2023
Kostelní zvony jsou mi připomínkou
březen 2023


„Kostelní zvony jsou mi připomínkou“, Liahona, květen 2023.

Hlasy Svatých posledních dnů

Kostelní zvony jsou mi připomínkou

Kdybych uposlechl nabádání, měli bychom více času učit Giuseppeho o evangeliu.

Obrázek
zvonice

Jednoho přípravného dne jsme já a můj misionářský společník navštívili katedrálu v Parmě v Itálii. Zatímco jsem žasl nad nádhernými obrazy, které tam byly, všiml jsem si mnicha, který si poblíž četl. Obdržel jsem nabádání, abych si s ním promluvil o Knize Mormonově, ale dostal jsem strach.

Jak by asi reagoval katolický mnich na misionáře, který by hlásal slovo uvnitř katedrály? Nabádání přišlo znovu, ale znovu jsem ho nedbal.

O několik týdnů později nám druzí dva misionáři, kteří s námi bydleli v našem bytě, řekli, že mluvili s mnichem, který se jmenuje Giuseppe, když oslovovali lidi na ulici. A ten poté, co s ním probrali první lekci, přijal Knihu Mormonovu.

Když se misionáři s Giuseppem setkali o týden později, měl již přečtenou velkou část knihy. Byl z ní nadšený.

Než se zmínění misionáři s Giuseppem znovu setkali, byl můj společník přeložen, a tak jsem sloužil s nimi. Když jsme přišli Giuseppeho učit do katedrály, nepřekvapilo mě, že vidím onoho mnicha, ohledně něhož jsem předtím obdržel nabádání, že si s ním mám promluvit.

Giuseppe nám řekl, že čte knihu Almovu, kterého přirovnal k apoštolu Pavlovi. Rozhodli jsme se Giuseppeho učit druhé lekci, která v závěru obsahuje výzvu, aby se lidé dali pokřít. Na konci naší lekce, těsně předtím, než jsme mohli Giuseppeho vyzvat, aby následoval příklad Ježíše Krista a nechal se pokřtít, začaly bít zvony katedrály, což nás vyvedlo z rovnováhy.

Giuseppe předtím ztratil pojem o čase a nyní nám vysvětlil, že musí jít s ostatními mnichy na polední modlitby. Poté se omluvil, že v budoucnu nebude k zastižení, protože se odebere do klášterní klauzury. Poté bude následovat jeho vysvěcení na kněze.

Překvapilo nás, jak snadno se tak důležitý okamžik zkrátka vytratil. Kdybych předtím následoval nabádání, kterého se mi dostalo, měli bychom více času Giuseppeho učit a on by měl čas dočíst Knihu Mormonovu. Pokud vím, misionáři ho už nikdy neučili.

Po této zkušenosti mi zvuk kostelních zvonů připomínal, jak drahocenný a krátký čas je nám vyměřen. Po zbytek své misie jsem byl vždy, když jsem uslyšel kostelní zvony, motivován k tomu, abych komukoli, s kým jsem mohl mluvit, řekl o evangeliu. Dnes stále usiluji o to, abych se řídil nabádáními Ducha.

Tisk