Když byl můj svět temný, obrátila jsem se ke Kristu

Maria Celeste Ramirez Mendozaová

Kvůli všemu tomu zlému, co se kolem mě dělo, jsem si nebyla jistá, co to znamená mít své základy v Kristu.

President Henry B. Eyring, druhý rádce v Prvním předsednictvu, hovořil v poselství na nedávné generální konferenci o nebezpečné době ve světě: „Apoštol Pavel napsal Timoteovi: ‚Toto pak věz, že v posledních dnech nastanou časové nebezpeční.‘ (2. Timoteovi 3:1.)

… A tak bude čím dál obtížnější, nikoli snadnější, ctít smlouvy, které musíme uzavřít a dodržovat, chceme-li žít podle evangelia Ježíše Krista.“¹

Když jsem tato slova slyšela, pocítila jsem úzkost. Už tak jsem se potýkala s problémy ve svém domově ve Venezuele. Takže jsem měla v té době na srdci otázky typu „Jak mohu zůstat optimistická, když je svět tak temný?“ a „Jak se mohu těšit na nadějnou budoucnost v tak potemnělé současnosti?“.

President Eyring však nabídl řešení. Citoval Helamana 5:12, který hovoří o budování našich základů „na skále Vykupitele našeho, jenž jest Kristus“.

Vždy jsem věřila, že tento verš je pravdivý, ale zdálo se, že budovat své základy na Spasiteli se lehce řekne, ale hůře dělá. Když jsem se však přiblížila ke Spasiteli, pozorovala jsem, že vše působí pro naše dobro, když v Něj máme pevnou víru (viz Nauka a smlouvy 90:24).

Pocit opuštěnosti

Před několika měsíci jsem od své rodiny obdržela zprávu, která mě zdrtila. Zdálo se, že se mi zhroutil svět. Cítila jsem se ochromená, zmatená a pociťovala jsem takovou úzkost, že jsem onemocněla!

Nerozuměla jsem tomu, proč musíme čelit takovým zkouškám, když se snažím být věrná. Přemýšlela jsem, zda jsem udělala něco špatně. Budoucnost vypadala chmurně a měla jsem pocit, že mě Nebeský Otec a Ježíš Kristus opustili.

Uprostřed svých strastí jsem si promluvila s dobrým kamarádem. Řekl mi něco, na co nikdy nezapomenu: „Myslím, že tato situace je pro tebe dobrou příležitostí k tomu, abys přemítala o svém osobním vztahu s Pánem. Bez ohledu na to, co se stane, je na tobě, aby ses k Němu obrátila o pomoc. Pokud to uděláš, poskytne ti lásku a úlevu, kterou právě teď potřebuješ.“

Tato slova změnila můj pohled na věc. Byla jsem naštvaná, zraněná a zmatená tím, co se kolem mě dělo, ale mohla jsem se rozhodnout. Bez ohledu na to, čím si procházíme, jaké obavy máme nebo jakým těžkostem čelíme, Ježíš Kristus stojí vždy při nás. Můžeme se rozhodnout obrátit se v tíživých obdobích k Němu, a ne se od Něj odvrátit.

Tak posilujeme své základy víry v Něj a odoláváme těžkostem ve světě. Rozhodneme-li se Ho následovat.

Jak učil starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů: „Uprostřed tohoto tavičova ohně namísto toho, abyste se na Boha hněvali, k Němu těsněji přilněte. Volejte k Otci ve jménu Syna. Kráčejte s Nimi v Duchu, den za dnem. Dovolte Jim, aby vám v průběhu času ukázali svou věrnost. Skutečně Je poznejte a skutečně poznejte sami sebe.“²

Kristus čekal, až se na Něj obrátím o pomoc. To ale neznamenalo, že by způsobil, aby všechny mé problémy zmizely, nebo že by okamžitě vše v mém životě a v rodině napravil, ale pomohl mi, abych byla lepší, nacházela radost a stala se vytříbenější.

A postupem času, zatímco jsem Jej hledala prostřednictvím modlitby, studia písem a víry, mi pomohl odpustit členům rodiny a znovu přizvat do mého života radost, i když některé potíže ještě vyřešeny nejsou.

Zaslíbené bezpečí

Toto jsou bezpochyby nebezpečné poslední dny. Slyšíme o válkách a pověsti o válkách, o pandemiích, o přírodních katastrofách – a jsem si jistá, že jsou před námi ještě těžší chvíle. Když však budeme stavět na oné skále, kterou je Ježíš Kristus, a když Mu budeme důvěřovat, obdržíme vždy pokoj a radost, bez ohledu na to, čemu čelíme. President Eyring rovněž učil, že „pokud si děláme starosti o sebe a o ty, které máme rádi, existuje naděje v Boží zaslíbení týkající se bezpečného místa v bouřích, jež jsou před námi“.³

Jak mocné a nádherné zaslíbení. A byla jsem ve svém životě svědkem naplnění tohoto zaslíbení. Vím, že toto je znovuzřízené evangelium Ježíše Krista a že On je pramenem všech požehnání. On je světlo, On je náš Spasitel a my jsme Jeho ovečky. Rozhodněme se pro Něj a rozhodněme se pro víru.

Autorka žije ve městě Zulia ve Venezuele.