy jeho jsou spravedlné“ (Mosiáš 16:1).
Na závěr se podělím o poznatek, který jsem získal díky mnoha dopisům a posuzování mnoha žádostí o návrat do Církve poté, co si lidé nechali vymazat jméno ze záznamů nebo od Církve odpadli. Mnozí naši členové tomuto plánu spasení, který odpovídá na většinu otázek ohledně nauky a inspirovaných postupů znovuzřízené Církve, plně nerozumějí. My, kteří Boží plán známe a uzavřeli jsme smlouvu, že se do jeho uskutečňování budeme zapojovat, máme jasně danou zodpovědnost těmto pravdám učit a dělat vše, co je v našich silách, abychom je prosazovali jak mezi ostatními lidmi, tak i ve svých vlastních okolnostech ve smrtelnosti. Svědčím o Ježíši Kristu, našem Spasiteli a Vykupiteli, který toto vše umožňuje. Ve jménu Ježíše Krista, amen.