Pastýřská služba s nadějí a vírou

Když dodržujeme své smlouvy s vírou, můžeme pomáhat vést druhé ke Zdroji naděje.

Obrázek

Žena se dotýká lemu Ježíšova roucha.

Příklad naděje a víry

V evangeliu Marka si můžeme přečíst dojemný příběh o ženě, která dvanáct let trpěla krvácením. Dozvídáme se v něm, že „mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla“ (Marek 5:25–26).

Trpět dvanáct let, to je opravdu dlouhé utrpení. Utratit vše, to je hodně velká útrata. A její stav se jen zhoršoval. Pokud měl kdokoli právo pociťovat beznaděj, byla to právě tato žena.

Avšak když uslyšela o Ježíšovi, přistoupila k Němu v zástupu zezadu „a dotkla se roucha jeho“, protože věřila, že „[dotkne-li] se jen roucha jeho, uzdravena [bude]“.

Marek zaznamenal, že díky její víře „hned přestal krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého“ (Marek 5:27–29).

Její naděje a víra v Ježíše byly odměněny požehnáním. „On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.“ (Marek 5:34.)

V jakékoli náročné situaci, bez ohledu na její závažnost nebo trvání, je naprosto nezbytné mít naději. Strach a zoufalství nás mohou paralyzovat. Ale naděje a víra v Ježíše Krista přivolávají do našeho života Jeho moc a požehnání.

Používejme naději a víru při pastýřské službě

Jako bratři a sestry, kteří slouží v rámci pastýřské služby, budeme muset spoléhat na tutéž naději a víru. Pastýřská služba může být obohacující, ale i náročná. Když se nám zdá, že někdo, komu se snažíme pomoci, o naši pomoc nestojí, je jednoduché ztratit naději. Možná se s touto situací právě potýkáte u člena vaší rodiny, kamaráda nebo u někoho, kdo vám byl přidělen, abyste mu pomáhali. Možná podobně jako v případu ženy s krvácením pouze Pán ví, kolik času a úsilí jste strávili snahou najít něco, co by pomohlo. Avšak stejně jako v případu oné ženy, pokud najdeme naději, abychom se i nadále obraceli na Spasitele, Jeho moc dokáže způsobit změnu.

Občas pro nás může být zkouškou, když máme sloužit těm, kteří sami jen obtížně nacházejí dost naděje na to, aby uplatňovali svou víru. Někteří se mohou podobně jako žena v Markovi potýkat s chronickou nemocí, s finančními problémy nebo s jakýmikoli dalšími na první pohled nepřekonatelnými těžkostmi. Znalost toho, že nejsou ve svých těžkostech sami, pro ně může být mocným zdrojem naděje. Můžeme jim pomoci najít tuto naději tím, že jim ukážeme svou ochotu pomáhat jim nést jejich břímě, truchlit s nimi, utěšovat je a stát jako svědkové Boží (viz Mosiáš 18:9–10).¹

Obrázek

Dvě ženy čtou časopis s dívkou.

Prohlubujme svou naději a víru

Jak můžeme rozvíjet křesťanské vlastnosti, kterými jsou naděje a víra? Zde je několik námětů:

Starší Dieter F. Uchtdorf z Kvora Dvanácti apoštolů učil, že mít naději znamená důvěřovat Ježíši Kristu, že naplní sliby, které vám dal.² Protože „naděje je dar Ducha [viz Moroni 8:26]“,³ je to něco, o co se můžeme modlit (viz Nauka a smlouvy 46:7–9).
President Russell M. Nelson učil, že posilování víry vyžaduje úsilí. Podělil se o to, jak můžeme posílit svou víru prostřednictvím toho, že budeme studovat, rozhodneme se věřit, budeme jednat s vírou, budeme se účastnit posvátných obřadů způsobile a požádáme Nebeského Otce o pomoc.⁴